• GD
Styltvrďárna
Datum publikace17. 12. 2020
Počet zobrazení4308×
Hodnocení4.03
Počet komentářů6

Byl jsem zrovna doma sám, když zazvonil zvonek. Rychle jsem na sebe hodil plášť, který zakryl moji nahotu i vše nepatřičné na mém těle, co nemá cizí oko vidět, a šel otevřít. Za dveřmi mne čekalo překvapení v podobě Mikuláše, čerta a anděla. Aha, ono je dnes 5. prosince!

„Tak co chlapče? Byl jsi hodný a nezlobil?" zeptal se Mikuláš.

„Ano, byl jsem hodný, pane," odpověděl jsem konsternovaně.

„Tak nějak ti nevěřím. Máme totiž jiné informace." S těmi slovy mne zatlačil zpět do bytu a za ním vstoupili i ostatní.

Jak se vzápětí ukázalo, anděl nebyl jeden, ale hned rovnou tři. Ten poslední zavřel dveře a už jsem byl svlékán a manipulován do hloubi obydlí. Jako prostředek k dosažení cíle byl používán zamčený obojek na mém krku společně s řetízkem v bradavkách. Když mne dostali do kuchyně a ohnuli mne přes stůl, ke kterému mne připoutali pomocí čertova řetězu, začal mi Albert mezi nohama být malý. Kde se vzala, tu se vzala v rukou čerta rákoska, která vzápětí přistála na mém pozadí, což mělo za následek větší zmenšení prostoru v mém rozkroku. Poslední, co jsem zaregistroval, bylo, že si všichni rozepínají poklopce. Na mých očích přistála škraboška a já se ponořil do tmy.

„Tak vidíš, jak jsi neposlušný chlapeček! Už je to na tobě i vidět. Nezasloužíš nic jiného než pořádně seřezat!"

To už jsem byl bit s plnou parádou a rány dopadly střídavě na obě mé půlky i velké dildo v mé řiti. To ovšem mělo vliv na zvětšení mé neposlušnosti, přesněji řečeno pokus o to. Za chvíli jsem měl zvukové projevy tak silné, až uši zaléhaly. Netrvalo to ovšem dlouho. Velmi brzy jsem obdržel roubík a nejen tak ledajaký. Byl totiž živý a docela velký. Byl jsem tvrdě šukán do huby a to pěkně do hloubky, až mi mohly oči z důlku vypadnout. Ještě, že mi je držela na místě škraboška. Když byl venku a já jsem se mohl konečně pořádně nadechnout, byl jsem za to rád. Tento stav však netrval dlouho. Byl už tam zase zpátky a já ho opět obdělával. Pravda byl jiný a prokazatelně se ve mně během velmi vydatného výprasku střídali všichni. Když bití ustalo, byl mi brutálně vytažen kolík ze zadku a v mé rozpálené prdeli ho vystřídal živý exemplář. To už jsem se ocitl v ráji. Tak takhle to mám nejradši. Pořádně seřezat, do obou děr být bestiálně šukán a vydatně vystříkán ze všech stran. I toho jsem se dočkal a nejednou. Když se začal do mé mužské kundy cpát další zájemce, byl jsem opravdu rád, že ji mám trénovanou. První obyvatel mojí díry mne zalehl celou svou váhou a já si mohl tak užívat svoji plnost naplno. To ovšem nebyl konec. I v mém druhém otvoru si chtěli užívat dva zájemci. Samozřejmě to nešlo tak dobře jako dole, ale kouřit dva najednou se nějak dalo taky. To jsem však netušil, co mne ještě čeká.

Po čase, při této podivné šukačce, během které se i různě střídali, mne odvázali a otočili na záda. To už bylo zřejmé, že jsem pro ně pouze šukací panna a nic víc. Vzápětí mne společně uchopili a zvedli do výše. Někam mne nesli, a když mne opět pokládali, zjistil jsem, že se napichuji na pěkný kůl. Evidentně si někdo lehl, asi do postele, a já jsem teď pěkně otevřen byl usazován na koníčka. Po dosednuti jsem byl nucen si lehnout a já zjistil, že jsem zády ke svému hřebci. Hned jak jsem dolehl, byli tu dva zájemci na kouření. Posloužil jsem jim rád. Ani nevím kdy a najednou jsem měl v dolním bytě zase dva nájemníky, a že se tam chtěl za chvíli nastěhovat ještě třetí, mne docela překvapilo. Přeci jenom prostoru tam nebylo zas tak moc. Byl však vytrvalý a neodbytný, takže nakonec dosáhl svého. To už jsem měl opravdu dost i přes můj pravidelný, intenzivní trénink. Co vám budu povídat. Přes to všechno jsem si to užíval. Nebo právě proto? Dva penisy v puse, tři v zadku, všechny zdá se parádní, mne jebou jak zběsilé. No řekněte. Co víc si můžu přát? Potil jsem se jak na Sahaře. Nakonec se samozřejmě všichni do mě při téhle šílenosti po dlouhé době vystříkali.

„Tu škrabošku si nech na památku, ty jedna velká kurvičko," zašeptal mi někdo sexy hláskem do ucha.

Kolík se vrátil na své místo a za okamžik bouchly vstupní dveře a já jsem zůstal sám se svým ponížením, vzrušením a bolavým zadkem.

Byl jsem totálně vyčerpán a stěží jsem si sundal škrabošku. Nějaký čas trvalo, než jsem se vzpamatoval na tolik, že jsem byl schopen odplazit se do koupelny a tam se aspoň trochu zkultivovat. Během té doby jsem přemýšlel, co se mi to stalo. Brutálně zneužit neznámými samci a to, že se mi to vlastně líbilo, bylo dost na pováženou. Co z toho plyne pro mne do budoucna? Bylo to všechno zvláštní a nejvíc to, jak to bylo pojaté, že mi to vlastně vyhovovalo. Zažil jsem již toho hodně, ale tohle bylo dost výjimečné. Z rozjímání o tom všem mne vytrhlo zarachocení klíče v zámku. Jen jeden jediný člověk na zemi má od těchto dveří klíče! Obratem jsem se k nim řítil po čtyřech celý natěšený. Když se dveře otevřely, stál tam ON! Vstoupil dovnitř, zavřel a nastoupil náš, teda vlastně můj, uvítací rituál. Nejdříve jeho obě boty zlíbat a očistit, potom sundat. Stejnou proceduru aplikovat na ponožky, to už zásadně bez pacek, a dovršit tuto proceduru aplikací na holou kůži, obzvláště pak mezi prsty. Pak ovšem moji péči potřebuje i jeho krásné pozadí. Pěkně olízat jeho kožené kalhoty. Nezanedbal jsem ani jeho poklopec a bouli za ním schovanou. Jak já tohle miluji, to je strašné, to si ani nedokážete představit. Když dokonce odhalil svoji dírku, já ji pěkně do hloubky s chutí vylízal a pak jsem mohl podobným způsobem opracovat jeho chloubu, moji modlu, pěkné kulky i velký penis. Byl jsem nejšťastnější pejsek na světě.

„Tak co čubí? Těšila si se na Páníčka? Byla jsi hodná a nezlobila? Dělo se tu vůbec něco?” Tak a mám problém. Říct pravdu či nikoliv? Asi bych přeci jenom měl s pravdou ven. Copak si myslí, že nepoznám jeho chloubu a ostatní jeho náležitosti i poslepu?

Mikuláši, co mi dáš? Tak tuhle otázku mám pro letošek zodpovězenou. Děkuji.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (32 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (30 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (29 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (29 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (36 hlasů)

Autoři povídky

Celé jménoGuy Izieu
Věk60

Můžu být rád, že po mně někdo něco občas chce, aspoň existuji. Když ovšem občas po někom něco chci já, neexistuji.

Celý život chci býti svině a zůstávám volem i když jsem býk.

Autor

Nezapomeň napsat komentář, a podpořit tak další publikaci autora!

Komentáře  

0 #6 Odp.: … co mi dáš?GD 2020-12-22 05:27
Cituji house boy:
Chce to nějaké pokračování s páníčkem :-)

Tak tohle nebyl první příběh tohoto páru ;-) a nebude ani poslední. :lol:
Citovat
0 #5 Pěkné.house boy 2020-12-22 00:32
Chce to nějaké pokračování s páníčkem :-)
Citovat
+1 #4 Odp.: … co mi dáš?Isiris 2020-12-20 15:34
Cituji gayděvka:
jj to je ona. Sice jsem posílal v té dávce Spolužáky jako první(editačně vložení nejsložitější), ale doufal jsem , že to budou pouštět adekvátně ke kalendáři. S ohledem, že jsem si nebyl vědom jaké pořadí následovalo tak jsem se obával, aby tohle nevyšlo po Novým roce. :lol:
Njn, Páníček některé věci ;-) zakázal , přesto je dělá a to i při výkonu trestu. :D A co se týče cukrátek, stejně má chlapeček nejradši jenom jedno, jediné lízátko. ;-) :D Žádné jiné cukrátko není tak dobré. :-)

Já myslím, že Redakce ctí to pořadí, v jakém to pošleš... A to máš pravdu s tím cukrátkem :lol: Takže vlastně, shrnuto podtrženo, chlapeček musel být nejhodnější minimálně ve městě, ne-li v celé republice, když byl takto po zásluze úplně snově odměněn ;-)
Citovat
+1 #3 Odp.: … co mi dáš?GD 2020-12-19 17:01
Tak .děkuji za komentáře, zatím od mých 2 inspirátorů. :D

Ali Ježíška přeci už měli Alex s Tobim. :D Myslíš, že si to ještě někdo zaslouží? Možná přijde Ježíšek a možná někdo (i) jiný a nebo taky nikdo. :lol: :lol: :lol:

Isi jj to je ona. Sice jsem posílal v té dávce Spolužáky jako první(editačně vložení nejsložitější), ale doufal jsem , že to budou pouštět adekvátně ke kalendáři. S ohledem, že jsem si nebyl vědom jaké pořadí následovalo tak jsem se obával, aby tohle nevyšlo po Novým roce. :lol:
Njn, Páníček některé věci ;-) zakázal , přesto je dělá a to i při výkonu trestu. :D A co se týče cukrátek, stejně má chlapeček nejradši jenom jedno, jediné lízátko. ;-) :D Žádné jiné cukrátko není tak dobré. :-)
Citovat
+4 #2 Odp.: … co mi dáš?Isiris 2020-12-18 20:39
:-) Tak to je ta tematická povídka, co ses bál, aby nevyšla moc pozdě? ;-) Podle mě jsi to ještě stihl - pořád je předvánoční čas :) Jinak se mi ten nápad moc líbí! Že neposlušný chlapeček nedostal od Mikuláše cukrátka, ale "co proto"... i když co si budeme povídat, ona to pro chlapečka byla ve skutečnosti mnohem lepší odměna než balíček sladkostí, že ;-D... Takže za rok bude s takovou ještě neposlušnější, když se mu to takhle hezky vyplatí (a to doslova a do písmene vyplatí :D )
Citovat
+5 #1 Odp.: … co mi dáš?Alianor 2020-12-18 15:57
Ano, ano, Mikuláš už naděloval, nicméně Ježíšek tu ještě nebyl, budou takové dary i od něj?
Citovat