Opojení – 9. kapitola

ALEX

Odložil jsem všechny věci na skříňku vedle umyvadla a svlékl se.

Bilo se ve mně tolik pocitů, že jsem se nedokázal rozhodnout, který je silnější. Ještě před chvilkou to byl vztek a ublíženost, ale pak do toho Patrik vstoupil s tou svou dominantní aurou a vztek začínalo válcovat vzrušení a nedočkavost.

Přehodil jsem osušku přes stěnu sprchy a vlezl si dovnitř. Pustil jsem na sebe příjemně teplou vodu a chvilku jen tak stál. Nechával jsem kapky vody, aby na mě dopadaly a smývaly veškerý pot i prach. Myšlenky a pocity totiž smýt nedokázaly.

Jistě. Samozřejmě, že jsem do toho zase začal zapojovat emoce. Samozřejmě, že jsem si na něj začínal dělat nároky, jako bychom spolu chodili. Jsem nepoučitelný. A on mi dal několikrát velmi jasně najevo, že o nic takového nemá zájem.

Vymáčkl jsem si do dlaně sprchový gel a dlaněmi jsem přejížděl po krku, hrudníku i břiše. Pára začala vonět po citrusech a já se zhluboka nadechl.

Fajn. Přece nemůže být tak těžké potlačit emoce a jen si to užít. A když tedy tak strašně nechce vztah, tak mu to dopřeju. Dokážu mu, že se taky umím jen tak nezávazně bavit.

A sobě dokážu, že z tohohle letního zážitku vyjdu jako vítěz. Zkušený, uspokojený a hlavně nezamilovaný.

Vzedmula se ve mně náhlá vlna odhodlání. Rychlým pohybem jsem si mydlil stehna a lýtka, než jsem se pořádně vrhl na mytí toho nejdůležitějšího místa pro dnešní večer.

Zachvěl jsem se při uvědomění, co mě za malý moment čeká.

Pořádně jsem se celý opláchl a zabalil se do osušky. Pomalu jsem se sušil a pokoušel se nemyslet na to, co se mnou Patrik provede, jelikož jsem nechtěl do jeho pokoje vstoupit s erekcí.

Natáhl jsem se pro první kožené pouto, které jsem si nasadil na levé zápěstí. Poté jsem si ho zapnul i na tom pravém a už jen z toho pocitu mi zatrnulo v podbřišku. Opřel jsem se pravým chodidlem o skříňku u umyvadla, nasadil si kožený pásek na kotník a pak i na druhý. Následující tři minuty jsem se pokoušel vydýchat a trochu se uklidnit. Samozřejmě, že už jsem byl napůl tvrdý.

Když jsem otevřel dveře a vyšel z koupelny plné horké páry, zachvěl jsem se nad teplotním rozdílem. Váhavým krokem jsem došel až k Patrikovu pokoji, a když jsem pootevřel dveře, rukama jsem si automaticky zakryl rozkrok.

Patrik seděl u své postele na zemi, v černém tričku a teplácích, což jen zvýrazňovalo mou nahotu.

„Pojď blíž,“ pobídl mě.

Váhavě jsem popošel blíže do středu pokoje. Jediné světlo poskytovala stolní lampa, kterou Patrik nastavil tak, aby svítila na mě, a on byl tak skrytý v jemném přítmí.

„A s těma rukama děláš jako co? To se přede mnou zakrejváš?“

„Možná,“ broukl jsem.

„Tak je hezky dej za hlavu a rozkroč se.“

Nejistě jsem se ošil, ale nakonec jsem přece jen váhavě propletl prsty za hlavou. Přešlápl jsem z nohy na nohu, načež jsem se rozkročil na šířku ramen.

Patrik se zvedl a líným krokem se ke mně přiblížil. Já jsem však nesklopil hlavu a místo toho jsem se mu neustále díval zpříma do tváře. Chytil mě za čelist a pevně ji sevřel. Sykl jsem bolestí a na moment stiskl víčka k sobě, než jsem oči opět otevřel a upřel na něj vzdorovitě zrak.

„Tenhle tvůj pohled se mi nelíbí,“ poznamenal a pleskl mě přes tvář. Ne tak silně, aby se to dalo považovat za facku, ale ani ne tak slabě, aby to několik vteřin nepříjemně neštípalo.

„To máš blbý,“ sykl jsem.

Normálně bych se tak asi nechoval, přepnul bych se do svého submisivního módu a byl alespoň v rámci mezí poslušný. Jelikož jsem ale stále bojoval sám se sebou po naší hádce, věděl jsem, že tentokrát to po dobrém nepůjde. Nebo alespoň ne hned na začátku.

Ani jsem nemrkl a už mě držel za koule. Silně mi je promačkával a tahal za ně, až jsem zanaříkal bolestí, a druhou rukou mě držel pod krkem.

„Ne, to ty to máš blbý, Lexíku.“ Znovu mi varlata zmáčkl v dlani.

Zakňučel jsem a pokusil se uniknout z jeho dosahu, to se mi však nepovedlo, jelikož mě nepustil. Ani jednou rukou. Jen se tak zesílil tah a tím i bolest.

„Varuju tě,“ zavrčel mi do ucha, až jsem se z toho celý zachvěl. „Ještě jednou mi takhle odsekneš nebo budeš mít nějaký drzý poznámky, a hodně rychle ti zpětně dojde, že teď jsem na tebe ještě pořád hodnej. Rozumíme si?“

Pevně jsem k sobě přitiskl rty a odmítal odpovědět. Jenže vzápětí mě přes koule pořádně pleskl, znovu je zmáčkl a zatáhl. A s každou vteřinou, kdy jsem mlčel, stisk zesiloval.

Do očí mi vhrkly slzy a vyjekl jsem: „Ano, ano! Rozumíme si!“

„No vidíš, jak seš chápavej, když chceš!“ Konečně mě pustil a místo toho dlaní přejel k mému napůl tvrdému penisu. Pomalu mě začal uspokojovat a povolil i sevření mého krku.

Bolest se mísila se vzrušením. Ruce mi klesly na hrudník a se zavzdycháním jsem zaklonil hlavu.

„Tak to ti ta chápavost moc dlouho nevydržela,“ napomenul mě.

Pustil mou erekci, dlaní putoval přes břicho až k hrudníku, kde mi pouta secvakl k sobě. Chytil mě za vlasy a zatáhl, načež si mě navedl směrem ke dveřím. Vedl mě chodbou až ke schodům vedle kuchyně. Ty vedly na půdu, pokud jsem si to dobře pamatoval. Občas jsme si tam s Patrikem jako malí hráli.

Pustil mě, vyšel těch pár schodů a otevřel poklop na půdu. Už se tam svítilo, takže tam Patrik musel předtím být. Nevlezl ale dovnitř. Místo toho sešel znovu dolů a pokynul mi rukou, abych šel první.

„No jen běž,“ pobídl mě, když si všiml mého nedůvěřivého pohledu. „Chci jít za tebou, abych tě mohl chytit, kdybys padal. A taky budu mít hezkej výhled na tvůj zadek.“

„Fajn,“ broukl jsem a váhavě se po schodech vydal nahoru.

Půda byla čistá a spoře osvětlená. Nebylo toho tam příliš, jen pár židlí, nějaké staré matrace a velký stůl, přes který bylo přehozené prostěradlo. Patrik do mě šťouchl a já popošel o pár kroků blíž. Všiml jsem si, že od nohou stolu vedou provazy směrem k rohům stolu. A na židlích byly položené další pomůcky. Poznal jsem fialové silikonové dildo a kuličkový roubík, ostatním jsem si vůbec nebyl jistý. A ani jsem nedostal čas na to, déle to zkoumat.

„Lehni si na ten stůl,“ přikázal mi Patrik a zlehka mě pleskl po zadku.

Ošil jsem se a v rozkroku mi vzrušeně cuklo, než jsem ho poslechl a vydal se ke stolu. Posadil jsem se na něj a opatrně se posouval dozadu, aniž bych prostěradlo shrnul. Položil jsem se na záda, ruce jsem položil z obou stran vedle hlavy a zvědavě se na něj zahleděl.

PATRIK

Tenhle jeho pohled už se mi líbil mnohem víc. Zvědavě vyčkávavej. Lehce pokornej. Nikde ani stopa po tom předchozím přidrzlým vzdoru.

Spokojeně jsem se pousmál, a aniž bych uhnul očima z těch jeho, přesunul jsem se za jeho hlavu. Obě ruce jsem mu postupně přivázal k rohům stolu, schválně jsem si u toho dával načas. Bral jsem to jako takovou předehru. I když… ona celá dnešní noc měla být vlastně jedna velká, dlouhá předehra.

Líbilo se mi, jaký tady na půdě zavládlo ticho, a rozhodl jsem se ho zatím neporušovat. Spolkl jsem teda těch několik poznámek, který jsem si už chystal, líným tempem jsem obešel stůl, chytil jsem Lexe za kotníky a jediným rázným pohybem jsem mu nohy pokrčil v kolenou a zároveň odtáhl od sebe. Pak jsem se přesunul k židli, na který jsem měl vyskládaný všecko, co jsem chtěl během noci využít.

Úplně nejdřív jsem sáhl po polštáři ve tvaru válce. Lex byl chápavej, takže když jsem si s tím polštářem v rukou stoupl ke stolu a zahleděl se mu vyzývavě do očí, rovnou nadzvedl zadek a nechal mě, ať mu ten váleček strčím pod bedra. Chvilku jsem pozoroval, jak se s jemným vrtěním v zádech snažil v tý nový poloze najít co největší pohodlí, a pak jsem ho za tu jeho chápavost zlehka pohladil dlaní po péru. Který teda už teď zřetelně dávalo najevo, že se mu tady tahle předpřípravná fáze líbí – a že se těší na pokračování.

Plynule jsem dlaní přejel na jeho stehno, přes koleno a lýtko až k černýmu náramku na kotníku, ten jsem pevně obemkl prsty a natáhl jsem Lexovi nohu k rohu stolu, kde jsem ji připraveným provazem připevnil. To samý jsem udělal i s jeho druhou nohou – a pak jsem jeho tělo jenom dlouho přejížděl lačným pohledem. Jeho nádherný, sexy tělo, bezmocně svolný ke všemu, co mě napadne s ním provádět.

Jako další byla na řadě přípravná fáze. Z čehož pro změnu zacukalo v rozkroku mně. Tohle jsme totiž s Lexem ještě nezkoušeli, ale byl jsem si jistej, že se mu to bude líbit. Mně se zase moc líbilo, jak působivě a navíc hlasitě uměl svý vzrušení dávat najevo, takže jsem se už dopředu těšil na to, že si taky přijdu na svý…

Ze židle jsem popadl tubu s lubrikantem a znovu jsem si stoupl k boku stolu, tak, abych měl k Lexovi co nejlepší přístup. Konkrétně k jednomu jedinými místu na jeho těle, kterýmu jsem teď hodlal věnovat veškerou pozornost. Zatímco jsem z tuby pomaličku sundával víčko, zase jsem se mu zahleděl do očí – a on mi můj upřenej pohled oplácel. Ani jeden z nás se neusmíval, o to hmatatelnější bylo to vyčkávavý napětí. Miloval jsem tady tu atmosféru, kdy se ještě relativně nic zajímavýho nedělo, přesto ale byl okolní vzduch prosáklej stupňujícím se vzrušením.

Přerušil jsem to naše oční spojení a místo toho jsem se zadíval na svý ruce. Pod Lexovým bedlivým dohledem jsem si vymáčkl na ukazováček dostatečný množství gelu. Tubu jsem odložil a nenagelovanou dlaň jsem mu položil na podbřišek, jako kdybych si ho potřeboval přidržet, ačkoliv se vůbec nehýbal. Ukazováčkem jsem ho pak chvilku dráždil v těsným okolí dírky, než jsem se začal sice opatrně, přesto s jistou dávkou neústupnosti dobývat dovnitř.

Do Lexových výdechů se občas připletlo hlasitější vzdychnutí a i jeho tvrdnoucí, cukající péro mě utvrzovalo v tom, že si na tý dobyvačný misi nepočínám špatně. Do očí už jsem se Lexovi ale nepodíval – schválně jsem předstíral, že mě nic jinýho než jeho klín nezajímá. Věděl jsem, že taková chladná lhostejnost, ač předstíraná, umí vzrušení toho, kdo je mi bezbranně vydanej na milost, ještě víc podpořit…

O to nejcitlivější místo uvnitř Lexova těla jsem se zezačátku schválně otíral jenom tak letmo, jako kdybych o jeho existenci ani nevěděl. Lex sebou i tak pokaždý trhnul a zavzdychal, takže mi bylo jasný, že až se tomu místečku pověnuju intenzivnějc, předvede mi teprve pořádný divadlo! Zatím jsem ale, zdánlivě netečnej k reakcím jeho těla, vytáhl ukazováček a přidal jsem si na něj trochu gelu. A na prostředníček tentokrát taky.

Zlehka, ale neúprosně jsem si Lexe zevnitř roztahoval a promazával a připravoval ho tak na fázi číslo tři. A sice na použití tý fialový silikonový hračky. Ještě před tím jsem se ale hodlal pověnovat jeho prostatě, a tak když mi přišlo, že už se Lex s tím, jak do něj zasunuju dva prsty a zase je vytahuju, docela srovnal, bříšky prstů jsem to citlivý místečko nahmatal a začal jsem ho dráždit. Lex zasténal a celej se pod náporem tý náhlý vlny vzrušení prohnul, takže jsem mu přitiskl dlaň na podbřišek o něco silnějc. V dráždění jsem samozřejmě bez přerušení pokračoval. Lex sebou házel a hlasitě vzdychal a mě ty jeho bezprostřední reakce neskutečně rajcovaly, takže jsme si tuhle jeho vnitřní masáž užívali oba.

Tušil jsem, že teď by stačilo se jenom párkrát šikovně dotknout jeho péra – a stříkal by, ale nic takovýho jsem mu zatím dopřát nehodlal. Právě naopak. Jestli si to Lex nějak neposere, měl jsem v plánu ho nechat vystříkat časem. Tedy za hodně, hodně dlouho.

A jestli si to posere, tak v rámci dnešní noci nebude nic.

Opatrně jsem z něj vysunul prsty – a teprve teď jsem se na něj zvědavě zadíval. Lexovy oči už na ty mý čekaly. Byly zamlžený takovým tím vzrušeným oparem a promítala se v nich touha a taky zcela zřetelná prosba o pokračování. Lex zrychleně oddechoval a skousával si rty a měl jsem dojem, že kdybych ho vyzval, jestli mi třeba nechce něco říct, tak by mi něco říct chtěl. Já jsem se ho ale prozatím na nic ptát nehodlal. Ostatně, byl jsem zvědavej, jestli to vydrží, nebo jestli časem s nějakýma poznámkama nebo dokonce nahlas vyjádřenýma žádostma přijde sám od sebe…

Pro teď ale už přišel čas na fázi číslo tři. Poodešel jsem k židli, vzal jsem do ruky to fialový dildo a stoupl jsem si za Alexovu hlavu. Přejel jsem mu jím po rtech a čekal jsem, až se dovtípí, co po něm chci.

ALEX

Zamžoural jsem na něj a automaticky pootevřel ústa, když jsem na nich ucítil hladký silikon, ze kterého bylo dildo vyrobeno. Měl jsem však tak suché rty, že o ně materiál dřel. Rychle jsem si je tedy olízl a zároveň jsem tak jazykem přejel i po vrcholku dilda.

„Chytrej kluk,“ pochválil mě Patrik a přitlačil mi hračkou na rty.

Automaticky jsem otevřel ústa, která se ihned naplnila. Ve své pozici jsem nemohl příliš pohybovat hlavou, čehož si byl Patrik plně vědomý a vynahrazoval mi to více než dostatečně. Pozvolna dildo zasouval hlouběji a zase ho vytahoval tak, abych měl v ústech jen jeho špičku. Pozorně při tom sledoval mou tvář, až jsem svůj pohled raději zaměřil na tu pohybující se fialovou věc v jeho ruce.

Nejprve jsem se cítil docela podivně. Nevěděl jsem, zda mě to vzrušuje, ponižuje nebo znervózňuje. Jak ale Patrik zrychloval, napjal jsem se a nestíhal nic víc, než se jen soustředit na dýchání a dávicí reflex, který jsem se pokoušel potlačit. Od koutku úst mi stékala slina, což jsem si uvědomil až ve chvíli, kdy mi dildo z úst vytáhl a spokojeně si prohlížel, jak je celé pokryté mými slinami.

„No výborně,“ pokýval si pro sebe hlavou a pochvalně mě popleskal po tváři.

Tváře mi zahořely nad uvědoměním, co se to právě odehrálo, a rozechvěle jsem vydechl. To už byl ale Patrik zase na druhé straně stolu.

„Uvolni se,“ pobídl mě a ještě jednou mi prsty zlehka přejel po vstupu, než tam začal pozvolna vtlačovat silikonovou hračku – milimetr po milimetru.

„Bože,“ zasténal jsem, napůl vzrušením, napůl tím nepříjemným tlakem, jelikož tak roztahovaný už jsem nebyl pěkně dlouho.

„Stačí Patriku,“ opravil mě, „nebo Pane, ale to ti přes pusu asi nepůjde.“

Prohnul jsem se v zádech, jak jen mi to připoutané končetiny a polštář pod bedry dovolovaly, rychle jsem si to ale rozmyslel, jelikož se tím nepříjemně změnil úhel, pod jakým do mě Patrik hračkou zajížděl.

Začal jí ve mně v pravidelném tempu pohybovat, tam a zpátky, a já sebou rozdrážděně cukal. Z úst se mi draly tiché vzdechy a stále se ve mně mísily rozporuplné pocity. Až když narazil na to správné místo, naplno je převálcovalo vzrušení.

Místnost prořízl můj roztoužený nářek a Patrik velmi rychle pochopil. Zrychlil pohyby ruky a silikonovou špičkou tak začal narážet do toho nejcitlivějšího místa ve mně. Nedopřál mi to ale moc dlouho – bylo mi nadevše jasné, že za žádnou cenu nechce, abych se udělal. Ne teď.

„Uhm… nechceš ještě pokračovat?“ zeptal jsem se tiše, stále jen malý krůček od vyvrcholení.

„Tos tedy uhodl – nechci,“ odvětil posměšně, zatímco použitou pomůcku otíral vlhčeným ubrouskem. „Ale neboj, ještě ani zdaleka nekončíme, Lexíku.“

Sledoval jsem každý jeho pohyb, a jak mi vzrušení pomalinku přestávalo zatemňovat mysl, mohl jsem se opět soustředit na něj. Na ty rozcuchané blonďaté vlasy, vysokou postavu, klidné hnědé oči upírající se k silikonové hračce a na bouli, která se mu rýsovala pod tepláky.

Zacukalo mi z toho pohledu v rozkroku a rozpačitě jsem si odkašlal: „Máš… máš s sebou kondom?“

Stočil ke mně zrak, odložil dildo na židli a přešel k mé hlavě. „Dávám na ty hračky lubrikant, občas teda v podobě tvejch slin, a pak je otírám ubrouskama. Takže bych řekl, že kondom na ně dávat nemusím. Po každým použití je samozřejmě ještě myju.“

„Tak to nemyslím,“ řekl jsem přiškrceně. Proč jsem si myslel, že dneska…

„Tak jak to myslíš?“

„Já jen… chci, abys z toho taky něco měl.“

„Ale já z toho mám dost,“ namítl. „Nemysli si, že ne. Fakt mě bere tě takhle… mučit…“

Zachvěl jsem se pod vlnou vzrušení, která mnou prostoupila, ale hned jsem se zase dal do kupy: „Jo, to já vím. Jenže já bych ti chtěl jakože taky udělat dobře. A myslel jsem… totiž neměl bych nic proti, kdybychom spolu třeba chtěli spát.“

Zvažoval jsem, jestli to vzhledem k dnešní hádce nebylo až moc troufalé. Jestli to neznělo, jako bych ho do něčeho tlačil a vynucoval si víc, než mi chtěl dát.

„Chápej,“ doplnil jsem rychle, „je to skvělý, jak to je. Děsně mě to bere a baví. Jen bych chtěl, aby sis to ty užil ještě víc. Takže pokud se třeba držíš zpátky kvůli mně, tak nemusíš. Je ti k dispozici všechno, co ti můžu dát. Jakože fyzicky.“

Chtěl jsem dodat ještě něco dalšího, ale připadalo mi, že čím víc mluvím, tím víc se do toho zamotávám. Proto jsem raději zmlkl a vyčkával, jak na má slova zareaguje.

PATRIK

Chvilku jsem se mu jenom díval do očí a přemýšlel jsem, co mu na to jeho překotný řečnění odpovědět. Nabízela se spousta možností, jak to teď celý pojmout.

Třeba si o tom úplně normálně promluvit. Což, vzhledem k tomu, v jaký pozici se nacházel, by nebylo asi úplně ideální… A pouštět ho na svobodu se mi teda ještě nechtělo.

Nebo jsem naopak mohl využít toho, co mi nabízel – využít toho okamžitě. Protože jsem se rozhodně nedržel zpátky proto, že bych si nedal říct. Nebo že bych se bál, že to na něj bude moc. To ne. Ale držel jsem se zpátky, protože to bylo součástí mý hry. Že si spolu nejenom ke všemu dojdeme pomalu a postupně a nic neuspěcháme, ale že taky ten sex bude tak trochu za odměnu. Čili ve fázi, kdy si to Lex zaslouží. Kdy bude tak hodnej a poslušnej, že nastane ta správná chvíle posunout se o kousek dál. A ta fáze teoreticky mohla přijít kdykoliv. Neměla pevně daný datum. Prostě až bych usoudil, že teď je to ono. A to jsem klidně mohl usoudit hned, když na mě Alex upíral ten svůj poddajnej pohled… Bez protestování se nechal přivázat ke stolu, dovolil mi dělat si s ním, cokoliv jsem chtěl, a ještě se v tý poloze cítil tak komfortně, že mu nedělalo problém mi připomenout, že je mi jeho tělo k dispozici úplně se vším všudy. Takže jo, teoreticky vzato by si tu odměnu klidně zasloužit mohl.

Ale pak tu ještě byla možnost číslo tři. Prostě se jím nenechat rozhodit. A hrát to dál po mým. Podle původního plánu. Nezávisle na tom, co on chtěl nebo nechtěl. Co mi nabízel nebo navrhoval.

A já si vybral právě tuhle třetí možnost.

Natáhl jsem k němu ruku a bříškem ukazováčku jsem mu přejel po rtech. „Vím, že je mi k dispozici všechno,“ řekl jsem a dal jsem si záležet, aby to znělo hodně sebevědomě a přesvědčeně. „Tohle všechno,“ zopakoval jsem – a dlaní jsem mu postupně přejel po tváři, po krku… na hrudník… přes bradavky… Obešel jsem stůl a pokračoval jsem v hladivým přejíždění po jeho břichu, podbřišku… přes vztyčený péro… Prstem jsem se dotkl i vstupu do jeho nitra… a nakonec jsem ho pohladil po stehnech.

Otočil jsem k němu hlavu. „Tohle všechno je teď v mý moci… a nepotřebuju, abys mi říkal, co s tím můžu nebo nemůžu dělat. A víš co? Vlastně momentálně nepotřebuju, abys říkal cokoliv.“

A s tím jsem si došel k židli pro ten kuličkovej roubík, stoupnul jsem si za Lexe a vyzývavě jsem se mu zahleděl do očí. Tentokrát jsem mu ale ten roubík nepřiložil ke rtům jako před chvílí to dildo. Ne. Chtěl jsem, aby otevřel pusu i bez týhle pobídky. Nebo případně aby mi před tím stihl něco říct, kdyby měl tu potřebu.

Lex ale očividně neměl v zásobě nic, o co by se se mnou potřeboval podělit – ani námitky, ani jakýkoliv jiný postřehy. Jenom si jazykem navlhčil rty – a pak poslušně otevřel ústa.

„Víc,“ poručil jsem si, zatímco jsem se mu vpíjel do očí. Tuhle část jsem totiž miloval – tu chvíli, kdy se mi moje hračka nedobrovolně dobrovolně odevzdávala ještě víc, než už mi odevzdaná byla.

Lexovi se za očima na okamžik mihlo cosi, co jsem si pro sebe přeložil jako chuť poslat mě někam, ale naštěstí si hodně rychle vyhodnotil, že se nenachází zrovna v situaci, kdy by si něco takovýho mohl dovolit. Zavřel pusu, ale jenom proto, aby mohl rychle polknout, a pak ji otevřel znovu a o trochu víc dokořán.

Spokojeně jsem se usmál, pomalu jsem mu do úst vtlačil roubík a nadzvedl jsem mu hlavu, abych mu mohl na zátylku zapnout řemínek. Pak jsem se k němu sklonil a špitl jsem mu do ucha: „Ohledně stopky jsme domluvení, jasný? Použij ji podle sebe, ne podle toho, jak se zrovna budu tvářit…“

Lex kývnul a v očích mu kmitlo jemný pousmání, který jsem si dovolil mu oplatit – a pak jsem se zase vrátil zpátky do role. Ze židle jsem si tentokrát vzal vibrační anální kolík. Znovu už bez jakýhokoliv pohledu na Lexe jsem si stoupl k jeho nohám tak, abych pohodlně dosáhl tam, kam jsem potřeboval. Potřel jsem silikonovej povrch štědrou dávkou gelu, do pravý dlaně jsem tentokrát vzal Alexův polovztyčenej penis a jemným mačkáním jsem ho dráždil, zatímco levačkou jsem pomalu zastrkával kolík na svý místo. Nikam jsem nespěchal, čas od času jsem kolík zase povytáhl a strčil ho zpátky, takže už po chvilce se k mým uším doneslo Lexovo vzrušený, roubíkem utlumený vzdychání…

Teprve po pár minutách strávenejch tímto hraním jsem nechal kolík konečně na svým místě. V mým rozkroku z toho všeho cukalo úplně stejně, jako v mý dlani cukalo Lexovo péro – ještě párkrát jsem ho promnul, než jsem se mu přestal věnovat a místo toho jsem vzal do dlaně ovladač.

A navolil jsem rovnou program číslo tři, protože ty první dva byly tak jemný, že by podle mě Lex ani pořádně nepoznal, že se v jeho nitru něco děje… A já jsem chtěl, aby to poznal. A aby dal pěkně hlasitě najevo, co to s ním dělá.