Filtr povídek

Ešte jedna pusa a vychádzame z kríkov. Oproti nám sa rútia dvaja policajti. “Chlapci, nevideli ste tu nejakých trtkošov?” pýta sa jeden. “Prosím?” pýtam sa zarazene. Cítim, ako sa červenám. V duchu mu odpovedám “My nie sme trtkoši, my sme fajčoši.” “Súložiacu dvojicu, pohlavný styk, ak viete, čo to je! Dostali sme hlásenie,” dodáva druhý, ktorý nás považuje za nepoškvrnené vtáčatká, ale my sme už riadni vtáci.

“Petrus, ako dlho si mi už nepovedal túto vetu. Viem, dnes cítiš ľútosť z toho, čo sa mi stalo. Ja som šťastný, že si pri mne, ale čo ak ťa o dva týždne zmlátim tak, ako zmlátili mňa. Čo ak ťa zo žiarlivosti zabijem.” “Ale Pali, nepreháňaj.” “Petrus, nepreháňam, je to tak a ty to vieš, a ak to neurobím ja, urobíš to ty,” povedal Paľo rozhodne. “Takže ty hovoríš koniec?” zamrazilo Petra. “Petrus, neviem, fakt neviem, ale mám strach.” Do izby vstúpil ošetrovateľ s invalidným vozíkom. “Pán Hláska, idete na CT-čko.”

UPOZORNĚNÍ: Všechna předchozí varování určená pro citlivější čtenáře jsou i nadále ve všech ohledech platná a osoby se známou přecitlivělostí na násilné, ponižující a jakkoliv jinak bezcitné verbální či vizuální podněty by se měly ke konzumaci textu nebo jeho součástí, ať již vcelku nebo jednotlivě, uchýlit pouze ve stavu nejvyšší nouze a vždy až po náležité premedikaci! V PŘÍPADĚ POCHYBNOSTÍ JE NEZBYTNÉ SE PORADIT SE SVÝM LÉKAŘEM NEBO LÉKÁRNÍKEM.

Všichni odešli, ve dveřích stál Štefko, v jeho očích už zářily ty jeho hvězdy, a šťastný úsměv na tváři by postavil na nohy i mrtvého. Natáhl jsem ruce, přiskočil ke mně, objal mne a vyhrkly mu slzy z očí, brečel. „Prečo si chcel zomrieť, prečo? Ja ťa tak ľúbim, ako nič na svete, a ty chceš zomrieť.“

Za oknem se třpytil lehký sněhový poprašek, napovídající, že vládu nad přístavem převzala zima. Do Štědrého dne zbývalo pár týdnů, ozdobené ulice a adventní trhy lákaly k návštěvě, děti začínaly být podezřele hodné a od některých skříní se záhadně ztrácely klíče. Max se při pohledu ven vždycky mimoděk usmál. Tohle předvánoční těšení se mu vždycky líbilo. Dal si pauzu od všech svých malířských zakázek a jako každý rok se věnoval pečení cukroví a přípravám na svátky.

To už klečel nade mnou Jirka. Byl vyšší, štíhlý, i jeho péro nebyla žádná kláda, zato asi z ostatních nejdelší, s žaludem protáhlým skoro do špičky. Pomalu si honil, měl zavřené oči a vzrušivě vzdychal. Když mi ho zasunoval do úst, byl opatrný, dobře si vědomý délky. Zřejmě mají kouření s Milanem dobře nacvičené. Trvalo déle, než spíš vytekl s pár přírazy. Možná mou chuť ovlivnila mandarinka. Zdála se mi nevýrazná, nepatrně kyselkavá. To už mi Maty připravil kousek hrušky. Milana bych radši viděl zezadu. Jeho prdelka byla fakt rozkošná. Nemusel mít mindrák ani z ánfasu. Pořádný koule, jako přilepený ke kratší, ale zato silné kládě. Hubu mně sice nenatrhl, ale bylo ho tam dost. A taky slušná porce semene spíš neurčité chuti, ne ovšem nepříjemná.

„Pokud tě náhodou napadlo, že se z tohoto veskrze romantického místa přesunete do bytu, buď tak hodný a vynechej mou postel. Přespím v ateliéru,“ řekl ledovým hlasem, kterým zakryl všechny emoce, které jím zmítaly. Nemohl se vrátit domů, a bylo naprosto jedno, jestli se ten jeho Patrik zdrží, nebo by tam už Erika našel samotného. Tolik ran, kolik utržil za poslední dny musel rozdýchat, sám. A jediné místo, kde si dokázal lízat rány, aniž by ho někdo rušil, byl právě ateliér. To, že byl těsně pod střechou a bude tam nejmíň padesát stupňů, řešit nehodlal. Potřeboval být sám.

“Andrej, ty si už niekedy robil to…,” neviem, ako presne nazvať maznanie sa s našimi vtákmi s ústami. “Myslíš fajku alebo učene orál?” pomôže mi Andrej. “Áno, to,” pritakávam. “Bohužiaľ robil. Mirko, ale skutočne krásne a ozajstné to bolo až s tebou,” ovinie mi ruku okolo krku a začne ma bozkávať.

Paľo išiel za Alicou. “Pali, ak chceš, môžeme sa stretnúť aj po lyžiarskom.” “Alis, nie som proti, ale chcem ťa upozorniť, že my dvaja môžeme byť len kamoši,” povedal jej Paľo úprimne. “Veď si vravel, že nemáš dievča,” reagovala prekvapene. “To aj platí, ty si si nič nevšimla?” “A čo?” “Ja som vo vzťahu. Som gay, Alis,” pritisol ju k sebe. “S Petrom, však,” mala slzy na krajíčku, lebo k Paľovi cítila nesmiernu náklonnosť.

Upozornění pro citlivější čtenáře: Jedná se o počin téměř čistě pornografický a záměrem autora nebylo čtenáře poučit, nebo dokonce jakkoliv vzdělat, ale výhradně a pouze rozrušit. Fyzické a charakterové parametry veškerých jednajících postav jsou za tím účelem záměrně zatíženy veškerou, pro pornografii typickou, zjednodušující schematičností a jsou stejně jako děj sám zcela nerealistické. Text obsahuje vyjma necudných obrázků také popis násilných a kriminálních aktivit, včetně nekonsensuálního nechráněného pohlavního styku, které navíc nebudou v závěru nijak postiženy.

Nefungovaly mu brzdy, zastavil se až na mých zádech, a aby mne nepřirazil na desku, rychle mne pevně uchopil v bocích, jeho penis mne tlačil mezi půlkami. Hlavu mi položil na rameno, aby viděl, co dělám. Oči jsem nespouštěl z mléka, aby mi nezpěnilo, a prstem jsem mu ukazoval, kde vzít nůž, kde talíř, talíř z vrchní skříňky nade mnou, ukázal jsem prstem kolmo nahoru nad svou hlavu. Stavěl se na špičky a jeho penis se mi mezi půlkami posouval nahoru až na kříž, tvrdl mu. V té chvíli jsem na moment ztvrdl i já v očekávání jeho klesání na paty a přesun jeho klacku mezi mé půlky. Ucítil jsem jeho vlahý teplý dech na uchu. Nebezpečná situace, silně jsem se přemáhal, nechtěl jsem se opařit téměř vroucím mlékem.

Pár kroků a les ho polknul. Šel automaticky, věděl, kde na cestě je kořen, o který jde snadno zakopnout, kdy bývá výmol, ve kterém se po dešti drží voda, zatravněné úseky, kde se zdá, že se cesta ztrácí. Tiché zasakrování a zablikání světla před ním. Pomalu došel muže, který působil, jako když se ztratil. Svítil si na cestu mobilem, jehož světlo teď zamířil na Teddyho: „Promiň, říkali mi, že tohle je zkratka na vlak, ale nějak mi to nepřipadá, ta cesta se mi nějak vytrácí.“

Vláďa vzal Rudiho za ruku a odvedl ho k posteli. Svlékli župany. Konečně. Nechal ho kleknout, pomalu a jemně rozevřel jeho půlky. Cítil chvění. Přejel rukama na jeho pas, pak se mazlil s penisem a kulkami. Vrátil se k zadečku. Začal líbat bojácně sevřenou dírku. Přidal jazyk, svůj nos, hladil, tlumil poplašené vlnky. Rudy skoro nepostřehnutelně vzdychal. Jako perlící bublinky toniku. Jednou rukou sjel k visícímu váčku a jemně ždímal varlata.