Filtr povídek

  • Max Remotus
Stylromantika
Datum publikace15. 1. 2026
Počet zobrazení106×
Hodnocení5.00
Počet komentářů0

Druhý den se rozloučili. Přijali drobné dárky z vlny, hlavně šátky a šály. Taky osadníkům věnovali opis mapy oblasti, kudy pojedou na jih. Ukázali jim, jak v mapě číst. Vyrazili na sever a druhý den uviděli cestu z Marrákeše do As-Sawiry. Večer příštího dne se shledali s Lukášem a chlapci. Taky přišel Mauricio. Zítra příprava a loučení, další ráno se nalodí, pak poslední zastávka chalífátu, Agadir el-arba, rybářský přístav.

  • Martin
Stylklasika
Datum publikace14. 1. 2026
Počet zobrazení498×
Hodnocení4.58
Počet komentářů0

Zavrel som oči a venoval sa len sebe. Alex bol v tomto majster. Vždy vedel vycítiť ten správny rytmus, to správne sanie. Cítil som, ako to vzrušenie vo mne nezadržateľne rastie. Blížilo sa to. Inštinktívne som chcel prevziať kontrolu. Chcel som ho zastaviť, vybrať si vtáka z jeho úst a vyhonkať sa sám, podľa seba. Siahol som mu na hlavu.

  • HonzaR.
Stylromantika
Datum publikace13. 1. 2026
Počet zobrazení1805×
Hodnocení4.72
Počet komentářů17

„Kdybych já byl ten polda, nevyváznul bys tak snadno, i kdyby Bíbí předváděla striptýz kombinovaný s břišním tancem.“ Tom pominul, že tohle zdůrazňovat nemusí. Jen se tiše zeptal: „A co bys na jeho místě udělal?“

  • Tychob
Stylromantika
Datum publikace11. 1. 2026
Počet zobrazení1431×
Hodnocení4.79
Počet komentářů7

Koupil jsem silnější kroužek z černého titanu, žádná velká paráda, ale k Robinově stylu mi seděl naprosto dokonale. Pečlivě jsem jej schoval a nikomu ani náznakem nic neřekl. Tohle bylo v tu chvíli tajemství, o kterém vím jenom já. Na jednu stranu jsem se těšil, jak bude někde na pláži reagovat, na stranu druhou jsem se začal bát, zda to nepřeháním a zda to pro Robina nebude moc velký závazek. Já sám jsem byl rozhodnutý, že po Robinově boku chci zůstat po zbytek svých dní, proto jsem věděl, že z mé strany to není žádné momentální vzplanutí.

  • Max Remotus
Stylromantika
Datum publikace8. 1. 2026
Počet zobrazení2050×
Hodnocení4.89
Počet komentářů3

Carlos pokynul na jednu trojici. Zbrojnoš je přivedl. Ukázal, aby si zvedli roušky. Postrašení mladíci mačkali kousky plátna u pupíku. Krásná těla. I v klidu dosti velké penisy. Okamžitě by mohli stát modely pro sochy afrických božstev. Ale řetěz a hlavy v žebříkovém chomoutu hned připomněly, o co jde. Zdislavovi se zatočila hlava. Najednou byl zase na polské tvrzi. Jistě tady nikoho neznásilňují ani nevraždí.

  • Tottem
Styltvrďárna
Datum publikace5. 1. 2026
Počet zobrazení1666×
Hodnocení4.74
Počet komentářů6

„Výborně, to by šlo. Teď dej ruce nad hlavu a za sebe,“ zněly další pokyny následované kovovým cvaknutím. „To je jen pro začátek, aby ses mi nevysmekl. Hned tě předělám jinam.“ Než jsem stihl zpozornět, měl jsem ruce připoutané někde nad svou hlavou a nemohl s nimi hnout jinam. Zkoušel jsem se vymanit z popruhů, kterými jsem měl připoutané ruce, to už mi ale doktor zajišťoval i nohy. „Promiň, Tome,“ řekl skoro až něžně, jako bych byl malé dítě, kterému rodiče nekoupili hračku a omlouvají se mu. „Musí to být. Kvůli vyšetření, aby sis neublížil,“ a dokončil započatou práci. „Teď se podíváme na tu moč,“ s těmito slovy zmizel někde u skříněk s vybavením.

  • Tychob
Stylromantika
Datum publikace4. 1. 2026
Počet zobrazení2443×
Hodnocení4.65
Počet komentářů5

Dominikova svatba se dramaticky přibližovala, naštěstí nám snoubenci ulehčili shánění svatebního daru, kdy prohlásili, že by si rádi užili líbánky v nějaké exotické zemi. Proto svatebčany požádali o příspěvek na tuto cestu a podle toho, kolik vyberou, si pak zvolí místo své cesty.

  • Adam Adler
Stylromantika
Datum publikace3. 1. 2026
Počet zobrazení1248×
Hodnocení4.83
Počet komentářů7

O pár dní později mě postihla choroba daleko strašnější než athénský mor – mužská rýmička. Jo, tu jsme znali už tehdy. Tak ji tedy titulovala hlavně Drusilla. A dost se u toho bavila. Mně ale do smíchu vůbec nebylo. Neustále jsem smrkal nebo kašlal. Popřípadě obojí zároveň. A musel jsem se držet dál od dětí, abych je nenakazil. Takže jsem zůstal uvězněný ve své pracovně a připadal jsem si jako trosečník na pustém ostrově. Druhý den ráno nakoukl do dveří Marcus. Upíjel jsem v posteli čaj s medem, který mi dost bázlivě přinesla Kyra, a opět jsem si pročítal nějaké cestovatelské svitky. „Dobré ráno, Arte,“ pozdravila mě vítaná návštěva. „Ještě pořád umíráš?“ „Dobré ráno,“ zaskřehotal jsem. „Jo. A budu ještě tři další dny. Naštěstí nikdy dýl rýmu nemívám.“

  • Max Remotus
Stylromantika
Datum publikace1. 1. 2026
Počet zobrazení2523×
Hodnocení4.93
Počet komentářů3

Dostali se i ke své další cestě. Jak stanovit místa a vzdálenosti na poušti a v horách. Všichni už znali astroláb, ale zde dostali Jákobovu hůl, o které se píše už v Bibli. Jakub se hned musel pochlubit, že ji zná. Vypadala jako dřevěný meč. Tyč s kolmým posuvným břevnem a stupnicemi. Vše funguje na podobnosti trojúhelníků. Kompas už také znali, ale tenhle, který dostali, byl mnohem dokonalejší. Nakonec nelitoval ani Nicolas. Dozvěděl se spoustu užitečných věcí a noci trávil se svým Zdislavem.

  • Thomasso
Stylklasika
Datum publikace31. 12. 2025
Počet zobrazení2805×
Hodnocení4.74
Počet komentářů1

Ve sprchách se toho ale dělo víc. Matěj třeba občas rád proběhnul nahej přes sprchy a plácnul nějakýho spolužáka pérem přes zadek. Takový vtípky mu šly celkem dobře, ale jindy se před některýma lidma bál jen převlíknout trenky ve stejný místnosti…, jen aby to nebylo moc teplý. Přišlo mi to strašně legrační, jak kolem toho ti heteráci nadělaj takovej cirkus.

  • Sinme
  • Isiris
Styltvrďárna
Datum publikace30. 12. 2025
Počet zobrazení1756×
Hodnocení4.68
Počet komentářů8

Boris si pričupne zboku: „Stopku poznáš,“ doplní a tým mi aj dá najavo, že ho Marian o našich pravidlách informoval. A že mi naozaj neplánuje skutočne ublížiť. Je to len hra. Hra na mačku a myš. Alebo skôr hra na dvoch kocúrov a jednu trochu priečnu myš. Obaja počkajú, kým prikývnem, a vystrú sa. Týčia sa nado mnou ako dve sochy moci, pred ktorými sa nedá utiecť. A ja utekať ani nechcem. Cítim, že si ma obzerajú. Naskakujú mi z toho zimomriavky vzrušenia. Obaja sú už nahí. Dosť podstatné časti ich tiel vyčnievajú do priestoru. Obliznem si pery a poslušne pootvorím ústa.

  • Doublemo
Stylromantika
Datum publikace29. 12. 2025
Počet zobrazení548×
Hodnocení4.70
Počet komentářů10

Snídani do sebe hážu, zapíjím čajem, zušlechtím se v koupelně a těsně po osmé vyrážím na poštu. Tady je to otázka okamžiku, zašermuji občankou u přepážky a dostávám proti podpisu to tajemné psaní.

  • Tychob
Stylromantika
Datum publikace28. 12. 2025
Počet zobrazení2611×
Hodnocení4.78
Počet komentářů2

Táhli jsme to s Robinem už šestý rok, po těch všech dramatech jsme prožívali klidné období a užívali si jeden druhého. Robin s Dominikem pořád makali v truhlárně ve Vojkově, já si po škole našel práci v jedné bance, kde jsem dělal na pobočce v Písku na zákaznické přepážce. Každý den v obleku, neměl jsem z toho radost, ale co se dalo dělat. S Robinem jsme alespoň tvořili pěkný kontrast úředníka s dělníkem. Naštěstí mně Robin v montérkách vždy přišel sexy a já zase připadal sexy v obleku Robinovi. Bydleli jsme spíše u nás a ve Vojkově přespali sem tam.

  • Adam Adler
Stylromantika
Datum publikace27. 12. 2025
Počet zobrazení1136×
Hodnocení4.90
Počet komentářů3

Balneum – neboli po vašem koupelna – byla v Marcově domě skutečným chrámem čistoty a relaxace. Začínala malou vlažnou místností s vyhřívanou podlahou, fresky na stěnách a mozaika na zemi zobrazovaly Neptuna s mořskými nymfami. Obří terakotová vana byla zapuštěná do podlahy a vyhříval ji rudimentární vodovod. V dosahu rukou stály na policích bronzové nádoby s oleji a alabastrové flakonky s parfémy. Místností prostupoval jemný kouř z kadidla. Prostě pohoda. S Marcem jsme se zrovna nořili do vany, když jsem se osmělil k dotazu: „Nevadilo by ti se o mě při koupeli opřít?“ Ohlédl se po mně s lišáckým úšklebkem. „Vždyť tě zalehnu.“ „Sednu si na schodek.“ „Ještě nikdy jsem nikomu neseděl v náručí.“ „To je mi jasné. Proto ten opatrný tón.“

  • Alianor
  • King of Deathtown
Stylromantika
Datum publikace26. 12. 2025
Počet zobrazení2645×
Hodnocení4.76
Počet komentářů5

Damian sjel dlaněmi z jeho paží a chytil ho opět za ruce. Pravou si přitáhl k obličeji a políbil ji na klouby. Pak se na něj podíval s takovou oddaností, že musel pochopit. „Nevím, jestli je jich víc, ale jeden existuje určitě, a tím jsem si jistý, protože ho znám. Jsem to totiž já…,“ odmlčel se a pohladil ho po tváři. Eda vykulil oči a zakryl si údivem pootevřená ústa dlaní. Pak ale znovu posmutněl. Už už se nadechoval, že mu něco opáčí, ale Damian ho zarazil.

  • Max Remotus
Stylromantika
Datum publikace25. 12. 2025
Počet zobrazení2542×
Hodnocení4.95
Počet komentářů2

To už jeho druh odkládal nakousnuté jablíčko na stolek mezi postelemi. Objali se, začali se líbat, ale Zdislav se nevysmekl. Stáhli přehozené pláště a spodní košile. Jejich nahá těla zářila v naoranžovělém svitu svíc. Pomalu se skláněli na houně pod sebou. Nicolas si svého milence položil. Lehl si vedle něj a vzájemně se líbali. Cítil nepatrné chvění, když se přetáčel. Pomalu přejel ústy po chlapcově ztvrdlém penisu. Cítil od něj totéž. Byl si vědomý, že žádná cesta zpět už není.

  • Isiris
  • Sinme
Styltvrďárna
Datum publikace23. 12. 2025
Počet zobrazení2490×
Hodnocení4.54
Počet komentářů16

Ještě chvilku Lexe nechám, ať se kochá, pak sáhnu po ručníku, trochu se otřu, natáhnu se pro lahev s pitím a za tím svým zlobivým sexy veslařem zamířím. Když si k němu přidřepnu, překvapeně sebou škubne, protože mě tu nečekal – taky bodejť by si všiml, že se k němu blížím, když měl pohled upřenej na úplně opačnou stranu, že! – no a když se na mě zvědavě zahledí, pobaveně kývnu směrem k Borisovi a šeptnu: „Jenom abys byl v obraze, tak ten tvůj novej objekt zájmu, to je on!“ „Čo?“ vykulí Lex oči. „Ja som sa na neho vôbec nepozeral!“ Hned nato se na chvilku zarazí, pak zamyšleně nakloní hlavu na stranu a přeptá se: „Kto on?“ „No ten, co jsem ti o něm říkal, že by si dal říct do trojky… Tak se klidně dívej dál, ať víš, koho jsi to tak rázně odmítl,“ došeptnu, poťouchle se na něj zakřením, a než odejdu o stroj dál, ještě Lexe poplácám po rameni. Vsadím se, že po zbytek posilování bude mít o čem přemýšlet!

  • Doublemo
Stylromantika
Datum publikace22. 12. 2025
Počet zobrazení371×
Hodnocení4.56
Počet komentářů2

Vím, že spím u Roba v bytě a přitom nějak vnímám, že tichounce klaply vchodové dveře a po chvíli se ozývá slabé šumění sprchy. Sprcha je slyšet jen díky dokonalému tichu, které tuto noc panuje a je to spíš jen takové ševelení. Znovu se propadám do slastného bezvědomí, když cítím, jak se mi k zádům, zadku a stehnům tiskne teplé tělo. Jedna ruka se prodírá pod mým bokem na bříško a druhá ruka mě objímá seshora a obě dlaně si mě tisknou na to mohutné tělo za mnou.

  • BakerStreet
Stylromantika
Datum publikace21. 12. 2025
Počet zobrazení3151×
Hodnocení4.77
Počet komentářů19

„Zkoušels někdy masáž prostaty?“ To mi přistálo na WhastAppu úplně nevhodně, když jsem ráno seděl na poradě vedení. „Vítku, já jsem v práci!“ Jeho odpověď byla rajcovní: „Bohatě nagelovat nejlíp prostředníček, jemně podráždit a pomalu zasunout špičku prstu…“ Znovu jsem mu napsal, že jsem v práci, ale jemu to evidentně bylo úplně jedno. „Chvilku počkat, až si na ten tlak zvykneš a pak jít dál…“ Měl jsem se teda soustředit na reporty, co se během víkendu událo ve fabrice, ale začala mě ta hra bavit, napsal jsem mu znovu, že jsem v práci, ale ať pokračuje.

  • Adam Adler
Stylromantika
Datum publikace20. 12. 2025
Počet zobrazení1054×
Hodnocení4.96
Počet komentářů2

Vešel Lucius. A hned se při pohledu na nás rozzářil. „Á, rád vidím, že marod již pracuje. Ahoj, Arte. Zdravím, Marcu. Měl jsem o tebe velký strach, brachu.“ Přišel k nám a oba nás políbil na čelo. O aféře s arsenikem věděl ode mě. Chvíli jsme zůstali v jeho příjemném objetí a potom si sedl na židli naproti nás. „Slyšeli jste už novinky z císařova dvora?“ Hrdlo se mi stáhlo, ale myslím, že si toho nikdo z nich nevšiml. Já je totiž už slyšel. Z první ruky. A štědře jsem za ně zaplatil. Stály mě přesně 300 denárů.

  • Max Remotus
Stylromantika
Datum publikace18. 12. 2025
Počet zobrazení2559×
Hodnocení4.93
Počet komentářů3

Lukáš zcela podléhal závrati jako vždy, když Martinova ústa pevně svírala jeho penis. Ruce zabořené ve vlasech sjížděly níž a mazlily se s ušními lalůčky, masírovaly krk. Při tom nechybělo mnoho a mohl o něj přijít. I o svěřeného Nicolase. Neutuchající vlny vzrušení zaplavily jeho tělo, když v sobě pocítil svého chlapce. Vnímal všechny jeho napínající se svaly, hluboké přírazy, stejně tak jako jazyk pronikající mezi zuby. Chuť, vůně jeho těla i trošku škrábající jednodenní strniště.

  • P.Waits
Stylklasika
Datum publikace17. 12. 2025
Počet zobrazení2897×
Hodnocení4.92
Počet komentářů14

Jsou chvíle, kdy by se člověk planým přemítáním o hloupostech neměl zdržovat. Jen ho to zbytečně znejistí a některé životní příležitosti se už pak nikdy nemusí opakovat. Tohle bude nepochybně jedna z nich. Když se jednou rozhodnete si nabrknout vikingského náčelníka, musíte holt počítat i s tím, že občas může být trochu drsnější. Ostatně nejsem porcelánová panenka a tělo bojovníka se musí zocelovat, dokud je ještě mladé.

  • Bamira
Stylklasika
Datum publikace15. 12. 2025
Počet zobrazení979×
Hodnocení4.77
Počet komentářů3

On stál nahý u lavice a prohlížel si mnou vystavené pomůcky. Měl pěknou postavu, vypracovanou nejspíše fyzickou prací, mezi nohama mu už čněl hezký, trochu robustnější klacek a odhaloval lesknoucí se žalud. Pod ním se mu lehce pohupoval pořádně naditý pytel, doslova výstavní. Nohy měl hezky chlupaté, což mne dost vzrušilo a můj klacek to dal najevo. Vyvalil oči a otevřel ústa údivem. „Jsi moc pěkný!“ Zarděl se, poděkoval a opětoval mi kompliment. Pohladil jsem ho po zádech a má ruka pokračovala dolů k perfektně vytvarované prdelce. „Ta je nádherná, zbožňuji takové prdelky!“ Zarděl se, ale ani nehlesl. Když mu moje prsty zajely do roklinky a prohrábly hebké chloupky, podlomila se mu kolena, až skoro padl na zem, no já ho stačil zachytit.

  • Martin
Stylklasika
Datum publikace14. 12. 2025
Počet zobrazení1655×
Hodnocení4.48
Počet komentářů1

Lesík. Tak som to volal. Maličký, hustý porast na okraji Bratislavy pri Zlatých Pieskoch. Miesto, o ktorom vedela len komunita. Mladí, starí, chudí, tuční. Nikdy som tam nebol, ale z jeho rozprávania som to poznal dokonale. V mojich predstavách to bol trochu špinavý, divoký les, plný kríkov a stromov, dostatočne hustý na to, aby poskytol anonymitu. Miesto, kam bežní ľudia nechodili, ale gay chlapci áno. Mali tam svoje vychodené chodníčky. Cestičky, ktoré si moja fantázia lemovala odhodenými papierovými obrúskami a použitými kondómami.

  • Adam Adler
Stylromantika
Datum publikace13. 12. 2025
Počet zobrazení1162×
Hodnocení4.80
Počet komentářů8

Podával se oběd, ale nikdo neměl odvahu zaklepat na dveře dominovy pracovny. Ještě z ní nevylezl. Tak to holt zbylo na mě. Vůbec se mi do toho nechtělo. Párkrát jsem se vydýchal a zaklepal v očekávání nevyhnutelného dramatu. Ozvalo se ticho. „Marcu?“ zkusil jsem to přes dveře. „Domine? Mohu dovnitř?“ A po chvíli konečně přišla strohá výzva: „Pojď dál.“ S tlukoucím srdcem jsem vešel a hned za sebou zavřel. Jak jsem čekal, seděl za svým stolem. Tvářil se naprosto nečitelně. Jen se pohodlně opřel. „Asi už to ví celý barák, co?“