Ohnivá vášeň - Setkání

Will se ráno probudil a vykonal každodenní ranní rutinu. Dnes byl den D a on to věděl. Věděl, že dnes se setká s Felixem tváří v tvář před zraky všech. Do teď neměl ponětí, jak moc vážný a důležitý dnešek pro něj je. Setká se s člověkem, jehož krev proudí v jeho žilách.

I ostatní se dnes cítili velmi divně. Nebylo pochyb, že dnešní večer bude zapsán do dějin, ať už jako prohra dobra, nebo prohra zla.

Selma hned ráno s Claudií a Bellou vybavily palác velmi silnými ochrannými zaklínadly. Každý, kdo měl pomáhat pánovi temnot, nesměl překročit práh dveří sídla. Přístup byl umožněn pouze rodině Hookových a samotnému pánovi temnot.

Všichni se sešli v jídelně, tak jako každé ráno, ale ne proto, aby se nasnídali, ale aby si prošli celý plán, který měl Zambii zbavit Felixe jednou pro vždy.

„Takže, až se Felix s Hookovými objeví, Will odvede jeho pozornost. Bella s Joeyem se zneviditelní a přenesou paní Hookovou do Aidenova paláce, kde s ní počkají. Poté se vytvoří dva velké kruhy. Ten menší budeme tvořit my, ten obrovský utvoří obyvatelé Zambie. Toto projevení síly Zambie by mělo Felixe oslabit. Will, Aiden, Derek a Noah spojí své síly a zaútočí na Felixe, čímž by mu měli zasadit poslední ránu!“ vysvětlila Selma všem jejich plán a všichni souhlasně pokývli.

Odklidili se do svých pokojů se připravit. Holky to měly těžší, neboť je čekala dlouhá práce s vlasy a dalšími holčičími věcmi. Ale ani chlapci na tom nebyli nejlépe. Tenhle večer byl významný už sám o sobě a každý musel vypadat perfektně. Navíc ještě, když se oslavy účastní Rada.

Will se šel hned osprchnout. Sprchoval se pomalu hodinu, až cítil, že se mu na prstech na rukou i nohou vytvořila „harmonika“. Vylezl a důkladně si otíral každý kousek svého těla. Obvázal si promočenou osušku kolem pasu a vyšel z koupelny. Na gauči ležel ten bílý oblek, který měl na prvním bále, kde se poprvé poznal s Gavinem.

Oblékl se do něj a poslední, co mu zbývalo, bylo zkrotit to neposedné háro na hlavě. Trvalo mu to opravdu dlouho, než vlasy načesal tak, aby se jemu samému líbily. Stál před zrcadlem namydlený, v obleku, načesaný a připravený bojovat.

Do pokoje vstoupili bratři a Will se okamžitě otočil a přivítal je s úsměvem. Byli už také vymydlení, převlečení a načesaní. Aiden s Noahem měli černé obleky a Derek měl stejný jako on. Přesně tak, jak tomu bylo poprvé.

„Tak se historie opakuje,“ řekl Will a zašklebil se.

„Tenkrát to nebylo takový jako teď!“ řekl Noah s poloúsměvem. „Tenkrát jsi ještě nebyl jako náš bratr!“

„Přesně! Tenkrát jsi byl pro nás, nebo alespoň pro mě, nepřítelem. Teď je to jiný!“ řekl Derek a také se usmál. Aiden jen mlčel a neříkal nic. Stál tam jako tělo bez duše.

„Aidene,“ promluvil Will a snažil se prolomit tu bariéru mezi nimi. „Najdeš si pravýho Fuominda a toho uděláš nejšťastnějším na světě!“

„Jak bych mohl, když jsi to ty!“ řekl Aiden a sklopil hlavu k zemi. Will se přesunul k nočnímu stolku a vzal z něj načervenalou knihu.

„Přečti si stranu 55 a potom 124, dozvíš se tam všechno, co potřebuješ!“ mrknul na Aidena, který nechápal, proč by si měl zrovna něco zjišťovat v knize.

Do dveří vrazila Claudie a hned se zarazila. Derek, když viděl, jak je upravená, mohl na ní oči nechat. Vlasy měla krásně načesané a její tělo bylo zahaleno do dlouhých bílých šatů na tělo. I Willovi se velmi zalíbilo její upravené já. A očividně i Noah a Aiden z ní byli hotoví.

„Ehm, já – já jenom, že by Will měl oznámit otevření brány,“ řekla a stále koukala na Dereka, který se jí zamlouval nejvíc.

Will se dal do pohybu a přikývl. Prošel kolem Claudie, která stále stála na místě a koukala na Dereka, který se také ani nehnul. Noah i Aiden se okamžitě hnali za Willem, který mířil do sálu, kde se poprvé objevili. Zamířil rovnou na balkón, od kterého otevřel dveře a vstoupil na něj.

Všiml si, že oblohu zatahují mračna a slunce už skoro nebylo ani vidět. Pohlédl dolů, kde obyvatelé vyšlapávali kopec, aby se dostali do paláce, který byl pro ně otevřen.

„Slavnost za chvíli začne, proto vás všechny žádám, abyste se přesunuli do hradu, který už je pro vás připraven,“ zakřičel dolů, aby všichni věděli o tom, že je brána otevřena.

„Ta obloha se mi nezdá!“ řekl potichu Aiden, který v rukách svíral načervenalou knihu.

„Matka příroda cítí příchod něčeho zlého!“ reagoval na jeho poznámku Noah, který se tvářil velmi rozrušeně.

„Až to dneska skončí, dá se zase do pořádku,“ odpověděl jim instinktivně Will. „A potom chci navštívit tvůj kraj!“ žďuchnul s úsměvem do Noaha a odešel z balkónu.

„Mile rád tě po něm provedu!“ usmál se Noah.

„Tak to se těším!“

Procházeli chodbou s rozsvícenými loučemi na stěnách a kolem nich se to hemžilo obyvateli ze všech krajů. Will zamířil zpět do svého pokoje a oba bratři se prodírali tím davem, aby se drželi těsně v závěsu za ním.

Když dorazili do pokoje, společně s Derekem a Claudií tam stál zbytek jejich „party“.

„Do sálu půjdeme jako poslední, neboť živly chodí vždy poslední,“ namítla Selma hned, jak chlapci vstoupili do pokoje. „Dávejte na sebe pozor a buďte ve střehu, musíme se ochránit navzájem. A musíme ochránit Willa, o kterého bude mít Felix největší zájem!“

„Myslíš, že ten řetízek, co máš na krku, bude působit i na Felixe, když něco zkusí?“ zeptala se Bella, která z Willova řetízku nemohla spustit oči.

„Nevím, jestli je Gavinova magie tak silná, ale budu doufat, že ano,“ odpověděl a chytil řetízek do ruky.

„Takže všichni víte, co máte dělat?“ zeptala se Selma velmi neklidně. Všichni přikývli a Joey s Bellou najednou zmizeli všem před očima.

„Už působí to kouzlo?“ ozval se Joey z místa, na kterém ještě před chvílí stál.

„Vypadá to, že ano!“ odpověděla Claudie a všimla si, že rachot na chodbě ustal. Zřejmě už všichni byli nalezlí v sále.

„Půjdu to zkontrolovat,“ řekla Selma a odebrala se ke dveřím, „zůstaňte tady!“ přikázala.

Všichni tam stáli a koukali na sebe. Byli nervózní a strach statečně zakrývali. Největší strach měl ovšem Will. Nechtěl, aby někomu bylo ublíženo, a nechtěl své přátele vystavovat takovému nebezpečí.

Najednou se Selma vrátila a kývla, že je čas. Will se ohlédnul k oknu a uviděl, že venku začalo pršet. Hustý déšť v tu chvíli bil na okenní skla, jako kdyby někdo klepal. Nakonec se vydal za všemi svými přáteli a stoupl si vedle bratrů, kteří byli srovnaní tak, jako před tím na tom bále. Za nimi odhodlaně stála Claudie a vedle ní, i když nebyli vidět, stála Bella s Joeyem.

„Tak můžeme!“ nadechla se Selma a dala se do kroku. Bratři šli za ní. Ani jeden se teď netvářil, že by je něco mohlo vystrašit. Byli odhodlaní bojovat za každou cenu až do samého konce.

Selma vrazila do dveří, které tím otevřela, a oni všichni hrdě vešli do sálu, který byl poupraven zvětšovacím kouzlem. Všude bylo plno hostů. Tleskali, jásali a radovali se z jejich hrdinů. Will dokonce uviděl malého Tita, který tleskal a pokřikoval Willovo jméno. Bylo to opravdu překrásné.

„Tak je tu konečně máme!“ dala se do řeči ta nesympatická stařena, která stála včele Rady. „Dnes je pro nás velice významný den. Oslavujeme dnes totiž den vzniku samotné Zambie, která je naším útočištěm několik let, ochraňované čtyřmi živly, které jsou pro nás tak důležité!“

Will pohledem přejížděl dav, ale nikde neviděl Gavina a ani jeho rodinu. Kde jen tak mohli být? pomyslel si chlapec, načež se z davu vynořil dlouhovlasý blondýn, bledý jako stěna, a za ním o hlavu menší žena, která vypadala velmi unaveně a zřízeně. A mezi nimi uviděl toho, na kterého čekal celý den. Uviděl Gavina.

Willa ohromil jeho vznešený vzhled a to, jakým způsobem se choval. Nepoznával ho v tu chvíli a ani trochu se mu to nelíbilo.

„… a tak můžeme začít slavit!“ uslyšel Will, když svůj zrak odvrátil od Gavina, který si ho ani nevšiml a podíval se na nesympatickou stařenu.

Na pódiu, které tam Selma nechala vykouzlit, se objevili hudebníci s kytarami, houslemi, klavírem a flétnami. Začali hrát velmi krásnou hudbu, která donutila některé vyjít na parket a tančit. Willovi se to náramně zamlouvalo. Hudba připomínala velmi velké dobrodružství a naprosto skvěle seděla k Zambii.

Willa začal pálit přívěšek na hrudi. Začal hledat Gavina, ale nikde ho neviděl. Vytáhl tedy řetízek zpoza košile a podíval se na přívěsek. Felix by se měl objevit, až se ty velké přesýpací hodiny nad radou přesypou. Mějte se na pozoru.

Will v tu chvíli začal hledat všechny, kteří byli pro tento úkol velmi důležití. Prvního, koho uviděl, byla Claudie, a tak se k ní hned vrhnul. Vzal ji jemně za ruku a odtáhl ji do rohu.

„Felix se objeví, až se támhlety přesýpací hodiny přesypou. Vzkaž to všem, které potkáš!“ řekl a ihned se začal rozhlížet po síni, která byla plná tanečních párů. Hudebníci hráli stále tu samou melodii, akorát v jiném tempu a hlasitost se čím dál víc zvyšovala.

Dalšího, kdo mu přišel do rány, byl Aiden a hned za nimi doběhl Noah. Když jim to Will pověděl, mířili okamžitě ke stolu Rady, kde stála Selma.

Čas neúprosně rychle ubíhal a hodiny měly stejně písku nahoře i dole.

Claudie obeznámila o hodinách Dereka a teď už zbývali jen Bella s Joeyem. Ti ovšem byli neviditelní, a tak bylo těžké je najít. Nakonec se Willovi přece jen podařilo na ně dva natrefit. Když šel totiž kolem stolu, kde seděli Hookovi, něco do něj silně vrazilo a ozvalo se silné holčičí vyjeknutí.

„Bello?“ šeptl Will a přesouval se pomalu do ústraní. „Jsi to ty?“

„Jo, co se děje?“ zeptala se také šeptem.

„Až se přesypou ty hodiny nad Radou, objeví se tady Felix a to bude váš čas! Řekni to Joeyemu. Všichni ostatní už to totiž vědí,“ vysvětlil šeptem a odebral se směrem, kde stáli všichni bratři s Claudií.

Dolní část hodin se neúprosně naplňovala a horní se rychle vyprazdňovala. Atmosféra v sále se začala vyhrocovat a ti čtyři v rohu z hodin nespustili ani na chvíli oko. A nakonec spadlo poslední zrnko písku z horní části do té dolní.

V tu chvíli se sálem začal šířit prudký vítr s černým oblakem uvnitř. Všichni se namáčkli ke zdi, kromě Hookových a hrdinů. S Gavinem a Willem ten silný vítr ani nehnul. Ostatní měli co dělat, aby se udrželi na nohou.

Nakonec se černý oblak začal zvětšovat přímo uprostřed místnosti. Selma stála v pozoru a Rada byla na nohou také. Všichni obyvatelé začali panikařit a vybíhat ze sálu pryč, až se dveře zavřely a zamkly. V tu chvíli se z oblaku stal muž v černém hábitu se zářivě zelenýma očima a šedivými vlasy na hlavě. Všem v tu chvíli projel mráz po těle. Poprvé stáli všichni tváří v tvář pánovi temnot.

Muž se otočil směrem k Radě a Selmě. Měl na tváři zlověstný poloúsměv a zjevně se v té chvíli vyžíval.

„Á drahá Selma, jaké potěšení tě vidět!“ rozlehl se po sále mužův hluboký hlas. Selma vypadala velmi sebevědomě a nedala najevo své rozrušení.

„A já už začala pochybovat, že se někdy ukážeš!“ reagovala na jeho poznámku.

„Potěšení vidět také vás, Rado!“ přeměřil si očima všechny čtyři staré lidi stojící vedle Selmy. „Trošku jste zestárli za těch pár let.“

V tu chvíli si Will všiml, jak se Hookovi poklonili.

„Moji drazí a věrní služebníci Hookovi, jsem rád, že vás tady vidím!“ otočil se k nim.

A pak to přišlo, muž si začal všechny prohlížet, ale v žádném neviděl nic podobné jemu. Will totiž zavřel oči, aby mu muž do nich neviděl.

„Kde je můj syn?!“ zařval a sálem se začaly ozývat hlasy všech přítomných, včetně členů rady. Nikdo mu však neodpověděl. „Takže vy si chcete hrát?“ zeptal se s rozzuřeným pošklebkem. Začal natahovat ruce před sebe, když v tom z davu vyšel Will.

„Hej! Tady jsem!“ překonal svůj strach a zařval na něj. Dav lidí utichl a všichni vykulili oči. Nikdo v sále nedokázal pochopit, jak vládce živlu může být synem někoho tak zlého. Felix v tu chvíli ztuhnul a prohlédnul si mladíka od hlavy až k patě. Přesvědčily ho Willovy oči, které zářily zeleně, stejně jako Felixovi. V sále bylo stále ticho a nikdo si netroufnul vypustit ani hlásku.

Nikdo si ani nevšiml, že z místnosti zmizel Gavin i se svou matkou. Dokonce ani Gavinův otec, který se ponořil do hlubokého klanění.

„Čekal jsem víc!“ řekl Felix a zkřivil obličej ještě hůř.

„To já od otce taky!“ Will ani nechápal, kde bral tu kuráž takhle se do něj opírat.

„Drzý! Postavou nic moc, ale povahově jsi po mně!“ pousmál se zlověstně muž.

„Tohle by stačilo!“ zařvala stařena z rady, jenže Felix se otočil a oči mu najednou zčernaly a v tu chvíli stařena i její tři pomocníci začali hořet. Všichni, včetně Willa ztuhli. Zničehonic si Will uvědomil, že oheň je jeho parketa, a tak svou myslí zařídil, že stařena i ostatní tři přestali hořet.

Z davu najednou vyběhli Bella s Joeyem a Selma luskla. Všichni stáli v kruhu kolem Felixe. Ten se jen začal smát. Z jeho ruky vyjel přímo proti Willovi červený blesk, který se však rozplynul. Řetízek stále působil.

Najednou Selma začala vyzývat všechny, aby opakovali po ní. „Láska je nejsilnější magií na světě!“ začalo se ozývat sálem a Felix začal panikařit. Ze všech v tu chvíli začalo sálat modré světlo, které Felixe oslabovalo.

Už to vypadalo, že zvítězí, když v tom se Felix proměnil v dým, který se vyřítil přímo proti Willovi. Vypadalo to, že jím jen proletí, jenže on do něj vletěl a už ven nevyletěl. Will padl na zem a byl v bezvědomí.

Kruh se přerušil a všichni zůstali zkoprnělí. V sále se zničehonic objevil Gavin. Jeho otec se vypařil v tu chvíli, kdy pán temnot začal ztrácet svou moc. Gavin se okamžitě přesunul k Willově bezvládnému tělu a začal ho probouzet.

Will otevřel oči, ale ty byly zahaleny do uhlově černé. Gavin uskočil a nechápal to. Will se začal smát a pomocí větru se postavil. V tu chvíli všichni pochopili, že to není Will, ale Felix.

„Okamžitě z něj vypadni!“ zahřměl Derek a sálem začalo proudit tornádo. Felix se stále smál. Willa najednou uneslo a hned zas přestalo, což způsobilo, že padl na zem jako jablko.

„Nech toho, ubližuješ Willovi, ne jemu!“ zařval na něj Gavin, čímž si vysloužil od Felixe ve Willově těle dlouhý pohled.

„Já věděl, že ty jsi zrádce!“ zaburácel Felix a vystřelil proti Gavinovi červený blesk, který se ale rozplynul. „Co to dneska je s těmi kouzly?“ zeptal se Felix velmi zmateně. „Takže,“ procházel se ze strany na stranu. „Vy jste přišli na způsob, jakým mě zni – zni,“ začal se zasekávat a oči se změnily zpět na zelenou barvu. Na chvíli se objevil Will, který prožíval muka. Hned mu ale zase oči zčernaly a v jeho tváři se objevil Felixův úšklebek.

„Chlapec můj, statečně bojuje!“ zasmál se, jako kdyby měl Will boj předem prohraný a všichni hned pochopili proč. Felix si vyčaroval nůž a prohlížel si ho.

„Prosím, nedělej to!“ zařval na něj Gavin.

„Odlož ten nůž!“ burácel Derek a opět se na něj snažil použít svou moc, jenže Felix jen mávnul rukou a Dereka odhodil.

Aiden neváhal a vyčaroval ze země kořeny, které zachytily jeho ruce. Felix však zamrkal a kořeny měl na rukou Aiden sám.

Ostatní ho začali zahlcovat kouzly, ale neměli šanci. Ve Willově těle byl Felix daleko silnější, než normálně.

„Vytvořte kruh!“ zařvala Selma, ale Felix v tu chvíli lusknul prsty a nikdo v sále se nemohl pohnout. Felix se vítězně usmál, ale v tom jeho oči zase přeskočily na zelenou barvu. Byl to zase Will. Upustil nůž a do ruky rychle uchopil přívěsek na řetízku. Gavin ucítil, jak ho na těle pálí ten jeho, ale nemohl si ten vzkaz přečíst. Potom Will otevřel oči, ale už to Will nebyl. Felix pustil řetízek a zasmál se.

„To je všechno, na co se můj syn zmůže?“ zachechtal se. „Slabota!“ nahnul se a zvednul ten nůž. V tu chvíli bylo všechno snažení u konce. Z Willa trčel nůž a bílý oblek začala zbarvovat červená barva, mezitím z něj vyletěl černý oblak a Will padnul na zem.

Několikrát všichni slyšeli, jak zakašlal a nakonec naposledy vydechl. V tu chvíli se všichni mohli hýbat a černý oblak se proměnil ve Felixe, který ze vzduchu spadl dolů.

Gavin, Derek, Aiden, Noah a Selma stále nemohli uvěřit svým očím. Will před nimi ležel mrtvý.

„Né!“ zařval Derek a z jeho očí vytryskly obrovské slzy. Rozeběhl se k Willovi a cloumal s ním. „Probuď se! Probuď se!“ řval pořád dokola a tiskl jeho tělo k sobě. Umazal se od jeho krve, ale na tom mu nezáleželo.

Ostatní se k Derekovi hned seběhli a brečeli tak stejně jako on. Jediný Gavin zůstal klečet a nemohl se vzpamatovat. Nikdo si však nevšiml, že nedaleko od Willova těla leží Felix, který se nemohl ani postavit.

Gavin se podíval jeho směrem a dostal neskutečný vztek. Vstal na nohy, čímž si upoutal pozornost všech. Zdvihl ruku a zkřivil obličej. Felixovo tělo se začalo vznášet. Všichni viděli ten strach v jeho obličeji.

„Co se to děje?“ zmohl se Felix na pouhý šepot, ale nikdo mu neodpověděl.

Gavin do něj druhou rukou začal střílet modré blesky, které způsobovaly, že Felix dostával elektrické šoky.

„Jaký to je? Hm?“ zařval na něj Gavin a z očí mu vyjel proud slz. „Vzal jsi mi ho! Zabils ho! A teď já zabiju tebe!“

Gavin vyslal obrovský červený blesk, který proletěl Felixem, a to způsobilo, že z něj za živa začala odpadávat kůže. Byl to nechutný pohled a všichni odvrátili svůj zrak.

Felix křičel nehorázně nahlas, jelikož ta bolest byla nesnesitelná. Nakonec Gavin vykouzlil díru do země a pustil tam řvoucí tělo bez kůže. Nahnul se nad díru a zamával mu, čímž díru uzavřel.

Gavin padl na kolena a plazil se k tělu Willa, které stále držel Derek. Bledý chlapec nevyváděl, jen si vzal jeho bezvládné tělo do náruče a tiskl ho k sobě. Z očí mu stále tekly slzy proudem, ale on se naučil, jak brečet a nevydávat při tom ani hlásku.

„Miluju tě!“ přisunul si ho blíž k sobě a políbil ho na čelo. „Kdo mu zavřel oči?“ zeptal se.

„Já,“ vzlykl Derek, kterého držela Claudie za ruku, a také brečela.

Gavin sáhl na jeho ruku a cítil, jak se to teplo, které bylo s Willem spojené, dočista vytratilo. Ledový chlad, který teď cítil, mu lámal srdce. Vzpomněl si na jejich tanec tenkrát na bále, na to teplo z jeho rukou.

„Gavine,“ ozval se Selmin hlas, která bledého chlapce chytla jemně za rameno. „Musíme ho pohřbít!“ setřela si slzy z tváře a vyčerpáním, které pociťovala, se jí pláč zastavil.

Gavin stále nemohl uvěřit tomu, že ten, se kterým měl strávit celý život, je mrtvý. Doslova vypustil z hlavy svou matku, která zůstala v Aidenově paláci, nebo svého otce, který se vypařil. Dokonce si ani neuvědomoval, že on zničil pána temnot, který byl o přibližně sto let starší.

Postavil se na nohy s Willovým bezvládným tělem na rukách. „Sejdeme se na hřbitově všech pánů ohně!“ řekl bez jakéhokoliv citu a zmizel všem před očima i s Willovým tělem.

Aiden, který se žalem nemohl postavit ani na nohy, se podíval na Dereka, který se klepal, jako kdyby mu byla obrovská zima. Selma natáhla ruku a pomohla Aidenovi vstát.

„On – on nemůže být pryč!“ ohradil se Noah a stále nevěřil. „Vždyť jsem mu slíbil – slíbil jsem mu, že ho provedu po mém kraji!“ S těmito slovy se mu z očí valily slzy, jako kdyby padal vodopád.

Selma jen luskla prsty a oni se objevili před čtyřmi hroby. Okamžitě uviděla hrob své sestry a rozprchla se k němu. Zadívala se na náhrobní kámen a nadechla se. Všichni se okamžitě vydali za ní a pochopili, že to je ta její sestra, o které jim všem vyprávěla, když byli malí.

„Posíláme ti tam dalšího z nás, sestřičko. Byl statečný a silný jako ty a napomohl k zničení Felixe!“ řekla a znovu se jí sevřelo hrdlo a ona ucítila další teplé kapky slz, stékajících po její tváři. „Opatruj ho!“

Hned vedle se objevil náhrobní kámen, na kterém bylo vytesáno:

William Dragon, jr.
1998 – 2016

Před ním už byla vykopaná jáma, která stvrzovala to, co se stalo a co se nedalo zvrátit. Na hřbitov se najednou začali scházet obyvatelé s loučemi a pochodněmi. Přišli také uctít památku chlapce, který bojoval až do konce. Gavin s Willovým tělem byl poslední, na koho se čekalo.

Po pěti minutách dorazil i s Willovým tělem na rukách. Převlékl ho do jeho nejoblíbenějšího oblečení, i když to ani nevěděl.