Inzerát: Zaučím nevšednímu sexu 2

„Chlapečkům se to líbilo, není pravda?“ vytrhl nás známý hlas. „Tak teď si to vyměníte…“

Hlas samozřejmě patřil naší hostitelce paní Kláře. Oči měla vzrušením rozšířené, prsa se jí zvedala a klesala, jak hluboce dýchala, pod tenkými přiléhavými šaty se jí zřetelně rýsovaly mohutné bradavky, které by si nezadaly s dětskými dudlíky. Zatímco já jsem hned pocítil šimravé vzrušní v podbřišku, bráchovi se rozšířily oči zděšením.

„To ne, já jeho ptáka do pusy nevezmu!“ Postavil jsem se, stále vzrušený jako nadržený kanec, péro mně stálo jako olšový kůl, koule mě bolely přetlakem, a nechápavě na Petra hleděl.

„Není to tak hrozné a tobě se to přece líbilo, ne?“

„To jo,“ odpověděl, „ale to já nedám.“ Paní Klára přišla k nám se slovy:

„Tak bratříčkovi trochu pomůžeme. Ale napřed si pojistíme hnědoočka.“ Jen to dořekla, natlačila mě ke zdi a připoutala mě stejně jako Petra. Pak mi lehce pohladila koule, dvakrát pomalu přetáhla předkožku a se slovy „hodnej chlapeček“ mě lehce políbila. Její rty byly mírně vlhké, ale horké a chutnaly po vzrušení.

„A teď odměníme tebe,“ řekla Klára. A než se Petr nadál, měl kolem krku řemínek, který mu přicvalka vzadu ke kroužkům ve zdi. Měl tak hlavu přikurtovanou a moc vůle k pohybu neměl. Pak se paní Klára od nás odvrátila a s vlnícími boky odešla ke komodě na druhé straně místnosti, chvíli se hrabala v horním šuplíku a opět se vracela znovu tím svým ladným pohybem k nám a něco schovávala v pravé ruce za zády. Stoupla si před Petra, zblízka se mu dívala do očí a medově se ho zeptala:

„Tak ty nechceš svému hodnému bráškovi oplatit jeho laskavost?“ Petr zvedl oči a odmítavě zamumlal:

„Já nedokážu vzít cizí péro do pusy. A nikdy to neudělám, kdybyste mě tím svým bičíkem zřezala prdel do krvava!“

„Jo, tak hošánek začíná být drzý!“ S těmi slovy chytla Petra za koule… Nechytla, hrábla po nich jako jestřáb po kořisti a stiskla je takovou silou, že i mně zatrnulo. Petr doširoka otevřel pusu a zavyl bolestí. Teď se paní Klára vytasila s tím, co přinesla. Než Petr pusu zavřel, nacpala mu do ní řádnou imitaci mužského penisu. Byl to robertek. Ne robertek, ale řádný robert úctyhodných rozměrů. Petr vyvalil oči, ale vyvalil jsem je i já. Gelový kolík bleděmodré barvy, který byl jistě replikou nějakého dobře vyvinutého samce. Na délku dobrých 25 cm, v nejširším místě 6,5 cm, nádherně vyrýsovaný žalud a naprosto realistické, naběhlé žíly. Zakončený byl obrovskými koulemi, které by mohl závidět i beran.

Petr měl toho údu plnou pusu, snažil se ucuknout, ale obojek kolem krku mu to nedovoloval. Naštěstí nebyla paní Klára tak bezohledná, že by mu ho zarazila až do krku, ale nepovolila. Navíc druhou rukou chytila bráchu za vlasy a začala mu tou kládou větrat pusu. Petr poulil oči a jen hlasitě sténal, protože s tím monstrem v puse se nedala vydat ani hláska. Fascinovaně jsem na tu scénu hleděl a začalo mě polévat horko. Jestli mě to taky čeká, tak to mě teda podrž.

Klára počkala, až se Petr trochu uklidní, a začala mu tím údem pomalu projíždět pusu. Napřed pomalu a jen mírně do hloubky, ale pak začala zajíždět hlouběji a hlouběji. Úplně jsem na svých mandlích cítil ten tlak, protože to bylo jen pár minut, kdy jsem v krku měl bráchův ohon.

„Trochu tu tvoji tlamičku potrénujeme a ty tomu přijdeš na chuť,“ šeptala mu do ucha tak, že jsem to zřetelně slyšel. Přitom se po očku podívala na mě, co tomu říkám. Pak její pohled sjel do mého rozkroku, kde mi čněl naběhlý ohon a mířil téměř kolmo vzhůru a na dírce se leskly krůpěje přípravných šťáv.

„Podívej, jak to tvýho bratříčka vzrušuje,“ šeptala dál, „a ty seš na něj takový zlý.“

Začala se tím svým extra nástrojem dobývat do Petrova krku. On měl v očích výraz hrůzy, nechuti a odporu. Když se mu dostala špičkou až přes mandle, Petr se vzepjal a vydal příšerný dávivý zvuk. Klára povolila a Petr se i s tím kolíkem v puse rozkašlal tak, že to vypadalo, že se pozvrací. To už i Klára pochopila, že tudy cesta nevede. Vyndala mu tu modrou věc z pusy a sledovala, jak Petr dokašlává a postupně se jeho krk uklidňuje.

„Možná jsem tě trochu přecenila,“ řekla a odstoupila od nás. Mně sice péro stále stálo a hrozilo výbuchem, ale Petr zcela evidentně nebyl ve své kůži. Jeho ocas visel smutně dolů a jeho sexuální vzrušení zcela ochablo. „Zkusíme to méně agresivně.“ S těmito slovy opět Klára odešla k tajemné komodě. Po pár vteřinách přehrabování v šuplíku se vytasila s dalším šidítkem, tentokrát brčálově zelené barvy. Bylo o poznání hubenější, ale délka byla téměř stejná. Jenže tato hračka měla být rafinovanější. Zezadu, kam se obyčejně strkají baterie, odšroubovala uzávěr a ze zvláštní karafy, kterou měla na komodě, nalila do dutiny umělého údu nějakou tekutinu. Pak se znovu vrátila k Petrovi.

„Vezmeš si to do pusy sám, nebo ti mám pomoct?“ Petr semknul rty a zavrtěl hlavou.

„Jak chceš!“ zasyčela a opakovala se stejná situace se zmáčknutými koulemi. A pak už mu zase pusu projížděla tím zeleným předmětem, který putoval hlouběji a hlouběji, až se Petrovi o bradu opíraly ty umělé koule.

„Dobrou chuť!“ řekla Klára a prudce zmáčkla ten umělý penis. Bylo mi jasné, že tekutina uvnitř toho nástroje právě vystříkla Petrovi do krku a že nemá šanci ji vyplivnout. Brácha si snad ani neuvědomil, co se děje, jen několikrát zvednutý a klesnutý ohryzek dal znát, že všechno polknul. Klára mu zvolna vytáhla tu věc z pusy a otočila se ke mně se slovy:

„Chceš taky ochutnat?“ Přiblížila se se zeleným žaludem k mé puse a já lehce pootevřel rty. Ucítil jsem zvláštní chuť a měkkost toho gelového materiálu a začal ho do sebe vcucávat. Paní Klára mi ho jen přidržovala a sledovala, jak si na něm pochutnávám. Pocit to byl zvláštní, neboť to byla neživá věc na rozdíl od předchozího bráchova ohonu. Když jsem měl tu hračku skoro celou v puse, následoval další stisk a já cítil něco vlažného v krku, jak mi to stéká do žaludku. Že by imitace semene? Při vysouvání toho kolíku z pusy jsem ještě olízl špičku žaludu a pokusil se z otvoru něco vysát. Chutnalo to trochu jako alkohol a větrovky zároveň. Co to mohlo být? Marně jsem si tím lámal hlavu, ale v momentě, kdy jsem kouknul na brášku mi to docvaklo. Bráchův povadlý pták byl již v plné zbroji, trčel mu z těla jako dělová hlaveň, začínal se ošívat a hleděl na mě hladovýma očima, jako by mě chtěl sežrat. Jeho pohled zabrousil k mé kládě a začal sebou v poutech cukat, jako by je měl přetrhat. Já v sobě taky začal pociťovat nějakou horkost a neskutečnou touhu po sexu. Paní Kláře se po tváři rozlil blažený a uspokojivý výraz. Odložila tu pumpovací hračku a odepla Petrovi obojek kolem krku.

„Tak co, už máš na bratříčka chuť?“

„Jóó, pusťte mě k němu, prosím!!!“ Lomcoval pouty tak, že je málem vytrhl ze zdi. To by se ale nepovedlo ani nadrženému bejkovi.

Sotva mu Klára povolila pouta, vrhl se na mě. Napřed mě objal a začal vášnivě líbat. Přitiskl se celým tělem ke mně. Bradavkami na bradavky a mezi našimi břichy tisknul naše naběhlý kolíky. Pohyboval se ze strany na stranu a tím dráždil jak naše bradavky, tak i naše penisy. Rukama mě chvíli držel kolem krku, pak na zádech, dlaně mu jezdily po mých bocích, až skončily na mém zadku. Masíroval mi půlky, roztahoval je a zase tiskl k sobě, přejížděl mi prsty po análu a snažil se do něj proniknout. Měl ale prsty suché a moje díra taky neronila žádnou šťávu. Trochu jsem při jeho snažení zaúpěl. A v tom přišla pomoc. Celou dobu nás totiž paní Klára sledovala z bezprostřední blízkosti. Hltala naše pohyby a vzrušení a sama byla pěkně vydrážděná. Masírovala si jednou rukou bradavky přes oblečení a druhou měla schovanou v rozkroku. Teď se vytasila s gelem, nanesla si ho na jednu ruku neskutečné množství, vsunula ruku mezi zeď a mě a vetřela mi tu hmotu mezi půlky. Pak tu ruku vmáčkla mezi naše břicha, uchopila s ní oba naše ptáky a společně je protáhla. Tím nám namazala trčící kůly, ale taky břicha. Vše začalo neskutečně krásně klouzat a my se na sebe mačkali jako sardinky v plechové krabičce. Brácha mi opět zajel rukama na zadek a rovnou se vrhnul mezi moje půlky. Začal se v kolenou snižovat, teď mi líbal bradavky, sál je a okusoval. Dostal se do lepší pozice a cíleně se zaměřil na moji zadní dírku. Bez varování mi do ní zajel prstem a já jen blaženě heknul.

A pak už to šlo ráz na ráz. Byli jsme jako v tranzu. Brácha samozřejmě víc, protože toho afrodisiaka dostal nepoměrně větší dávku. Mazlil se se mnou, dotýkal se mě celým svým tělem, třel se o mě břichem a rozkrokem, projížděl mi díru napřed jedním prstem, později, když jsem se uvolnil, tak dvěma, roztahoval mi díru a já bych si do ní snad dokonce nechal i něco zasunout. To už bráška klečel přede mnou a kouřil mě takovým způsobem, že se mi dělaly mžitky před očima. Nekouřil mě, hulil a vycucával mě, až jsem měl pocit, že mi přes močovou trubici vycucne i koule.

Prostě se to nedalo vydržet. Cáknul jsem mu plnou dávku do pusy. Takový střik jsem snad ještě neměl. Petr to nestačil polykat. Z koutků úst mu začala vytékat perleťově zbarvená hustá tekutina, tekla mi po ptákovi ke kořeni, po koulích, a odkapávala dolů. Orgasmus měl neskutečného trvání a záškubů v kládě jsem měl nepočítaně. Po celou dobu mě bráška olizoval a laskal jazykem po uzdičce, hraně žaludu i stříkací dírce.

Když odezněl ten nekonečný příval orgasmů, podíval jsem se dolů, jaká pode mnou musí být kaluž. Ale nebyla. Naše učitelka nevšedního sexu totiž mou kapající šťávu z mých koulích hned chytala do dlaní a roztírala si ji po obličeji a prsty ji strkala mezi ty její smyslné rty. Tomu se říká:

„Ani kapka nazmar.“ Klára mě odpoutala od zdi a já padl na kolena vedle brášky.

„Hodní chlapečkové,“ povídá, „mám z vás radost. Teď se mě za odměnu budete moci poprvé dotknout. Ale budete dělat jen to, co vám řeknu.“ A s těmi slovy začala velice pomalu stahovat ze svého sexy těla ty svoje upnuté, elastické a rajcovní šaty.