Ostrov, tropický ostrovní stát popisovaný na těchto stránkách, se stal předlohou pro fiktivní svět, v němž mohou hráči/autoři zažívat podobné situace a okamžiky, jako my na Ostrově skutečném. Můžeš tak vstoupit do společnosti velmi blízké té naší, projít svou postavou různé příčky hierarchie, procestovat Ostrov a poodhalit něco z toho, co skrývá nebo nabízí. Přestože takový literární prožitek je o něco slabší než vážná realita, je to jistě mnohem jednodušší a, nutno říct, také bezpečnější, než se na Ostrov rovnou vypravit. A kdo ví, možná s některými z vás se tam uvidíme naživo. :-)

PRINCIP HRANÍ

Ostrov jako společnost jsme již rámcově vytvořili a popsali, přečíst si o ní můžeš v příslušné části stránek. To hlavní, co ale ještě zbývá, je zaplnit tento svět příběhy a událostmi. Každý takový příběh představuje jedna povídka publikovaná v této kategorii. Autoři povídek své příspěvky píší tak, že berou v potaz, co již bylo napsáno - buď na již proběhlý děj přímo navazují a rozvíjejí ho podle své fantazie, nebo s ním přinejmenším nejsou v konfliktu. Vzniká tak jeden dlouhý příběh s velkým počtem pokračování, sledující jeden nebo více hlavních dějových linií a spoustu dalších lokálních a paralelních.

To, co ale dělá z takového psaní ten pravý počitek, je způsob popisu událostí. Každý autor si vytvoří nejméně jednu svou postavu, s níž všechny příběhy prožívá, a jejíma očima popisuje vše, co se kolem děje. Postava se tak postupně vyvíjí podle autorova přání - tedy do té doby, než jí do cesty přijde příběh jiného autora. Jak jako ve skutečném světě, nic se neodehrává jen podle našeho úmyslu, proto taková setkání mohou vyústit naprosto v cokoli. Ať už vše skončí romantickou večeří na zapadajícím sluncem vyhřáté pláži, nebo osudovou hádkou na vysokém útesu na východě za dramatického dunění hromů, či polapením gangem v hlubokých pralesích střední vrchoviny, vše tvoji postavu posouvá dál a vzrušení pramenící z takových interakcí a nemožností ovlivnit všechny události kolem sebe dává povídkám nový reálný rozměr.

SINGLE PSANÍ VERSUS REAL-TIME TVORBA

Je více způsobů jak do ostrovního světa přispívat svými příběhy. První možnost je nejjednodušší a nevyžaduje mnoho zkušeností a domlouvání se - samostatná tvorba. Takové hraní se vlastně příliš neliší od běžného psaní povídky, kde vše popisuješ z pohledu své postupně se vyvíjející postavy. Celý příběh si můžeš v klidu rozmyslet a popsat tak, jak ti vyhovuje. Musíš si pouze si dobře přečíst, co již bylo dříve napsáno, a dávat pozor, abys něco nepopsal jinak než nějaký z tvých spoluhráčů před tebou. Například pokud někdo ve své povídce zmíní, že severní provincii zasáhly silné monzuny a poškodily elektrické vedení v celé oblasti a jeho postava tak zažila románek při zachraňování party kluků z havarovaného džípu, nemůžeš den poté se svou postavou strávit odpoledne v parku rozvalený v trávě s velmi zajímavým zahradníkem. Park je nejspíš po monzunech zdevastovaný, tráva plná bahna a špinavé vody a zahradníci, stejně jako další zaměstnanci města, mají jistě jiné starosti než sex pod palmou s týpkem z hlavního města. I když, kdo ví - i taková situace se dá rozumně vysvětlit. Jisté ale je, že se tím musíš zabývat, aby děj měl smysl i v rámci ostatních publikovaných povídek.

Dalším přístupem je určité navázání kontaktu s postavami jiných hráčů/autorů. V povídce můžeš popsat, jak tvoje postava někoho například zahlédla a třeba ho i osloví, případně udělá něco, co jí vstoupí do života. To vyžaduje už lepší znalost událostí, které se okolo ní točí, abys dokázal správně napojit svou a jeho příběhovou linii. Můžeš se předem s majitelem té postavy domluvit nebo zeptat na věci, které by ti v tom pomohly. Ale není to nutné - ani v reálném životě nemá dotyčný kontrolu nad tím, zda ho někdo osloví při nástupu do autobusu a seznámí se blíže tedy při tvé náhlé nevolnosti, nebo zda to bude záchrana před přepadením v postranní ulici. Musíš si ale pamatovat, že s postavou tvého spoluhráče si nemůžeš dělat, co chceš, bez jeho vědomí. Je tedy v pořádku na jeho postavu zavolat, upadnout před ní, být řidičem taxíku, který si on zavolá, pokud v posledním příspěvku naznačil, že si taxík volá. Nemůžeš ale popsat, že ten kluk byl surově zmlácen a ty ho ošetřuješ v nemocnici. S něčím takovým by autor třeba nesouhlasil a ty se s ním na tom musíš nejprve domluvit.

Asi nejvíce možností a zábavy nabízí třetí způsob tvorby - real-time psaní. Jde vlastně o psaní ve dvou nebo více hráčích, kteří jeden společný příběh s větší či menší předchozí domluvou na jeho obsahu píší dohromady a naráz. Text je možné tvořit buď přímo živě na Icq nebo jiném messengeru, či prostřednictvím mailů. Každý hráč za svou postavu popíše krátce v jednom či dvou odstavcích aktuální děj vnímaný z jeho strany, jeho protějšek pak pokračuje a napíše další část, tentokrát z jeho pohledu. Postupně se odvíjí příběh, který velmi reálně simuluje realitu, tím spíše, pokud nemají hráči na odpověď mnoho času a musí reagovat spontánně. Tento postup je velmi vhodný například pro rozhovory, které najednou představují "skutečnou" komunikaci postav. Je přirozené, že chyby, přehmaty nebo nezamýšlené důsledky se nedají vrátit zpět, tak jako v reálném životě, a rozhovory a situace tak mají skutečnou vážnost. Tvoje postava se po jednom nevydařeném rozhovoru nebo nerozumné sexuální akci se synem prokurátora může ocitnout ve velmi složité situaci, kterou nikdo z hráčů neočekával. Právě tento aspekt hraní má podle našeho názoru obrovský potenciál a svět, kterému tímto způsobem vdechneme život, nám umožní prožít velmi reálně i ty nejhlubší erotické fantazie...

TVOJE POSTAVA

Už z výše uvedeného je jasné, že tvá postava je branou do ostrovního světa. Na ní bude záležet, co všechno prožiješ a jak to budeš vnímat. Postava je také spojující prvek mezi všemi tvými ostrovními zkušenostmi a její rozvoj (právě tím, co prožila) je velmi inspirující proces. Uvidíš, že po delší době strávené s tvou postavou ti na ní bude záležet, bude tvým výtvorem, který se nedá zopakovat. Její prožitky se nedají shrnout při tvorbě postavy nové, protože ty události jsi zažil spolu s ní. Práce s postavou je tedy důležitá, ale také náročná - v pár odstavcích se ti pokusím dát pár tipů, jak s ní zacházet, to hlavní ale stejně poznáš až sám.

Základem při vytváření nové (první) postavy je charakter. Je to asi nejdůležitější stránka a vyžaduje nejvíce pozornosti, protože jsou to právě charakterové rysy, které se během příběhového vývoje mění nejméně. Melancholik prostě zůstane melancholikem, agresivní týpek z předměstí se jen stěží stane kurátorem výstavy bengálských krajek. Povaha je tedy něco, co musíš promyslet nejdříve. Zkušenost praví, že čím vzdálenější je charakter postavy od tvého vlastního, tím náročnější je za ní hrát, ale tím novější a nezvyklejší situace zažiješ. Žiješ-li v realitě usedlý a spořádaný život, budeš mít co dělat, abys ukočíroval násilnického bouchače, se kterým budeš chtít udělat kariéru v policejních složkách. Umíš si ale představit, jaké možnosti ti takový "jiný život" nabídne? Ať už se rozhodneš jakkoli, vol raději takovou povahu, kterou si umíš dobře představit, nebo znáš někoho takového ze svého okolí. Pomůže ti to, protože velmi brzy zjistíš, že postava není jen o tom, jak moc má tvůj bouchač rád posilovnu a jak arogantní má pohled na ostatní, ale má také slabé stránky, má obavy a touhy, dávná zranění, které není jednoduché si na začátku rozmyslet. Inspirovat se tak trochu povahou někoho, koho znáš (z přímého okolí, televizní, filmové nebo literární fikce) je skutečně užitečné. Jakmile budeš mít vše připravené, sepiš o tom pár vět/odstavec do svého profilu do kolonky "charakter" nebo tamtéž při registraci.

Další aspekty přípravy postavy jsou už jednodušší a navede tě na to vyplnění profilu. Musíš si uvědomit, jaký věk má tvá postava (dávej pozor, ne vždy jsou ty nejmladší ročníky to nejlepší - o mnoho se můžeš jako osmnáctiletý mladík ochudit), s čímž souvisí také postava. Nemusím připomínat, že postava a charakter někdy bývají více či méně spojeny (výše uvedený bouchač asi nemůže mít agresivní a přehlíživou povahu, pokud má vyhublé tělo a permanentní problémy s fyzičkou). Na druhou stranu je přirozené, že se na Ostrově budou pohybovat hlavně pohlední mladíci - konec konců, skutečný Ostrov od toho také nemá daleko. Záliby a sexuální preference jsou kolonky, kam jistě víš co napsat. Nezapomínej, že vše musí dohromady dávat smysl a náš bouchač upřednostňuje spíš posilovnu a sport před Spinozou nebo studiem neodarwinismu. Pokud to tak přece jenom není, musíš to nějak vysvětlit.

A k tomu právě slouží minulost postavy. Ta balí všechno do jednoho hávu, doplňuje nesourodé věci a dává prostor vysvětlit mnohé z toho, co jsi o postavě vymyslel. Jak už se říká, to, čím jsme si prošli, velmi mluví do toho, čím jsme. Tady bych upozornil jenom na jednu věc - nesnaž se vytvářet za každou cenu hrdinu nebo výjimečného kluka, který prošel válkou v Iráku, založil prosperující finanční impérium, vyhrál olympijské hry v roce 2012 a publikoval více než 30 vědeckých prací. Takové hrdinství nemá skoro žádnou váhu, podstatné budou skutky, které s postavou uděláš v příběhu.

RADY A PRAVIDLA HRY

Každá hra, jak už to vyplývá přímo z tohoto slova, musí mít nějaká pravidla, která jsou nedotknutelná a bez nichž hra přestane být hrou. Na druhou stranu umělecká tvorba se s pravidly potýká neustále (a možná je to jedna z definic umění?). Erotika už nemá pro jistotu pravidla snad žádná a vše záleží na daném autorovi. Ostrovní svět je spojenina všeho, je to literární erotická hra. Proto pravidla, skutečná pravidla, které je bezpodmínečně nutné dodržovat, jsou jen dvě:

  1. užít si zábavu
  2. a nekazit zábavu druhým.

Vše ostatní budou jenom tipy, doporučení, která je dobré nepřehlížet, nebo rady založené na jisté zkušenosti. Z té mé plyne, že neporušováním následujícího lze vytvořit dlouhodobě fungující komunitu hráčů. Do té doby, než nalezneme systém lepší, jednejme podle tohoto.

  1. Hráč nesmí výrazně ovlivňovat postavy jiných hráčů, pokud s nimi na tom není domluvený. Zavedení jiným hráčem ovládané postavy do bezvýchodné situace, způsobení trvalých fyzických nebo psychických následků, či dokonce smrt jsou nepřípustné.
  2. Je třeba svými povídkami nenarušovat to, co již bylo napsáno; naopak je vhodné již otevřený děj rozvíjet a neuzavírat se ve vlastním odděleném světě bez interakcí s dalšími postavami/hráči.
  3. Charakter a minulost postavy se musí zohledňovat v tom, co postava může nebo chce udělat; reálnost děje je důležitá, důležitější než jednorázové oslnění příběhem.
  4. Postava by měla být co možná největší originál, nemělo by se jednat o přímou kopii jiné fiktivní postavy - a už vůbec ne postavy z Ostrova. Je nepřípustné, aby kdokoli hrál za obraz někoho známého (např. prezidenta nějaké země, herce, kolegu z práce), především pokud má stejné jméno a historii. Pokud by taková postava měla navíc někoho urážet (což se spojením s gay aktivitami může snadno stát), jde už o porušení pravidel serveru, za což hrozí vymazání účtu.
  5. Je třeba si uvědomit, že vše, co se odehraje v povídkách, musí být možné odehrát se i ve známé realitě. Nadpřirozené schopnosti, neuvěřitelné štěstí nebo megalomanské hrdinské činy ničí atmosféru Ostrova. Pamatujte, že Ostrov má být simulace našeho reálného státu - a zde nikdo křídla nemá a tlupě ozbrojených domorodců v pralesích nemáš šanci uniknout.
  6. Jako hráč nevíš totéž co tvá postava. Pokud se v kuchyni farmář rozhodne se svým pomocníkem vypustit na ty chuligány za stodolou psy, nemůže to tvoje postava ničící zadní stěnu chlévu tušit a žádné volání osudu jí nenapoví, že za chvíli bude mít velký problém.
  7. Neměl by sis vytvářet více postav, než jsi schopný zvládnout. Postava totiž vyžaduje pravidelnou pozornost, aby neustrnula - a většinou je obtížné najít si dost času a chuti obstarávat více jak tři postavy.