• KinkyGay
Styltvrďárna
Datum publikace17. 1. 2021
Počet zobrazení4499×
Hodnocení4.40
Počet komentářů6
Oceněnípovídka roku 2021

Na konci minulého dílu byl Adam propuštěný z pásu cudnosti, přivázaný k židli, s vibrujícím análním kolíkem a s kuklou přes hlavu, zatímco Martin ulehl do postele.

V kukle jsem nic neviděl a slyšel jsem akorát Martinovo odfukování. Zkusil jsem, jak moc pouta drží – nikde netlačila, ale vykroutit se z nich samozřejmě nedalo. Zatřásl jsem hlavou ve snaze zbavit se kukly, ale nešlo to, pružný materiál mi těsně obepínal hlavu. Snažil jsem se myslet na rajcovní věci v naději, že se třeba udělám i bez dotyku, ale brzy jsem toho nechal, protože to nemělo smysl. V pokoji nebyly žádné hodiny, podle jejichž zvuku bych vytušil, kolik může být hodin. Jak dlouho tu už asi sedím? Ve tmě jsem to nebyl schopný odhadnout ani přibližně.

Nevibruje ten zpropadený kolík najednou nějak víc? blesklo mi hlavou. Doufám, že Martin nenastavil nějaký program s postupně zesilujícími vibracemi. Ááach, při další vlně vibrací jsem zaklonil hlavu, propnul se na židli a skoro jsem zasténal. Cítil jsem, jak mi při nich péro roste a pulzuje, ale to bylo asi tak všechno. Když vibrace na chvíli přestaly, zase mi kleslo. A pak zase začaly a takhle to bylo pořád dokola. Připadalo mi, že se vznáším, a vždycky jsem jenom čekal, kdy začne další vlna a já ucítím svoje rostoucí péro. Po chvíli jsem se soustředil už jen na něj a jeho pohyby nahoru a dolů. U každé vlny jsem doufal, že bude dostatečně dlouhá a intenzivní, abych se při ní vystříkal. Ale vždycky pozvolna odezněla a já jen čekal, až přijde další. Po nějaké době vibrace opravdu zesílily. Při každé vlně jsem se teď snažil pootočit nebo si uvolnit ruce, abych si mohl kolík vyndat, ale mohl jsem se pohnout jen o kousek, takže ten vibrující prevít bezpečně zůstal na svém místě a já postupně proplouval vlnami vibrací jako vlnami při bouři na moři.

Takhle to šlo pořád dokola. Že bych dokonce usnul a tohle se mi už jen zdálo? To do dneška nevím. Za chvíli mi přišlo, že jsou ty vlny hmotné a že do nich narážím pérem a pokaždé projedu skrz ně. Byly čím dál silnější a častější, až nakonec přicházela jedna za druhou. To už jsem byl na židli prohnutý a snažil se co nejvíce vystrčit moje ubohé nateklé péro. To rostlo pořád víc a víc, až jsem po chvíli cítil, že už se neudržím a udělám se. Bude se Martin zlobit? pomyslel jsem si, ale záhy jsem věděl, že už je pozdě.

Cítil jsem první výstřik, byl náhlý a prudký jako rána z děla, po něm následovaly další a další. Cítil jsem, jak mi semeno stéká na nohách dolů, stříkal jsem pořád další a vzdychal u toho do roubíku. Takhle mocný výstřik jsem ještě nezažil, těch pár intenzivních dnů udělalo svoje. Když mi péro už trochu ochablo, zhluboka jsem oddechoval, jak jsem byl vyčerpaný. Vtom jsem se probudil a uviděl jsem Martina. Klečel přede mnou nahý, v ruce držel tu kuklu, ve druhé moje péro a celý obličej měl pokrytý mým semenem. Natáhl se ke mně, sundal mi postroj a ponožku a začal mě líbat. Cítil jsem svoje sperma, až mi z toho začínal zase stát, jako by se před chvílí nic nestalo. Odtáhl jsem trochu hlavu a očistil mu celý obličej, kam jsem jen pusou dosáhl. Pak mě pohladil po tváři, beze slova mě odvázal, vyndal mi kolík a podal ručník.

Celý rozlámaný jsem odešel do koupelny, svlékl se a šel do sprchy. Byl to zvláštní pocit zase cítit svoje péro jako dřív, pořád bylo ale pořádně citlivé po tom stříkání. Umyl jsem se, šel zpátky do pokoje a viděl Martina ležet na posteli. Lehl jsem si k němu pod peřinu, on otevřel oči a koukal na mě. Objal mě a přistrčil blíž k sobě, až jsme se dotýkali těly. Takhle jsme asi usnuli, protože jsem se po nějaké době vzbudil a on pořád ležel přitisknutý ke mně. Nechtěl jsem ho vzbudit, tak jsem tam tak ležel a díval se na něj. Za celou tu dobu jsem neměl moc příležitostí si Martina pořádně prohlédnout takhle zblízka. Chvíli jsem ho pozoroval a pak ho pohladil po tváři. On otevřel oči a usmál se na mě. V tu chvíli jsem se cítil nepopsatelně, jako v ráji. Už jsem si na něj zvykl jako na pána, když mě svazoval a odpíral mi stříkání, ale takhle v posteli přitisknutého a usmívajícího se, to bylo něco jiného.

„Už je to lepší?“ zeptal se mě a já přikývl a dal mu pusu.

„Líbilo se ti to?“ zeptal se pak a já přemýšlel, co říct.

„Bylo to úžasné, nic lepšího jsem nikdy nezažil. Ale v některých chvílích to bylo docela výživné a nevím, jestli bych to takhle zvládal pořád,“ řekl jsem po chvíli popravdě. Byl jsem nervózní, co na to odpoví. Snad jsem ho neurazil nebo jsem nezněl, jako že už nic nechci.

„To jsem rád a chápu to. Když ty jsi byl tak hrozně sexy a já jsem ti chtěl ukázat, jaké to může být,“ uculil se. „A tobě se to pořád líbilo, aspoň to tak vypadalo,“ odpověděl, usmál se a sáhl mi pod peřinou na péro. Zřejmě vycítil moji nervozitu, která teď opadla.

„To jsi mi teda ukázal! O tomhle se mi ani v těch nejnadrženějších snech nezdálo,“ vyhrkl jsem a rozesmál jsem se, on po chvíli taky. „Že jo, snažil jsem se!“

Ještě chvíli jsme leželi, on pak vstal a šel dělat snídani. Po chvíli jsem šel za ním do kuchyně. Stál u linky zády ke mně úplně nahý. Pozorně jsem si ho zezadu prohlížel, od jeho blonďatých krátce střižených vlasu, přes parádní zadek až ke chlupatým nohám. Musel jsem si u toho začít hrát s mým pérem.

„Dáš si kafe nebo čaj?“ otočil se najednou. Oči mu sjely dolu k mé stojící kládě, šibalsky se usmál a dodal: „Budu si tě muset zase zamknout do klece, koukám.“ Při té představě mi v péru zaškubalo.

„Dám si kafe,“ vypravil jsem ze sebe a šel k němu blíž. Stoupl jsem si za něj, přitiskl se, dal mu pusu na krk a přejel rukama od zadku až k jeho péru. Brzy začalo nabíhat, jak jsem ho hladil a hrál si s ním.

„Tak tobě to nestačilo?“ pověděl s úsměvem po chvíli, aniž vzhlédl. „Baví tě mě takhle pomalu dráždit?“ otočil se na mě a dal mi pusu. S šibalským úsměvem jsem pokýval hlavou.

Dal mi pusu a zatlačil mi na ramena. Klekl jsem si, vzal jeho péro do pusy a začal ho kouřit. Bylo už pěkně naběhlé a po chvíli byl blízko výstřiku. Zrychleně dýchal a rukama mi přirážel hlavu. Se zasténáním se mi udělal do pusy, až jsem ji měl plnou jeho semene. Zvedl mě nahoru, dal mi ruku na krk, slabě stiskl a podíval se mi do očí: „Někdy si to můžeme prohodit, ale teď tu velím já, na to nezapomínej,“ pověděl. Přikývl jsem. Nemyslel to výhružně, bylo to spíš součástí hry.

Po snídani jsme se svalili na gauč, přitulili se a jen tak leželi. Hladil jsem ho různě po těle, nejvíc se mi líbilo na hrudníku, kde měl sem tam blonďaté chloupky. Občas jsem taky zajel rukou dolů do rozkroku.

„Co rád děláš mimo školu?“ zeptal se mě.

„Většinou si akorát tak udělám úkoly, mrknu na něco na internetu a jdu rovnou spát,“ přemýšlel jsem nahlas, „jinak když je hezky, tak si jdu zaběhat nebo se jen tak projít.“

„Já už dlouho neběhám, ale říkám si, že bych mohl zase začít,“ dodal zamyšleně.

„Můžeme klidně běhat spolu,“ zkusil jsem navrhnout.

„Tak jo. Ale ty budeš povinně běhat jen ve fotbalovém dresu, ten ti sekne,“ zazubil se na mě.

„To beru! Ale ty si na oplátku vezmeš svoji kšiltovku, v té se mi zase líbíš nejvíc ty,“ odvětil jsem.

„Tak domluveno,“ přikývl. „A kam se rád chodíš projít?“

„Různě, i po městě, ale ideálně někam do přírody. Jsem rád, že kousek odtud jsou nějaké parky a lesy, mám rád zeleň.“

„Tak to máme stejně,“ dodal s úsměvem.

„Jak ty to máš s klukama teď?“ dostal jsem ze sebe otázku, na kterou jsem celou tu dobu myslel. Teď byla venku a čekal jsem, co přijde.

„No, přistěhoval jsem se sem nedávno po tom, co jsem se rozešel s bývalým. Od té doby nějak není moc času,“ odpověděl. „Co ty?“

„Teď nikoho nemám. Několik vztahů jsem měl, ale nic dlouhého,“ pokrčil jsem rameny. „Postupně zjišťuju, jestli a jak moc je pro mě ve vztahu důležité svazování a další věci. Ještě pořádně nevím, ale bez něj to není ono, čas od času se potřebuju vyblbnout.“

„To jsem si taky musel vyjasnit, s bývalým jsme tohle praktikovali tak napůl. On byl ujetý na sportovní oblečení a uniformy, ale svazování a podobné věci mu nic neříkali. Já od něho pochytil fetiš na hromady věcí, ale on se svazovat moc nenechal a ani si nechtěl pohrát se mnou,“ zasmál se. „Asi to byl i jeden z důvodů, proč to dopadlo, jak to dopadlo.“ Rád bych zjistil víc, ale nechtěl jsem se zase moc vyptávat, tak jsem jen souhlasně pokývl.

Povídali jsme si ještě na nějakou dobu, pak jsme přešli do ložnice a mazlili jsme se až do odpoledne.

„Pojďme na chvíli ven, chci ti něco ukázat,“ povídá najednou.

„Tak jo, kam půjdeme?“ zeptal jsem se.

„To uvidíš, nech se překvapit,“ usmál se.

„No dobře,“ souhlasil jsem. „A můžu ti vybrat, v čem půjdeš?“ nadhodil jsem.

„Ty ses nějak rozjel!“ rozesmál se. „Tak dobře. Ale já tobě pak taky něco vyberu. Mrkni do skříně,“ řekl, plácl mě přes zadek a odešel na záchod. Celý natěšený jsem vstal a šel jsem ke skříni. Jeho bývalý byl opravdu ujetý na hodně věcí, měl tady toho dost, různé ponožky a štulpny a dresy, běžecké a kompresní prádlo (to možná nebyla záliba, ale mně se tyhle věci líbí), skejťácké volné džíny a mikiny, sbírku kšiltovek a dokonce několik uniforem a vojenských bot. Najednou jsem nevěděl, co z toho mám Martinovi vybrat, vypadá určitě sexy ve všem.

„Tak co, už máš vybráno?“ uslyšel jsem za sebou.

„Jo, jo, tamhle to máš,“ odpověděl jsem a ukázal na postel. Nakonec jsem vybral tmavé kompresní triko a legíny, k tomu vysoké bílé ponožky a černou kšiltovku s nápisem. Díval jsem se, jak se postupně obléká, a říkal jsem si, že jsem zvolil dobře. To přiléhavé oblečení mu neskutečně slušelo, krásně v tom vyniklo jeho super tělo. Když si nandal i druhou ponožku a vytáhl ji až do půli lýtek, stál mi už jako stožár. Šel jsem k němu a objal ho. Cítil jsem na dotek cizí materiál, který přitom vypadal jako druhá kůže. Přejížděl jsem rukama po jeho těle a líbali jsme se.

„Tak teď vyberu já tobě,“ pověděl po chvíli. Po chvíli vytáhl ze skříně pár věcí a s úsměvem mi je podal: „Takhle budeme ladit.“

Vybral mi podobný komplet jako měl on. Postupně jsem se do něj navlékl, z toho rajcovního oblečení a Martina, který mě pozoroval, jsem měl v běžeckých kalhotách znatelnou bouli. Ta se ještě zvětšila, když jsem si natáhl vybrané štulpny podobné barvy jako oblečení.

„Hrome, tobě to sekne!“ řekl a stoupl si za mě. Dal mi pusu na krk a chvíli jsme se objímali a třeli se o sebe. „Koukám, že jsem vybral dobře,“ podotkl, když mi rukou přejížděl po bouli v mých kalhotách.

Pak vzal ještě batoh na záda a vyšli jsme ven. Bylo už odpoledne a venku bylo dost lidí. Většina si nás chvíli prohlížela, ale pak se dál zajímali o svoje věci. Vypadali jsme jako kamarádi, co jdou někam běhat nebo hrát fotbal. Jen pro nás dva to mělo druhý skrytý význam. Museli jsme si zároveň dávat pozor, aby v přiléhavých kalhotách nebylo nic vidět, což mě vzrušovalo ještě víc.

Došli jsme na zastávku autobusu a po chvíli jsme nastoupili. Vevnitř jsme si sedli, kupodivu jelo jen několik lidí. Všichni nás ale pozorovali a zkoumali, protože tady nikdo neměl moc co jiného na práci. Vzrušovalo mě to, až jsem se bál, že si někdo všimne mojí boule v kraťasech. Ta naštěstí byla nepostřehnutelná navzdory tomu, že naproti mně seděl Martin v tom sexy sportovním oblečení a kšiltovce, a navíc se mi nenápadně během hovoru čas od času otřel svojí nohou o mojí, jako kdyby chtěl, abych z toho byl co nejnadrženější.

Po chvíli jsme naštěstí vystupovali a nechali ty zvědavé lidi pokračovat dál. Nikdy jsem v těchhle místech nebyl, vystoupili jsme na zastávce na okraji sídliště. Zamířili jsme do nedalekého parku. Z toho se nakonec vyklubal les s tu a tam prošlapanými cestami, bylo by to tu ideální na běhání. Martin to tu zjevně znal, za chvíli jsme došli na takovou malou mýtinku s výhledem dolů z kopce. Byla tu kláda od pokáceného stromu, na kterou jsme si sedli.

„Občas sem zajdu, je to tady takové moje oblíbené místo,“ pověděl Martin, když jsme si sedli.

„Je to tu hezké,“ rozhlížel jsem se okolo. Po chvíli sezení se Martin přisunul blíž ke mně, začal mě líbat a zajel mi rukou do rozkroku, kde nahmatal moji bouličku. Ta se začala rychle zvětšovat a já jsem téhož docílil i u něj, druhou rukou jsem mu přejížděl po hrudi.

„Nemůže sem někdo přijít?“ zeptal jsem se po chvíli.

„Může, ale moc lidí o tomhle místu neví, musí se mimo cestu,“ odpověděl. „Zatím jsem tu nikdy nikoho nepotkal. Mám to tu jako takové honící místo, podobně jako ty máš svoji lavičku u nás,“ dodal s úšklebkem. „Chceš pokračovat?“ zeptal se a já jsem přikývl.

„Tak zavři oči,“ odpověděl. Zavřel jsem oči a čekal jsem, co přijde. Slyšel jsem, jak otevírá batoh. Pak mi dal pusu a natáhl mi přes hlavu mou dobře známou elastickou kuklu. V tu ránu jsem nic neviděl. Slyšel jsem šramot a cítil jsem, jak mi kolem krku dává něco studeného. Po chvíli cvakl zámeček a mně došlo, že mi zase nasadil řetěz kolem krku a zajistil ho zámečkem.

„V pohodě?“ ujistil se a já jen pokýval. Byl jsem tak vzrušený, že bych stejně nedokázal přestat. „Dobře, tak pojď za mnou.“

Ucítil jsem tah za obojek, zvedl mě z klády a pomalu jsme šli někam do tmy. Dal mi ruku, abych o něco nezakopl, což mě trochu uklidnilo. Po chvíli chůze tah povolil, Martin mě otočil a přitiskl zády ke stromu. Aspoň hádám, že to byl strom, bylo to kulaté a hrbolaté, na sloup to nebylo zase vůbec studené. Uslyšel jsem zachrastění, pak mi vzal ruce, dal mi je za záda za strom a já ucítil na zápěstí pouta. Hned následovalo druhé zápěstí a v tu ránu jsem byl bezmocný.

Sám jsem se divil, kolik takové jednoduché spoutání rukou za zády dokáže. Cítil jsem se teď úplně bezbranný a přístupný, jak jsem měl ruce kdesi daleko za zády a nepoužitelné. Přes kuklu jsem nic neviděl, aspoň podle sluchu jsem se pokoušel určit, kde přibližně Martin je. V lese ale bylo tolik zvuků, že jsem nic konkrétního neslyšel.

Po chvíli jsem ucítil provaz, který mi podvlékl pod řetězem kolem krku. Pak ho přitáhl ke stromu, několikrát obmotal a udělal uzel. Stál jsem tak v pozoru s obojkem přivázaným ke kmeni stromu a nemohl jsem dát hlavu dolů, jen s ní nepatrně hýbat do stran. Pak mi svázal nohy u kotníků a přivázal je ke stromu. Byl jsem teď přivázaný ke stromu na několika bodech bez možnosti se osvobodit a oslepený kuklou. Jen jsem tam tak stál a čekal, co přijde.

Po chvíli jsem ucítil ruku na svém těle. Pomalu po něm přejížděla a zkoumala jednotlivé části, napřed hlavu v kukle, pak jemně přejela po krku a řetězu, pak postupně ohmatávala hrudník a bradavky a nakonec zajela dolů k mé, nyní už plně stojící kládě v přilnavých kalhotách. Chvíli mi přes látku hladil a mačkal péro a u toho mě líbal. Jak rád bych se ho teď taky dotýkal a hrál si s jeho tělem! Jenže moje ruce vězely v poutech za stromem.

Pak mi dal dlouhou pusu a odtáhl se. Čekal jsem, co přijde, ale nic. Poslouchal jsem, ale přes drobné zvuky přírody jsem neslyšel nic, co by mi napovědělo. Začal jsem být nervózní. Zkusil jsem, kolik si můžu dovolit. Bylo to beznadějné, i kdyby se mi podařilo rozvázat provazy, z pout se bez klíčku nedostanu. A kukla na hlavě mě už začínala štvát. Normálně bych si ji ve zlomku sekundy sundal jako tu nejběžnější věc, ale ten malý kousek kovu na mých rukách mi tomu zabraňoval. A kvůli řetězu kolem krku přivázanému ke stromu jsem ani nemohl dát hlavu dolů, abych si na ni třeba dosáhl. Mohl jsem křičet, ale nevěděl jsem, kdo by přišel. Kdybych viděl kluka ve sportovním oblečení přivázaného uprostřed lesa ke stromu, těžko říct, jak by to dopadlo.

Raději jsem tedy jen stál s kuklou na hlavě a snažil se poslouchat, co se děje okolo mě. Mohl by kolem projít člověk, pozorovat mě a já bych o něm třeba ani nevěděl. Při tom pomyšlení mi péro zapulzovalo. Zkusil jsem, jestli si na něj dosáhnu spoutanýma rukama, ale marně. Najednou mi přišlo, že i to oblečení, které mě pořád vzrušuje, mě najednou nějak víc svírá a zesiluje tak pocit spoutání a bezmoci. Mohl jsem tu ale jen tak stát celý nedočkavý, přivázaný, s boulí v kalhotách a kuklou na hlavě a čekat…

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (37 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (40 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (37 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (36 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (45 hlasů)

Komentáře  

+2 #6 Odp.: Kluci z parku 4 - na svobodě… zatímIsiris 2021-07-31 21:07
Cituji Tamanium:
...ještě někdy další pokračování? Kluci už mi značně chybí. Možná nejen mně.

Tame, to si piš, že nejen Tobě! 8) Aby se Adamovi za tak dlouhou dobu v té "přírodě" něco nestalo! :P
Citovat
+2 #5 Bude...Tamanium 2021-07-30 08:59
...ještě někdy další pokračování? Kluci už mi značně chybí. Možná nejen mně.
Citovat
+4 #4 Odp.: Kluci z parku 4 - na svobodě… zatímGD 2021-01-19 17:34
Pěkně to pokračuje, jen mne trochu mrzí , že hlavní hrdina není zamčený a obnažen :D
Citovat
+2 #3 Odp.: Kluci z parku 4 - na svobodě… zatímZdenda tb 2021-01-19 16:04
Isiris: přesně tak. Ze začátku to vypadalo na jeden, dva díly a teď je to toho i minisérie 8)
Citovat
+3 #2 Odp.: Kluci z parku 4 - na svobodě… zatímIsiris 2021-01-18 20:39
Tuhle sérii si zamilovávám s každým dílem víc a víc :-) Moc se mi líbí ten kontrast v tom, jak jemně to Adam všechno vypráví - a co vypráví... A i přes tu jemnost je to přitom neskutečně rajcovní. Nebo možná díky ní; on se v tom čtenář snadno - a moooc rád - ztratí ;-)
Citovat
+16 #1 KLUCI Z PARKU 4 - NA SVOBODĚ… ZATÍMkikiris53 2021-01-17 21:43
Velmi slušně napsaná povídka a to takovým způsobem, až se mi z toho postavil a já se musel udělat. :-)
Citovat