Gay povídky

„Pronásleduješ mě, Mário?!“ osopil se na mě Jonatan. Můj úhlavní nepřítel, kterého jsem v ten den potkal minimálně třikrát. Pokaždé to skončilo stejně hloupě. Poprvé jsem ho pokydal zmrzlinou, podruhé ledovou tříští a do třetice všeho zlého rovnou kávou. Naštěstí ledovou.

Všude byla tma a tu já rád. Dá se v ní schovat, utýct před světem. Přikrejt se a zalízt jen do svý bubliny, kam nemá nikdo jinej přístup. Už když jsem byl malej, schovával jsem se do tmy. Byla bezpečí. Měl jsem skrýš na půdě, kam jsem zalejzal, když se naši hádali a Sean nebyl doma. Vždycky mě tam našel, skrčenýho, vyděšenýho a ubrečenýho. Říkal mi tehdy cvrčku.

Mozek mi zamrznul a já cítil jen čirou touhu. Byl tak dokonalý! V té zástěře, se špinavýma rukama od těsta a neodolatelným zadečkem, který lákal a vábil. „Levi, teď ne,“ osočil se na mě. „Proč ne?“ ignoroval jsem jeho tón. „Peču, mám práci!“ „To počká!“ zašeptal jsem mu do ucha a vklouznul pod zástěru, abych nahmatal jeho poklad. Zalapal po dechu, ale odstrčil mě. „Teď ne!“ řekl už rázněji. Těžce jsem snášel jeho odmítnutí, ale odtáhl jsem se od něj. „Dobře, chápu,“ zavrčel jsem a nasraně odešel do svého pokoje pro ručník, abych si případně v koupelně dopomohl od bolestivého problému sám.

Voda kocoura nelákala. Prolezl křovím a vydal se po stráni vedle skály zvolna do výše lesa. Šelma prolézající džunglí… Uslyšel hlasy a prasknutí větvičky pod něčí botou. Zpozorněl. „Kočka! Škodná!“ vykřikl mladý hlas. Vyplašený kocour se otočil, proletěl křovím a uháněl dolů ze stráně. Domů! Co nejrychleji domů! Vyděsil ho hluk výstřelu a zvuk broků, které proletěly křovím, rvaly listí a lámaly drobné větvičky.

Když jsem zase začal normálně dejchat a bušící kladivo mi přestalo zpracovávat citlivý partie, odvedl mě Górdan do sprchy. Byl jsem příjemně vláčnej, i když nevystříkanej. S potěšením jsem ho ale nechal, aby mi namydlil celý tělo. Rád se mě dotýkal a jezdil mi po svalech. Hladil mě a mazlil se se mnou. Pak pustil vlažnou vodu, aby to moje horká prdel zvládla a vlezl se mnou pod sprchu.

Vykodrcal jsem se z pracovny a nakoukl do kuchyně, abych tam uviděl objekt mých tužeb, kterak stojí u linky a vyřvává s rádiem nějaký aktuální hit, který jsem v životě neslyšel. Kroutil u toho tou jeho sexy prdelkou, která se krásně vyrýsovala i v jeho zálesáckých kalhotách, které pořád nosil. Sluší mu, to uznávám a ta zbraň, která se mu houpe u pasu a k tomu kuchyňská zástěra. To je kombinace. Zakroutil jsem hlavou. Úžasná, sexy kombinace – ježkovy voči, já jsem úchyl, nikdy bych si nemyslel, že něco takového se mnou může tak zamávat. Cítil jsem, jak se mi klacek pomalu plní krví, přičemž poměrná část této krve patřila původně mozku, který tímto se mnou pomalu, ale jistě přestával spolupracovat.

Górdanovy rty se znovu dotkly mýho žaludu. Ruka sevřela ocas a začala honit. A druhá přitlačila kolík dovnitř a na prostatu. Zamručel jsem a zrychlil přírazy. Jestli tohle byl trest za nezdvořilost, tak bych si ho dal i s přídavkem. Hekal jsem a Górdan mě jazykem dováděl do ráje. Čert vem zmrskanej zadek a záda, to byla jen třešnička na dortu.

Mladíkův obraz mu zůstal v hlavě, jako by si ten moment vypálil do mozku. Ruce pod hlavou, krátce střižené vlhké vlasy. Do zlatova opálená pokožka, z níž slunce kradlo kapičky vody a to včetně těch, co se třpytily na světlých chloupcích na hrudi a níž. Mokré plavky, přilepené k tělu prozrazovaly, že Vojtu příroda opravdu obdařila. Pak zvedl víčka, klidný pohled světle modrých očí, doprovázený milým úsměvem.

„Ruce za záda… a zavři oči,“ nařídil Kamil. Ben opět okamžitě poslechl… a vzrušeně polkl, protože už jenom poslouchat ty Kamilovy strohé příkazy mu znělo jako rajská hudba. Tak možná nejseš taková příšera. Jsem se možná unáhlil. Každopádně jedna nula pro tebe. Protože teď už udělám fakt COKOLIV, abys mě začal zase hladit… kdekoliv… všude… a abys hlavně už nepřestal…

Když už jsem si myslel, že se nenadechnu, opět se vzepjal, ukořistil má ústa a pomalu se ve mně pohnul. Ten čas stačil. Ten pohyb ve mně probudil takový chtíč, že mé boky automaticky vystřelily vstříc jeho pomalému pohybu. Pochopil a v té chvíli už nebral ohled na nic a nikoho. Jeho dravost byla neskutečná a mílovými kroky mě opět hnala k výšinám. Podsadil si ještě výš můj zadeček a nekompromisním vsunem okamžitě našel mou prostatu a už se bušení do ní nevzdal. Slyšel jsem sám sebe jakoby z dálky, jak sténám pořád dokola jeho jméno, ale slast, kterou mi tímto prokazoval, mě zbavovala veškerého zdravého rozumu…

Kap. Kap. Kap. Otřese se. Rozhlédne se kolem sebe. Zavře oči, aby ten dojem přehlušil. Za chvilku se vytratí. Postava, která se opět objeví, se ho dotkne, zašeptá: „Jsem tu s tebou, ničeho se neboj.“ Gordon nic neslyší, i když na chvilku má pocit, že tu není sám, že je s ním jeho neviditelný přítel, s kterým si hrával, když byl malý. „Budu vždy s tebou,“ zašeptá muž.

Hekal blahem a natřásal se na křesle. Podržel si šourek rukou, abych ho mohl olízat i zespoda. Pak mi přikázal otevřít pusu a narval mi dovnitř nejdřív jednu a pak i druhou kouli. Takhle nějak se cejtí sysel, napadlo mě. To hovado se ale skvěle bavilo a jezdilo mi přitom svým hnusným čůrákem po obličeji.

V kuchyni jsem se trochu vydýchal, nicméně mé vzrušení úplně neopadlo. Když jsem si uvědomil, že v jeho blízkosti budu muset strávit ještě bůhví kolik dní, udělalo se mi trochu slabo. Pořád tady ale byla možnost, že bych ho mohl ukecat alespoň k nezávaznému sexu. Přece jenom je to taky chlap a má nějaké potřeby. Byla by to malá záplata, ale když už nemůžu utišit duši, alespoň tělo by nemuselo strádat. Důsledky, které by však mělo tohle tělesné spojení, na ty teď nebudu ani myslet, jsem silný a nějak se s tím smířím. Stejně dělá všechno proto, abych ho nenáviděl, takže láska jako taková nepřichází v úvahu. Je to stejně jen pobláznění, které nějak přetrvává z dob, kdy jsem jeho pravou povahu ještě tak moc neznal, či spíš nesetkal se s ní na vlastní kůži.