Gay povídky

Si asi umíte představit, že pár dalších dní celá třída žila narážkama na to, jestli jako jsme pár a kdo je mamka a kdo taťka. Chjo. Fakt by se mi někdy hodilo umět změnit skupenství a stát se párou… Zato Matyáš, ten si ty plky neskutečně užíval a ještě přitápěl pod kotlem. A dycky hned kolínko na kolínko, ruka na mejch zádech a… taky jeho rty nehorázně blízko mýho ucha a horkej dech, kterym šeptal: "Promiň, Fílo. Promiň. To je přece sranda, Fílo, dyť víš. Že to víš? Řekni, že jo."

To… to jako mám rozebírat před třídou, jestli se rád mazlim? Ausgerechnet v duu s Matyášem?! Zrudnul jsem nejen ve tváři, ale snad i od kořínků až ke konečkům. "Cojéé, File?" mlsal mý rozpaky pohledem. Eště se takhle dívej, řikal jsem si a na tý půlce stolu, co nezabíraly tácy se zbytkama našich obědů, otočil časopis k němu. Matyáš se hned namotivoval: "Tyve, já snad eště začnu mít tu ňéminu rád," řehtal se jak kůň, až se po nás kuchařky otáčely.

Ten problém vlastně nastává, až když mě lidi tak nějak nedovedou nechat na pokoji a chtěj mi bejt blíž. Hodně blízko. Když se mnou chtěj něco mít. Když mě milujou. Jako Klára. Asi to je hezký a určitě by nebylo správný se jim vysmívat nebo jim nějak ublížit. Ale… osobně nad tim dovedu leda tak pokrčit ramenama. A chovat se přátelsky. Jako ke každýmu. I k Matyášovi. Kejvnul jsem. "Takže můžu, Fílo? To je super!" křenil se Matyáš.

… a za chvíli Jake ležel pode mnou naprosto nahybný a bezmocný. Totálně mě ale vykolejilo, když jsem ucítil, že Jake má výraznou erekci. Jeho zděšený a pokořený pohled zároveň ve mně vyburcoval veškeré herecké schopnosti a snažil jsem se odvést pozornost…

Ženy a muži oblečení v tom nejlepším, co mají, ale potom si povšimne stínu plížícího se od hlavních dveří. Zaujme ho, protože se schovává v šeru jako zloděj. Na tu dálku není dobře vidět, jenže je čím dál blíž a blíž. Je vzrušený tou tajemnou postavou, i když nechápe důvod svého zájmu.

Ráno vstanu brzy, jsem zvědavý, jestli Daniel dorazí. Vezmu vodítko a vyjdu ven do rozespalého rána. Hodím Vojtovi tenisák, jdu po cestě a rozhlížím se kolem. Je pár minut po šesté. Nepřijde? Vypadá to tak. Mohl jsem spát o půl hodiny déle, ale to už nevrátím.

Od doby, co jsem se s Honzíkem vyspal, uplynul už zhruba rok a měsíc. Jakmile jsem spatřil na Facebooku jeho sexy nový účes, opět jsem ho nemohl vypudit z hlavy. Tak jsem se rozhodl, že mu napíšu.

Keby si si dal dole tričko,
nech vidím tvoje tehličky
a bradavky, ktoré by som lízal

Po chvilce si dal obě ruce za hlavu a pomalu, ale o to více důkladně, si začal olizovat bicáky svým mokrým jazykem. Téměř nevědomky jsem si při tomto pohledu rozepl poklopec a vyndal své naběhlé péro. Jakmile jsem ho osvobodil, lehce se mi přetáhla předkožka a k mému šoku z péra vytekla nálož precumu a rozcákla se přímo před Davidem na zemi, zatímco zbytek stále visel z péra. David zanechal olizování bicáku a s úžasem v očích se ihned naklonil, jazykem chytil konec mé kapky a olízl mi žalud. Podíval se mi do očí a nadechl se, jako by mi chtěl poprvé něco říct…

„Chybí mi!“ řekl Gavin, když přešli k Willovu náhrobku. V tu chvíli se vedle Garryho objevil Will, který soustředěně koukal na svůj náhrobní kámen. „Taky mi chybíš!“ řekl Will se zármutkem v hlase. Garryho napadlo, že by o tom, že Willa vidí, mohl říct Gavinovi, a mohl tak sloužit jako prostředník mezi nimi. Z toho nápadu ho ale vyvedl vzápětí Will.

Nejprve jsme tam samozřejmě zašli do sprch, osprchovat se, umýt se, umýt své mladé a jeho urostlé tělo, tělo, které kdykoli může zezadu ke mně přijít a vzít si mne – přímo tam, přede všemi, kdo by se dívali, a já bych nedokázal odporovat, byť zatím jsme tam pod sprchou byli jen my dva.

„Jsi podobný jednomu…,“ zarazil se Gavin, který vypadal, jako že se za chvíli rozbrečí. „Našemu bratrovi, který před dvěma měsíci zemřel!“ dokončil za něj Derek velmi zarmouceným hlasem. „To mě mrzí!“ sklopil Garry hlavu. Přišel si teď ještě víc hloupě, když měl Gavina za blázna. „Nejmenoval se Will?“ zeptal se Garry a vysloužil si opět pohledy všech.

Před restaurací zase chvíli váhám, když vstoupím, už tam může být, pak nebude cesty zpět. Ach, proč to tak hrotím, jdeme jenom pokecat, mám holku, nic se neděje. Naopak, co kdybych si to nějak blbě vykládal a on to tak vůbec nemyslel.