• KinkyGay
Styltvrďárna
Datum publikace26. 11. 2020
Počet zobrazení3917×
Hodnocení4.80
Počet komentářů3

Nechali jsme Adama v kozelci s roubíkem a zavázanýma očima u Martina doma na gauči, zatímco on dělá oběd.

Díky zavázaným očím jsem měl sluch jako na stopkách. Martin byl zjevně poblíž, protože jsem slyšel různé zvuky z kuchyně. Po chvíli ležení jsem začal zkoušet, v jaké jsem situaci. Provaz kolem mých rukou byl poměrně pevný a nemohl jsem vůbec nahmatat žádný uzel. A na ty na nohách jsem zase nemohl dosáhnout. Klec na mém péru mě teď pořádně tlačila, jak jsem z toho všeho byl vzrušený. A roubík v puse mi připadal, jako by mi chtěl proniknout až někam hluboko do krku. Z tohohle se nedostanu, dal si záležet, myslel jsem si. Prohnul jsem se v provazech a zasténal do roubíku, ale nic se nezměnilo, pořád tam byly. Za nějakou dobu jsem slyšel kroky. Martin si asi dřepl přede mě, luplo mu při tom v kolenou. Cítil jsem jeho ruku, jak kontroluje provazy. Pak mě pohladil a dal mi na tvář pusu. Zasténal jsem do roubíku, jak jsem ho chtěl vidět a sáhnout na něj. Přes jeho ponožku na očích jsem ale nic neviděl, a tak jsem čekal, co přijde dál. Pootočil mě na bok a rukou zkoumal bouli v mých kraťasech. Bohužel to ale byla jen klec a ne moje péro. Pak mi vjel rukou pod dres a chvíli si hrál s mými bradavkami.

„Už je to hotové. Jen se trochu oblíknu a můžeme na to,“ pověděl a odešel. Brzy se zase vrátil a začal mě rozvazovat. Nakonec mi sundal ponožku z očí a já ho konečně uviděl. Měl na sobě podobný dres a štulpny jako já, jinak jen kšiltovku. Sundal mi i roubík a pomohl mi vstát. Vypadal úžasně a já jsem ho mohl konečně obejmout. Objal jsem ho a přitiskl se k němu, až jsem cítil bouli v jeho kraťasech. Taky mě objal a hladil mě po zádech. Podíval jsem se mu do tváře a začal jsem ho líbat. Napřed jen tak zlehka, on pak zapojil jazyk. Chtěl jsem si ho co nejvíc užít, hladil jsem ho všude po těle a cítil jsem jeho ruce, jak přejíždějí po mém. Nemohl jsem se nabažit vůně jeho těla, kterou jsem vdechoval. Chtěl jsem s ním být takhle navždy.

„Ať nám to nevystydne, pak můžeme pokračovat,“ řekl po chvíli a odešel ke stolu. „Snad ti to bude chutnat,“ povídá, zatímco si sedáme. Usmál jsem se a dali jsme se do jídla. Bylo to celkem dobré a dali jsme si k tomu několik piv. U jídla jsme si normálně povídali, jako by se nic nedělo. Jen jsem měl pořád obojek na krku a zamčené péro. Po jídle jsme ještě chvíli jen tak kecali o všem možném. Zjistil jsem, že v mládí dělal atletiku, ale pak toho nechal. Teď dělá řidiče v jedné dopravní firmě. Při celém obědě jsem se na něj pořád musel dívat. Snažil jsem si zapamatovat každý detail, abych si ho mohl co nejdokonaleji představovat. Když občas vzhlédl od jídla a naše oči se setkaly, měl jsem pocit, že se dívám do ráje. Po celou dobu se naše nohy v ponožkách pod stolem tu a tam potkávaly. Třeli jsme se chodidly, přejížděli nohou až ke kolenům, a kdybych mohl, zajel bych mu až do rozkroku.

„Hele, zahrajeme si takovou hru,“ povídá najednou. „Já tě nějak jednoduše svážu. Pokud se z toho za nějakou chvíli dostaneš, tak jsi vyhrál. Pokud ne, tak něco přidám a bude další kolo.“ Znělo to docela rajcovně. „A když vyhraješ, tak ti možná sundám tu klec,“ dodal a šibalsky se usmál. Hrábnul jsem si rukou pod stolem do rozkroku a ucítil jsem místo své chlouby jen kus plastu. Martin seděl naproti mně rozvalený v židli a pozoroval mě. Na tváři měl lehký úsměv a rukou si pod stolem hrál s pérem, aspoň to tak shora vypadalo.

„Jo to zní super, pojďme na to,“ odvětil jsem bez rozmýšlení a usmál jsem se.

„Super, tak pojďme do ložnice,“ řekl a odvedl si mě vedle.

„Začneme zlehka, otoč se,“ pověděl a otočil mě k sobě zády. Vzal provaz a svázal mi ruce k sobě, tentokrát křížem. Několikrát různě obtočil moje zápěstí a pořádně utáhl. Už teď jsem věděl, že nemám šanci se z toho dostat, až mě z toho zase bolely koule, jak mi na ně tlačil kroužek od klece. Nakonec vše pořádně utáhl a udělal několik uzlů. Na závěr mi zavázal oči štulpnou. Byl jsem zase v naprosté tmě a všechny moje ostatní smysly byly teď na pozoru. A moje péro by bylo taky, nebýt té zpropadené klece.

„Tak se ukaž, máš 5 minut,“ odstartoval. To je dost málo času, pomyslel jsem si a začal jsem prsty ohmatávat spoutané ruce. Kvůli zkřížení měly moje prsty a ruce docela problém se zorientovat. Začal jsem sledovat jednotlivé zákruty a hledat ty zatracené uzly. Po nějakém čase jsem asi nějaký nahmatal. Zjistil jsem, kde jsou konce provazu, a snažil jsem se uzel rozmotat. Martin to pořádně utáhl, takže jsem ohnutými prsty neměl moc šancí uzel rozmotat. Nakonec se mi to podařilo a uzel povolil. Snažil jsem se teď určit, kam provazy pokračují a za který bych měl tahat. Věděl jsem, že kdybych zběsile tahal za všechno možné, jen bych to pořádně utáhl a situaci si ještě zhoršil. Sakra, to přeci musí nějak jít, říkal jsem si po tom, co žádný z konců provazu nevypadal, že by patřil k mým svázaným rukám. Vtom se ozvalo zvonění.

„Tak to máme pět minut! A nevypadáš moc volně,“ slyšel jsem Martina. „Chvíli jsem se teda bál, ale dal jsem si předtím záležet a vyplatilo se. První kolo teda vyhrávám a něco přidáme,“ dodal a plácl mě přes zadek. Sakra, byl jsem tak blízko!

Znovu zavázal uzel, který jsem tak pracně rozvázal a položil mě na postel. Vzal další provaz a svázal mi nohy u kotníků. Nakonec mi je zase přitáhl k rukám a svázal mě tak do kozelce. Tentokrát je přitáhl dost blízko, takže jsem neměl moc prostoru na manipulaci s rukama.

„Tak se snaž!“ řekl vyzývavě, když skončil. Tentokrát to bylo fakt prohrané. Chvíli jsem zkoušel nahmatat nějaké uzly nebo konce provazů, ale nic jsem nenašel, tak jsem po chvíli už jen tak ležel.

„Koukám, že už se moc nesnažíš,“ slyšel jsem po chvíli. Lehl si blíž a začal mě líbat. Obvykle rád zapojuju obě ruce, tak to pro mě byla divná situace, když jsem mohl jen opětovat polibky a hýbat hlavou. Líbal mě střídavě na obličej a na krk. Se zavázanýma očima jsem plný vzrušení vždycky čekal, kde na těle ucítím jeho rty. Pokaždé mnou projela vlna vzrušení.

„Trochu ti přidám motivaci,“ dodal po chvíli. Byl jsem zvědavý, co tím myslel. Brzy jsem to zjistil, když mi dal do pusy zase ten roubík ve tvaru penisu a zapnul přezku za hlavou. Byl ještě oslintaný od minula. Zkusil jsem protestovat, ale zpod roubíku vycházely jen takové nerozlišitelné zvuky. A provazy samozřejmě nepovolovaly, ať jsem se vzpíral sebevíc. Brzy jsem se unavil, lehl jsem si s obličejem na stranu a jen jsem oddychoval.

„Vzdáváš se?“ zeptal se Martin. Přikývl jsem. Strašně rád bych se zbavil té klece, ale nemělo to smysl, spoutal mě opravdu kvalitně.

Cítil jsem, jak si na mě lehl. Všude po těle se mi rozlilo teplo jeho těla a cítil jsem jeho nateklé péro. „Nemáš šanci, jsi jenom můj, teď už tomu rozumíš? Můžu si s tebou dělat, co chci,“ zašeptal mi najednou do ucha. Jestli jsem byl do teďka vzrušený, tak v tuhle chvíli bych se okamžitě udělal nebýt toho pásu cudnosti. Přikývl jsem.

„Tak se mi líbíš. Hezky tu lež a čekej, kdy a co si s tebou zamanu. Podívej se na sebe, vždyť se ti beze mě nemůže ani postavit.“ Při tomhle jsem zasténal a vzepnul se v provazech, ale pod Martinovou vahou to bylo nepostřehnutelné.

„Ale copak, nelíbí se ti to? To máš smůlu. O tom, jestli, kdy a jak budeš moct stříkat, teď rozhoduju jenom já, rozumíš?“ zeptal se najednou tvrdě a chytil mě za vlasy. Nezbylo mi než přikývnout, nic jiného jsem nemohl dělat.

„No proto!“ zavřel Martin diskuzi, pustil mi hlavu a plácl mě rukou přes zadek.

„Jé hele, zrovna dávají můj oblíbený seriál,“ povídá za chvíli. On se teď chce dívat na televizi?! pomyslel jsem si. „Tak to určitě nemůžu vynechat. A ty taky ne.“ Uvelebil se na postel a zapnul televizi. Pak mě otočil a sundal mi štulpnu z očí. On se fakt teď chce koukat na televizi! Zrovna tam začínal nějaký pro mě neznámý seriál. Já teď na to zrovna neměl moc náladu, ale s roubíkem v puse jsem nemohl nic namítat a odejít jsem taky nemohl. Aspoň to bude krátké, když je to jen seriál.

Vůbec jsem nakonec televizi nevnímal. Částečně kvůli slinám, kterých jsem měl kvůli roubíku plnou pusu a musel jsem se snažit je co nejvíc polykat. Jak já tyhle sliny od roubíků nesnáším. Když jsem si hrál sám, mohl jsem si roubík jednoduše vyndat. Vypadalo to jako úplně banální záležitost. Ale ruce jsem teď měl několikrát omotané provazem a nemohl jsem s nimi skoro vůbec pohnout.

Hlavou se mi honily myšlenky. Pustí mě vůbec někdy? Už jsem fakt potřeboval stříkat, takhle dlouho jsem to snad nikdy nevydržel. A co bude pak, zase mi klec nandá a nechá mě jít domů? Ještě k tomu s obojkem na krku?

Z přemýšlení mě vytrhl Martin. Trochu si mě natočil a začal mě hladit nohou. Chodidlo jsem neviděl, ale cítil jsem, jak mi štulpna přejíždí po oblečení a po kůži. Byla jemná a já vždy jen čekal, kam zajede dál. Nohou mě přetočil a zajel mi s ní do rozkroku. Chvíli si hrál s mým zamčeným pérem, až měl od něj mokrou štulpnu. Pak se posunul ke koulím, které chvíli nohou ohmatával a trochu mačkal. Párkrát jsem slabě zasténal do roubíku, když víc přitlačil. Normálně na bolest nejsem, ale v téhle situaci bych bral cokoli. Nakonec mě obrátil zpátky na břicho a přitiskl mi zavlhlou štulpnu k obličeji. Byla zřejmě málo nošená, tak jsem si užíval její vůni. Přejížděl mi nohou po obličeji, občas zajel níž na krk a zajel za řetěz, až zatahal. Pak si na mě položil obě nohy a koukal dál na seriál. Cítil jsem se poníženě, jako nějaká stolička. Ale vlastně jsem o moc víc nebyl. Hýbat jsem se moc nemohl, mluvit taky ne a moje mužství bylo pod zámkem.

Nakonec z toho bylo několik dílů a už jsem začal chtít z toho ven. Házel jsem sebou a huhlal jsem do roubíku. Martin na to nereagoval a koukal se dál. Čas od času mě ale vždycky zkontroloval, jestli nemám studené ruce a nohy a jestli mohu hýbat prsty, takže to zjevně nedělal poprvé a myslel na bezpečnost. Ale taky pokaždé zkontroloval, jestli jsem něco nerozvázal, takže jsem po chvíli vzdal veškeré snažení. Venku se mezitím už skoro setmělo. To už tu takhle svázaný musím ležet docela dlouho, pomyslel jsem si. Nikdy jsem extra dlouho svázaný nebyl. A navíc, selfbondage není samo o sobě moc svázání, když se z něj můžete kdykoli dostat, což se docela hodí, když nechcete, aby vás nachytali rodiče. Takže jsem si svoji bezmoc zpočátku docela užíval, ale už jsem přeci jenom chtěl, aby si mě Martin všímal.

To se mi splnilo, když si mě po čase otočil čelem k sobě a přisunul si mě mezi svoje nohy. Viděl jsem ho teď ve vší kráse. Seděl tam s rozkročenýma nohama opřený o zeď. Vršek od dresu měl sundaný, takže bylo vidět jeho tělo. Nebylo nějak extra svalnaté, ale byly vidět stopy břišáků a trochu vypracovaný hrudník. Na něm měl sem a tam blonďaté chloupky. Hrozně se mi zachtělo přejet mu po těle rukou a zajet až do kraťasů. Pak bych si ho položil na postel a postupně líbal od obličeje, až bych se postupně dopracoval až k péru. Přitom bych se mu díval do očí. Představoval jsem si, jak mám jeho ruku ve vlasech a jak se líbáme.

Ale zatím jsem jen ležel kompletně znehybněný mezi jeho chlupatýma nohama a koukal nahoru na jeho sexy tělo a na bouli v jeho kraťasech. Můj zamčený pták se teď snažil ještě víc postavit, ale to vyústilo jen ve větší bolení koulí. Chvíli si mnul rozkrok, pak stáhl kraťasy a vyndal svoji kládu. Byla enormní a já na ní zespoda viděl každou žilku. Měl obřízku a jeho nateklý žalud začínal být mokrý, jak tekl. Pak si ho začal honit a já se mohl zbláznit, jak jsem se chtěl udělat. Honil pomalu a díval se mi při tom přímo do očí. Po chvíli se přisunul blíž, vyndal mi roubík a strčil mi péro do pusy. Měl ho fakt velkýho, měl jsem co dělat. Kouřil jsem mu ho, jak nejlépe jsem uměl, v naději, že mě pak snad pustí a dovolí mi se taky udělat. Brzy začal vzdychat a vystříkal se mi do pusy. Byla to pořádná nálož, všechno jsem musel spolykat. Nakonec mi ještě párkrát otřel svoje stále stojící péro o obličej. Snažil jsem se ho chytit a celé olízat.

„To jsem potřeboval. Nejsi zas tak marnej,“ řekl zatímco si nandával kraťasy zpátky. Teď to potřebuju taky já, říkal jsem si v duchu. Čekal jsem, co přijde dál. Martin se zase uvelebil na posteli vedle mě a hladil mě po tváři.

„Chtěl bys, abych tě pustil z toho tvého pásu?“ No konečně! pomyslel jsem si a zuřivě jsem kýval hlavou.

„Tak dobře, na noc ti ho sundám,“ pověděl nakonec a já si oddychl a položil jsem hlavu. Děkuju, snažil jsem se říct přes roubík.

„Trochu si tě tu ale upravím,“ řekl a vstal z postele. Přinesl z kuchyně židli a postavil ji před postel. Pak mě postupně rozvázal, ale roubík mi zatím nechal stejně jako svázané ruce za zády. Když jsem se narovnal, objal mě a začal líbat na tvář. Přitom mě hladil všude po těle. Tak strašně rád bych ho taky objal, ale se spoutanýma rukama jsem ho mohl hladit akorát tváří, cítil jsem se úplně bezmocný. Zajel mi občas rukou do rozkroku, aby potrápil moje zamčené péro, ze kterého jsem i tak měl už mokrý flek na kraťasech.

„Otoč se a předkloň,“ zašeptal mi do ucha. Předklonil jsem se a sundal mi kraťasy. Nějakým gelem mi začal prsty jezdit kolem dírky a nakonec vnikl dovnitř. To byla další úroveň pro moje vzrušení, myslel jsem, že každou chvíli klec odpadne a péro mi vyšvihne jako pružina. Postupně mě takhle roztahoval a pak mi začal něco strkat dovnitř.

„Povol, ať ti ho tam můžu pořádně dát. Je to vibrační anální kolík s dálkovým ovládáním. Uděláme si to ještě trochu zajímavé,“ vysvětloval, zatímco do mě pomalu soukal kolík. Cítil jsem, jak do mě pomalu proniká, a musel jsem doufat, že Martin ví, co dělá, protože se vázanýma rukama jsem se nemohl bránit a s roubíkem v puse jsem nemohl ani nic říct. Nakonec ho tam dostal celý a nasadil mi zpátky kraťasy.

„Zkusíme, jestli funguje.“ Zanedlouho mnou projela vlna vibrací, která mě přinutila zavřít oči a slabě zasténat. Péro mi v kleci poskočilo.

„Tak zjevně funguje. Ještě najdeme tu správnou úroveň,“ pověděl a začal měnit intenzitu vibrací. Pokaždé zkusil dát jinou a díval se, co to se mnou dělá. Nakonec to nechal na poměrně slabé, při které jsem cítil jen takové slabé brnění, zrychleně jsem dýchal, ale nevzdychal jsem. Nevím, jestli bych se z toho udělal, bylo to fakt jen takové slabé, že jsem věděl, že tam něco je a lehce to provokuje.

„Takhle to bude ideální. Sedni si na židli,“ dal mi na židli polštář, ručník a usadil mě na ní, svázané ruce mi dal za opěradlo. „Ještě si tě musím pořádně přivázat,“ řekl, přejel mi rukou od rozkroku až k roubíku v puse a dal mi pusu na tvář. Vzal provaz a přivázal mi každou nohu k noze židle. Pak mi rozvázal ruce a přivázal každou zvlášť k jedné straně z boku. Nakonec dlouhým provazem obtočil moje tělo a přitáhl ho k opěradlu židle. Koncem mi ještě upevnil rozkrok, takže jsem se nemohl skoro vůbec pohnout ani zvednout zadek ze židle. Vibrátor byl tak pevně na svém místě a (zatím vypnutý) čekal na svoji chvíli.

Zkontroloval, že všechno pořádně drží, a pak mi vyndal roubík z pusy. „Tys tady teda naslintal, že se nestydíš!“ pokáral mě. Vrhl se na mě, rukama přejížděl po mém těle i péru a divoce jsme se líbali. Já tam jen tak seděl a musel jsem se úplně podřídit. Ale byl jsem v sedmém nebi.

„Když tolik slintáš, tak dostaneš moji ponožku,“ přestal po chvíli. Vidina jakékoli Martinovy části nebo kusu oblečení na mém těle ve mně okamžitě vyvolala novou vlnu vzrušení.

Martin si sundal jednu štulpnu a nacpal mi ji do pusy. Pak vytáhl zase ten roubík jako náhubek. Tentokrát z něj vyndal vnitřní roubík ve tvaru penisu, přiložil mi náhubek k obličeji, zbytek štulpny koukající z mojí pusy pečlivě zatlačil do roubíku a nasadil mi ho na hlavu. Zapnul několik popruhů a už na mě držel sám. Kožená část překrývající pusu byla teď vystlaná štulpnou, krásně přiléhala a bylo to i pohodlné. Cítil jsem teplo jeho těla na obličeji a zároveň jsem i cítil jeho vůni, protože jsem měl jeho štulpnu hned pod nosem. Dýchalo se mi takhle kupodivu dobře. Martin postupně zapnul všechny přezky a postroj postupně přilehl a pevně obepnul moji hlavu.

„No, takhle ti to opravdu sluší,“ sklonil se přede mě Martin a dal mi pusu na tvář. Zkusil jsem se zasmát, ale moc to v postroji nešlo. Chvíli si mě takhle prohlížel a různě si hrál. Tu mě pohladil, tu zmáčknul bradavky, pak zase plácl pře stehno. Vždycky jsem čekal, co přijde dál, a pořád jsem doufal, že teď mě už odemkne. A pak to přišlo.

„Tak tu klec teda sundáme, ale musíš být hodný,“ pohrozil a já přikývl. Odešel a za chvíli se vrátil s mým klíčkem. Odemkl zámeček a pomalu začal sundávat klec z mého péra. Dával si opravdu na čas a bavil se tím, jak jsem pohledem hypnotizoval tu klec, aby ji už konečně sundal. Několikrát se zastavil a předstíral, že ji vrací zpátky, na což jsem reagoval zmítáním se v poutech a huhláním do roubíku. Pouta ale pevně držela a roubík nepustil ven skoro nic.

Nakonec mi klec ale sundal a moje péro vypadlo ven. Bylo to neskutečné, dívat se, jak se zase může postupně narovnávat. Za chvíli bylo už plně naběhlé a mě svrběly ruce, jak jsem si na něj chtěl sáhnout. Koukal jsem střídavě na moje čekající péro a na Martina, který mě pozoroval.

„Taky máš pěkné,“ poznamenal. „Ale v kleci mu to sluší víc,“ dodal a mně v péru viditelně škublo. Dřepl si ke mně a položil mi ruku na stehno. Už jsem se nemohl dočkat, až se ho konečně dotkne. Po těch několika dnech bez stříkání a honění jsem měl koule pořádně plné. Místo toho ale zapnul vibrátor a mně se na péru začala dělat malá kapička, která začala stékat. Když jsem si doma hrával, vždycky jsem si ji rozetřel a pak jsem honil. Teď jsem měl ale ruce pevně připoutané k židli a jenom jsem koukal na Martina, co bude dělat. Ten si zjevně vychutnával moji pozici a dával si na čas. Pak na chvíli odešel, ale hned se zase vrátil. Byl jen v boxerkách a něco držel v ruce.

„Tak já půjdu spát,“ řek klidně. Když viděl můj nechápavý výraz, dodal pobaveně: „Říkal jsem, že tě odemknu, ne že s tebou budu něco dělat.“ Začal jsem zuřivě huhlat do roubíku a prosit. Snažil jsem se uvolnit si ruce, ale byly pevně přivázané.

„Nezlob, nebo tě do tý klece zase zamknu a nastavím takový vibrace, že z toho budeš brečet!“ pohrozil mi a já jsem mu to v té chvíli opravdu věřil. Kdyby to nastavil na nejsilnější stupeň, měl bych co dělat. Uklidnil jsem se a zuřivě jsem se na něj koukal. Na to mi nasadil na hlavu kuklu, kterou měl v ruce. Rázem jsem se ocitl v úplné tmě. To ve mně vyvolalo novou vlnu vzdoru, vší silou jsem bojoval proti provazům, až se mi zařezávaly do rukou.

„Ticho tady bude, co jsem říkal!“ vyjel na mě Martin a vzal mě za řetěz kolem krku. Skoro jsem ho nepoznal, jak ve chvíli přešel z něžného líbání na takovýhle tón. Snažil jsem se uklidnit. Slyšel jsem, jak si lehá do postele.

„Tak dobrou a užij si svobodu,“ ozvalo se ještě. Vztekle jsem odfrkl. Teď mě teda dostal. Nechal jsem se takhle připravit v naději, že si se mnou bude hrát. Teď tu sedím přivázaný k židli, v análu vibrátor, který vibruje tak slabě, abych na něj nezapomněl, ale zároveň se z toho nemohl udělat. Hlavu mám v postroji, v puse a u nosu jeho ponožku. A na hlavě kuklu, takže ani nevidím svoje péro. Jen cítím, jak mi stojí ve vzduchu a jak mi ze vší té nadrženosti ze špičky vytékají kapičky a stékají po žaludu dolů…

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (65 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (66 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (67 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (64 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (76 hlasů)

Komentáře  

+29 #3 Odp.: Kluci z parku 4 - svoboda?Max 2020-11-27 16:32
Povídka je moc super!!!Viděl bych to tak,že pokud Adamovi bude dovoleno někdy stříkat,tak by to mělo být pouze v rámci zničeného nebo análního orgasmu;-)Správný sub právo na normální orgasmus ztrácí,protože je tu především pro uspokojení potřeb svého pána a neměl by se rozptylovat svým uspokojením:-)
Citovat
+30 #2 Odp.: Kluci z parku 4 - svoboda?Zmrdík 2020-11-27 13:05
“Podívej se na sebe, vždyť se ti beze mě nemůže ani postavit.“ ...”O tom, jestli, kdy a jak budeš moct stříkat, teď rozhoduju jenom já, rozumíš?“ - Tyto řádky pohladí a zahřejí přesně na těch správných místech;-)Skvěle napsané!Tahle série nemá chybu.MOC ZA NÍ DĚKUJI.
Citovat
+35 #1 Odp.: Kluci z parku 4 - svoboda?Zamčenej 2020-11-26 21:24
Naprosto dokonalé...nemůžu se dočkat pokračování!;-)
Citovat