• Michal
  • Good Guy
Stylklasika
Datum publikace18. 5. 2016
Počet zobrazení2720×
Hodnocení4.81
Počet komentářů5

Byla to nádhera, učil se rychle a já si to užíval. Dlaní jsem ho držel za zátylek, aby se nemlátil o kameny za ním a on měl za chvíli pusu plnou. Řval jsem blahem, protože mohutné výrony rozžhavené mrdky s sebou braly i napětí, které se ve mně kumulovalo celý den, a já cítil nepopsatelnou rozkoš. Tu ale náhle přerušil kužel ostrého světla, který rozčísnul tmu kolem nás, a vzápětí ho následoval i hlas toho druhého skautíka.

Nikdy jsem nepochopil, proč tihle študovaní musí mít za každých okolností pocit, že jsou nejchytřejší?!

Přestože jsem mu nařídil, aby zůstal schovaný, a podle zkušeností z uplynulého dne jsem měl na chvíli pocit, že i chápe, proč to po něm chci, se už zase špacíroval venku a ještě na sebe upozorňoval celé okolí světlem a řevem.

No ale jak už to tak bývá, za hloupost se platí, tak za ni musel zaplatit i on.

Jen co z něho vylétlo: „Co tady, do prdele, děláte!“ (čti: „Já ti to péro urvu frajere, jestli ho ještě jednou zasuneš do pusy mýho kluka!“) se přes tu jeho objevila velká černá dlaň pomalovaná bílými proužky a přitiskla se na ni tak, že z něho už nevyšlo ani zakňučení a on i s tou jeho baterkou vmžiku zmizel v temnotě pralesa.

Trochu jsem se ušklíbnul a hlavou mi prolétlo: „To máš za to, ty hovado!“ ale hned jsem si uvědomil, že je to i můj průser, protože tu mám na starosti jejich bezpečnost a musím zajistit to, že se všichni v pořádku vrátí k těm jejich mikroskopům. Proto jsem sklopil pohled dolů na Adama, který se tam krčil u mého pořád ještě nalitého ohonu a vypadal, že nechce chápat to, co se kolem něho děje, a rezolutně jsem vydal rozkaz: „Od teď se ode mě nehneš ani na krok! Rozumíš?!“

Jeho přikývnutí bylo automatické a bylo z něho jasné, že by se ode mě stejně nehnul.

Oblékli jsme se, a protože bouře zmizela stejně tak rychle, jak se objevila, vysoukali jsme se z našeho hnízdečka do promočené džungle.

Měsíc už nerušeně jasně zářil, proto jsem nevytahoval baterku a táhnul Adama za ruku nahoru na skalní masiv. Odtamtud totiž bude možné sledovat chování divochů celkem nepozorovaně, protože oni se do výšek bojí, tak jako jim podobní, a určitě budou usídlení někde mezi skalami dole pod námi.

Nahoře na plošině jsem k mé úlevě našel několik skalních dutin, z nichž se jedna dala zamaskovat větvemi tak, že poskytla bezpečný úkryt pro dva spánkuchtivé nocležníky.

Věděl jsem, že úplněk nastane až následující noc, proto jsem měl dost času na průzkum okolí a záchranu těch dvou unesených. Odsunul jsem to proto na druhý den uklidněný i tím, že do úplňku jim nic nehrozí.

Byl jsem už za celý den unavený a Adam určitě také. Neptal se, neprotestoval a jen se mnou nechal vést, proto jsem se ani já neunavoval zbytečným vysvětlováním a po ulomení několika větví a jejich naskládání přes ústí jeskyně jsem zašeptal: „Zalez tam!“

A jako bychom to oba měli zakódované v genetické výbavě, zcela přirozeně jsme se poskládali do mileneckého objetí.

Leželi jsme v měkkém písku, který sem navál vítr z nedaleké pouště, a přítmí jeskyně nedovolilo žádné vegetaci, aby jím prorostla.

Objímal jsem ho zezadu, tisknul jsem se na něho a užíval si jeho křehkost, bezbrannost a vůni. Voněl nádherně a já cítil, jak se chvěje. Od zmizení toho druhého skautíka neřekl ani slovo, ale já vnímal jeho rozbouřené emoce a strach, který ho ovládal, a toužil jsem jen po jediném. Toho strachu ho zbavit.

Tak krásného kluka jsem dlouho takhle neobjímal a to mě rozpalovalo. Byl jsem omámený únavou, která mě zbavovala myšlenek na to všechno tam venku, a měl jsem plnou hlavu, ruce, koule a ohon jen toho rozkošného stvoření, které se choulilo v mém náručí.

Jak jsem ho tak objímal, začal jsem ho hladit. Přejížděl mu lehce po bradavkách, břichu a nenásilně mu zajížděl přes podbřišek do kraťasů, kde jsem nahmatával vzdouvající se ohon. Jemně jsem mu prohmatával žalud, koule a těch pár hebkých chloupků, které měl kolem. Druhou rukou jsem ho hladil po vlasech, aby cítil moji něhu a pochopil, že se mnou se nemusí ničeho bát. On mě za to odměňoval slabým sténáním, u kterého propínal svoje mladé pružné tělo a tím se lehce narážel na můj zocelený rozkrok.

Vzdychal, kňučel a nabízel mi veškerou svoji krásu. Ohon mu za krátko stál jako kolík a on mě nechal, abych si s ním hrál podle svých představ, a já je také do nejmenších detailů proměňoval v realitu. Moje trenky praskaly ve švech, koule už zase posílaly na špičku žaludu dávky mazadla a testosteronem poháněné myšlenky mě pobízely, abych ho využil.

Rukou jsem proto postupně a střídavě zajížděl od Adamova rozkroku na gumu jeho kraťasů, které jsem mu tím pozvolna stahoval na stehna, kde jsem je nechal. Moje trenky mi z boků sjely skoro samovolně a já si na prsty natíral předmrdku, která se mi hromadila na žaludu.

Bylo to perfektní, díru jsem mu promazával prsty, které se občas zabořily až dovnitř, a on jen slastně vzdychal, což mě rozžhavovalo. Druhou rukou jsem ho už po vlasech nehladil, ale jemně jsem ho za ně držel a nutil ho k prohnutí, které by mi dovolovalo do něho lehce proniknout.

Ohon jsem měl už tak napružený a upatlaný od svých výtoků, že jsem žaludem do Adama zajel bez větších potíží. On se prohnul ještě víc, protože to bylo asi poprvé a on musel cítit jen bolest. Uvědomoval jsem si to, proto jsem se v zásunu zastavil a počkal, až si zvykne. Pár kluků už první zásun mého ohonu prokřičelo, a dokonce i probrečelo, protože byl asi trochu větší, než na co byli zvyklí, ale nakonec se nemohli jízdy na něm nabažit.

Chtěl jsem proto, aby to pro Adama bylo příjemné od počátku.

Mručel jsem slastí, která se mě zmocňovala a začínala mě ovládat. Z mého mokrého a nadrženého těla se stal touhou poháněný a neovladatelný stroj, který měl naprogramovaný jen jeden jediný úkol. Zasunul jsem proto pomalu celý ohon do hloubky a přitáhnul si Adama za jeho břicho k sobě. Znova zasténal a zasunul ruku mezi nás, jako by se chtěl pokusit mě odtáhnout a zbavit se toho tlaku, který uvnitř cítil. Když jsem na to ale zareagoval lehkým odtažením, během kterého jsem z něho ohon napůl vytáhnul, tu samou ruku přesunul na můj bok a tím mě zastavil. Chvíli mě hladil po stehně, jako by potřeboval ještě chvilku na to, aby splynul s mojí dominancí, mojí tělesnou teplotou a hlavně mým chtíčem.

A netrvalo mu to dlouho, ruku přesunul na můj zatnutý zadek a tlakem na něj mi naznačil, že mě chce celého. V koulích mi škubalo, ohon pulzoval a já cítil, jak jeho díra povoluje a podvoluje se mému nářadí.

Trochu jsem se přetočil, nalehnul na něho a tím jsem do něho znova proniknul celou délkou svého ohonu a tentokrát až po koule, které se přimáčkly na jeho pevné hebké půlky. Zmáčknul jsem si je tak, že jsem z toho málem vystříknul, ale opravdu jenom málem. Výdrž mi nikdy nedělala problémy a já Adamovi chtěl dokázat nejen drsného a potentního, ale i něžného a milujícího samce. Lehce jsem ho přimáčknul k zemi na břicho a jeho ohon i s koulemi mu prostrčil mezi roztažená stehna a položil na stažené kraťasy tak, abych ho mohl občas rukou podráždit.

Mrdající stroj, který se ze mě v takových chvílích stává, byl připravený k akci. Chvíli jsem proto vytahoval ohon z jeho análu až po žalud a ráfek jsem si dráždil o ústí jeho díry. Svěrač se mu stahoval a pulzoval v rytmu mých zásunů a já ve svých prstech, kterými jsem si pohrával s jeho ohonem, cítil jeho vlhkou touhu, která se začala prodírat z koulí.

Adam sténal, vzdychal a já si dával záležet na tom, aby mu každý milimetr mých svalů, šlach a žil přinášel stejnou rozkoš, jakou mi poskytoval jeho teplý, mladý a přítulný anál.

Nevzpouzel se. Poloha, do které jsem ho natlačil, se mu asi líbila stejně tak, jako masáž ohonu, kterou jsem mu dopřával. Ten blonďatý rošťák se s dalšími a dalšími přírazy dostával do extáze, a když jsem mu na chvilku obejmul ohon celou dlaní, začal do ní přirážet také. Tím se mi nasouval na ohon s ještě větší intenzitou a já cítil mrdku, která se mi probojovávala ohonem ke špičce.

Ale nechtěl jsem ho ještě vystříkat, chtěl jsem si ho užít déle a pomilovat ho tak, že při sexu s jiným chlapem bude vzpomínat na tenhle. Proto jsem ho pevně obejmul oběma rukama tak, jak mi jeho poloha dovolovala, a zasunul do něho ohon co nejhlouběji. Chvíli jsem ho takhle nehnutě držel, a když jsem si byl jistý, že cítí můj ohon celou svojí bytostí, jsem ho začal něžně hladit po celém těle. Moje mohutné dlaně přejížděly po jeho sametové vlhké kůži tak, že se jí skoro nedotýkaly. Mezi nimi a Adamovým propínajícím se tělem vznikalo napětí, které bylo ještě dráždivější, než kdybych ho přímo hladil. Jeho tělo tak přijímalo moji energii zevnitř i zvenku a celé se jí oddávalo. Byl v takové extázi, že už nemohl vydržet dál nehnutě ležet a sám si začal můj ohon pozvolna vytahovat a zase zasouvat do sebe. Chtěl mrdat, chtěl, abych ho ojel jako zvíře, protože něhy a doteků měl už dostatek.

Vytáhnul jsem ho z něho.

On jen heknul a rukou mi po něm přejel, jako by to byla ta největší svátost. Já mu ale nedal k dalším dotykům šanci.

Rychle jsem ho chytil za kotníky, přetočil ho na záda a nohy mu mírně roztáhnul skoro nad hlavou. Držel jsem ho pevně a on roztouženě přejížděl očima po mém hrudníku, břiše a občas, skoro až bázlivě, sjel pohledem na ohon, který jsem vypínal nad jeho břicho. Na chvíli se ještě odvážil polaskat mi koule pravou rukou, ale jeho oči prozrazovaly, že laskání a něžností už bylo dost.

Přehmátnul jsem si levou rukou, kterou jsem tak uchopil oba jeho kotníky, ty jsem tím dal k sobě a díky tomu se na mě vyšpulila jeho sladká prdelka a mezi stehny se vykulil Adamův ohon a koule.

Nečekal jsem na nic a zasunul.

Volnou rukou objal Adamovo nářadí a souběžně s táhlými dlouhým přírazy do jeho análu jsem masíroval i jeho nářadí.

Přes kraťasy, stále natažené na jeho stehnech, jsem mu už neviděl do tváře, ale slastné sténání a kňučení, které se z toho směru ozývalo, vypovídaly za všechny pohledy.

Dostával jsem se do ráže. Trochu jsem se z pokleku nadzvednul v kolenou, rukou jsem přizvednul Adamovy nohy a rval to do něho seshora. Koule mi létaly a pleskaly mu o zadek, on ho nadzvedával v rytmu mých přírazů a ve stejném taktu já honil jeho péro.

Všechny svaly v těle jsem měl napružené a napěchované energií, kterou jsem s veškerou vervou uvolňoval do Adamova mladého a krásného těla. A právě ta krása, šikovnost a jeho pružnost dodaly mému orgasmu explozivní nádech. Erupci mé mrdky musel cítit až v žaludku a stejně to, jak mu stékala hlouběji do těla díky jeho přizvednuté poloze. Kvůli ní si také všechnu svoji mrdku vystříkal na břicho a částečně na kraťasy. Vzdychal a s každým svým výstřikem se mi natlačil na ohon, který byl pořád zaražený hluboko v něm a dávkoval tam moji mrdku. Nemohl jsem přestat, hlasitě jsem hekal, koule se mi cukaly a dost dlouho ládovaly cákance teplého semene do mladého těla a já přirážel a užíval si to, že se mu to líbilo a chtěl víc.

Byli jsme oba mokří, ale tentokrát za to nemohla tropická bouře.

Udýchaný jsem se položil na bok vedle Adama, klesající ohon jsem si položil na jeho stehno a roztíral po něm všechno, co na sebe nastříkal a ještě jsem tam trochu přidával.

On na mě koukal jako na zjevení. Hladil mi prsa, břicho a ohon, jako by nechtěl věřit tomu, že sex s chlapem může být tak… „Krásný, nádherný, úžasný…, já… já…,“ vysoukal ze sebe po chvíli, ale oči se mu u toho už zavíraly. A stejně tak, jako to všechno, co řekl Adam, byl tenhle i vyčerpávající. Ještě jsem zvládnul z jeho batohu vytáhnout termopřikrývky, schovat nás pod ně a oba jsme velice rychle za zvuků džungle usnuli.

Plížili jsme se mezi skalami, šplhali vzhůru a hledali nejlepší místo, ze kterého bychom mohli objevit přesné umístění divošské vesnice. Matt k tomu měl dlouhotrvající přednášku a vykládal mi, proč se divoši bojí do skal a podle jakých zvyklostí si umisťují obydlí. Mě to ale nezajímalo. Měl jsem ho plnou hlavu, a jak se v noci ukázalo, nejen ji. Naprosto nečekaně jsem podlehl jeho mužské biologii, fyzické zdatnosti, chlapské dynamice, voňavé chemii a dalším vědním disciplínám. Vůbec nechápu, jak jsem před tím mohl nevidět, jak je neodolatelný a sexuálně přitažlivý.

Jednou, jestli se odtud ještě někdy dostaneme, budu mít v deníčku napsáno: O panictví jsem přišel v džungli. Zatímco můj spolužák a profesor zmizeli beze stopy a nikdo nevěděl, jestli je ještě uvidíme živé, já ve své zvědavosti a určité nekontrolovatelné chlípnosti nechal hrubého a neotesaného prasáka vniknout do míst, kam ještě nikdy nikdo nevstoupil. Bez jakéhokoliv protestu nebo odporu.

Do teď jsem ho uvnitř cítil. Do teď bylo, alespoň pro mě, naprosto a neoddiskutovatelně zřetelné, že můj otvor je stále uvolněný a doširoka roztažený, vyprahlý a toužící po další přítomnosti Mattova chtivého přirození. Kdyby na místě zavelel, abych rozepnul kalhoty, roztáhnul nohy a vyšpulil své pozadí, bez váhání bych to udělal. I když, možná že na malý okamžik bych mohl trochu vzdorovat, a dokonce i jemně provokovat, abych vydráždil jeho agresivitu a byl po chvíli donucený své protesty a provokace vzdát. Třeba bych se chvíli bránil a on by roztrhal moje oblečení, ohnul mě přes nejbližší kmen a bez milosti se mě zmocnil. I kdyby se tvářil tvrdě a nekompromisně, věděl bych, že nakonec neudělá nic, co by mi ublížilo. Že kromě vlastního uspokojení myslí i na to, abych zažil i já rozkoš a abych s ním sdílel jeho mužnou sílu a samčí převahu. Byl úžasný!

Než se mi stihlo nad těmito myšlenkami cosi přihodit v kraťasech, tentokrát v jejich přední části, ztratil se mi Matt z dohledu. Nejspíš bude mezi těmi třemi balvany, co jsou na dohled, a čeká, až ho dojdu. Zanechal jsem tedy snění o tvrdých údech a horkých splynutích těl a rychle jsem se snažil dostat k němu, protože po všech těch zkušenostech tady mě znervózňovalo, když jsem se mu ztratil z dohledu.

„Matte, počkej na mě, jsem tady!“ zavolal jsem a pak jsem si v hrůze zakryl pusu, protože mi vzápětí došlo, že mi výslovně jakékoliv zvukové projevy, tedy mimo těch v noci, přísně zakázal. Asi dostanu na zadek, pousmál jsem se v duchu, ale to už jsem byl u balvanů a rozhlížel se, kde na mě čeká. Zezadu mě objal pár rukou a já se přitrouble zahihňal.

„No tak, to mě to chceš udělat tady? A za bílýho dne?“ vypustil jsem s úlevou, že je tady se mnou.

Ruce mě však stiskly nějak víc, než mi bylo příjemné, a já ještě stihl zahlédnout, že byly celé černé s bílými čárami.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (34 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (33 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (33 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (33 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (36 hlasů)

Autoři povídky

Celé jménoGood Guy
Věk41
Autor
Celé jménoMichal Reho
Věk41
Autor

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

0 #5 Díky Michale za příspěvek,Good Guy 2016-05-20 16:43
máme výhodu, že jsme nad čtenářskými komenty málem v přesile :-) Vážení, drama nekončí, naopak! Čeká na vás několik dalších nervydrásajících dílů. Takže čtěte a komentujte, bez vás to prostě dál nejde. GG
Citovat
+1 #4 Tisíceré díkyMichal 2016-05-20 11:20
Díky, díky, díky za vaše reakce. Příběh máme celý napsaný, blížíte se zhruba k polovině, proto jediné co vás dělí od toho, aby jste se dozvěděli jak to dopadne, jsou vaše komentáře.
Citovat
+1 #3 3. Casttom422 2016-05-19 12:40
Super napínavé. Těším se až se zapojí i ty černé ruce do hry.
Citovat
+1 #2 Odp.: V zajetí džungle - část 3maf 2016-05-19 00:49
super, je tak dál a dál :lol:
Citovat
+1 #1 Odp.: V zajetí džungle - část 3reader 2016-05-18 23:43
Neuvěřitelné! Skvěle napsáno. Jsem doslova nadrženej na další díl. Dobrá práce, kluci ;-)
Citovat