Filtr povídek

„Ty kokot, znáš jak me boľa vajca?“ „Co, chceš jich ode mňe premíšac?“ „Práve, že sú premišane až bars.“ Chechtal se. „Ty śi sebe naražil dajaku radodajku.“ Uculeně přikyvoval. „Aľe jakú! Aspoň tri raz za dzeň jebeme a potom eśči calú noc. Chodzim ke nej do Matejovec. To je mašína, keby ci dala cicky na pľeca, ta máš ploché nohy.“ To rozuměl i Jirka a všichni jsme se řehotali. „Pytam ce kráśňe, z Matejovec ani kráva nedobra.“

Držel jsem ho za ruku, když jsem ho vedl k výtahu… A ve výtahu taky… A když jsem odemykal svůj byt, tak taky. Držel jsem ho za ruku, jako kdybych mu chtěl vynahradit všechny ty dny, kdy jsem to nedělal.

„Všechno bude v pořádku, neboj se. Já asi vím, kde jsi. Vydrž dvacet minut. Musím si zapnout GPSku, nikdy jsem tam autem nejel a nerad bych se ztratil. Pojedu tak rychle, jak mi ta průtrž dovolí, ty se zatím zkus schovat někde pod převis. Ne pod strom, to je nebezpečné. Můžeš chodit? Nejsi zraněný? Neměl jsi záchvat, že ne?" vyděsil se nad myšlenkou, že tam někde ležel bez pomoci a v bezvědomí. Dobře si pamatoval, jak byl tenkrát slabý, ačkoli to nedával na sobě znát. Jen pevně doufal, že se nemýlil a pojede na správné místo. Další skály, na které bylo dovoleno lézt, už byly jen Čertovky a ty byly přímo v centru vesnice, tam by se neztratil.

„Simone! Pomiluj mne!“ Snad mi vypadly oči z důlků. Nevěřil jsem tomu, co jsem slyšel. „Cože?“ „Chci se s tebou milovat! Chci, abys ty byl můj první, nauč mne milovat se.“ „Chápeš, co říkáš? Já tě nemiluji!“ „Já vím, ale mám tě rád, líbíš se mi a věřím ti. Věřím, že mi neublížíš, že budeš něžný a opatrný.“ „Jak si můžeš být tak jistý?“ „Protože jsi na mne byl vždy hodný a milý, nelhal jsi mi, staráš se o mne, záleží ti na mně. A od kluků jsem se také leccos dozvěděl.“ „Prosím tě, a co takového ses dozvěděl?“ Potměšile se šklebil. „Že se umíš moc hezky milovat. Že neměli nikdy lepšího milence od tebe. Že máš až neskutečnou výdrž a stále chceš, kdykoli a kdekoli.“ Chechtal se. „To zní jako definice nějaké sexmašiny.“

Zbadal som ho pár sekúnd pred tým ako on mňa. Vyzeral ako vždy. Dokonale. Bojovne som vystrčil bradu a pozbieral všetky svoje predsavzatia, v ktorých som si prisahal, že sa k nemu budem správať odmerane. Lenže stačil jeden pohľad do jeho očí a tie moje smerovali k zemi spolu s uvedomením, že mi fakt hrozne chýbal.

„Co tady chceš, ty buzno!“ vykřikl jeden z nich. Začal plavat k němu. „Jdeme, dáme té svini nakládačku,“ volal na ostatní. Ti hned směřovali za ním. Hoch ani nestačil něco říct. Dva ho chytili zezadu za ruce. Jeden mu stáhl plavky a chytl ho za koule. „Nechte mě, nic jsem vám neudělal,“ křičel bolestí. Porazili ho do vody a začali do něj brutálně kopat. Adam sundal kecky, stáhnul montérky a tričko. Jeho tělo v bílých trenýrkách se mihlo v oblouku u skály. Vynořil se kousek od kluků.

Ráno jsem se vzbudil s pocitem vlhkosti na stehně, ruka průzkumnice zjistila lepkavou hmotu na straně Bernarda. Pochopil jsem. Nešlo vstát a nevzbudit je. Políbil jsem Bernarda a on líně otevřel oči, usmál se, ale vzápětí se překvapeně zarazil. „Já jsem…“ Dal jsem mu prst na ústa. „Já vím, mám to na stehně,“ usmál jsem se. On se stále tvářil nejistě. „Nic to není, tomu se říká 'mokrý sen', není to nic hrozného, to zažil asi každý kluk. Pojď, půjdeme se osprchovat!“ Ve vlhkých přilepených boxerkách šel jako kačer.

„Vstáváme. Máme novej den, což by většinou byla nová příležitost k sexu, ale vzhledem k tomu, že bych přes venkovní hluk neslyšel sladké vzdechy své Růženky, budeme muset počkat na večer. Věčná škoda. Už to skoro vypadalo, že ti vylepším hodnocení, ten včerejšek byl super, ačkoli příště bych rád zase se vším všudy. Mohli bychom někam vypadnout. Po ranní puse – tu chci i s řemeslníkama kolem baráku," odtušil, a jednu si od ještě rozespalého Davida vzal. „Tebe vyplivlo samo peklo i s těma dole, že jo?" zaúpěl David a přetáhl si polštář přes tvář i uši, aby utlumil příšerný zvuk sbíječky, jenž se ozýval z přízemí. Chvíli tak zůstal, a když nastal klid, uslyšel tichý smích. Odhodil polštář na stranu a zašklebil se. „Ošukám tě tak, že tě vlastní matka nepozná, ale jen pod podmínkou, že mi seženeš kafe."

„Honzíku, nechtěl bys zítra zajít ke mně?“ Podíval se na mne s jakousi nedůvěrou v očích. Mlčel. „To není dobrý nápad.“ „Takže náš vztah není přátelský a řediteli jsi lhal?“ Mlčel. „Promiň, že jsem tě obtěžoval, domníval jsem se, že jsme přátelé.“ „Pch,“ uchechtl se. Otočil jsem se a odcházel. „Jsem ti dobrej jenom na to, abych ti podržel,“ zařval za mnou a celá chodba oněměla, všichni studenti jako by zmrzli.

„No trenéra jo,“ uchechtl se Michal a zkusil si levou rukou dosáhnout kamsi k pravé lopatce, „ale já narážím na tebe. Na to, že ty z mýho přestupu nadšenej nejseš.“ Kryštof trhnul rameny. „Tak nadšenej bejt nemusím. Mně stačí, když kvůli tobě nezačnem prohrávat, a to zatím vypadá, že nezačnem… Co je? Sis natáhl sval?“ nedokázal se už bez komentáře dívat na to, jak se Michal na lavičce kroutí. „Asi…,“ zahučel Michal.

David se poddával dotekům, které by jindy nepřipustil, ne v takové míře. Nebyl zvyklý na jemné hlazení a přílišný kontakt. Nebyla pravda, že by nikdy své milence nenechával, aby se ho dotýkali, ale v tuto chvíli cítil Sydovy ruce snad všude, a tam, kde se dotkly jeho hořící kůže, žhnula ještě více. Nechtěl to zastavit, noc jej dělala citlivějším a přístupnějším k romantickým projevům, které jindy nemusel. Ani on necítil svou běžnou zvířecí touhu poddávat si tělo pod sebou trochou násilí. Když si to uvědomil, vydechl překvapením. Snad poprvé za celé dlouhé roky ho uspokojoval klid a slastně pomalé a lehké milování místo divokého nezřízeného sexu plného chtíče a bolesti. V tuto chvíli by toho nebyl ani schopen. Co na tom, že tělo tím neuspokojí tak, jak by si jindy přálo, že orgasmus nebude tak bouřlivý a nespoutaný. Teď živil duši, která byla jindy až příliš přehlížená.

To žuchnutí do měkkýho se mi líbilo vždycky. A s Lexem o to víc, když přistál v podstatě na mně. Tak jsem se trochu skulil na bok, stáhnul ty brejle, stáhnul i ty jeho a naklonil se nad něj. Někdo z nás dvou to už prostě musel zkusit…