Oliver – 16. kapitola

Byl tak nádherný, když spal.

A pravděpodobně vůbec nesnil o mně.

Tiše jsem si povzdechl a posadil se. Hřejivý pocit v žaludku se pomalu vytrácel, když Oliver usnul, a přišly chladné výčitky. Věděl jsem, že jsem mu neměl tak podlehnout. Nedokázal jsem se ale ovládnout, ztělesňoval všechno, co jsem kdy chtěl.

Zadíval jsem se na rysy jeho tváře, putoval pohledem po linii jeho nosu, přes rty až na bradu. Chtěl jsem ho mít pro sebe. Každý milimetr jeho kůže. Každou částečku jeho duše. Každé zabušení jeho srdce. A čím víc jsem chtěl, tím horší to bylo.

S povzdechem jsem se vyhrabal z postele a došoural se do obýváku. Hodiny ukazovaly půl jedné ráno. Pokud se tomu dalo říkat ráno. Posadil jsem se na gauč, zapnul televizi, zabalil se do deky a nohy si přitáhl až k hrudníku. Položil jsem si bradu na kolena a sledoval míhající se obrazy před sebou, aniž bych opravdu vnímal.

Chtěl jsem ho. Chtěl jsem být jeho. Ale taky jsem chtěl, aby byl můj. Bylo to příliš? Bylo příliš chtít nazpět to, co jsem sám dával?

Místo vedle mě se prohnulo a vzápětí si Oliver rozespale opřel hlavu o mé rameno.

"Proč nespíš?" zeptal se chraplavě.

"Nějak mi to nešlo," zamumlal jsem a položil dlaň na jeho nahé stehno.

"Proč?"

"Nevím," broukl jsem. Oliver se narovnal a přetočil se v sedě čelem ke mně, jednu nohu si při tom položil na gauč. Sjel jsem pohledem jeho nahé tělo ozařované jen svitem televize a přisunul se k němu blíž. "Chceš deku?"

"Doufám, že ji nebudu potřebovat a přesunem se zpátky do postele," odvětil a přitáhl si mě bokem mezi své roztažené nohy. Deka mi sklouzla z ramenou. Položil jsem se do jeho náruče a s dlouhým výdechem zavřel oči. Oliver kolem mě ovinul své paže a já odstrčil deku ze svých boků stranou, abych mohl každý centimetr jeho kůže cítit přímo na té své. Zavrtěl jsem se, abych se pohodlněji usadil, ale nakonec jsem to vzdal a rovnou se na něj usadil obkročmo.

"Dobře, tak se nepřesuneme do postele," uchechtl se, jeho hlas pozbyl veškeré ospalosti. Přisál se mi rty pod čelist a pomalu se přesouval výš, až se dostal k mým rtům. Horlivě jsem mu polibek oplácel a objímal ho kolem krku, dokud nesjel svýma rukama níž. Pevně mi stiskl obě půlky a roztáhl mi je od sebe. Se zamručením jsem obličej zabořil do prohlubně mezi jeho krkem a ramenem a rukou jsem vklouzl mezi naše těla, abych mohl obemknout prsty kolem jeho napůl tvrdého mužství.

"Eriku," napomenul mě, když jsem se o něj začal zároveň otírat. Pleskl mě přes pravou půlku. "Nechápu, o co se snažíš."

"Fakt?" ušklíbl jsem se ironicky. "To je zajímavé, protože jsme to před nějakými dvěma hodinami dělali naposled. To, co nechápeš."

"Nechápu, o co se snažíš, když tu nemáme kondom ani lubrikant," doplnil se.

"Tam můžeš dojít," pokrčil jsem rameny a několikrát mu přejel po erekci dlaní.

"Od toho tady mám jiné," odvětil.

"Se mi nechce."

"Tak nechce…," zopakoval po mně a v očích se mu zablýsklo. Vzápětí mě pevně chytil za čelist a zmáčkl. Bolestně jsem zaskuhral, ale skutečné mučení přišlo až ve chvíli, kdy mi mezi prsty druhé ruky stiskl bradavku. Zatáhl a nutil mě se postupně ohýbat, dokud jsem obličejem nebyl ve výšce jeho rozkroku. Až v tu chvíli pustil mou čelist a místo toho mi zatlačil mezi lopatky, abych se nemohl narovnat. Přestal svírat mou bradavku, místo toho se nahnul nade mě a zatlačil tak dlaní více na má záda. Nemohl jsem se nadzvednout ani o kousek, pomalu se ani pořádně nadechnout. Na zadku mi začala přistávat jedna rána za druhou, a když jsem se snažil zakrýt si ho rukama, dostal jsem pořádně i přes ně. Poté se Oliver posunul obkročmo někam nad mou hlavu, takže tlak vyvíjený mezi lopatky zmizel, chytil obě mé ruce a sevřel mi je za zády. Alespoň jsem se konečně mohl lépe nadechnout. Nic už mu tak nestálo v cestě a ve stabilnější pozici mě mohl vyplácet ještě lépe.

"Aaau," zakňučel jsem, když mi na levé půlce přistála jedna obzvlášť dobře mířená a ostrá. Zadek mi hořel, vzrušený jsem byl na maximum a vstup do mého těla vzrušením zapulzoval, když přes něj Oliver přejel prstem.

"Tak co bude? Už pro ten kondom a lubrikant dojdeš, nebo mám pokračovat?"

"Dojdu," zamumlal jsem a vyčkal, než mě pustí a posadí se zpět na gauč. Poté jsem se opatrně narovnal, slezl z gauče a vrávoravě se vydal do ložnice. Viděl jsem sice velké kulové, ale byl jsem samou nadržeností tak mimo, že mě ani nenapadlo si rozsvítit. Světlo z televize sem v podstatě vůbec nedosáhlo, ale přesto jsem se dostal až k posteli a nahmatal noční stolek vedle ní. Vyndal jsem z něj raději rovnou dva kondomy a lubrikant a o něco rychleji se rozešel zpět do obýváku.

Oliver si ze skříněk vytahoval dlouhou kovovou tyč se čtyřmi úchytkami a já nakrčil obočí: "Asi jsi mi to už ukazoval, ale… tím mě nebudeš mlátit, že ne?"

"Samozřejmě, přímo do hlavy," přitakal a odložil tyč na gauč. "Pojď sem."

Pomalým krokem jsem se k němu vydal, takže když mě chytil za zápěstí a prudce zatáhl, narazil jsem svým tělem do toho jeho. Neztratil stabilitu ani koncentraci a hned mi začal na levé zápěstí připevňovat kožené pouto s karabinou. Stejně rychle mi pouto nasadil i na pravou ruku a za karabiny mi ruce spojil za zády. Sám zůstal stát za mnou i poté, jednou paží mě objal kolem hrudníku a druhou mi sevřel vlasy v pěsti. Naklonil mi hlavu na pravou stranu, a už když mi dýchl na krk, naskočila mi husí kůže a vzrušeně jsem se zachvěl. Automaticky jsem zavřel oči, jakmile jsem jeho rty ucítil na své citlivé kůži. Rukama jsem zašmátral za sebou, jelikož jak jsem je měl spoutané za zády, docela pohodlně jsem dosáhl na Oliverovu erekci. Začal jsem ho dráždit a hlasitě jsem zalapal po dechu, když mě kousl do krku. Pustil mě a stejně tak musel i já jeho, jelikož ode mě poodstoupil.

"Rozkroč si pořádně," rozkázal mi. Rukou mi zezadu sáhl mezi nohy a stiskl mi varlata. Se zakňučením jsem dal nohy od sebe ještě o něco více, načež mi kolem kotníků upevnil stejná pouta, jaká jsem měl na zápěstích, jen je nepřichytával k sobě. Chytil mě za loket a bez upozornění se mnou trhl. Dovlekl mě zpět ke gauči a hodil na něj tak prudce, až jsem se obličejem zabořil do matrace, jelikož jsem ani nestihl otočit hlavu na stranu.

Oliver mě chytil za jeden kotník a karabinu na poutu přichytil k očku na konci té tyče. Totéž pak udělal i s mou druhou nohou, jen ji přichytil na opačný konec, tudíž jsem je za žádnou cenu nemohl dát k sobě.

"Říká se tomu rozpěrka," vysvětlil mi a zároveň mě pevně chytil za boky. Nadzvedl mě za ně a já tak automaticky pokrčil kolena. Tím pádem jsem klečel s koleny daleko od sebe a o gauč byl opřený jen hrudníkem a obličejem.

"Moc šikovná věcička, jen tak mimochodem," dodal a poplácal mě po vyšpuleném pozadí. Uvolnil mi spoutané ruce a místo toho si mou levou ruku podal spodem a taktéž ji připevnil k tyči vedle levého kotníku. Pravou ruku připoutal na poslední volné očko vedle pravého kotníku a já byl rád, že mi nevidí do obličeje. Tváře mi hořely studem – musel jsem za ten týden odvyknout takovému odhalování a bezmoci.

"Všechno v pořádku?" zeptal se, zatímco si pohrával s mými varlaty. Nemohl k nim mít lepší přístup.

"J-jo," zamumlal jsem. Už zase to spalující vzrušení a ochromující stud bojující o nadvládu.

"Výborně." Vzápětí mě chytil za vlasy, bolestivým tahem mi zaklonil hlavu a druhou rukou mi vecpal do úst kuličkový roubík. Jakmile mi ho pevně utáhl za hlavou, odevzdaně jsem kňourl a vzrušení převálcovalo stud na plné čáře. Poté už jsem nemusel čekat dlouho. Slyšel jsem trhání obalu kondomu, a jelikož nebylo potřeba mě nijak připravovat, pomalu do mě začal zasouvat, centimetr po centimetru. Oběma rukama si mě pevně chytil za boky a zkusmo přirazil. Zavrtěl jsem se pod ním a místností se rozneslo mé tlumené zasténání. Přírazy se zrychlily, ale tentokrát se mi Oliver žádným způsobem nevěnoval. Bral si mě jen jako hračku, jako pouhý nástroj vlastního uspokojení, což pro mě samotného nebylo o nic méně vzrušující. Když navíc změnil úhel přírazů, vzrušení se ještě zintenzivnilo a já se pod ním chvěl postupně přicházejícím orgasmem. Ačkoliv mě rukou stále vůbec neuspokojoval.

I skrz roubík jsem zasténal hlasitěji a začal jsem se pod ním vrtět daleko více, což mu napovědělo, že od vrcholu nejsem daleko. Přestal do mě přirážet, silně mě prsty sevřel u kořenu a položil se svým hrudníkem na má záda. Volnou rukou mě chytil za vlasy, zaklonil mi hlavu a zašeptal mi do ucha: "Neřekl jsem ani slovo o tom, že se smíš udělat, tak se koukej zase rychle uklidnit."

Nesouhlasně jsem zanaříkal. Tenhle chlap mě prostě zničí.

"Nezvládneš to snad?"

Pokusil jsem se v jeho ocelovém sevření alespoň nepatrně zavrtět hlavou. Pustil mé vlasy a vzápětí ze mě bez milosti vysunul svůj penis – byl jsem naprosto přesvědčen, že se také ještě neudělal.

Další nesouhlasné zakňourání.

"No nestěžuj si, kdyby ses dokázal ovládat a nebyl takovej nadrženej králíček, nemusel bych to dělat," pronesl klidně a pořádně mě plácl přes zadek. Poté jsem jen slyšel nějaké šramocení a škrtnutí zápalky.

"Zaklepej dlaněmi dvakrát o matraci," pobídl mě. Zmateně jsem tak učinil. Oliver mě dlaní pohladil po bedrech a pokračoval. "Výborně. Pokud to na tebe bude moc, udělej přesně tohle a já přestanu. Rozumíš?"

Souhlasně jsem zahuhlal a kývl. Nedostal jsem ale ani pár vteřin na psychickou přípravu na cokoliv, co mě mělo čekat. Polekaně jsem sebou cukl, když mi cosi horkého dopadlo na kostrč. Rychle to ale pálit přestalo, takže jsem nebyl schopen identifikovat, co to mělo být. Dopadalo to na mě dál, podél páteře až na zadek. A pálení se stupňovalo. Bolestí jsem zanaříkal do roubíku a zacukal sebou.

"Seznam se s voskem," řekl Oliver a vzápětí na mě musel vylít větší množství, jelikož to pálilo jak čert.

Netěší mě, pronesl jsem v duchu tak sarkasticky, jak to jen šlo. A byl jsem rád, že mám roubík. Jelikož kdybych to řekl nahlas, asi bych si zrovna moc nepomohl.

Na záda a zadek mi dopadaly další a další rozpálené kapky vosku, rychle mi zasychaly na kůži a ten pocit byl tak zvláštní, že jsem nedokázal rozlišit, nakolik se mi to líbí a nelíbí. Neustupující erekce radila, že spíše líbí.

Uslyšel jsem fouknutí a ucítil kouř, tudíž vosku už si Oliver musel užít dost. Místo toho cosi prosvištělo vzduchem a já podle rány, která mi dopadla na pozadí, rozpoznal jezdecký bičík. Bolestně jsem zaskučel a jazykem si roubík trošku upravil, jelikož mě začínala pobolívat čelist. Oliver rány bičíkem nasměroval na vnitřní stehna a varlata, já se pod ním vrtěl a cítil, jak se ze mě sloupává vosk. Byl to zvláštní pocit.

Bičík brzy nahradily důtky, které mi ve větší či menší intenzitě dopadaly na záda i zadek, kousky vosku létaly vzduchem a dopadaly na matraci i zem.

"Ten bordel si pak uklidíš," oznámil mi Oliver a pořádně mě šlehl přes zadek. Překvapeně jsem vyjekl nad ostrostí rány i nad jeho slovy, ale moc dobře jsem věděl, že nejsem v pozici, abych se s ním mohl dohadovat. Ne že bych vůbec měl tu možnost.

Důtky dopadly na zem, ucítil jsem jeho dlaně na svých půlkách a znovu do mě vklouzl. Prudce do mě přirážel, prsty mi zatínal do kůže a bez milosti narážel do mého citlivého seřezaného pozadí. Jeho stisk zesílil, ještě pár přírazů a poté už s hlasitým zavzdycháním dosáhl orgasmu.

Dlaní zkontroloval, jestli jsem se náhodou neudělal, a když se ujistil, že opravdu ne, vyklouzl ze mě a stiskl mi na moment penis. Rozdrážděně jsem fňukl a počkal, než postupně uvolní mé ruce i nohy. Chytil mě za ramena a narovnal do kleku, stále byl při tom těsně za mnou. Chytil mi ruce a znovu pouta spojil, tentokrát však ne za zády, ale před tělem.

"Tak," poplácal mě po stehnu, "vedle linky je lopatka a smetáček, tak ten vosk koukej uklidit."

Nesouhlasně jsem zahuhlal a on mi povolil roubík, tudíž jsem mohl konečně mluvit. Polkl jsem nahromaděné sliny, ale nakonec ze mě nic nevyšlo – kdybych se s ním dohadoval, dost možná by mi vůbec nedovolil se udělat. A to jsem fakt nechtěl.

"Nic? Ty jsi samé překvapení," poznamenal, roubík mi znovu utáhl a s plesknutím přes zadek mě poslal pro věci na úklid. Potupně jsem se nechal rozklepanýma nohama dovést až k lince, vzal si lopatku a smetáček a vrátil se zpět k němu. Klekl jsem si na zem, chytil smetáček oběma rukama a začal smetat zaschlý vosk z gauče na podlahu. Po kolenou jsem se poté plazil po zemi, pokoušel se udělat z vosku jednu hromádku a ukončit tenhle ponižující úkon.

Nejhorší bylo namést veškerý vosk na lopatku, když jsem ruce nemohl dát pořádně od sebe. Nakonec jsem si s tím ale tak nějak poradil a vzhlédl jsem k Oliverovi. Pohledem jsem ho prosil, aby s tím byl spokojený.

"No… dejme tomu," přikývl. "Vysypej to do koše a pak se sem vrať."

Jakmile jsem učinil, jak řekl, zastavil jsem se před ním a sledoval, jak vypíná televizi. Celý byt se v tu chvíli ponořil do naprosté tmy a normálně by mě to asi vyděsilo, ale v tu chvíli jsem dokázal vnímat jen své vzrušení a potřebu ho co nejrychleji ukojit.

"Hodný," pohladil mě po vlasech. Poté mě za ně chytil a vedl mě směrem k ložnici. Nejistě jsem se nechal a vzrušení z té bezmoci a bolesti všechno jen zintenzivňovalo. Hodil mě na postel, přetočil na záda a vzápětí vzal mou tvrdou erekci do úst. Začal mě uspokojovat svými rty a jazykem, já se pod ním nadrženě kroutil a skrz roubík unikal jeden sten za druhým. Nebylo potřeba moc. O pár chvil později už jsem se pod ním svíjel v orgasmické křeči a naplňoval jeho ústa spermatem.

Až poté mi roubík sundal, otřel ho papírovým ubrouskem a odložil na noční stolek. V rámci polovičního kómatu jsem si ani nevšiml, kdy mi k sobě připoutal kotníky, takže jsem od sebe nemohl dát nohy ani ruce.

Oliver nás oba přikryl a přivinul si mě do náruče. Zmateně jsem na něj zamrkal, nikdy mě v poutech spát nenechal, a já se snažil tvářit, že to bylo cokoliv jiného než naprosto vzrušující pocit.

"Je to v pořádku?" zeptal se a pohladil mě po zádech. "Kdyby ti to v noci vadilo, vzbuď mě a já ti to sundám." Položil jsem si spoutané ruce na jeho hrudník a nepatrně přikývl.

"Je to naprosto v pořádku," broukl jsem a zavřel oči. Poslepu jsem se k němu naklonil, otřel se svým nosem o ten jeho a políbil ho na rty.

"Dobrou noc," zamumlal mi do rtů, pohladil mě po tváři a poté si mě k sobě přitáhl ještě blíž.

***

"Takže si to zopakujeme. Rozešli jste se, protože Oliver miluje někoho jiného, a teď jste zase spolu, protože Oliver… pořád miluje někoho jiného, ale pokouší se najít si k tobě emoční cestu," zopakovala Nina a nalila si do sklenice pomerančový džus. Dolila ho šampaňským a rovnou půl sklenice vypila.

"Tak nějak," přitakal jsem a vyndal vafle z vaflovače.

"Na," podala mi sklenici až po okraj plnou mixem šampaňského, džusu a hromady ledu. "Mimosa je ideální, když chce člověk začít pít hned ráno a zároveň nechce vypadat jak alkoholik."

"Asi ze mě bude alkoholik a jsem s tím smířený," odvětil jsem a ťukl si s ní. "Co chceš na vafli?"

"Všechno, co tu máš," ušklíbla se. "Když už, tak už."

"Jak si přeješ." Naskládal jsem jí na vafli nakrájený banán, jahody a borůvky, zakryl to pořádnou porcí šlehačky a polil čokoládou.

"Dík," vzala si ode mě talíř. "A ty seš s tím teda v pohodě, jo? Smířil ses s tím?"

"Samozřejmě, že nesmířil," rozhodil jsem rukama, až jsem skoro vylil pití, a tak jsem ho raději rovnou půlku vypil. "Ale co mám asi tak dělat, když s ním chci bejt."

"Tak zaprvé bys s ním měl mluvit."

"Já s ním mluvím," ohradil jsem se.

"Fakt? Já u toho teda nebyla, ale co jsem od tebe tak pochopila, pokaždé, když jste to měli začít řešit, jste místo toho šukali."

"A co mu mám asi tak říct? Hele, nikam jsme se neposunuli, dopadne to úplně stejně, protože já se prostě nesmířím s tím, že miluješ někoho jinýho. Ale zároveň tě fakt chci, takže se pojďme tvářit jako šťastnej pár, nemluvit o tom a hodně šukat. Paráda."

"Ale on o tom klukovi vůbec nemluví, ne? Třeba je to někdo z jeho minulosti, koho už vůbec nevídá."

"Ono to tak je, že mi tvrdil, že ho už vůbec nevídá."

"A zároveň jsi říkal, že se k tobě chová hezky a v sexu vám to klape. A trávíte spolu hodně času."

Souhlasně jsem přikývl a Nina nechápavě pokrčila rameny: "No tak to prostě neřeš."

"Jak jako neřeš? Nemám řešit, že mě nemiluje?"

"Chci říct… podle všeho se k tobě chová, jako by tě fakt miloval. Tak nelpi na pár slovech a ber v potaz jeho činy."

"Ale já se přes to zkrátka nedokážu přenést. To nejde," zanaříkal jsem.

"Uvědomuješ si, že tomu vůbec nepomáháš?" zamračila se Nina a ukrojila si kousek vafle. "On se snaží někam se posunout, snaží se ti vyjít vstříc, přišel za tebou do práce a přiznal, co je jeho problém. A co děláš ty? Snažíš se ho pochopit, nebo prostě jenom lituješ sám sebe?"

"Co je na tom k chápání?" nakrčil jsem obočí. "Prostě miluje někoho jinýho a se mnou je… pro zábavu."

"Pokud si tohle fakt myslíš, tak proč s ním seš? Když jsi tak moc přesvědčenej, že pro něj nic neznamenáš."

"Protože… je těžký být bez něj," povzdechl jsem si. "Když jsme spolu, je to skvělý. Ale pak, když usne nebo jdu domů, mě přepadnou všechny ty myšlenky, nejistoty, strachy… a tak."

"Tak by možná nebylo od věci si to první vyřešit sám v sobě. Pokud se ani nepokusíš ho pochopit, bude to furt stejný. A dobře to nedopadne."

Zadíval jsem se na sklenici ve své ruce a obrátil do sebe zbývající obsah.

Jo, alkohol po ránu je fajn.