J & I - Lidé z lepší společnosti - 5. část

Po škole jsem jel rovnou domů, kde na mě čekalo velké překvapení. Odemkl jsem dveře a jako obvykle jsem zamířil do kuchyně. Nestačil jsem se divit. U stolu seděli všichni mí přátelé. Všichni se tvářili velmi neklidně. „Jak jste se sem dostali?“ vyhrkl jsem ze sebe překvapením. „Co se to s tebou poslední dny děje?“ položila Allison otázku. V očích měla smutek a zároveň zlost. „Se mnou? Se mnou se nic neděje! To vy se chováte, jako kdyby vám všem vymyl mozky!“ vysvětlil jsem, jak to cítím já. „Vymyl mozky? Jedinej, kdo se poslední dobou chová jako vymytej mozek, jsi ty!“ spustil na mě Danny. „Počkej, slyším dobře? Ten, kterej ještě před pár dny říkal, že Isaac patří mezi lůzu, se ho najednou teď zastavá? A potom, kdo je vypatlanej!“ zabouchal jsem si prstem do hlavy.
„Tohle nemá cenu! Neznamená, že když ho nemáš rád ty, tak že my ho taky nemáme rádi!“ dodal Danny. „Pokud jste mě přišli soudit, tak se můžete otočit a odejít, protože můj názor na něj nezměníte!“ Allison se na mě podívala jako na toho největšího hajzla a vstala. „Nemusíš ho mít rád, ale myslela jsem si, že máš rád mě a že ho mezi nás alespoň přijmeš, ale jak vidím, spletla jsem se,“ řekla Allison a utekla ven. Lydia zakroutila jen hlavou a odešla za ní. Danny, můj nejlepší kámoš, se ke mně také otočil zády a odešel za ní. Jediná Erica zůstala se mnou v kuchyni. Dívala se do stolu a nic neříkala. „Co ty, taky se ke mně obrátíš zády?“ zeptal jsem se jí na rovinu a ona zvedla hlavu. Smála se, čemuž jsem nerozuměl.
„Opravdu nás dokáže rozdělit jeden pacholek, kterej je mezi náma ani ne tejden? Co jsme to potom za kamarády?“ řekla a z těch slov jsem usoudil, že je na mojí straně. „Víš, Allison je obyčejná ufňukaná kráva, co zabrečí a všichni jí to žerou! Proto ten důvod našeho rozpadu není Isaac, ale ona!“ Její zášť vůči Allison byla ještě větší, než jsem si myslel. „Díky Erico!“ poděkoval jsem za to, že mě nenechala samotnýho. „Večer jdem pařit, stejně nám odpadaj první dvě hodiny zejtra, tak se připrav a já se pro tebe stavím!“ Na paření jsem zrovna náladu neměl, ale přikývl jsem s tím, že půjdu jen na chvíli.

***

Večer už Erica stála s odvozem před mým domem. Vystoupila a měla na sobě růžové upnuté šaty, které jí neskutečně slušely. Vlasy měla vyžehlené a ta blond barva ji perfektně seděla s těmi růžovými šaty. „My jedem na bál?“ zeptal jsem se s úsměvem. „Ne, rozhodla jsem se, že tak trochu na dnešní večer potřebuju změnu! A teď už naskoč,“ pobídla mě a já s radostí poslechl.
Cesta trvala ani ne deset minut a během té doby jsem si stačil pokecat s jejím bráchou Bradem, který před třemi roky dodělal Black Hillskou střední. Bylo to takové uvolňující a odprosťující od reality. „Tak jsme na místě,“ namítl Brad. Zastavili jsme před klubem Black Devil, což byl nejlepší podnik v Black Hills za poslední tři léta. Vystoupili jsme a rozloučili se s Bradem. „Tak pojď, ty vyvrheli,“ rýpla si Erica a já se zasmál. Vstoupili jsme dovnitř a párty byla v plném proudu. Zamířili jsme rovnou k obrovskému baru, který mě pokaždé uchvacoval.
„Jé čaute, tak co to bude lidi?“ pozdravil nás barman Ian. „Nalej nám něco tvrdšího!“ přikázala Erica a ani ne za minutku před námi stála do půlky plná sklenice bourbonu. „Co vy tady takhle uprostřed týdne?“ zeptal se. „Ale máme nějaký nesrovnalosti v naší partě,“ odpověděla Erica a usrkla si bourbonu. „Sakra ten píše!“ nadchla se. „Jo, slyšel jsem, že prej máš Jacksone nějaký problémy s tím novým úlovkem Allison.“ Bože, tady jsou fakt drbny. „Kdo ti to řekl?“ zeptal jsem se. „Ale je tady dneska i Danny se zbytkem vaší party a něco mi říkal,“ vysvětlil Ian. „Oni jsou tady?“ zeptal jsem se a měl jsem chuť se sebrat a odejít. „Jo, seděj nahoře!“ ukázal prstem na horní patro klubu. Zvedl jsem hlavu a viděl, jak u zábradlí stojí všichni moji „bývalí“ přátelé v doprovodu Isaaca. Dal jsem hlavu dolů. Kopnul jsem do sebe celý bourbone a poprosil Iana, jestli by nám nevytáhl celou flašku. Ten s radostí natáhl ruku pod pult a vytáhl celou flašku. Nalil jsem si další rundu a znovu ji do sebe kopl.
Po půl hodině jsme s Ericou byli připití a Ian se k nám přidal hned, co mu skončila práce a přišla za něj náhrada. Skvěle jsme se bavili. Na Erice bylo vidět, že má v plánu Iana svést, jelikož se jí líbil už delší dobu. Erica totiž měla hodně velkou slabost pro barmany, a tak bylo pochopitelné, že mezi nimi měla své známosti. „Jdem tancovat!“ čapla mě a Iana za ruku a táhla nás na parket. Zničehonic mi do oka padl Isaac s Allison a jejich zamilovaný taneček. Žárlivost se opět začala drásat na povrch. Bylo to jako bodání nožem několikrát za sebou na tom stejném místě.
Erica stála veprostřed a vlnila se. Před ní stál nebezpečně blízko Ian, který v ní našel také zalíbení. Přitiskl jsem se na Ericu, která, jako obvykle při tancování, chytla můj krk za zadní část a položila si hlavu na moje rameno. Druhou rukou přitáhla Iana tak, že byla mezi námi uvězněná. Ian se samým překvapením na mě usmál a najednou jsem ucítil, jak Eričina ruka tlačí mou hlavu směrem dolů, až jsem nakonec skončil s jejím jazykem v puse. Po chvilce si vyměňovala sliny zase s Ianem, který z ní byl v rozpacích. Podíval jsem se směrem, kde stáli Isaac a Allison, ale na místě najednou stáli všichni z mojí party a dívali se na nás takovým způsobem, který snad ani nedokážu popsat. Erica se mezi námi točila a my ji obdařovali svými polibky. Zničehonic jsem byl neskutečně blízko Ianovým ústům, až jsme se oba zarazili. Kolem nás se mezitím vytvořil jásající dav lidí, kteří to prožívali, jako kdyby byli v naší kůži. Tleskali a tancovali, pozorovali a jásali.
„Hele lidi, už mám dost! Asi půjdu!“ řekl jsem, ale ti dva byli tak v tranzu, že neposlouchali a tančili dál. U pultu jsem zaplatil za celou flašku a přikoupil jsem si další na cestu. Vyšel jsem z klubu a praštil mě ten čerstvý studený vzduch. Sotva jsem z kapsy vyndal mobil, abych se podíval, kolik je hodin. Hlava se mi motala jako po hodinovém kolotoči. Super, skoro půlnoc, to jsme tancovali takovou dobu?
Znáte ten pocit, když čas utíká rychleji, než byste chtěli? Tak tohle jsem teď přesně cítil já. Šel jsem přímo domů a po cestě jsem pil tu drahou flašku bourbonu. Hlavou se mi honily myšlenky o Isaacovi a mých přátelích. Měl jsem na ně všechny neskutečný vztek, který mě pohlcoval.
Ani jsem se nenadál a stál jsem před branou mého domu a zahleděl se na něj. „K čemu všechno tohle? Hm?“ zařval jsem přes celé kolo a na jeden lok jsem vypil skoro polovinu flašky. „Proč?“ zařval jsem znovu. Všichni kolemjdoucí na mě koukali jako na vola, ale mně to bylo jedno. „Najednou se všechno pohnojí! Celej můj život je jedna posraná sračka, rozumíš?“ řval jsem nahoru, kde svítily hvězdy. Víte, věřícím jsem byl, jen když jsem byl opilý, proto jsem křičel na oblohu. „Jestli je tohle vtip, tak pěkně blbej!“ zařval jsem a dopil jsem ten zbytek, co zbyl ve flašce.
V záchvatu vzteku jsem tou flaškou napřáhl a hodil ji. Ta se roztříštila o bránu na kousky. Brána se zničehonic otevřela. To bude asi tou flaškou! pomyslel jsem si. Vešel jsem do dvora, odkud jsem zamířil k zadnímu vchodu. Když jsem vešel do kuchyně, vzpomněl jsem si na dnešní hádku s nimi. Co se to se mnou děje? Nikdy mě ostatní nezajímali, tak proč teď? Odešel jsem do svého pokoje. Řeknu vám, s tou motolicí to byl opravdu nadlidský výkon vyšlápnout je až nahoru, ale nakonec jsem se tam dostal.
„Jacksone?“ ozvalo se z mého pokoje a já otevřel dveře. Rozsvítil jsem světlo. „Proč jsi zase tady?“ zeptal jsem se Isaaca, který seděl nervózně na mojí posteli. „A jak jsi se sem dostal?“ dodal jsem další dotaz. On si stoupl a mnul si ruce nervozitou. Přešel jsem kolem něj a odhodil jsem bundu na postel. Sotva mě moje nohy udržely. Sotva jsem ho zaostřil, ale při pohledu na něj mi moje srdce bušilo nesnesitelnou rychlostí. Hrdlo se mi svíralo. „Promiň,“ vypadlo z něj a moje zlost se začala mírnit. „Nechtěl jsem, aby ses s nima kvůli mně pohádal!“ Koukal jsem na něj jako na blázna, ale spíš jsem bláznil já.
„Proč nic neříkáš?“ zeptal se. Najednou jsem cítil, jak mi po tváři stékají nechtěné slzy. Sedl jsem si na postel a koukal jsem do země. „Co se děje? Stalo se něco?“ zeptal se na další otázku. Pozvedl jsem hlavu a snažil se ho zaměřit. „Kurva, to je tak trapný,“ bylo jediný, co jsem ze sebe v tu chvíli dokázal vyloudit. Zasmál jsem se a setřel si ty slzy. On si sedl vedle mě a já opět sklopil hlavu. „Co se stalo?“ položil dotaz důrazněji. „Něco se mnou je a já nevím co?“ odpověděl jsem s tím přiblblým úsměvem. „Měl bys jít, Allison tě bude hledat!“ řekl jsem mu, ale on jako kdyby to neslyšel. Proto jsem to zopakoval znovu. Svou rukou pozvedl mou hlavu a otočil ji k sobě. „Nepůjdu nikam, dokud mi neřekneš, co přesně se v tobě odehrává!“ řekl tak autoritativně, že jsem si poprvé připadal jako podřazený. Zhluboka jsem se nadechl a podíval se mu do očí. „Zabíjíš mě!“ odpověděl jsem mu a on se zarazil. Sundal svou ruku z mé brady a nechápavě se na mě podíval. „Jak to myslíš?“ zeptal se po chvilce váhání. „Zabíjíš všechno to, čím chci zůstat,“ upřesnil jsem mu. Stále nechápal a už neměl odvahu se ptát.
„Měl bys jít spát!“ vyloudil ze sebe po trapném tichu, což mě celkem naštvalo. Vstal jsem a stál jsem mu tváří v tvář v obrovské blízkosti. „Už nikdy mi neříkej, co mám dělat, rozumíš?“ vyhrkl jsem ze sebe a zahleděl se mu na rty. Mám to udělat nebo ne? zeptal jsem se sám sebe. Isaac stál a neopovážil se nic říct ani udělat. Mírně jsem nadzvedl svou ruku a vyjížděl jsem s ní nahoru po jeho bundě. „Co to děláš?“ řekl velice potichu, jako kdyby snad nechtěl, abych to slyšel. „Něco, po čem toužím od samého začátku týhle habaďury s přátelstvím,“ pošeptal jsem a silně jsem si přitáhl jeho rty. Políbil jsem ho a on se odtrhl. „Jsi opilý, nevíš, co děláš, a já mám přítelkyni!“ odpověděl zmateně. „Chápu… Už bys měl jít,“ reagoval jsem na jeho poznámku. „K čertu se vším!“ řekl a přišel ke mně. Vášnivě přitiskl své rty k těm mým. Zajel rukou pod moje triko a pomalu přejížděl celé moje tělo. Zajel na záda a přitiskl mě pevně k sobě. Stále jsme si vyměňovali polibky touhy. Krev nám oběma proudila ve srovnaném cyklu úplně stejně.
Položil mě na postel a svlékl si triko. To samé jsem udělal já. Položil své tělo na mé a opět mi propůjčil tu úžasnou chuť jeho rtů. Bylo to tak nepopsatelné. Nikdy, za celou dobu, jsem si nepřipadal šťastný jen z líbání. Rukou sjížděl dolů až se nakonec dostal pod moje džíny a následně i pod moje boxerky. Šmátral po mé chloubě a vzrušení ve mně stoupalo do nevyčíslitelných hodnot. Naše tělesná teplota rostla na maximum.
Vytáhl svou ruku a sáhl s ní na opasek. Na malou chvíli odtáhl své rty od těch mých a podíval se na ten pásek. Chtěl jsem mu pomoct, ale on mou ruku odstrčil. Nejdříve ze mě slezl, rozepl pásek mně a následně sobě. Pomalu se přesunul dolů a ještě pomaleji stahoval mé džíny. Ani jeden z nás nechtěl nic uspěchat, proto se vše táhlo v co nejpomalejší atmosféře.
Přitáhl své tělo zpět nahoru a poněkolikáté naše rty splynuly v jeden dlouhý polibek. Nic tak romantického se mi v životě ještě nepřihodilo, proto jsem si užíval každý okamžik. Pomalu jsem se na něj převalil a začal jsem svými rty obdařovat celé jeho tělo. Zavřel oči a zhluboka dýchal. Snažil jsem se mu dát přesně to, co chtěl, a myslím, že se mi to i dařilo.
Ve stejném tempu, jakým on sundal kalhoty mně, jsem i já pomohl ven z těch jeho s tím rozdílem, že s nimi odkráčely i jeho boxerky. Vrátil jsem se k jeho břišním svalům a pomalu jsem mířil k jeho partiím. Zanedlouho jsem je měl pár centimetrů od obličeje a tehdy, když jsem je obšťastňoval, Isaac ze sebe vydal první vzdech. Pak přišlo pár dalších, které dostávaly do tranzu celou moji existenci. Po chvilce se z ně dostávala ta touha vášně, kterou měl celou dobu schovanou jen pro mě.
Vytáhl mě svýma rukama nahoru a převrátil se na mě. To, co já jsem dělal před chvílí jemu, mi on oplácel snad tisíckrát vášnivěji. Všechny naše společné chvíle byly o ničem v porovnání s tímhle. Hlavu jsem měl úplně prázdnou, odprošťenou od všech problémů posledních dní. Jediné, na co se moje mysl zaměřovala, byl on. Prohrabával jsem mu jeho kaštanově kudrnaté vlasy a skousával si u toho rty. Byla to slast, která měla za chvíli skončit tím, že i já mu poskytnu dávku tekutiny vášně. A hned jak jsem na to pomyslel, se to stalo. Prohnul jsem se a zakřičel jsem slastí, která mnou projížděla. Na celém těle se mi udělala husí kůže, která neměla konců. Moje tělo bylo chladné, ale uvnitř jsem cítil horko pekelného uspokojení, které se mi právě teď dopřávalo.
Po všem si Isaac lehl na druhou půlku postele jako vždy, ale tentokrát jsme leželi na boku a dívali se jeden druhému do očí. „Tohle… Tolik vášně… Tohle bylo to nejlepší, co jsem kdy zažil!“ řekl potichu vysílením. Chytil jsem ho za ruku a on se na mě podíval pln překvapení. „Měl bych tě nenávidět do morku kosti, ale nejde to…,“ řekl jsem a tím dal najevo, co k němu cítím jak jemu, tak i sobě. „Proč já?“ zeptal se, ale já odpověď neznal, jen jsem věděl, že je to prostě on, a po tomhle okamžiku je to jasnější, než kdy před tím. „Nevím,“ odpověděl jsem.

***

„Jacksone, vstávej, nebo to nestihnem!“ uslyšel jsem a rozespalý jsem si sedl. Najednou mi došlo, že ta noc nebyla jen sen, ale holá realita, když jsem zaslechl jeho hlas. Otočil jsem se a opravdu jsem ho viděl ve svém pokoji, jak se obléká. „Počkat, počkat!!“ vstal jsem rychle z postele a popadl jsem ze země boxerky, které jsem si hned oblékl, abych před ním nestál nahý. „Ta noc? Je to pravda?“ zeptal jsem se ho a svým dotazem jsem ho úplně zmátl. „A co jinýho by to mělo bejt?“ nadzvedl svoje obočí a usmál se. „Sakra, tohle mi Allison nikdy neodpustí!“ začal jsem panikařit. Isaac obešel postel a chytil mě za ramena. „Neboj, nic se nedozví! Alespoň ne ode mě,“ uklidňoval mě. Přitáhl mě k sobě a dal mi pusu na čelo. „A teď dělej, nebo to nestihneme!“ řekl a já se rychle oblékl.
Běželi jsme oba jako splašení dolů k mému autu. „Nebude divný, když přijedem spolu?“ zeptal jsem se. „Neboj, mám to promyšlený! Včera jsme se po tý párty potkali a všechno si jako chlapi vyříkali. A dneska ráno jsi mě po cestě potkal a nabídl mi odvoz,“ řekl a já nastartoval auto s tím, že tu výmluvu použijeme.
Netrvalo dlouho a my se nacházeli na školním parkovišti, kde stáli všichni. Allison se podívala a nemohla uvěřit svým očím. „Vidíš ji, tohle jsme neměli udělat!“ řekl jsem a on se na mě podíval. „Nezabránili bychom tomu. Mě to táhlo k tobě a tebe zase ke mně, byla to jednorázovka a teď klid, musíme to zahrát do autu!“ Co to řekl? Jednorázovka? Copak to o mých citech neslyšel? Celou situaci jsem najednou nepobíral. Vystoupili jsme z auta a všichni koukali jako opaření horkou vodou. „Zdá se mi to, nebo fakt přijeli spolu?“ zeptala se Lydia ironicky. „Nezdá!“ odpověděl na Lydii dotaz Isaac. Došli jsme až k nim a tam jim řekli tu vymyšlenou lež. Allison mě objala a poděkovala mi a mě se najednou zmocnil pocit provinění. Kupodivu i Erica se s nimi udobřila a hned mě taky zprdla. „Kam jsi se včera ztratil?“ bouchla do mě. „Nebylo mi dobře, tak jsem šel domů,“ odpověděl jsem jí a dali jsme se do chůze. „To jsi na mě nemohl zařvat něco v tom smyslu: Krávo, jdu domů?“ Bože, mě z ní trefí! „Já to tam řval, ale ty jsi měla plnou pusu práce!“ vyjel jsem po ní a ona se přede všemi začervenala, jelikož se všichni začali smát.
„Ty jsi měl spíš plný ruce jeho, že?“ zašeptala a ukázala na Isaaca. Vykulil jsem oči a zastavil jsem se. „Co jsi to řekla?“ zeptal jsem se jí šokovaně. „Ale no tak, nejsem blbá. Moc dobře vidím, jak na něj ty poslední dny koukáš. Celou dobu tady hraješ, jak ho nemáš rád, a najednou spolu přijedete jako nejlepší kámoši? Jsem sice blondýna, ale nejsem tak blbá!“ Sakra, na blondýnu je zatraceně chytrá! „Erico, nesmíš to nikomu říct! Byla to jednorázovka a bylo to v opilosti!“ chytil jsem ji silně za paži, aby pochopila, jak moc vážně to myslím. „Pusť mě! Je mi ukradený, že jsi i na kluky, a je mi ukradený, kolikrát jste spolu spali! Mě jenom udivuje, že zrovna on, znáš ho teprve pár dní, taková jiskra mezi váma přeskočit nemohla,“ řekla a já nevěděl, co odpovědět, jelikož Isaaca neznám pár dní, nýbrž pár měsíců. Erica se na mě podívala a otevřela pusu dokořán, kterou si hned zakryla rukou. Co jí zas je? „Ty ho neznáš jen pár dní! Vy jste spolu měli už něco před tím, že jo?“ vyhrkla ze sebe zděšením. „Že mě to nenapadlo hned! A já si všímala, jak po sobě ve škole koukáte povrchně. Určitě jste spolu jen spali a on ti řekl něco ve smyslu, že už to dělat nebudete, když si teď našel Allison na smáčení, a ty jsi se nad tím začal užírat a přišel jsi na to, že ho nemáš zas tak u prdele a on to samý!“ dodala a tentokrát jsem byl v šoku já. „Sakra, to vaše ženský uvažování mě jednou přivede do hrobu!“ skřivil jsem obličej zlostí. „Jen neříkej, že nemám pravdu!“ řekla a já se zasmál. „Okay, prokoukla jsi to úplně celý až na tu poslední část!“ „Jak to?“ zeptala se překvapeně. „Nemyslím si, že on by do mě byl zakoukanej,“ sklopil jsem hlavu. „Proč myslíš?“ položila další dotaz. „Řeknu ti to všechno na dějáku a teď pojď, nebo ho nestihneme!“ čapl jsem ji za ruku a utíkali jsme, neboť už zvonilo.