- Doublemo
…vhodila nám do vody několik plastikových rybiček, žabiček a lodiček a měkce řekla:
„Chviličku si chlapečci pohrajte ve vodičce, odpočiňte si a pak přijde na řadu mydlení,“ prohlásila paní Klára a s těmi slovy ladně opustila koupelnu.
„Hele, brácho, nepřipadá ti dost ujetá?“ špitl Petr a naklonil se k mému obličeji, aby nás neslyšela.
„No, to trochu dost.“
„Ji nejspíš rajcuje, když se před ní dva kluci k sobě mají…“
„Kdyby jen mají… Když si to rozdávají…“
„Ale musím ti říct, že jsem se teda dvakrát pěkně udělal. Samozřejmě hlavně tvojí zásluhou.“
„Ty bejku, nikdy bych si nepomyslel, že budu držet v ruce ptáka někoho jiného, natož mu ho kouřit.“
„A ke všemu bráchovi, co?“
„No právě.“
Začali jsme se polohlasně chichotat, když v tom do dveří nakoukla rozevlátá hříva a pod ní obličej naší hostitelky.
„Tak co, pěkně si hrajete? A nezanedbáváte pitný režim? Tak šup, šup, hoďte to do sebe!“ řekla tím svým unylým hlasem, který ale nesnesl odporování.
Hrkli jsme do sebe zbytek obsahu skleniček, které stály na vaně, a opět jsme pocítili, že čistá minerálka to určitě nebyla. Paní Klára se na nás usmála svým záhadným způsobem, vzala skleničky a odešla z koupelny. Dveře nechala pootevřené asi proto, aby nás slyšela, co si povídáme.
Voda ve vaně byla příjemně teplá, voněla po nějakém aromatickém oleji. Že ve vodě byl, bylo jasné i z toho, že naše pokožka byla vláčná a ruce po ní hladce klouzaly. Vzali jsme si každý jednu rybičku a začali jsme s ní jezdit po vodě i pod vodou, naráželi jimi vzájemně do sebe a dělali, že jedna druhou chce kousnout. Téměř vzájemně jsme těmito hračkami začali jezdit po nohou a rukou toho druhého, zajížděli i na ramena, krk a hrudník. Vláčnost onoho oleje dovolovala hladkému přejíždění a příjemnému lechtání. Zajel jsem Petrovi jakoby mimochodem rybkou přes prsní bradavku a cítil jsem, jak se tělo přede mnou lehce zachvělo. Bráška mi dotek okamžitě oplatil a i mě zašimralo až v zátylku. Zkusili jsme to u druhé bradavky a pak jsme si rybičkami „okusovali“ bradavky na střídačku. Že je dráždění bradavek u žen vzrušující, to všichni víme, ale že i u chlapů může mít stejný efekt, to jsme nevěděli. Bradavky nám ztvrdly a my se hrudníky vypínali vstříc rybiččiným tlamičkám.
Natáhl jsem volnou ruku a okusil pevnost bráchových bradavek. Byly neskutečně tvrdé a vystupovaly mu z jeho hladkého hrudníku. Okamžitě mi laskavost oplatil, pustili jsme rybičky a masírovali si vzájemně jak bradavky, tak celé hrudní svaly.
„To jsem nikdy nevěděl, že to může být tak příjemné,“ zašveholil jsem.
„Ani já ne,“ zakňoural Petr a zlehka mě políbil na rty.
A to neměl dělat, protože jsem se k jeho rtům přisál a lačně jsem je svými masíroval, vtahoval je do svých úst a zase vypouzel ven. Za krkem mi přistála Petrova ruka a pevně mě přitiskla k jeho hlavě. Ruce nám sjely pod vodu a nahmatali jsme svoje vybavení. To že nám penisy opět ztvrdly, nemusím snad ani zdůrazňovat, ale naše pytlíky vlivem teplé vody povolily a zvláčněly, takže se o pár centimetrů prodloužily. Ve spojení s hladkým oholením byly citlivé na sebemenší dotek. Varlata byla v šourcích úplně volná a skvěle se dala převalovat, přesouvat ze strany na stranu, přibližovat ke stydkým kostem a naopak od nich oddalovat. Zaměřili jsme se oběma rukama na tuto část těla a užívali si doteků toho druhého. Popotahovali jsme se za ty naše žlázy, mnuli tu hebkou, jemnou a vláčnou pokožku mezi prsty a všemožně si způsobovali radostnou rozkoš.
Obejmul jsem Petrovi obě koule mezi palec a ukazováček, uvěznil je v tomto objetí a pomaličku začal táhnout k sobě. Cítil jsem, jak se váček napíná, až došlo k bodu, kdy už více nepovolil.
„Můžu?“ zeptal jsem se.
„Zkus to, ale opatrně.“
„Když tak mi řekni, kdyby to moc bolelo.“
„Jojo, zatím je to moc příjemný. Mně se to líbí.“
„Ty už si to někdy dělal?“
„Někdy při honění si takto za pytlík tahám a mačkám si koule. Rajcuje mě to.“
Zvýšil jsem tah a sledoval, co to s bráchou dělá. Zaklonil hlavu, opřel se o okraj vany a přivřel oči. Já jsem velmi zvolna pokračoval a cítil jsem, jak jsou jeho koule na úplném dně šourku, nemají už kam uhnout, tisknou se na sebe a určitě musejí začínat bolet. Petrovi tato bolest vysloveně vyhovovala. Hlasitě vzdychal a jeho penis byl naběhlý k prasknutí. Nevěděl jsem, kdy mám povolit. Petr to nakonec vyřešil sám. Pravděpodobně bolest dosáhla vrcholu, protože se pomalu začal ve vaně sesouvat a zadkem klouzal po dně směrem ke mně. Velice pozvolna jsem začal povolovat, až měly jeho koule dostatek prostoru k tomu, abych mu je promasíroval. Převaloval jsem je mezi prsty, protáčel je kolem podélné i příčné osy a zkoušel jsem je i zaměňovat mezi sebou.
Petr hlasitě vydechl úlevou, ale přitom se blaženě usmíval, když šeptal:
„Pavle, to bylo děsně rajcovní. Ta bolest mě úplně ochromila, ale byla tak příjemná, že se to ani nedalo vydržet. Málem jsem se udělal. A teď ta rajská masáž, to uvolnění… Seš skvělej. Teď to zkusíme s tebou, chceš?“
Přikývl jsem a čekal, co mě čeká, protože takovouto zkušenost jsem doposud neměl. Zaujal jsem stejnou polohu jako Petr před chvílí, zaklonil hlavu, doširoka rozevřel pokrčená kolena a celý jsem se mu oddal.
Petr mě zlehka uchopil za pytlík, napřed potahoval jen za volnou kůži, jako by mi ho ještě natahoval. Druhou rukou mi prsty posouval každou kouli k tělu a od těla, aby je nakonec nasituoval do spodního konce šourku a uzamknul je palcem a ukazováčkem jedné ruky. Druhou mi položil celou dlaní na podbřišek, těsně nad kořen penisu. Nejdříve mi varlata jen zlehounka mačkal a ještě si je porovnával v tom obojku z prstů.
„Můžu?“ zeptal se potichu.
Přikývl jsem a ucítil mírný tah, který byl příjemný. Tah se zvyšoval a já na koulích začínal pociťovat zvláštní, ale příjemnou bolest. Petr trochu zvolnil a ještě si v ruce porovnal záhyby mého šourku. Pak znovu začal táhnout, přičemž zvyšoval tlak i na mém podbřišku. Můj kolík nabral těch největších rozměrů a trčel mi tak, až mi vykukoval žalud z vody. Petr se sklonil a dal mi na něj pusu. Pak ještě jednu, ale to již s pootevřenými rty, takže mu špička žaludu zmizela v ústech.
„Vida a před chvílí by mi na něj pusu nedal,“ pomyslel jsem si.
Řekl jsem si, že zkusím, co vydržím. Petr zesiloval tah a já cítil ve svých žlázách sílící bolest. Byla ale snesitelná, a dokonce velmi vzrušující. Představa, že mě má bratr zcela ve své moci, já jsem mu vydán na milost a nemilost, protože kdyby zabral, je ze mě rázem eunuch, mě silně vzrušovala. Bolest už začala být nesnesitelná, tak jsem jen zasyčel a Petr rázem pochopil, povolil tah a pomalu mi začal vracet bolavé koule do klidové polohy. Tak jako já předtím mi je povolil a začal je velmi něžně masírovat a převalovat. To náhlé ukončení bolesti a následná masáž nabrala zcela novou dimenzi mého vzrušení. I když mě koule ještě stále bolely, výsledná rozkoš za to stála. Pomalu jsem se probíral z té bolestivé extáze a chamtivě jsem se začal dobývat k Pavlovu rozkroku, abych mu taky ještě polaskal kuličky.
Byli jsme celou dobu do sebe tak zabráni, že jsme si nevšimli naší trýznitelky Kláry, která stála ve zcela otevřených dveřích a v rukou držela další dvě plné sklenice. Byla již znovu oblečená v těch přiléhavých šatech, které téměř ukazovaly vše, co slušná žena zakrývá. Přistoupila k vaně a s lišáckým úsměvem pravila:
„Chlapečci si hrají s kuličkami? To je pěkné. Konečně jste přišli na to, že nejenom čuráčci jsou na hraní. No však na kuličky taky dojde. Teď se pěkně nabumbejte.“ S těmi slovy nám podala plné sklenice a my z nich každý polovinu upil. Pak nám je odebrala a postavila je na umyvadlo.
„Vstávat, jde se na to mydlení.“
„Ale my jsme čistí,“ špitl jsem.
„Hnědoočko bude odporovat? Nepotřebuje opět něčím domluvit?
„Néé, on to tak nemyslel, viď?“ napravoval situaci Petr a já horlivě přikyvoval.
„No proto! A teď vstávat.“
Postavili jsme se ve vaně čelem k naší hostitelce. Péra nám trochu povadla ze strachu, zda opět nebude výprask, ale naše pytlíky byly pěkně prověšené. Klára vzala sprchový gel, každému ho nastříkala notnou dávku na hrudník, břicho a hlavně na ptáky a koule.
„Tady máte houby a pěkně jeden druhého vydrhněte. A ať to pořádně pění. Já vás budu kontrolovat,“ prohlásila, sedla si naproti na židli, hodila nohu přes nohu, usrkávala ze sklenice a mlsně se na nás koukala.
Tak na tom není nic špatného, pomysleli jsme si, namočili houby a vzájemně na svých tělech vytvořili obrovské množství pěny. Roztírali ji po celých našich tělech a tření houby nám dělalo nesmírně dobře. Bylo jasné, co chce divák hlavně vidět, a tak jsem se zaměřili hlavně na bradavky, zadky a třísla. Klára nás hltala očima, a kdyby mohla, snad nás pohledem sežere.
Když jeden umýval druhému záda, ten se předklonil, aby mu houba mohla lépe mezi půlky. Pokud jsme si umývali rozkrok, roztahovali jsme nohy, nebo dokonce se chodidlem opřeli o okraj vany. Přistoupili jsme na její hru a pořádně se začali dráždit.
Protože houba na obnaženém penisu byla drsná, brali jsme si žaludy vzájemně do dlaní, táhli za ně vysoko k prsům a tělo penisu a celý šourek jsme drhli houbami, jako by na nás byla stoletá špína. Žaludy jsme si zároveň v dlaních hladili, laskali jejich dírky, hrany, předkožky i uzdičky.
Když jsme začali dosti nahlas vzdychat a kňourat, zarazila nás paní Klára slovy:
„To by stačilo, teď si vás zkontroluju.“
Už jsme byli dostatečně poučeni, že nemáme odporovat, tak jsme okamžitě přestali a stáli v pozoru jako dva uličníci přistižení při týrání zvířat. V podstatě jsme tam stáli čtyři. Já, brácha a naši statní junáci.
„Otočit a předklonit!“ zazněl další povel.
Provedli jsme, sklonili se a opřeli se o okraj vany u zdi, takže jsme špulili na paní Kláru naše namydlené zadky.
„Docela zábava,“ pomyslel jsem si.
Klára pustila sprchu a osprchovala nám pouze naše půlky a rýhu mezi nimi. Pak sprchu zastavila, přistoupila ke mně, roztáhla mi půlky od sebe a totéž provedla u Petra. Pak nás sjela slovy:
„To jsem si mohla myslet, chlupaté dírky.“
Koukli jsme z boku na sebe a už nám bylo jasné, co bude následovat. A taky že jo. Gel na holení nanesený na dírku, namydlení, nezbytné zajetí do dírek prstem a několik šikovných tahů břitvou. Opět sprcha a pak důkladná kontrola prsty i zrakem, zda někde nezůstal jediný chloupek.
„Teď se opláchněte, osušte a přijďte za mnou jako dva malí synáčkové k mamince,“ řekla Klára a odplula z koupelny.
Autoři povídky
Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!
Komentáře
pěkné věci se chválit musí....obzvlášť, když někdy někdo dokáže napsat hrůzy, které mají úroveň zvláštní školy:-)
vydrž!:-))
Mám rozjetou druhou sérii, která bude o mnoho jemnější a trochu kudrlinkovanější. Uvidíme... Teď ji má v korektuře redakce.