Gay povídky

Vážně jsem neměl žádné postranní úmysly, jen jsem chtěl udělat Jardovi radost… A on potom řekl: „Ještě, že nejsi holka, to bych si napřed letěl zkontrolovat auto.“ A pak buďte vstřícní…

Přistoupil k němu, vzal ho do náruče a vystoupil s ním po několika dřevěných schůdcích ke kádi. Pomalu ho spouštěl do vody, aby se pak sám přehoupl přes okraj jako bůh Pokušení. Všechny výhrady, pochyby, obavy mizely s prvními něžnými doteky. Čeněk ucítil Johanovy plné rty i jazyk pronikající do jeho úst. Zcela se poddal jeho vůli. Pak si ho otočil a pozvedl. Z malé poličky na kraji vědra vzal mýdlo a krouživými pohyby umýval jeho záda.

A ještě plno dalších věcí se mi na něm líbí. Třeba to, jak je to pro něj všechno… nový. I proto mě ten sexting s ním baví mnohem víc než s jinýma klukama. Oni už totiž vědí, co a jak. Jde jim rovnou o to jedno. Nebo třeba i o to druhý, ale vždycky přesně vědí, o co jim jde. On neví nic. Je nádherně nezkušenej – a mě baví mu to všechno ukazovat. Vést ho. Učit ho. A baví mě být svědkem toho, co to s ním dělá.

„Ještěrko, svléknu si tě z těch hříšných hadrů, které jen překáží a zastiňují tvou krásu. Tvé tělo jest jako nejkrásnější chrám, do nějž vstoupím, a má modlitba mě dovede k výšinám,“ mumlal a pomalu mu svlékal tričko. Zálibně se díval na jeho pevnou hruď, mezitím co bojoval s páskem a knoflíkem na kalhotách. Netrvalo dlouho a Lucas ležel před ním úplně nahý s mužstvím pevně stojícím a připraveným. Jemně po něm přejel prstem a uvědomil si, že je to úplně poprvé, co se dotýká jiného údu, než byl jeho vlastní. Byl tak jemný, vzpřímený a citlivý.

“Petrus, ty budeš mať oproti mne veľkú výhodu, že máš prešívaného vtáka,” zatváril sa tajomne Paľo. “Prečo myslíš?” nevedel Peter, na čo sivooký peháč naráža. “Keď bude zima, teda myslím poriadna zima, a mne bude môj kokôtik mrznúť, tvojmu bude teplo, lebo je prešívaný,” usmial sa Paľo na svojom vtipe.

Zase jsme se vrátili k posteli, kam jsme vzápětí padli, pořád nalepení jeden na druhého. Ležel jsem na něm a cítil, jak proti mému rozkroku lehce přiráží. Celým tělem dával najevo vzrušení a touhu. Po chvíli jsem se od něho odtáhl na bok a znovu jsem si ho prohlížel. Krásné mladé tělo oblečené pouze v nepatrných slipech, které jen taktak zakrývaly jeho plnou erekci. 

„Doufám, že jsi nehonil." Sleduje mě přísným pohledem, který předpokládá poslušnost. „Dnes ráno, při sprše a přípravě zadečku pro tvůj dokonalý úd, jsem se rozvášnil a bezmyšlenkovitě si vyhonil. Svou mrdku jsem samozřejmě slízal a spolykal." Jeho pohled se změnil, byl po mém přiznání doslova nasraný. Vstal z postele, od které zamířil ke skříni, z níž vyndal důtku a malou klec.

Večery a hlavně noci mám z celýho dne nejradši. Jsou totiž jenom moje. Přes den mi zabírají čas přednášky a cvika a brigády a samozřejmě hospody a bary, prostě typickej vysokoškolskej život, ale večer se můžu zavřít ve svým pokoji doma… anebo taky ve svým pokoji na koleji, to záleží…, a věnovat se tomu, co mě baví nejvíc. Což jsou kluci. Reální kluci. A vymyšlení kluci. To taky záleží.

Lukáš vyndal z vaku zvlášť voňavý olejíček ze Simonových zásob. Jakub si klekl. Oba jej laskali na krásně tvarovaných půlkách jeho zadečku. Lukáš ho převrátil na bok. Vklouzl do milované štěrbinky bez sebemenšího odporu. To už Martin zaujal opačnou polohu vedle Jakuba. Ten si ho hned přitáhl, aby si vzájemně posloužili. Lukáš zrychloval a přirážel do hedvábného zadečku. Vzpomněl si na jejich první milování. Jak byl Jakub vyděšený, strachoval se, aby mu Martin neublížil. A dnes? To roztomilé mládě by se milovalo celou noc. Ještě trochu, žadonil, když už oba nemohli.

Věnováno všem jakýmkoliv menšinám, kterým se kdekoliv děje bezpráví. Zvláště pak věnováno slovenské komunitě, kterou zasáhly tragické události v Bratislavě. V neposlední řadě pak samotným obětem a jejich blízkým. Musím se současně omluvit za pozdní zveřejnění tohoto příspěvku. Musel jsem své pocity nechat usadit, abych byl schopen je převést do slov, a získání některých informací též netrvalo chvilku. Další omluva směřuje ke všem Slovákům. Vím, to, co jsem napsal, by mělo být napsáno v jejich mateřštině, ale ač slovensky umím, není to na takové úrovni, která je potřebná k napsání něčeho takového. Upřímnou soustrast všem.

Viděl ty jeho prosící oči, viděl, jak moc si to přeje, ač dost dobře nechápal proč. Vždyť musel tušit, že bez něj by se bavili lépe, že jim to bude jen kazit. Možná se snažil působit, že je mu fajn, ale pravda byla taková, že nejen ten náročný budíček, ale celé zjištění, co k Lukovi cítí, jej zasáhlo natolik, že by se nejraději zavrtal zpět do postele, pustil si Mozarta a zapomněl na celý svět. Poslední, na co měl teď myšlenky, bylo jít někam do kraválu mezi milion lidí a nechat si šejkovat vnitřnostmi na nějakém šíleném stroji, jemuž za jedno nevěří, že se s nimi nezhroutí, a pak jeho žaludek na tohle nebyl uzpůsobený. Už jako malé dítě kolotoče nesnášel a mohl to být klidně jen dětský kolotoč se zvířátky a troubícími malými autíčky, jezdící při zemi pořád dokola rychlostí šneka.

Snívali sa im krásne sny, popisovať ich by bolo ako nosenie dreva do lesa. Snívalo sa im o tom, čo práve robili. Ich sny boli o sexe. O krásnom, nežnom aj vášnivom sexe v ružových pančucháčoch. O sexe dvoch spriaznených duší, ktoré tak isto ako ich mladé krásne telá vytvárali dokonalý pár.