Gay povídky

Nejraději by si ho vyfotil jak Pokemona, ale zas tak na hlavu padlý nebyl. I když je pravda, že včera k tomu moc nechybělo. Kluk si dal ruce do kapes, látka kalhot se napnula a on tak nechtíc vystavil své zbraně. Tedy, nechtíc… Jeho a klukovy oči se setkaly a Karlovi bylo nad slunce jasnější, že ho boreček provokuje. Karlova hlava byla rázem jak neobydlená planeta, zato dole bylo boží dopuštění…

„To byl nejšťastnější den v mém životě!“ ozval se Garry stojící vedle Willa. „Sice jsem od rodičů k matuře nic nedostal, ale i přes to jsem si ten den užil. Byl jsem šťastný, že už se nikdy neuvidím s těmi kretény,“ usmál se Garry. Will poznal, že i jemu bylo do breku, ale držel se. Za to Will stále plakal. Ještě v životě a ani po smrti neviděl takhle smutný příběh.

Asi z překvapení jsem se vůbec nezmohl na jakýkoliv náznak odporu. Přiměl mě si ho vzít do pusy, a já tak poprvé někomu kouřil ptáka.¨Když už to trvalo déle, naznačil, že se přesuneme, a lehl si na postel, mne vzal s sebou a zase mně vrazil hlavu do jeho rozkroku. Během toho se pomalu svlékl, a jak chtěl, tak já taky.

Najednou Garry ucítil silný tlak na krku, který se mu zabodl do kůže. Chvíli vnímal chlad a nakonec se dostal do fáze, když už vnímal jen sám sebe a Willa, který teď stál před ním a chytil ho za ruku.

Zatímco já jsem hned pocítil šimravé vzrušní v podbřišku, bráchovi se rozšířily oči zděšením. „To ne, já jeho ptáka do pusy nevezmu!“ Postavil jsem se, stále vzrušený jako nadržený kanec, péro mně stálo jako olšový kůl, koule mě bolely přetlakem, a nechápavě na Petra hleděl. „Není to tak hrozné a tobě se to přece líbilo, ne?“ „To jo,“ odpověděl, „ale to já nedám.“ Paní Klára přišla k nám se slovy: „Tak bratříčkovi trochu pomůžeme.“

"Já myslel… jako… já čekal, že tu to…," koktal Matyáš. "Nechceš si to předtim vykloktat do hrníčku?" bavil jsem se. "Kluci! Jako. Že tu budou. A to. Že se budou třeba líbat. A mazlit. A tak." "A mrouskat, co?" dodal jsem. "Taky," kejval Matyáš horlivě hlavou… ale pak se zarazil. "Teda néé. Nebo… třeba." Tak proto se pán tolik styděl dovnitř! "Ty seš tele, Matyáši," smál jsem se už nahlas. "V normálním baru se taky za běžnejch okolností hnedka nesouloží, to přece musíš vědět líp než já. Nebo kdo z nás tu je větší pařmen?"

"Jak si můžete dovolit přijít ke mně neoholení, zlobiví chlapci?" řekla a otevřenými dlaněmi nás praštila přes koule takovou silou, že jsme se oba zlomili v pase, chytli se za rozkrok a padli na kolena a se zavřenýma očima tiše úpěli. Klečeli jsme těsně vedle sebe a najednou se ozval zvláštní kovový luskavý zvuk a na zápěstí nám přistála pouta. Mně na pravé ruce a Pavlovi na levé.

Si asi umíte představit, že pár dalších dní celá třída žila narážkama na to, jestli jako jsme pár a kdo je mamka a kdo taťka. Chjo. Fakt by se mi někdy hodilo umět změnit skupenství a stát se párou… Zato Matyáš, ten si ty plky neskutečně užíval a ještě přitápěl pod kotlem. A dycky hned kolínko na kolínko, ruka na mejch zádech a… taky jeho rty nehorázně blízko mýho ucha a horkej dech, kterym šeptal: "Promiň, Fílo. Promiň. To je přece sranda, Fílo, dyť víš. Že to víš? Řekni, že jo."

To… to jako mám rozebírat před třídou, jestli se rád mazlim? Ausgerechnet v duu s Matyášem?! Zrudnul jsem nejen ve tváři, ale snad i od kořínků až ke konečkům. "Cojéé, File?" mlsal mý rozpaky pohledem. Eště se takhle dívej, řikal jsem si a na tý půlce stolu, co nezabíraly tácy se zbytkama našich obědů, otočil časopis k němu. Matyáš se hned namotivoval: "Tyve, já snad eště začnu mít tu ňéminu rád," řehtal se jak kůň, až se po nás kuchařky otáčely.

Ten problém vlastně nastává, až když mě lidi tak nějak nedovedou nechat na pokoji a chtěj mi bejt blíž. Hodně blízko. Když se mnou chtěj něco mít. Když mě milujou. Jako Klára. Asi to je hezký a určitě by nebylo správný se jim vysmívat nebo jim nějak ublížit. Ale… osobně nad tim dovedu leda tak pokrčit ramenama. A chovat se přátelsky. Jako ke každýmu. I k Matyášovi. Kejvnul jsem. "Takže můžu, Fílo? To je super!" křenil se Matyáš.

… a za chvíli Jake ležel pode mnou naprosto nahybný a bezmocný. Totálně mě ale vykolejilo, když jsem ucítil, že Jake má výraznou erekci. Jeho zděšený a pokořený pohled zároveň ve mně vyburcoval veškeré herecké schopnosti a snažil jsem se odvést pozornost…

Ženy a muži oblečení v tom nejlepším, co mají, ale potom si povšimne stínu plížícího se od hlavních dveří. Zaujme ho, protože se schovává v šeru jako zloděj. Na tu dálku není dobře vidět, jenže je čím dál blíž a blíž. Je vzrušený tou tajemnou postavou, i když nechápe důvod svého zájmu.

Ráno vstanu brzy, jsem zvědavý, jestli Daniel dorazí. Vezmu vodítko a vyjdu ven do rozespalého rána. Hodím Vojtovi tenisák, jdu po cestě a rozhlížím se kolem. Je pár minut po šesté. Nepřijde? Vypadá to tak. Mohl jsem spát o půl hodiny déle, ale to už nevrátím.