- P.Waits
Klečel nahý více méně uprostřed výpraskové místnosti a ruce si křečovitě svíral za zády. Dostal sice na každou ruku kožené pouto, ale nechal mu je zákeřně nespojené, jenom je má mít po celou dobu za zády, i když slíbil předem, že se ho ani nedotkne, a byl pevně rozhodnutý ten slib dodržet, vyžadovalo si to obrovské soustředění. Ačkoliv momentálně byl popravdě šťastný i za to, že ho má, po skoro měsíci, konečně alespoň na vzduchu. Dost ho usadil s tím, že včera měl, jak věří, také nejlepší úmysly odevzdat, co slíbil, a nakonec to nedokázal. Ponížilo ho to možná víc, než když ho před chvílí byl nucen prosit o dočasné uvolnění poskytnuté záruky. Pořád šíleně lpí na těch hloupostech z té zatracené smlouvy, ještě že se to ráno skoro naučil nazpaměť, aby to náhodou nezvoral. Hrát to podle těch jeho cáklejch not ho štvalo, ale včera ho tak strašlivě napálil, že se zařekl a bude to brát jako fakt. Prostě to bude hrát s ním, hlavně žádná blbá pýcha, dostal se do maléru a od té doby skládá jednu botu za druhou, z čehož tenhle magor je možná ještě ta nejmenší, už je čas s tím přestat.
Všechno si raději sám pro sebe naplánoval a nacvičil, svlíknout hned za dveřmi, odevzdat seznam, po čtyřech do výpraskové pracovny, tam nejdříve líbat ruce, potom vděčně políbit i boty. Sice mu to samozřejmě neřekl, ale bylo vidět, že s těma botama zabodoval. Obsah jeho kožených jocksů, když mu po notně dlouhé chvíli poručil s tím přestat, byl pěkně přeplněný. Když mu nasazoval pouta, tak ho pro jistotu požádal, tedy vlastně se předem omluvil za cokoliv, co by mohl v průběhu říkat, a velice pokorně ho požádal, aby na to nebral žádný zřetel, že chce splnit všechny svoje závazky a nemá v úmyslu nic přerušovat. Možná si tím pěkně zavařil, ale pán vypadal spokojeně a blahosklonně řekl, že pokud je to jeho přání, tak to bude respektovat, i tak mu ovšem tím svým medovým způsobem poradil, že pokud to chce mít takto, tak udělá nejlépe, pokud bude mlčet a mluvit jenom, když bude na něco tázán. Tomáš slíbil, že se o to vynasnaží. Jinak ovšem musel odříkat všechny ty hlouposti o tom, že je připraven dobrovolně poskytnout veškerá věřitelem požadovaná protiplnění za dočasné uvolnění poskytnuté záruky a bere na sebe zodpovědnost za škody, které by tím mohly vzniknout. Přišlo mu to jako totální trapárna, ale pána to evidentně baví, takže mu nic jiného nezbylo. Potom se omluvil, že se musí jít také připravit, a nechal ho tu klečet.
I přesto měl pocit, že snad má alespoň trochu plán, byl hodně napnutý, předpokládal sice, že ho asi nečeká žádný nářez a jestli, tak to nejspíš bude nějaké rafinované potýrání, které snad snese. Nakonec zadek měl rozsekaný ještě od předešlého dne a nakládat mu na něj znovu by asi nemělo kromě způsobení ukrutné bolesti jiný smysl. Pokud by to tak chtěl, mohl mu to udělat už včera, kdy ho o to sám dokonce prosil. Zjevně měl i on jisté hranice, které nechtěl překračovat, což bylo uklidňující, ale jinak neměl ponětí, co vlastně může dnes čekat. Když ho včera pekelně usadil s tím, že mu už nenařeže, protože z něj kape krev, cítil se být na dně. Snesl příšerný nářez a nic z toho, bude mu dál hrabat zamčenému v té šílenosti, minimálně dokud se mu to nezahojí, a pak bude sudý týden a to se to nemůže. Představa dalších dvou týdnů bez ničeho, se zamčeným ptákem, ho děsila víc než bití. Klečel před ním, zoufale mu objímal ruce a prosil, jestli by to nešlo někam jinam než na zadek, třeba na záda nebo na stehna, připadal si už jako opravdová nula, nikdy by nečekal, že by byl schopen se před někým tak moc ponižovat.
Nakonec mu pán udělal nabídku, kterou nedokázal odmítnout, už proto, že kupodivu žádné bití neobsahovala. Pokud dnes v poledne přijde, tak vzhledem k tomu, že odevzdal víc než těch minimálních šedesát tři, tak mu ho, pokud o to samozřejmě náležitě požádá, odemkne, ovšem pouze pod tou podmínkou, že se ho on sám ani nedotkne a o tom, jak mu s ním naloží, rozhodne on. Vzal to, neznělo to sice jako to, co si představoval, ale snad mu ho alespoň nějak udělá, nebo tak něco. A to ještě musel snést sáhodlouhou přednášku o tom, jak si musí napříště dávat pozor na to, co zbrkle slibuje, a že by měl umět lépe odhadnout svoje možnosti a samozřejmě, pokud si s něčím neví sám rady, může vždy požádat nějakého staršího a zkušenějšího přítele o pomoc. Tím zkušenějším a starším přítelem nade vši pochybnost myslel sebe. Připadal si jako pitomec, ačkoliv musel v duchu spravedlivě uznat, že zbrklý pitomec, alespoň občas, skutečně je. Měl na jednu stranu na něho příšerný vztek, na druhou stranu pochopil, že to byla jenom další lekce, kterou mu uštědřil, protože mu to sám umožnil, byl prostě příliš pyšný, zbrklý jako vždycky. Po dvou výprascích si naivně myslel, že má výdrž, a přitom je vydržel jenom proto, že mu je on dával tak, aby je vydržel. Je to možná magor, ale v podstatě si s ním zatím jenom eroticky hrál, včera mu dal ukázku, jaké to je doopravdy, a stejně ho tam nechal jenom nakouknout. Nezneužil toho, co potom zoufale ve své naivitě plácal, a poslal ho domů.
Včera si celou cestu nedovolil ani sednout v poloprázdné tramvaji, na cestu domů dostal absolutně ponižující inkontinenční kalhotky, prý aby mu netekla krev po stehnech, a nějakou mast, kterou nikdy neviděl, nemělo to ani český popisek, jenom angličtinu, tím se prý má dvakrát denně mazat. Když si doma v koupelně prohlížel zadek, tak to zase nebylo až tak hrozné, měl jenom několik málo průseků, tak sotva na šesti místech, a ještě to až na dvě vypadalo spíš jenom jako sedřené, jinak ovšem spoustu naběhlých tenkých červených proužků, které na dotek ukrutně bolely, ještě že nemá sedavé zaměstnání a zvládá spát na břiše. Dopoledne se několikrát pečlivě vypláchl, pokud by snad došlo i na to, což si moc přál, i když raději v to nedoufal, tak aby náhodou neudělal nějakou ostudu. Nic o tom sice nepadlo, žádné instrukce vlastně nedostal, tedy kromě toho, že má s sebou přinést sepsané tři věci, které jsou pro něho tabu, tedy kromě výprasku, jak mu neopomněl zdůraznit. Ubezpečil ho, že to bude respektovat. Věřil mu, sice ho opakovaně dost drsně napálil, ale tohle mu řekl tak nějak jinak, minimálně bez toho medového podtónu.
Když ho tu nechával, přikázal mu, aby klečel, ani se nehnul a díval se na svého pindíka, nakonec už se prý nějakou dobu neviděli, tak ať si ho užije. Klečel už nejméně deset minut a čuměl si na dopředu poskakujícího ptáka, ty ruce, co si sám sobě nařídil spojit za zády, byly sice asi dobrý nápad, ale nutkání se na něm alespoň poškrábat ho i tak pomalu stravovalo. Navíc měl jasné podezření, že je tu určitě někde kamera, kterou ho pozoruje, nebo možná je za tím zrcadlem, to by na něho asi sedělo i víc.
Konečně se vrátil, bohužel ty jocksy pořád měl, sakra, opravdu už by ho chtěl vidět a asi nejen vidět. Postavil se přímo k němu, raději pořád čuměl na toho svého, i když v zorném poli se mu objevily i pánovy boty.
”Vidím, že přece jenom dokážeš plnit, co slíbíš.”
Jo, určitě ho nějak šmíroval.
”Zasloužíš si, abych ti to trochu ulehčil.”
Obešel ho zezadu a nasadil mu široký kožený obojek. Už ho to ani nepřekvapilo, co už bylo trochu překvapení, když mu vzal ruce a karabinou je obě připojil k tomu obojku, každou z jedné strany, bylo to velice nepohodlné, i když mu to každopádně efektivně bránilo si na něho, byť i nechtěně, sáhnout, za což mu v duchu poděkoval. Vrátil se zase zpět čelem k němu a prsty mu zvedl hlavu, druhou rukou si rozepnul zip na jocksech a uvolnil si ho přímo před jeho obličejem. Tomáš jenom nasucho polkl, délka byla standard, ale ta tloušťka… neskutečné, i když ten žalud je hodně do špičky, v poměru ke zbytku i docela malý, a ta obřízka to celé nějak divně zvýrazňuje, nikdy ještě neviděl obřezaný klacek v erekci, připomínal mu ze všeho nejvíc dildo ze sexshopu, ale i tak. Pokud by šlo jenom o vybavení, tak má plné právo se cítit nadřazeně, po pravdě, za normálních okolností by se hodně rozmýšlel, jestli se k takovému dělu může byť jen přiblížit, tak moc by se cítil méněcenný. Asi by se neodvážil ani pomyslet, že by někdo s takovým mohl mít zájem si o něj i jen opřít kolo.
Lehce mu na rameno zatlačil dlaní, ne nějak hrubě, jenom naznačoval pohyb, měl si nejspíš lehnout na záda. Poslušně se zaklonil, jak mu to jeho upoutané ruce dovolily, a pokoušel se nějak rozumně se položit. Jemně mu s tím pomohl a přidržel ho v ramenou, aby neupadl na záda, vlastně umí být i docela pozorný, když chce. Ležel na zádech a před obličejem se mu ocitl jeho zadek, tak tohle zrovna nemusel, ale do těch tří bodů se mu to nevešlo, takže má smůlu, začal ho lízat. Byl naštěstí pečlivě umytý, cítil jenom kůži sliznice a evidentně čerstvý pot. Seděl na něm hluboko a dal mu jasně najevo, že to tak má rád. Bude se muset naučit to mít rád taky. Byl pevně rozhodnutý udělat dojem, bylo víc než pravděpodobné, že tento chlap bude po nějakou dobu jeho jediný sexuální kontakt, nesmí si to pokazit. Ke krku natěsno připoutané ruce mu překážely, ale zvládl si ho s nimi i trochu roztáhnout, nevěděl jistě, jestli tím něco neporušuje, ale prošlo to bez reakce, pokud se nepočítá jako reakce skutečnost, že mu nasedl na obličej ještě o něco hlouběji a evidentně spokojeně si něco zamumlal.
Bylo mu nakonec docela příjemné se ho dotýkat, měl hrubou mužskou kůži, která ve spojení s jemnými chlupy na zadku působila dojmem síly a jemnosti zároveň. Nebo to taky byla úplná blbost a byl už prostě po nějakém kontaktu tak hladový, že by vzal skoro cokoliv, nakonec to bylo jedno, docela se mu to začalo líbit. Tak jako tak, po nějaké chvíli se nadzvedl a dal mu místo zadku k dispozici šourek, visel mu hezky volně dolů a uvnitř se skrývaly pěkně pružné kulky, velikosti přiměřené tak akorát jemu do pusy. Přemýšlel, jestli by si mohl sáhnout na jeho penis, technicky by to šlo, dosáhl by mu na něho, ale neměl odvahu, odhadoval, že to už by mohlo být opravdu přes čáru. Jedna věc je roztáhnout mu zadek na hlubší lízání a druhá věc bez dovolení sahat na péro. Bohužel on se toho jeho také zatím ani nedotkl, i když si zvládl všímat, že mu ho sem tam kontroluje pohledem, pokaždé se mu ještě víc prokrvil, když na to pomyslel, raději tu myšlenku zaplašil a pečlivě se věnoval jemnému promasírovávání jeho kulek v ústech. Znenadání se mu ocitla jeho ruka na krku a mírně stiskla, pustil jeho šourek z úst, naštěstí to bylo to, co měl jeho současný pán zjevně na mysli. Ze své polohy na zemi sledoval, jak se nad ním zvedá, dívat se mu na rozkrok zespoda nebyl vůbec špatný pohled, opravdu mohl dopadnout i daleko hůř.
Nechal ho ležet na zemi, neodvažoval se moc pohnout a čekal, co mu přikáže. Ze své polohy viděl jenom, že asi upravuje výšku slingu, whouu, takže skončí pohodlně na houpačce, to ani zdaleka nevypadalo jako ten nejhorší možný scénář. Poručil mu, aby vstal, dalo mu to dost práce, a tentokrát se nijak nenamáhal mu s tím pomoci, zato evidentně pobaveně pozoroval, jak se nemotorně snaží zvednout na nohy. Když se to konečně podařilo, nasměroval ho zády k houpačce a nechal ho se na ni posadit. Bohužel si předtím už zase zapnul ten zatracený zip, vypadalo to, že dneska nedostane možnost ho ochutnat, nejspíš proto, že o to moc stál a muselo mu to čučet z očí na kilometr. Tenhle chlap, který mu podle smlouvy dával kde co, zejména to, o co nijak moc nestál, si podle všeho potrpěl na překvapení a nečekaná řešení.
”Zhoupni se dozadu a lehni si, neboj se, podržím to.”
Nezaváhal ani vteřinu, ruce si dal před hlavu a s žuchnutím se sklouzl do slingu. Obešel ho a trochu ho povytáhl, hlavu mu dal na vyvýšenou podložku a postupně mu jednu i druhou ruku místo k obojku přicvakl do řetězů. To samé následně udělal i s jeho nohama, kotníky mu nyní zdobila kožená pouta, za která byl zavěšený do výšky, nohy měl tím pádem pěkně od sebe a jak penis a varlata, tak i díru volně přístupné, aniž by mohl ovlivnit, jak s nimi bude nakládáno. Vzrušilo ho to, a ne úplně málo, navíc mohl dobře vidět na něho, chodil kolem a on si ho mohl konečně v klidu detailně prohlížet. Znovu si uvědomil, že ani zdaleka není ošklivý, spíš naopak. Prostě chlap, jistě žádný mladík, ale jinak dost sexy chlap. Začal ovšem dělat věci, které ho znepokojily, přitáhl si pojízdný stolek a navlékl si gumové rukavice.
Záhy ucítil, jak mu do konečníku vtlačuje nejméně dva prsty, sakra, fist byl hned druhý na jeho seznamu a slíbil mu, že to dodrží. Musel si jeho vyděšení všimnout.
”Nemusíš se bát, jenom si tě zkontroluju a promažu.”
Ucítil, jak mu tam vtlačuje gel, i když mu neopomněl několikrát poměrně silně zatlačit na hráz a prostatu zevnitř a poživačně sledoval jeho vzrušenou reakci. Pochválil se v duchu za svoji prozíravost, pokud šlo o pečlivou dopolední přípravu. Po chvíli hraní s prsty ucítil, že mu tam zasouvá něco chladného, kovového, neviděl na to, ale skoro jistě to byl anální kolík, vklouzlo to do něho a jeho svěrač to lačně objal. Stále měl ty rukavice a konečně mu vzal do ruky i jeho trčící, bolestivě překrvený a hlavně už skoro měsíc zanedbávaný penis, k jeho zklamání mu na něj ovšem pouze přilepil dvě elektrody. Opět se zděsil, nikdy elektrostimulaci nevyzkoušel, nenapadlo ho, že by na něj mohl něco takového použít, na seznam proto tuhle eventualitu ani nemohl napsat, nejspíš ho zase napálil. Ještě ke všemu mu přes to celé navlékl prezervativ. Taky mu ho dost těsně podvázal a kulky taky, dokonce každou zvlášť.
Na bradavky mu umístil kovové svorky a pevně je přitáhl, bolelo to, ale zase ne nějak nesnesitelně, bylo to pro něho jenom všechno nové a neznámé, nevěděl, jestli se má děsit, nebo být v příjemném očekávání. To, že neměl volbu, mu rozhodování hodně usnadnilo, řekl si, že dá přednost vzrušenému očekávání, a strach zaplašil. Penisem i konečníkem mu začaly projíždět jemné vibrace. Dobře, tak tohle je elektro sex, no není to tak hrozné, vlastně je to docela příjemné. To si bohužel myslel jenom chvíli, intenzita se záhy o dost zvedla, sice to bylo pořád vzrušující, ale nikoliv už bezvýhradně příjemné. Ozval se zvuk domovního zvonku.
”Hmm, to bude dnešní zákazník, budu se mu muset věnovat, ale ty se tu jistě zabavíš i sám, než to vyřídím.”
Poplácal ho po břiše, stáhl si rukavice a odešel.
Ležel v houpačce a přes jisté nepohodlí se snažil si to užít. Jasně, nebylo to, co si představoval, ale bylo to alespoň něco, něco kontaktního a něco erotického, a nebyl to výprask. Kolík v jeho zadku příjemně nepříjemně vibroval a péro se mu chvělo v pravidelných záškubech, ten prezervativ ho ovšem poměrně hodně štval. Za chvilku se otevřely dveře a pán se vrátil, doprovod byl nejspíše na čtyřech, takže ho ze svojí pozice neviděl, jenom slyšel, jak se přibližuje. Neviděl ani na tu výpraskovou kozu, ovšem Alexe bezpečně poznal po hlase. Slyšel to pěkně všechno, dluží dvě stě padesát a má stejný úrok jako on, takže mu to po zaokrouhlení vycházelo na dvě stě a osm, tak to se má na co těšit, kretén.
”Pěkně se připrav, hned se vrátím, jenom zkontroluji tamhle tvého kamaráda a hned začneme.”
Bylo jasně slyšet, jak ho pořádně práskl rukou po holém zadku. Vrátil se k němu, stiskl mu ruku v zápěstí a nejspíš předstíral, že mu kontroluje tep. Když s tím byl hotov a asi byl i s tím, co zjistil, spokojený, přitáhl mu šňůrku od kulek a secvakl ji s řetízkem, který spojoval svorky na jeho bradavkách. Začalo to trochu táhnout a musel se malinko předklonit, aby se to tolik nenapínalo.
”Všechno vypadá v pořádku, trochu ti ještě přidám, aby sis to lépe vychutnal.”
Pro jistotu ani necekl, beztak usoudil, že by mu to v ničem nepomohlo, a zkušenost, kterou s ním zatím udělal, mu začala jasně říkat, že čím méně bude mluvit, tím lépe pro něho. Spolehl se na to, že mu skutečně nechce ublížit a ví, co dělá. Záškuby v péru a i konečníku se proměnily v táhlejší a usoudil, že je to vlastně o něco lepší než předtím, i když mu dalo chvilku práci srovnat si s tím dýchání.
Navíc nebylo úplně jisté, co si to má vlastně vychutnat, jestli sebe, nebo třeba Alexův nářek. Z druhého konce, na který neviděl, a vcelku toho i litoval, docela rád by se podíval, jak ten hajzl dostává výprask, se ozval nezaměnitelný zvuk masivního řemenu dopadajícího na něčí zadek a hlasité sténání. Vyplácel ho s chladnou pravidelností a podle všeho nedělal žádné přestávky. Napočítal jich už odhadem tak šedesát, sténání se změnilo v hlasité skučení následující bezprostředně po každé ráně, občas dokonce i před ní. Dával mu je rytmicky, téměř synchronizovaně s vlnami, které mu stlačovaly péro a svěrač, neovladatelně ho to vzrušilo, zavřel oči a užíval si to i se zvukovým doprovodem.
Dost se do toho položil a ve chvíli, kdy si uvědomil, že by si měl dávat pozor sám na sebe, bylo už pozdě. Nedokázal to ovládnout a do elektricky stimulovaných polokřečí vlastního svěrače a péra začal vypouštět sperma. Plnil ten prezervativ, až měl strach, že to snad praskne. Téměř s jeho posledním významnějším výronem ustalo i dosud rytmické práskání řemenu o zadek připoutaného Alexe. Bohužel nepřestaly elektrické záškuby v jeho penisu, začalo to být hodně nepříjemné. Pořádně skousl, aby nebylo slyšet, jak sténá. Zato slyšel něco jiného, dosud Alexův výprask probíhal mlčky, když se pomine jeho hlasité skučení, které postupně přešlo spíš v jekot.
”Tak dvě sta bychom měli, ještě osm a bude to hotové.”
Alex hrozivě zaúpěl.
”Ale no tak, proč tolik křiku, je to přece jenom kousek lakovaného dřeva, ale dobrá, nechám tě trochu oddechnout, a až budeš připravený, tak zavolej.”
Alex nejspíš neměl na paddle nejlepší vzpomínky, protože se ozvalo jenom další zaúpění. Tom tedy taky s tou věcí moc dobrou zkušenost neudělal, na tu tupou bolest po každé ráně jen tak nezapomene, ale určitě by tak neječel, alespoň ne předem. Musel dokonce uznat, že třídenní následky po deseti ranách, které tím nástrojem utrpěl, ho docela příjemně stimulovaly, měl sice pěkně ztvrdlé půlky, které se ozvaly při každém usednutí, ale poctivě si přiznával, že mu to nebylo úplně nepříjemné.
Přišel k němu, nahnul se a mezi dvěma prsty prohmatal jeho zplihlý úd, podle všeho poměřoval dávku spermatu vypuštěnou do prezervativu a tvářil se sakramentsky spokojeně. Tom čekal minimálně pokárání, možná i nějaký rafinovaný trest, ale on místo toho naopak uznale pokýval hlavou.
”Pašák, velmi pěkné.”
Tomáš raději mlčel, i když by se mu jistě chtělo říct, že se tomu snad nemůže za daných okolností nikdo divit. Dráždění ustalo, evidentně to vypnul. Opět si navlékl latexové rukavice, už mu s tím začínal být hodně protivný. Opatrně mu stáhl prezervativ a zamotal ho do jednoho z řetězů slingu, stejně opatrně odlepil i elektrody z jeho penisu a odhodil je na zem. Kolík v zadku mu nechal, i když to přestalo vibrovat.
”Jsem připravený, pane,” ozval se z druhé strany Alexův hlas.
”Dobře dobře, hned jsem u tebe.”
Naklonil se k Tomovi a téměř do ucha mu pošeptal: ”Promiň, práce volá, však to znáš, vrátím se k tobě, jen co to dokončím.”
Šibalsky na něho mrkl a ztratil se mu ze zorného pole.
Ozvala se pořádná tupá rána a vzápětí zoufalý výkřik. Totéž se s hodně dlouhými prodlevami opakovalo ještě sedmkrát. Litoval, že to nemůže vidět, ale i tak se cítil neskutečně fajn, i když se obával, že takhle dobře jeho dnešní dosud vcelku příjemné dobrodružství určitě neskončí. Slyšel, jak Alex děkuje i jak mu pán medově domlouvá, že už je přece velký chlapec a měl by se snažit krotit svoje projevy, jemu to sice nevadí, ale přece jenom tu nebyli sami. Alexovy pokorné omluvy a slib, že se vynasnaží zlepšit, byly skoro jako balzám pro jeho uši, i když ho napadlo, že za tu škodolibou radost, kterou z toho měl, ho osud nejspíš ještě vytrestá.
Osud ho minimálně bezprostředně nijak moc nevytrestal, i když to samozřejmě neproběhlo tak, jak si to představoval, ovšem na to už si začínal zvykat, stávalo se mu to posledních několik týdnů často. Když se pán vrátil, poté, co nejspíš vyprovodil Alexe, vymačkal mu nejprve obsah prezervativu do otevřené pusy, nechutnalo to sice nějak valně, uměl si představit i lepší odpolední svačinu než vlastní zvětralé sperma s příchutí latexu, ale nijak ho to nerozhodilo, tak trochu to i čekal. Bohužel u toho zase měl ty rukavice, jako by pracoval s biologicky nebezpečným materiálem.
Potom přišla ovšem celkem divočina, ale nebyla Tomovi zase tak nepříjemná, i když by si ji dovedl za jiných okolností vychutnat i lépe. Pán si stáhl ty zatracené rukavice, rozepnul si zip a začal si ho před ním honit, byl to sakra pěkný pohled, i když bylo jasné, co asi bude následovat.
”Dost jsem se u té práce zapotil a doufám, že nebudeš mít nic proti tomu, abych se u tebe trochu zrelaxoval.”
Vzápětí mu, ne úplně něžně, vytáhl ten anální kolík, a za malou chvilku si už dělo razilo cestu na jeho místo. To rychlé vytažení ho hodně překvapilo, byl sice poměrně uvolněný, ale svěrač vlastně moc volný nebyl, po celou dobu se stahoval kolem úzkého čepu kolíku, takže okamžitý zásun tlustého válcovitého, byť i trochu pružného předmětu, ho v bezprostředním okolí vstupu příšerně zabolel. Zatmělo se mu před očima, bolest mu projela skoro celým podbřiškem a svěrač se křečovitě sevřel, což mu způsobilo ještě větší utrpení, na druhou stranu nebyl to zdaleka první větší penis, který si ho tvrdě nabodl. Tuhle bolest uměl s pokorou snášet, jako každý, kdo má sám trochu mindrák z vlastního přirození. Stejně mu nic jiného nezbylo, mohl se sice pokusit mu za pomoci zhoupnutí uniknout, ale z jeho křečovité mimiky usoudil, že je momentálně tak trochu v transu a asi by mu to beztak k ničemu dobrému nebylo. Navíc neměl ani trochu v úmyslu ho jakkoliv rozladit, už to, že při průniku pořádně zaječel, ho nyní štvalo, takže to udělal přesně obráceně.
Dobře věděl, že čím dřív si zvykne, tím víc si to následně užije, a nyní mu potřebuje jenom na několik delších vteřin zabránit v pohybu, aby získal čas se uvolnit. Nabodl se na něho proto co nejhlouběji, i když jeho délka nebyla nijak extrémní, ucítil ho pěkně naraženého na druhou část svěrače, až ho to i tam trochu zabolelo, ostrá špička jeho žaludu se bohužel netrefila úplně přesně na střed. Hlasitě hekl a podíval se na něho pohledem, kterým se pokoušel vyjádřit, jak moc ho tam chce úplně celého. Záměrně se zachoval jako nadržená čubka, vem koncem taky pořád nadržený byl, což mu rozhodování notně ulehčilo. Skočil mu na to, jako ostatně každý chlap, zpomalil a až snaživě se mu pečlivě tlačil do hloubky, spíš přímo zastavil, aby našel správné místo, kde mu nebude klást odpor, a když se mu to podařilo, dobyvačně do něho zatlačil celou délku, až Tom cítil na stále hodně citlivém zadku, jak jsou přilepení tělo na tělo.
Úlevně si pomyslel, že tedy alespoň v tomhle se ten magor chová jako normální ješitný chlap. Naštěstí udělal přesně to, co Tom očekával a o co mu ve skutečnosti i šlo, ba ještě víc, protože v té poloze pěknou chvíli setrval, spokojeně oddechoval a díval se na něho jako pes, který právě přinesl aportovaný tenisák. Ta možná i minuta, kterou to celé trvalo, stačila, aby jeho značně nadstandardnímu průměru přivykl a mohl mu naopak chtivě naznačit, že je čas začít přirážet. Skoro pyšně si uvědomil, že ho poslechl a začal do něho nadoraz rytmicky bušit.
Přesně podle jeho předpokladu i poslední stopy bolesti v několika přírazech ustoupily a proměnily se v totální rozkoš. Pořádně si ho přidržoval za stehna, on ho na oplátku pěkně silně sevřel v sobě a snažil se ho potěšit na maximum. Za chvilku už slastně hekali oba dva, udělalo mu to obrovskou radost, stejně jako u toho pozorovat jeho nadšený výraz. Pořád se sice tvářil jako Timur dobyvatel, tempo a délku pohybu každopádně řídil a určoval on, ale Tom si nemohl nevšimnout, že ho zajímá, jak na něho reaguje a jak si to i on užívá. Pokud mu dal slastným zahekáním najevo, že tohle je zrovna ono, tak to vždy ještě několikrát zopakoval, než zkusil něco nového. Sakra, takhle empaticky ho možná ještě nikdy nikdo nešukal. Měl i slušnou výdrž, a než ucítil, že to na něho jde, tak se dokonce i on v leže pěkně zapotil a z jeho momentálního okupanta stékaly čůrky potu, které si sem tam ve spěchu otíral z čela. Neskutečně mu to při tom slušelo. V okamžiku, kdy v něm vybuchl, zařval jako tur.
”Tumáš, ty čubko jedna nadržená.”
Do následných záškubů mu to ještě v různých variantách několikrát zopakoval. Slyšet toho jinak medově komisního magora řvát prasárny, zatímco to do něho pumpoval, bylo neskutečně úlevné, bohužel si to uvědomil, jen co vyprázdnil pytlík, a trochu zaraženě s tím přestal. Škoda, líbilo se mu to, znělo to z jeho úst fakt sexy.
Autoři povídky
Na každého někde čeká štěstí, dokonce většinou vždy i lelkuje někde opodál, jen se k vám nikdy nepřipojí, to vy musíte jít s ním.
Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!
Komentáře
Ztotožnit se skutečně nedokážu ani s jedním z těch tří, protože násilí a ponižování pro mě není prostředkem k nápravě takové klukoviny. Právnickou terminologií: Trest má odpovídat provinění.
Když se to bude oběma líbit, ať se klidně řežou jako koně, je mi to jedno, buď to nedočtu, nebo to nebudu hodnotit, protože nejsem cílovka. (Fajn, líbit se mu to začíná.)
V tomhle tvém příběhu si dokážu představit tak dva tři konce, u kterých bych si patrně řekl: No aspoň, že tak. U jednoho: Jasně, tak proto, tak pak je to v pořádku. A protože to jsou moje názory, tak ti rozhodně nebudu říkat, jak by to mělo být správně. Správně to bude tak, jak to napíšeš ty. A mně se to přece vůbec líbit nemusí.
Můžeš to brát tak, že prostě nechápu BDSM. Možná. Mě taky nemusí chápat každý. Je to naprosto v pohodě, já se taky neurazím, když mi někdo napíše, že jsou pro něj moje povídky naivní a idealistické a jak z červené knihovny.
Markýz sice psal "dobrý prasárny," jenže to nebylo jen o těch prasárnách, bylo to dost velké pranýřování celé společnosti, ve které žil. Aspoň já to tak vnímám. O Nabarveném ptáčeti tady asi diskutovat úplně nechci.
O násilí a ponižování by se skutečně psát mělo. Ovšem z mého pohledu přece jenom trochu jinak.
A přece sám říkáš, že je to jen pohádka/povídka.
musím tě s lítostí zklamat holka, je to všechno jenom virtuální realita a taky z toho jako doma nic nemáme (skoro nic):lol:
Neboj už se to zlomilo, doslova v polovině jsem to nechal zlomit a od teď až do konce už to bude jenom lepší a lepší. Ale stejně se nedovedu zbavit dojmu, že se s tím nebohým hrdinou zbytečně moc identifikujete, třeba si to zaslouží a pan Frank dělá jenom to co musí, aby ho zachránil, nebo je to taky jenom sobec a dělá to co musí, aby ho získal.
Obecně vzato je zobrazování krutosti v literatuře přece normální a třeba Kosinskiho Nabarvené ptáče je v podstatě pedofilní sadismus… a když už jsme u toho sadismu tak markýz de Sade si na tom doslova udělal jméno (ačkoliv sám by masochista, jaký paradox), čímž se samozřejmě nechci srovnávat se zmíněnými mistry pera. Nicméně je to opravdu jenom povídka/pohádka, zabývající se barvitostí mezilidských vztahů, jejich rozličných motivací a důsledků.
Sex a jeho různé formy jsou téměř po celé dějiny lidstva i velice nekonsensuální a často násilnou aktivitou. Přestože žijeme v „moderní“ společnosti, je domácí násilí atd. bohužel stále jeho součástí, nakonec největší množství znásilnění a zneužívání dětí se odehrává v rodinách.
Lidé často jednají ne-jednoznačně, nikdo není bezvýhradně dobrý nebo zlý. Téměř nikdo se nerodí jako agresor nebo jako oběť, většinou jedno i druhé vychází z výchovy a jeho minulosti a o tom jsem chtěl psát…. Mrzí mě, pokud to kohokoliv pobuřuje, nicméně je to asi dobře, že to vyvolává „zhnusení“ ačkoliv si myslím, že se často příliš všichni soustředíme na důsledky a málo řešíme příčiny, ale to by bylo na samostatnou a dlouhou debatu a tenhle diskusní příspěvek je už docela dlouhý….
Haha, pánové, já bych stále řekla, že tohle vybavení je na úplně jiném levelu. Vlastní mučírna, prostě wow!
A co bych vyzkoušela? No já už to všechno mám vyzkoušené, ale co si budem, ten BDSM nábytek je prostě top!
Věřitel se mi dost líbil, i když jsem více na medvídky, od začátku a zepředu rozhodně nezklamal natolik, že by stál i za hřích.
Máš to za plné.
Visi Vybavení se mi taky líbí. Já vím co bych tam dělal a copak ty?
Cituji P.Waits:
pravdu díš chlape.
Jsem hodně rád, že je to jenom povídka.
však ten tvůj Oliver má taky slušný vybavení a jinak díky za pochvalu