Povídky

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace20. 11. 2012
Počet zobrazení8165×
Hodnocení4.58
Počet komentářů13

Neřekne nic, jen tak zvláštně sklopí víčka. Jako kdyby mrak zakryl slunce. Náhle má tak smutnou tvář, až se mi sevře srdce. Už se nevnucuju. Mám z něj zvláštní pocit. Jako by skrýval nějaké tajemství.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace17. 11. 2012
Počet zobrazení5251×
Hodnocení4.53
Počet komentářů4

-Pokud bych byl na jeho místěneváhal bych ani minutu.-
-To já váhám.-
-To v mém objetí nebudeteNebudu se ptát a vnutím vám svou vůli a láskuUčiním vás závislým na mé lásceJen přijďte a uvidíte.-
A jist si svým triumfem přitiskl mladíka na zeď a chtěl ho začít líbat.

  • waza
Stylromantika
Datum publikace16. 11. 2012
Počet zobrazení4285×
Hodnocení4.14
Počet komentářů2

Kroky blíž znějí, hlasy se smějí
Boky se zhoupnou, podrážky šoupnou
Ticho se vyplo, světlo se zaplo
Ulice žije, kdo využije… Tebe?

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace10. 11. 2012
Počet zobrazení4784×
Hodnocení4.05
Počet komentářů0

Ludvík i on věděliže dneska je to na dlouho naposledykdy jsou spolu takhle nerušeniChlapec byl pevně rozhodnutýže tato poslední společná noc bude zároveň i prvníPrvníkdy se milenci dá cele a se všímco k tomu patří.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace5. 11. 2012
Počet zobrazení6752×
Hodnocení4.38
Počet komentářů3

Mladík ho pozorovalVzpomněl sijak se ho tenkrát dotýkal..Myslel na to častoČastěji než zdrávoNapadlo hože by bylo příjemné si to zopakovatAle nenašel odvahuMalíř zaznamenal jeho touhusám na tom nebyl lípPoložil ho opatrně do trávy a začal ho něžně líbatLudvík si chvějící se rukou otevřel kalhoty..Germainovy ruce i ústa poskytly zmučenému tělu slastnou úlevu.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace31. 10. 2012
Počet zobrazení3985×
Hodnocení3.97
Počet komentářů0

Wojciech zakloní hlavu. Ví, že k tomu muselo dojít. Už od jejich setkání čekal, doufal, ale neodvažoval se něco říct a najednou je to tu. Jan rozepne knoflíčky, odhalí jemný župan, který stáhne, až zůstane plátěná košile s kalhotami. Nemůže se dočkat, až ho ve světle uvidí nahého. Stáhne mu vysoké boty, odmotá z nohy onuci. Polaská svou rukou nárt. Polkne. V denním světle je ještě hezčí než v jasu svíček, kdy ho viděl naposled, ale potom zaslechnou lomoz.

  • Kashttan
Stylromantika
Datum publikace29. 10. 2012
Počet zobrazení6648×
Hodnocení4.17
Počet komentářů9

Nikdy jsem s Kikinem takhle nemluvil a najednou jsem si uvědomil, že pokud ne dnes, tak už nikdy. Celou tu dobu, co jsem s ním seděl, jsem toužil. Toužil jsem, aby se jeho úžasné rty dotkly těch mých, toužil jsem, aby mi daroval ještě jeden kouzelný úsměv, ale hlavně jsem toužil po vstupence do jeho bolavé duše. Najednou se ze mě, z namachrovanýho cápka, stal někdo, kdo nemohl najít nejen slova, ale hlavně dost odvahy.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace29. 10. 2012
Počet zobrazení5143×
Hodnocení4.29
Počet komentářů0

Nevěděl, kam ho proud lidí nese, a bylo mu to jednoNahrnuli se do krčmy a piliA on s nimiHrnuli se ven a zpívali a hulákaliA on s nimiTěžký po domácku vypálený alkohol mu stoupl do hlavyZačal se motat a byl rádkdyž ho podepřely silné pažeA náhle byli v tmavé uličcety silné paže ho přitiskly ke špinavé zdi jakéhosi baráku a muži ho začali prohledávatRázem vystřízlivěl a začal se bránitA volat o pomoc.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace28. 10. 2012
Počet zobrazení5650×
Hodnocení3.45
Počet komentářů4

„Díky moc.“ Před Wojciechem přistane korbel, víno. Vezme cínovou karafu a nalije si víno do korbelu. Napije se, až mu víno teče po bradě, takovou měl žízeň. Rukávem si utře bradu. Takže ten Kamiński má možná jeho koně nebo taky ne. Obvinit šlechtice z krádeže koně to se rovná přinejmenším šarvátce, ale spíš by to skončilo u soudu. Nemůže si dovolit se potahovat po soudech, ale kůň je vzácný, sedlo neméně. Musí je získat zpět. 

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace21. 10. 2012
Počet zobrazení7410×
Hodnocení4.31
Počet komentářů1

Když se Germain sehnul a dotkl se roušky, Leon se posadil. Hebká látka po něm sklouzla dolů a on tu seděl nahý. Mladý malíř sklopil oči a sehnul se pro látku. Leon ho vzal za ruku. A jemně si ji položil do klína.

  • Redakce
Stylromantika
Datum publikace23. 9. 2012
Počet zobrazení8336×
Hodnocení4.23
Počet komentářů4

Měl pravdu, měl zatracenou pravdu, ale teď už toho na mě bylo moc. Musel jsem pryč. Vytrhl jsem se mu z ruky a začal jsem utíkat. "Táhni k čertu," pomyslel jsem si nebo jsem to snad i řekl nahlas. Z anděla se najednou stal ďábel, co mě pokouší. Třeba je tohle jenom zkouška, třeba se vrátím zpět a všechno bude jako dřív. Věděl jsem, že je to nesmysl, ale při tom běhu po tom měkkém písku mi to najednou dávalo naději, najednou jsem se cítil svobodně. Můžu běžet, kam chci!