- Alianor





Už když jsem vcházel do domu, kde bydlí můj vyděračský spolužák, slyšel jsem hlasitou muziku, která samozřejmě vycházela z Erwinova bytu. Proč mě zval, když dělá večírek? Dobře ví, že tohle mě nebere, tedy od jisté doby. A kromě toho, za 14 dní maturujeme a měli jsme se učit. Mimojiné.
„Zdravím tě, Juliene,“ vítal mě hned u vchodu a letmo políbil, „pojď, sedni si, nalej si pití, jako doma! Většinu lidí znáš, tak se v klidu bav!“
„Co ten tu dělá? Přišel šmírovat? Vyper ho, Erwine!“ kluci ze třídy si nebrali servítky a začali mě urážet.
„Ne, on tu zůstane! Patří do naší třídy, kromě toho je to můj přítel!“ zastal se mě Erwin, i když já bych byl raději, kdybych mohl vypadnout. Kdybych jen tušil, co mě všechno dnešní večer čeká, pelášil bych, až by se mi za patama prášilo.
„Teda Juliene! Ty seš kanec! Ty si necháváš ošukávat zadek od dvou chlapů! Dobře to máš rozdělené, všední dny ta zelenooká profesorská svině a o víkendu si to užíváš s Erwinem. Řekni, jaký je profesor v posteli? Je to s ním divočina? A jak kouří? S tou jeho roztomilou pusinkou to asi musí být slast, co? Až mě kolikrát mrzí, že nejsem buzik!“ ozval se jeden z mých bývalých kamarádů. „Taky musí být rozkošný, jak sténá, když má svoje péro zasunuté v tvé díře!“
Všichni se začali smát a já se začal bránit.
„Nespím s ním, jen jsem jeho spolubydlící, co je na tom divného? A nechte toho, nechci tohle poslouchat!“ nikdo mou obhajobu nebral na vědomí a další a další narážky na mou a jeho osobu se na mě snášely a já se je snažil ignorovat. Uvnitř jsem ale pěnil, zuřil, a kdyby jich nebylo tak moc, rozbil bych jim fasády.
Už bylo hodně po půlnoci a všichni byli hodně opilí, kromě mě. Já jsem nepil, za jedno vím, co to se mnou dělá, a pak nevidím důvod se bavit s těmahle mimoněma.
V tom Erwin ztlumil muziku a lžící zacinkal o sklenici: „Vyhlašuji soutěž!“
Všichni se uklidnili a začali Erwinovi věnovat pozornost.
„Protože nám došel chlast, ten, kdo nejdříve donese flašku tvrdýho a flašku vína, ten vyhraje odměnu!“
„Jakou?“ ozvalo se sborově.
„Julien vám ho fantasticky vykouří, je v tom fakt výborný, vážně!“
Vytřeštil jsem na něj oči. To snad nemyslí vážně! Tohle jsme si nedomluvili! To, že jsem jeho děvka, ještě neznamená, že budu kouřit jeho kámošům! Co nastane příště, půjčí jim mou prdel?
„To ne! To neudělám! Erwine, to nemůžeš!“
„Ále můžu, tvá pusinka tady celou dobu zahálí, tak proč toho nevyužít! Uděláš, co ti řeknu, nebo… ty víš co!“
„Ne, to nemůžeš…,“ měl jsem na krajíčku.
„Tvou prdelku bych ale nedal nikomu na světě, ta je jen moje! A já to vím, protože jsem viděl ten profesorův výraz, když jsme se líbali před školou. Vím, že s ním nic nemáš, to by se tvářil jinak,“ šeptal mi do ucha a já se otřásal hnusem, když jsem cítil jeho alkoholový dech.
„Tákže – Julien souhlasí a jeden z vás se může těšit na kvalitní kuřbu! Vím, že jste všichni zasraní heteráci, a proto nevíte, jaká je slast nechat si kouřit od kluka. Chápejte, on to má mezi nohama taky, on přesně ví, co je pro čuráka nejlepší, to ženská nikdy nemůže chápat, to je vědecky dokázáno! Takže se nemusíte stydět, protože spousta heteráků si nechává kouřit od kluků, přestože jinak by se jich nedotkla ani dvoumetrovou tyčí.“
Většina kluků byli nadržení jen z přílišného alkoholu a z proslovu Erwina, a tak když závod odstartoval, po chvíli nebyla v bytě ani noha.
„Ták a my máme chvilku na to, abychom si užili!“ řekl Erwin a zajel mi mezi nohy.
„Ale – ale to nestihneme! Za chvilku budou kluci tady,“ zkoušel jsem ho přemluvit.
Ignoroval to a já viděl, že nejenom kluci jsou sexuálně neukojení, ale i Erwinova kláda dělala pěknou bouli v jeho džínách.
„Tak šup šup, gatě dole a pěkně na mě vyšpul tu tvou krásnou prdelku, neboj, teď to bude rychlovka. Později, až vypadnou, si to vynahradíme!“
Neochotně jsem si sundal kalhoty a šel do ložnice.
„Ne, zlato, budem to dělat tady!“ řekl nekompromisně.
„Ale, co když přijdou dřív?“ lekl jsem se.
„No co, podívají se, o co přicházejí, co je na tom?!“
Jen jsem si představil, chtěl jsem se propadnout do země. Ne, já nejsem žádný exhibicionista, aby mě vzrušovaly pohledy jiných chlapů. Nechci to!
„Dobře, tak už pojď!“ chtěl jsem to mít co nejdříve za sebou a hlavně jsem nechtěl, aby mě v potupné pozici na kolenou s vyšpulenou prdelí načapali kluci. To by byl konec!
Klekl jsem si na pohovku a nastavil mu zadnici, ale on mě strhl na zem a jen tělem mě přišpendlil ke křeslu. Narazil jsem si tímto kolena, které hned od začátku bolely z klečení na tvrdé kachlové podlaze.
Otočil mě k sobě a mou hlavu zanořil do jeho klína, kde měl kládu ještě schovanou v boxerkách.
„Prvně si ho připrav! Nebo bys to radši na sucho? Došel mi totiž lubrikant, máš úděsnou spotřebu! A přitom, jak budeš připravovat mého čuráka, připrav si i svou díru, ať se nemusíme zdržovat!“
Podíval jsem se mu do očí, jestli to opravdu myslí vážně, a jeho výraz mě přesvědčil, že sranda dneska není na programu.
Vyhrkly mi slzy ponížení!
„Erwine, to ne, k tomuto mě nenuť, prosím!“
„Juliene, mně je to jedno, můžu to do tebe vrazit bez přípravy a na sucho, je to jen na tobě!“
Věděl jsem, že tohle nemůžu vydržet! Jeho dvaadvaceticentimetrový, ne moc úzký klacek, by mě rozerval. Začal jsem se klepat, ale věděl jsem, že žádná jiná možnost není, než se sám potupně prstit a u toho mu kouřit jeho péro a co nejvíce ho obalovat slinami.
Sotva jsem své prsty, ze kterých kapaly zhutnělé sliny, vytáhl ze své pusiny, on je ihned nahradil svou kládou a nerozpakoval se ihned navštívit mé mandle. Natáhlo mě, nečekal jsem to, ale on ho hned vytáhl a nechal, ať dělám, co umím.
V ústech jsem si nechal nahromadit spoustu slin a jazykem i klouzavými pohyby jsem jeho erekci obaloval slinami a i stavěl do podoby tvrdosti značky diamant. Jinak by snad nebyl ani schopný do mé úzké díry prorazit. Na přípravu sebe mám zoufale málo času, ale rejdil jsem v sobě už třemi prsty a snažil se svou díru roztáhnout co možná nejvíc. I tak to bude bez lubrikantu bolestivé.
Náhle sebou trnul, vytáhl ho a hrubě mě otočil, až mi mé prsty nešetrně vyklouzly z mé nepříliš připravené díry a rukou podsadil zadnici. Pohladil ji a uštědřil jí dvě rychlé rány, na každou půlku jednu.
„Máš tak krásnou prdelku, Juliene,“ zamručel mi do ucha, až jsem se otřásl.
Plivnul mi do rýhy a svým klackem mi chvíli rajtoval mezi půlkami a po chvíli už jsem pocítil tlak jeho klacku, kterak se mi pomalu sunul do mých útrob. Jakmile zjistil, že prvotní tlak pominul, narval mi ho tam až po kořen. Zařval jsem bolestí a měl pocit, jako by mi tam někdo zažehnul vatru. Na jeho velikost si prostě nikdy nezvyknu, zvlášť když mé tělo reaguje tak, že se stáhnu.
Nečekal, až se uvolním nebo si zvyknu na jeho velikost a šířku, a okamžitě do mě začal tvrdě přirážet. Celou svou délkou do mě bušil a zase vyjížděl vždy tak, aby mu ze mě nevyjel, a to vše v šílené rychlosti. Chytil mě jednou rukou do kravaty, aby to bylo účinnější, a druhou mi chytil mého čuráka u kořene a stiskl tak, abych se v případě nutnosti nemohl vystříkat. To ovšem bylo celkem zbytečné, protože tohle drsné šukání mi vůbec nedělalo dobře a pocit, že mohou přijít za chvíli kluci, mě úplně dorážel. Někoho to třeba rajcovat může, ale já vím, jaké peklo bych si zažil ve škole.
Jenže zvadlý stav se Erwinovi nezamlouval, a tak si podsunul mou zadnici ještě výš a přesně trefil prostatu, poté do ní začal bušit každým přírazem. Tohle se prostě nedalo vydržet, vlny horka a slasti ho začaly velmi rychle probouzet a za chvíli mi stál jak voják hradní stráže u Buckinghamu. To Erwinovi stačilo a já cítil, jak se jeho klacek zacukal a řádně se vystříkal do mého nitra. Stále byl ještě ve mně a šáhl kdesi za sebe do šuplete.
Byl jsem vyčerpaný a nejraději bych usnul, ale to, co měl v ruce, mě dokonale probudilo.
„Tohle si oblečeš! Chci tě mít připraveného na později a udrží to moje cákance v tobě – jako v pokladničce, nebo chceš-li, budeš taková spermabanka,“ usmál se na mě sladce a podával mi latexové slipy, které měly ve výbavě na zadní části ne zrovna malé dildo.
Vytáhl ze mě svoje péro a vzápětí jsem cítil o nic užší náhražku, avšak naštěstí o nějaký ten cenťák kratší, kterak vklouzla do mého protáhlého otvoru. Nestihla vytéct ani kapka.
Zaúpěl jsem, budu tu muset chodit s monstrem v prdeli plné jeho spermatu, stojícím ptákem a ještě vykouřit jednomu z mých heterosexuálních kamarádů jeho kládu.
Větší ponížení jsem už ani nemohl cítit.
Litoval jsem se a Erwin se snažil nějak urovnat mého stále stojícího brouka do minimalistického prostoru, kterým oplývaly tyto ‚úžasné‘ slipy vepředu. Měl jsem obavy, že mě, vybaven tímto potupným oděvem, nechá běhat bez kalhot, ale naštěstí nic proti tomu, abych se oblékl, neměl.
„Pokud se ovšem budeš cukat jednomu z našich drahých kamarádů slušně vyhulit, a to ti říkám – budeš se snažit, budeš tady mezi námi běhat nahý, jen s těmito slušivými kalhotkami, rozumíš?“ zavrčel mi opět do ucha a já jen polknul přebytečné sliny a útrpně kýval hlavou, aby si to náhodou nerozmyslel.
Ve chvíli, kdy jsme byli upravení a plně vydýchaní z akce, vrazil do bytu Mike s flaškami v tašce.
Ach ne! Zrovna on…, fňukl jsem v duchu. Znám jeho ptáka, má ho snad ještě většího než Erwin, ale na rozdíl od něj se o sebe absolutně nestará. Znám jeho ptáka ze sprch ve škole. Jeho klacek, když je v klidu, tak se ztrácí v pralese hustých černých chlupů. Testosteronem na něm příroda rozhodně nešetřila.
„Majkí, tak‘s to vyhrál, bobe,“ poplácal ho po rameni a zvednul palec nahoru a mrknul na něj, „Julien je tvůj, ale ještě počkáme na ostatní, ať z toho taky něco mají, bylo by to nefér,“ chechtal se Erwin.
To jako vážně? Budu ho hulit přede všemi? Jo jasně, byl jsem pěkně naivní, když jsem si myslel, že si to půjdu odtrpět s výhercem někam do soukromí.
Mike se zvrhle usmál a já viděl, že jeho péro už testuje švy spodního prádla.
„Už se na tebe těším, Juliene,“ křivý úsměv na tváři a jeho ruka mezi mýma nohama mě ujistily, že to myslí vážně a já se mám na co těšit.
Další ze série
- Profesorův mazánek: 11. V rouše beránčím
- Profesorův mazánek: 10. Prozření
- Profesorův mazánek: 9. Stejná řeka - jiná voda
- Profesorův mazánek: 8. Nevstoupíš dvakrát do jedné řeky?
- Profesorův mazánek: 7. Jablko nepadá daleko od stromu
- Profesorův mazánek: 6. Naivní andílek
- Profesorův mazánek: 5. Chtěl jsi trest!
- Profesorův mazánek: 4. Oko za oko, zub za zub
- Profesorův mazánek: 3. Dva kohouti na jednom smetišti
- Profesorův mazánek: 2. Bolest – slast?
Autoři povídky
Nenapravitelný romantik a optimista, který svým přístupem k životu sere strašně moc lidí a má z toho škodolibou radost.
Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!
Komentáře
Díky, já doufám, že dalšími kapitolami nezklamu, po druhé kapitole už to bude mít i nějaký děj, nicméně si troufám tvrdit, že v každé kapitole bude nějaká akce, která by mohla potěšit tvé oči