Ohnivá vášeň II. - Blesk

„Néé!“ zaječely Claudie s Bellou, když viděly Garryho, jak padá na zem. Oběma se spustily slzy z očí. Utrpěly značný šok z toho, že další z jejich přátel je mrtvý.

Emma stála nad tělem Garryho a s výsměchem sledovala bezmocné hrdiny, kteří nedokázali zabránit jejímu počinu. Také ovšem čekala, že oheň, který Garry vlastnil, přejde na její osobu a ona bude neporazitelná.

Stále se usmívala a poté se sehnula a pohladila Garryho po tváři, která ztrácela teplotu a začala chladnout.

„Nešahej na něj!“ zařval Gavin, který se snažil vymanit z těžkých okovů. Emma se v pokleku podívala na Gavina a její úsměv se rozšířil.

„Můžu si dělat cokoliv, co se mi zamane! Třeba tobě zakroutit krkem!“ postavila se a přešla až k němu. I jemu darovala jemné pohlazení. On svou hlavu otočil a nechtěl se na ni ani podívat. Cítil k ní obrovský odpor.

„Až se z toho dostanu, přísahám, že tě rozsápu, ty štětko!“ zařvala na ní Bella, která stála v řetězech hned vedle Gavina.

„Ach, sladká Bello,“ udělala Emma krok do strany a stála tváří v tvář hnědovlásce. Bella měla ve tváři velmi pomstychtivý výraz. Měla chuť Emmu chytnout za pačesy a vytrhat jí vlasy úplně do posledního.

„Jsi ještě pošetilé dítě! Mně se rovnat nemůžeš! Jsem přes padesát let stará a ty? Obyčejná čarodějka, která slouží jako hospodyňka. Co myslíš, že zmůžeš proti někomu, jako jsem já?!“ zasmála se Emma.

Bella se naklonila k Emmě. Skoro se dotýkaly špičkami nosu a Bella se najednou usmála.

„Pusť mě a předvedu ti to!“ vyslovila Bella s najednou naprostým klidem v hlase. Všichni se podivili, že je Bella tak odvážná. Nikdo jí ještě takovou neviděl.

„To by bylo pošetilé. A navíc, já tě nechci zabít. Chci, aby ses společně s Claudií a Joeyem přidala na mou stranu a vybudovala Zambii, po které Felix tak dlouho toužil.“

„To bych raději zemřela,“ odpověděla Bella znovu s klidem v hlase.

„Jak si přeješ!“ řekla Emma a otočila se zpět ke Garrymu bezvládnému tělu.

„Mel!“ zařvala Emma přes celý les.

Ze stromů najednou nebezpečnou rychlostí vyběhla černovlasá dívka bledá jako sníh. Oči měla rudé jako Emma vlasy. Byla oblečena v černých kalhotách a krátkém černém triku.

„Ano, Emmo?“ zeptala se vyplašeně dívka. Nemohlo jí být víc než šestnáct let.

„Zab ji!“ otočila se Emma a ukázala na Bellu. Ta měla stále klidný a vyrovnaný výraz. Dalo by se říct, že se se smrtí už vyrovnala.

Dívka se rozeběhla naproti Belle, když v tom se les otřásl a všichni padli na zem jako hrušky. Všichni kromě Selmy, která pustila řetězy.

„Co se děje?“ zeptala se Emma rozzuřeně a snažila se vstát. Selma překousla řetěz, který se záhy vypařil a hrdiny osvobodila.

„Dnes už nikdo jiný nezemře!“ vypadlo ze Selmy, která najednou byla opět na jejich straně.

„A kdo tomu zabrání?“ zeptala se Emma.

„No, víš, když si mi sebrala sílu, pojistila jsem se! Nechala jsem se kousnout Bastem! Od té doby jsi už na mě neměla vliv,“ vysvětlila Selma.

Emma vstala a zašklebila se. Najednou zaječela velmi nepřirozeným hlasem a zem se opět začala otřásat. Zničehonic se za Emmou objevil obrovský zástup upírů.

„Ještě si pořád troufáš mi vzdorovat?“ zeptala se Emma s úsměvem na rtech.

Selma zařvala přesně tak jako vlk a usmála se na Emmu. Během pár sekund se za Selmou objevili vlkodlaci, kteří se stali její druhou rodinou.

Derek, Noah, Aiden, Bella i Claudie s Gavinem si stoupli vedle Selmy, že budou bojovat po jejím boku.

„Co teď?“ zeptala se Selma tónem, který napodoboval Emmin vysoký nepřirozený hlas.

„Stejně umřete!“ řekla Emma, načež pískla a její upíři se rozeběhli směrem k hrdinům a vlkodlakům.

Najednou po upírech ze strany vyskočili z lesa kentauři, kteří většinu upíří armády smetli pryč. Proti Emmě vyskočil samotný Turgus, jenže Emma jen natáhla ruku a zlomila Turgovi vaz.

Selma dala povel, aby začali bojovat všichni na její straně. Bella se rozeběhla přímo proti Emmě. Ta se snažila Belle zlomit vaz pouhým mávnutím ruky, ale Bella mávla zpět a obrátila Emmino kouzlo proti ní.

Emma spadla na zem se zlomeným vazem. Ovšem si hlavu hned napravila a zase si stoupla.

I Claudie vyběhla do boje, ale Derek jí zastavil.

„Běž pro Garryho tělo a přenes se s ním do paláce! Nesmíš se vysilovat, jestli jsi těhotná!“ křikl Derek, a i když Claudie chtěla bojovat, Derekovu návrhu vyhověla a běžela přímo za Garrym.

Do cesty jí skočila ta mladá černovlasá upírka, která po ní hned vystartovala. Claudie jí chytila za hlavu a začala si pro sebe mumlat kouzlo. Dívka zanedlouho vykulila oči a za další chvíli jí vybouchla hlava přímo Claudii v ruce.

„Tu máš, mrcho upírská!“ řekla Claudie s úsměvem a rozeběhla se pro Garryho tělo. Toho si ale všimla Emma a svými kouzly srazila Claudii na zem.

„Na ní už nešahej!“ zařval Derek a seslal na Emmu tornádo. Ta ztratila kontrolu a ponětí, co se děje, neboť jí tornádo vtáhlo dovnitř.

„Bello, jdi pomoct Claudii, my to zvládneme!“ řekl Gavin, jenže Bella, jak kdyby ho neslyšela. Vrhla se přímo proti jednomu upírovi, který mířil proti kentaurovi, který nic nevěděl. Bella vyskočila a skopla upíra dolů na zem.

„Šmejde ošklivej!“ zařvala a z ruky jí vyletěla oranžová jiskra. Na upíra v tu chvíli začalo účinkovat slunce a on shořel na popel.

Claudie se mezitím stačila zvednout a přenést se i s Garryho tělem do ohnivého paláce, kde už čekala Isabelle. Selma se mezitím se svou smečkou proměnila ve vlkodlaka a trhala jednoho upíra za druhým. Bohužel i upíři několik vlkodlaků pozabíjeli.

Aiden a jeho zem pohltili několik stovek upírů. Stromy je poté roztrhali na cucky, jenže to nebylo nic platné, jelikož se upíři složili zase zpátky a bojovali dál.

Emma mezitím stačila spadnout z tornáda na nohy a útočila na Dereka všemi kouzly, která znala.

Derek se účinně bránil, ale skoro málem zemřel, kdyby na pomoc nepřispěchal Gavin a nesrazil Emmu svým kouzlem na zem.

„Nemáme šanci! Jsou v přesile!“ zařval Noah, který vytvořil bubliny a topil v nich dost dlouhou dobu několik upírů. Vlkodlaci zatím ubývali a všichni hrdinové doufali, že je Selma naživu.

„Musíme ustoupit!“ objevila se najednou Selma vedle Noaha.

„ÚSTUP!“ zařval Bast na vlky a ti v tu chvíli opravdu zmizeli. Bella luskla prsty a všechny přenesla zpět do paláce v ohnivém kraji.

I kentaury stačila Bella na jeden lusk přenést do bezpečného úkrytu.

Když se objevili v jídelně ohnivého paláce, většina byla zraněných. Noah měl zlomenou nohu, Gavin skončil s rozbitou hlavou, ze které mu tekla krev. Derek měl na sobě krev některých upírů a naštípnutý malíček na pravé ruce. Bella s Joeyem vyvázli bez zranění, díky ochranným bariérám. Selma měla stejně jako Noah zlomenou nohu. Aidenovi se také naštěstí nic nestalo, jelikož ho chránila příroda.

„Jsme tady všichni?“ zeptala se Bella a rozhlédla se po celé jídelně, „musím zabezpečit palác a obyvatele kraje!“

„Už jsem se o to postarala!“ namítla Isabelle, která u kuchyňské linky začala připravovat lektvary na zlomeniny.

Najednou celá jídelna utichla a bylo slyšet jen Claudiino vzlykání pod oknem, kde si všichni všimli Garryho těla. Klečela tam nad ním a její slzy stékaly na jeho bezvládné tělo.

„Kde jsou vlkodlaci?“ šeptla Selma na Isabelle, která pozorovala Claudii a Garryho.

„Všichni jsou v přízemí tady v paláci,“ dořekla Isabelle, luskla prsty a Selmu za nimi přenesla.

Derek se přesunul za Claudií a vzal jí do náruče. Ona stále plakala a zdálo se, že snad nikdy neskončí. Nikdo nevěděl nic o Garryho posledních chvilkách života. Jen ona je s ním strávila. A místo, aby se ho snažila udržet při životě, udělal to on, kdo jí nedovolil, aby usnula.

Derek jí přenesl ke kuchyňskému stolu a posadil ji na židli, načež se posadil vedle ní.

Isabelle mezitím dala Noahovi lektvar na zlomeninu a Gavinovi lektvar na zcelení rány na hlavě. Pro Claudii připravila čaj na uklidnění.

Všichni pozorovali jen ji, neboť věděli, že ona s ním strávila poslední hodiny života. Přesto i Bella se posadila a začala plakat. Garryho si za ten poslední měsíc nesmírně oblíbila a užila si s ním spoustu legrace.

Aidenovi přišlo líto, že se k němu za celou tu dobu choval jako naprostý parchant. Přitom Garry nemohl za to, že vypadal jako Will.

I Noah, Derek a Gavin se cítili provinile. Noah díky tomu, že ho podezříval, že v tom jede s Emmou. Derek díky tomu, že mu šlo jen o Claudii a na Garrym mu ani trochu nezáleželo. Gavin díky tomu, že se Garry ocitl v tomhle všem jen díky němu.

„Vídal Willa,“ vypadlo z Claudie zničehonic.

„Zmínil se o tom,“ řekl Gavin, který v tu chvíli získal naději, že by Willa mohli získat zpět. Jenže, když teď Garry zemřel, naděje opět pohasla.

„Takže jsi měl pravdu, Aidene!“ ozval se Derek a pohlédl na zničeného bratra.

„Viděl i jeho vzpomínky!“ ozvala se znovu Claudie. Celá jídelna utichla. Claudii se nahrnuly další slzy do očí.

„Jak jeho vzpomínky?“ zeptala se Bella, která se cítila naprosto zdevastovaně. Joey seděl vedle ní a držel ji za ruku. On byl taky jediný, ve kterém Garryho smrt nezanechala vůbec žádný zármutek ani lítost či výčitky.

„V kobce – v kobce mi řekl, že před tím, než se tam probudil, viděl naše první setkání,“ otočila se Claudie na Dereka, „viděl to, jak jsem na tebe spadla!“

Derek se zarazil. Už pochopil, co se jim Garry snažil říct, než Joey vlítnul do jídelny a řekl jim, že se Claudie ztratila.

„Dereku, on mě zachránil!“ rozplakala se Claudie znovu, „nedovolil mi, abych usnula. Mluvil na mě celou dobu, když už se zdálo, že umřu. On umíral taky, a přesto na mě mluvil!“

Všichni mlčeli, nikdo se neodvážil říct jediné slovo. Celou jídelnou se rozléhalo jen Claudiino a Bellino vzlykání. Noah se držel zuby nehty, ale nakonec to nevydržel a spustil zadržovaný pláč. Přece jen si i on s Garrym rozuměl dobře.

Ubíhal dlouhý čas, kdy všichni seděli, mlčeli a koukali do stolu. Isabelle mezitím připravila pro všechny čaj a posadila se k nim.

Noahovi se mezitím noha vrátila do normálu a Gavin také necítil na hlavě žádný šrám.

„Měli bychom ho pohřbít,“ ozval se nakonec Gavin, kterému tohle celé bylo proti srsti. Vzpomínal si, jak pohřbívali Willa. Všechno se mu to zdálo jako včera, když Will padal na zem s kudlou zabodnutou v těle a on s tím nemohl absolutně nic udělat.

„Gavin má pravdu, musíme ho uctít!“ přidal se Joey, který si od Belly vysloužil jeden dlouhý a pohrdavý pohled. Bella moc dobře věděla, že Joeyemu Garryho smrt nevadí, a kdyby to nebylo neslušné, radoval by se. Nemohla uvěřit tomu, jak sobeckého fuominda jí příroda udělila.

Najednou venku začalo silně pršet a začaly padat blesky. Ve dveřích od jídelny se objevila Selma společně s Bastem.

„Chci – chci se vám omluvit,“ řekla a sklopila hlavu k zemi, „měla jsem vám o všem říct, ale nebyl čas, Emma mě všude hlídala. Byla jsem ráda, že moje proměna vyšla tak, jak měla. Ale přesto se omlouvám! Garry nemusel přijít o život!“

„To tedy nemusel!“ vyjela Bella a probodla Selmu pohledem.

„Bello!“ vyjel po ní Derek.

„No co, vždyť je to pravda! Bylo mi už od začátku divný, že její poslední kouzla byly hrnky s pitím,“ řekla Bella, „měla jsem na to přijít hned!“

„To už by stačilo, Bello!“ zařval Derek a najednou udeřil blesk tak silný, že by byl schopný vyhladit půlku lesa, přímo do Garryho těla.

Všichni se otočili se zděšením. Najednou se vedle Garryho těla objevilo úplně stejné, akorát s hnědými vlasy a celé v černém.

Garry najednou otevřel oči a podíval se po ostatních a na tělo ležící vedle něj.

Všem se zastavila krev v žilách a jen pozorovali to, co se dělo. Garry se probudil a vedle něj leželo tělo, které patřilo Willovi. Největší šok byl, když se Will zhluboka nadechl a otevřel oči.