• HonzaR.
Stylromantika
Datum publikace17. 2. 2021
Počet zobrazení2728×
Hodnocení4.69
Počet komentářů19
Soutěžsoutěž 2020

Pro jednu, aby už dala pokoj. Mám Tě rád, ty potvůrko.

První mail mu přišel na začátku ledna. Nejdřív si myslel, že je to hloupý vtip od některého z kolegů, a nijak nereagoval. Jen se podíval na neznámou adresu a datum. Jo, určitě to je fór od jednoho z těch cvoků od nich z IT oddělení. Dobře věděli, že v sobotu bude celý den offline, protože s Tomášem mají výročí. Pět let. Nikdy by si nepomyslel, že spolu vydrží tak dlouho. Moc společného neměli, vlastně je spojila hlavně živočišná touha než nějaké hluboce sdílené společné zájmy. Kdo by taky věřil, že ajťák a baleťák mohou vytvořit něco trvalého. Obzvlášť když Tom dodnes radši vytočí jeho číslo, než aby mu napsal byť jen zprávu na messengeru. A on stále ještě nepoznal rozdíl mezi plié a demi plié. Kurzorem najel na koš, ale pak zaváhal a zprávu nesmazal, ale ani neodpověděl. Proč a na co taky. Ta zpráva nebyla otázkou, jen oznámením.

Druhá přišla přesně za týden. Seděl doma nad novým projektem, Tomáš něco kutil v kuchyni. Rychle zprávu přečetl. Adresa stejná. Zas nic určitého, bez podpisu. Vytvořil složku a spolu s tou předešlou tam i tuhle přemístil. Další týden schránku se zvědavostí kontroloval už od rána. S trochou špatného svědomí, protože měl pocit, že Tomovi by se zrovna tohle moc nelíbilo.

Při čtvrté zprávě už mu to nedalo. V pondělí trochu zapátral. Co by to byl za programátora, kdyby nedokázal lokalizovat jednu IP adresu. Chvilku nevěřícně zíral a pak se sám pro sebe usmál. Tuhle hru mohou hrát i dva. Netušil sice proč a věděl, že to může být hra pro jeho vztah s Tomášem trochu nebezpečná, ale zvědavost ho přemohla. Kam až tohle nechá onen „neznámý“ pisatel zajít.

Při šesté zprávě už se skoro neovládl a odepsal. Ale přečetl si ji těsně předtím, než ho Tom zavolal k obědu. Díval se na něj. I po pěti letech se mu líbil ze všech kluků, které kdy měl, a že jich nebylo málo, nejvíc.

„Tome, co letos Valentýn? Už se to blíží.“

Jeho milý se zasmál: „A co bys chtěl. Obvyklá večeře ve Steak Housu asi těžko, romantická procházka nad řekou ve svitu luny taky, když máme večerku v devět. Můžeš objednat pizzu.“

„Jasný, a ty nad ní budeš brblat, že je to prasárna a hnus.“

Ten večer se mu Tomáš dával zas se svou obvyklou poddajností. Ne že by se mu to nelíbilo, ale… Někdy zatoužil po výměně rolí, ale to se Tomášovi moc nechtělo. Vždycky říkal, že tak, jak to je, mu to vyhovuje. A on si představoval, jaké by to bylo, na chvíli z té role chlapa vypadnout.

Týden utekl jako voda, nedělní valentýnské ráno začalo hezky. Pomiloval Tomáše s trochu brutální něhou, až jeho miláček vzdychal rozkoší s příměsí bolesti. Ale na to si rozhodně ani jeden z nich nestěžoval. A čekal. Včerejší zpráva už byla jednoznačná a konečně s otázkou, na kterou odpověděl jediným slovem: „Ano“.

Znovu si těch sedm zpráv vybavil.

Líbí se mi Tvoje oči, chci se do nich dívat.

Líbí se mi Tvoje rty, chci je líbat.

Chci Tvoje ruce stisknout i spoutat.

Chci ve Tvé rozkoši celý se koupat.

Chci Tě jen položit a nechat snít.

Chtěl bych Ti přání Tvé zkusit vyplnit.

Budeš můj Valentýn?

A pak jen neznámá adresa a čas. Přemýšlel, jak to udělat, aby to před Tomášem nebylo až tak nápadné. Ale nemusel dělat vůbec nic. Tom sám po obědě prohlásil, že musí do divadla, protože vzhledem k situaci se bude řešit, jak vlastně bude divadlo fungovat dál.

Ty dvě hodiny byly nejdelší v jeho životě. Na udanou adresu jel rozechvělý a nadržený, i když se ráno s Tomášem udělal luxusně.

Dům s trochu oprýskanou omítkou. Poslední patro, na kterém byly jediné dveře beze jména. Stisknul zvonek. A dveře se otevřely. Za nimi postava v černém. Dlouhé rukávy těsného trika i obtažené kalhoty, víc prozrazující než skrývající. Černá maska přes obličej, bez jediného slova. Jen lehká úklona hlavy na pozdrav. A maska vedoucí ho dál, do útrob neznámého bytu.

Pokoj osvětlený svíčkami a velká postel. Na stolku u postele kytice růžových tulipánů, jeho nejoblíbenějších květin. A tichý kovový hlas:

„Lehni si.“

Poslechl rád. I když dobře viděl dvoje pouta v čele postele. Lehl si a automaticky dal ruce vedle hlavy, jako by se vzdával.

Cvaknutí značící, že už nebude cesta zpátky. Ležel bezmocný, s pouty na rukách. V pozici a situaci, kterou nikdy nezažil, ale stokrát si ji v myšlenkách představoval. Bez hlesu pozoroval onoho neznámého, který se očividně nechystal nic ze svého oblečení svléct.

Trochu zahýbal rukama, aby dal najevo, že je skutečně připoutaný a naprosto vydaný napospas. Jeho věznitel znovu promluvil:

„Z toho se nedostaneš. Teď jsi jen můj.“

S touhle větou se k němu naklonil. Políbil ho a pak z nočního stolku vytáhl nůžky. Opatrně na něm rozstříhal tričko, s oděním spodní části těla už nebyl žádný problém. Vlastně byl. Osvobodit napružený penis z těsného úkrytu boxerek dalo trochu práce.

Ležel nahý, s rukama v poutech nad hlavou. S penisem nalitým krví a pulsujícím v rychlém tempu. Muž v masce ho uchopil do dlaně a několika tahy ho nechal ztvrdnout ještě víc. Když už sebou začal nespokojeně házet, aby mu vnutil svůj rytmus, pustil ho a vtiskl mu rychlý polibek na rty.

Zasténal a s očima otevřenýma sledoval, jak jeho hostitel bere do ruky černé dildo a rozstřikuje po něm olej. Do nosu se mu vloudila vůně kokosu, tak známá. Vždycky používali s Tomášem tuhle.

Muž v masce uchopil jeho pravou nohu pod kolenem a jemným tlakem ji donutil se pokrčit. Druhá ji automaticky následovala. Pod bedra mu vsunul polštář. Ležel tak s koleny doširoka od sebe, s nejintimnější částí těla vystavenou na odiv. Péro mu cukalo a uvnitř sebe cítil vzrušené stahy.

Jemný dotek prstů na jeho zadním vstupu a nesmlouvavý příkaz, aby se uvolnil. Zachvěl se v předtuše věcí příštích a povolil, co nejvíc to šlo. Cítil, jak se do něj neodbytně dobývá jeden kluzký prst, a poddal se tomu. Druhý následoval vzápětí. Několik minut se v něm oba pohybovaly a roztahovaly ho. A pak už na své nedočkavé růžici cítil špičku dilda. Zatlačil trochu proti, aby dobyvateli cestu usnadnil. Ze rtů mu utekl hlasitý vzdech, ani ne tak kvůli tomu, co se mu dělo fyzicky, ale spíš kvůli tomu, že dobře věděl, kdo se nad ním v tu chvíli se zaujetím sklání.

Milimetr po milimetru do něj pryžová hračka vstupovala. První bolestivý vjem z roztažení brzy vystřídala stupňující se rozkoš. Jeho dominant ho dildem začal mrdat rychleji a brutálněji. Pohyby dovnitř a skoro ven, sem a tam, se stále se zvyšující razancí. V jednu chvíli z něj dildo úplně vyklouzlo, aby ho pak jeho mučitel do něj zpátky prudce vrazil a pokračoval v šukání jeho několik let nevyužitého otvoru.

Slyšel sám sebe, jak prudce oddechuje, a cítil, jak se mu péro nalévá krví a čím dál tím víc tvrdne. Břicho už měl dávno mokré od svých vlastních kapek touhy.

„Líbí se ti, když tě takhle mrdám?“ slyšel tichý hlas ze rtů v masce. Zadíval se do akvamarínových očí a potichu vydechl: „Jo.“

„Celou větou,“ zazněl příkaz.

„Líbí se mi, když mě takhle mrdáš,“ vyhekal ze sebe vzápětí poslušně a ruka s dildem zrychlila v přírazech. Nespokojeně se zavrtěl, protože k tomu, aby to bylo doopravdy nejvíc, by potřeboval dráždění prostaty pod trochu jiným úhlem. Doširoka roztáhl stehna a trochu podsadil pánev. Zasténal úplně nahlas, když se špička dostala přesně tam, kam měla. Rukama v poutech zaškubal. Neuvědomil si v tu chvíli, že je připoutaný. Myslel jen na své uspokojení a na to, jak by si chtěl při tom šoustání dildem pohonit péro a vystříkat se.

„Zapomeň, uděláš se buď takhle, nebo vůbec. Já mám času dost.“

Vlna vzrušení jím po těch slovech projela jako blesk. Přesto zřetelně cítil, že i když se mu všechno, co se s jeho tělem děje, líbí, nebude to na orgasmus stačit.

Jako by to muž v masce dokázal vycítit, vyjel s dildem z jeho rozdrážděného análu. Ale jen pro to, aby do něj začal vzápětí zasouvat předmět vejcovitého tvaru. Natlačil ho do něj a on za chvilku ucítil jemné vibrace. Muž vzal do dlaně jeho varlata. Promnul je, nejdřív něžně, ale pak trochu silněji. Natahování vibračního kroužku a oddalování varlat od těla už bylo na té tenké hranici rozkoše a bolesti. Když kroužkem začaly procházet vibrace, neovládl se a prohnul se se zasténáním v zádech.

Na jeho bradavku se přitiskly měkké rty. Za chvíli už cítil sání a vlhké teplo úst a na druhé pevný stisk palce a ukazováčku. Už se nechtěl ovládat. Jeho vzrušení nad ním zvítězilo a on sebou nekontrolovatelně házel a škubal a hekal úplně nahlas. Jeho milenec se jen tiše smál. Přestal dráždit bradavky a zas otevřel šuplík nočního stolku vedle postele. Vytáhl dva obyčejné dřevěné kolíčky. Jeden po druhém mu přicvakl na bradavky. Projela jím bolest vystřídaná slastí.

Chvilku ho zálibně pozoroval. Kroutil se pod tím pohledem vzrušením i bolestí, od tepajících bradavek až k těsnému kroužku kolem kořene penisu a varlat. Hluboko v něm se vajíčko rozvibrovalo ještě rychleji, jak jeho milenec přidal na intenzitě.

„Až se budeš chtít vystříkat, tak si řekni,“ slyšel skoro až posměšná slova. Tohle ti stokrát vrátím, miláčku, blesklo mu hlavou. Chtěl vzdorovat, ale jeho vlastní tělo ho jednoznačně usvědčovalo ze lži.

„Chci to,“ vyhekal ze sebe.

„A co přesně chceš?“

Zas ten nadřazený tón, který by od něj nikdy nečekal a zároveň ho neskutečně rajcoval.

„Chci, abys mě udělal,“ zašeptal a pro jistotu ještě dodal, „prosím, potřebuju to.“

Rty v masce se roztáhly do širokého úsměvu, když na ovladači k vajíčku v jeho análu dával páčku na maximum.

Už mu bylo všechno jedno. Kde je, jak hlasitě se projevuje, co ještě přijde. Chtěl jen jediné. Parádní orgasmus a pak toho ničemu taky trochu potrestat.

Ten ničema si mezitím do dlaně vymačkal notnou dávku lubrikačního gelu a začal ho dráždit na žaludu.

Byl mimo. Hekal a házel sebou v dosud nepoznaném pocitu. Tělem mu procházely vlny rozkoše ze zadku i od kořene péra od obou hraček a pevná dlaň s chladivým gelem všechno umocňovala. Frustrovaně sténal, když mu bříško ukazováku několikrát přejelo po uzdičce.

„Ještě… víc…“

Muž v masce ho poslechl a konečně ho silněji uchopil. Několikrát přejel po celé délce, než uvolnil vibrační kroužek na setinu vteřiny přesně. Poslední vzepětí a už si na břicho stříkal štědré dávky hustého spermatu.

Hebké rty ho políbily a pak mu zašeptaly do ucha:

„Levačku ti odpoutám. Na pravé máš pouta s číselným kódem. S trochou fantazie na to přijdeš. Ty kytky jsou pro tebe.“

A pak už jen viděl vzdalující se záda neznámého známého.

Na kód přišel po dvaceti minutách. Trochu ostuda pro programátora. Nebo pro někoho, kdo s tím druhým sdílí všechno už pět let. I svoje skryté touhy.

Doma ho Tomáš s úsměvem pozoroval, jak tulipány dává do vázy.

„Jsi hroznej, Tome, ale miluju tě. Bylo to krásný.“

„Vůbec nevím, o čem mluvíš,“ usmíval se Tom potutelně, „ale… mohlo by to bejt krásný ještě jednou? Někde blíž, tentokrát třeba v naší posteli a jen my dva?“

Rád mu tohle přání vyplnil. Do rána několikrát. Byl přece Valentýn. I černá maska na Tomově nočním stolku vypadala spokojeně…

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (81 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (80 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (79 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (80 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (112 hlasů)

Komentáře  

+3 #19 Odp.: Budeš můj Valentýn?Sinme 2022-04-07 22:49
Naozaj krásna poviedka, ktorá potešila všetky časti duše. Klobúk dole pred autorom.
Citovat
+5 #18 Odp.: Budeš můj Valentýn?Marko 2021-02-19 17:33
Cituji Zdenda tb:
Jak mám něco hodnotit,když poslední dobou jsou to nejen vynikající povídky.
Docela rad bych někdy poznal zde pravidelně reagující. Pořád to samí lidé :lol: člověk se tu pak cítí jako doma a ne na anonymním netu.

:lol: máš pravdu, zabývali sme sa :lol: , preto sem veľmi rád chodím, kvôli tejto atmosfére a poslednú dobu aj kvôli niektorým komentárom pod poviedkami, ktoré mi častokrát vyčaria úsmev na tvári :-) A mnohokrát sa aj čo to navyše dozvieš zo súkromia autora, či diskutujúceho ;-)
Citovat
+4 #17 Odp.: Budeš můj Valentýn?P.Waits 2021-02-19 15:10
Cituji Kev1000:
Cituji HonzaR.:
Cituji Kev1000:
Povedenej mix mezi romantikou a tvrďárnou, takže za mě v soutěži rozhodně favorit :-)
Líbí se mi to postupný potvrzování si příjemný domněnky, která tě napadne hned na začátku, že tu o žádnou nevěru nejde :-)

Díky, to jsem tak nějak chtěl dát do toho, že oba vlastně od začátku ví, protože zjistit svou vlastní ajpinu není vůbec těžký, že. :lol:
A že když tě ten druhej zná, tak ví, že to zjistíš. A pak už to může být jen hezká hra.

Přijde mi to jako hezká aluze na všechny povídky s tajemnejma dominantam skrejvajícíma se v masce (a nic proti, kolikrát jsou taky povedený). Akorát tady má ta maska ještě ten jeden smysl, takže si to o to víc užijem i my romantici :D

To je vidět na co všichni myslíme, romantické tvrdárny s neznámým známým-)))
Citovat
+7 #16 Odp.: Budeš můj Valentýn?Kev1000 2021-02-19 09:20
Cituji HonzaR.:
Cituji Kev1000:
Povedenej mix mezi romantikou a tvrďárnou, takže za mě v soutěži rozhodně favorit :-)
Líbí se mi to postupný potvrzování si příjemný domněnky, která tě napadne hned na začátku, že tu o žádnou nevěru nejde :-)

Díky, to jsem tak nějak chtěl dát do toho, že oba vlastně od začátku ví, protože zjistit svou vlastní ajpinu není vůbec těžký, že. :lol:
A že když tě ten druhej zná, tak ví, že to zjistíš. A pak už to může být jen hezká hra.

Přijde mi to jako hezká aluze na všechny povídky s tajemnejma dominantam skrejvajícíma se v masce (a nic proti, kolikrát jsou taky povedený). Akorát tady má ta maska ještě ten jeden smysl, takže si to o to víc užijem i my romantici :D
Citovat
+6 #15 Odp.: Budeš můj Valentýn?HonzaR. 2021-02-19 08:43
Cituji Kev1000:
Povedenej mix mezi romantikou a tvrďárnou, takže za mě v soutěži rozhodně favorit :-)
Líbí se mi to postupný potvrzování si příjemný domněnky, která tě napadne hned na začátku, že tu o žádnou nevěru nejde :-)

Díky, to jsem tak nějak chtěl dát do toho, že oba vlastně od začátku ví, protože zjistit svou vlastní ajpinu není vůbec těžký, že. :lol:
A že když tě ten druhej zná, tak ví, že to zjistíš. A pak už to může být jen hezká hra.
Citovat
+7 #14 Odp.: Budeš můj Valentýn?Kev1000 2021-02-19 08:34
Povedenej mix mezi romantikou a tvrďárnou, takže za mě v soutěži rozhodně favorit :-)
Líbí se mi to postupný potvrzování si příjemný domněnky, která tě napadne hned na začátku, že tu o žádnou nevěru nejde :-)
Citovat
+8 #13 Odp.: Budeš můj Valentýn?Dušan Bartoň 2021-02-18 21:52
Jé, to bylo hezký. Díky.
Citovat
+6 #12 Odp.: Budeš můj Valentýn?Zdenda tb 2021-02-18 17:29
Jak mám něco hodnotit,když poslední dobou jsou to nejen vynikající povídky.
Docela rad bych někdy poznal zde pravidelně reagující. Pořád to samí lidé :lol: člověk se tu pak cítí jako doma a ne na anonymním netu.
Citovat
+7 #11 Odp.: Budeš můj Valentýn?GD 2021-02-18 17:12
Tak to máš za full. Ještě jednu navíc dávám, že Toma jsi tak pěkně switchnul, ač to v reálu není snadné a tady jsi to tak hezky popsal. Vím o čem mluvím, být na jeho místě nevím, nevím. Láska ovšem dělá divy , takže ... :lol: Další přidávám, že přes všechno "maskování" hrdina poznal svého partnera a tak to taky má ve správném vztahu být. Díky
Citovat
+8 #10 Odp.: Budeš můj Valentýn?HonzaR. 2021-02-18 07:40
Díky moc všem, jsem rád, že se líbilo. :-)
Citovat
+9 #9 Odp.: Budeš můj Valentýn?Saavik 2021-02-17 23:56
Po třetí dvanástce úžasné pohodové čtení. Díky.
Citovat
+8 #8 Odp.: Budeš můj Valentýn?Dome 2021-02-17 23:28
Toto bolo dokonalé :-*
Asi som si práve vysníval dokonalého Valentína :D
Citovat
+10 #7 Odp.: Budeš můj Valentýn?zmetek 2021-02-17 22:39
Valentýnské překvapení pobavilo, díky! :-)
Citovat
+12 #6 Odp.: Budeš můj Valentýn?aduška 2021-02-17 21:18
No Honzo smekám před tebou. Úžasná povídka, za kterou ode mě máš plný počet hvězdiček. Ty to prostě umíš. A děkuji Isi, že si ji z něj vymámila. Byla by škoda ji neuveřejnit.
Citovat
+8 #5 Odp.: Budeš můj Valentýn?Marko 2021-02-17 21:15
Cituji Isiris:
Marko, chtít můžeš :D A až se tady objeví Tvá povídka, kolego, pak uvidíme :) Do té doby Ti můžu slíbit třetí díl Srdíčkové, kde máš svého jmenovce, to Ti zatím musí stačit :P

Tak dobre, to znie fér :lol: A na tretí diel Srdiečkovej sa samozrejme teším ;-)
Citovat
+10 #4 Odp.: Budeš můj Valentýn?Isiris 2021-02-17 21:11
Marko, chtít můžeš :D A až se tady objeví Tvá povídka, kolego, pak uvidíme :) Do té doby Ti můžu slíbit třetí díl Srdíčkové, kde máš svého jmenovce, to Ti zatím musí stačit :P
Citovat
+8 #3 Odp.: Budeš můj Valentýn?Marko 2021-02-17 21:02
Cituji Isiris:
Honzo, tak o tohle jsi nás málem ochudil?! :eek: Naštěstí to z Tebe kdosi vymámil - a my ostatní se z toho můžeme těšit :-) Hvězdičku navíc dávám za "ničemu" - mně se líbí, jak někde je to intrikánek a jinde ničema... já si je představuju oba dost podobně, ne-li stejně ;-)
A jinak - děkuju :-* Vážím si toho. A máš u mě povídku na přání, kdybys někdy chtěl :-)
Marko, souhlas s první Tvou větou, taky jsem teď musela překopat svůj žebříček :-) Druhou větu vůbec nechápu... :P

Áno, áno, ďakujeme tej osôbke, ktorá to z Honzu vymámila, však Isi :lol: Môžem aj ja chcieť poviedku na želanie? ;-) A myslím, že tú druhú vetu chápeš veľmi dobre :-* :lol:
Citovat
+11 #2 Odp.: Budeš můj Valentýn?Isiris 2021-02-17 20:45
Honzo, tak o tohle jsi nás málem ochudil?! :eek: Naštěstí to z Tebe kdosi vymámil - a my ostatní se z toho můžeme těšit :-) Hvězdičku navíc dávám za "ničemu" - mně se líbí, jak někde je to intrikánek a jinde ničema... já si je představuju oba dost podobně, ne-li stejně ;-)
A jinak - děkuju :-* Vážím si toho. A máš u mě povídku na přání, kdybys někdy chtěl :-)
Marko, souhlas s první Tvou větou, taky jsem teď musela překopat svůj žebříček :-) Druhou větu vůbec nechápu... :P
Citovat
+14 #1 Odp.: Budeš můj Valentýn?Marko 2021-02-17 20:39
Honzo, vynikajúca súťažná poviedka, jedna z mojich favoritov ;-) Predpokladám, že tá potvorka má meno začínajúce písmenkom I :lol:
Citovat