"Tahle postel je dostatečně velká pro nás oba!" Zvednul se a podíval se na mě. "Nebude to divný? Co když nás tu ráno někdo najde?" zeptal se vyděšeně. "Mám nařízený budík na sedmou a všichni mají nakázáno, že během volna mě dřív než v osm budit nesmí. Navíc jsem všem zabavil kartu od pokoje, takže buď v klidu!" Ujistil jsem ho dostatečně, protože zalezl pod peřinu vedle mě. Leželi jsme naproti sobě a koukali si do očí. Beze slov jsme jeden druhého obdivovali. Najednou natáhl ruku a pohladil mě po tváři. Rukou sjel přes mé rameno až k mé ruce a naše prsty se opět propletly. Když zavřel oči, já je zavřel taky. V tu ránu jsem usnul a ani jsem nevěděl jak.
Erik po něm pokukuje. „Nemusíte tak spěchat,“ podotkne tiše. Rád by ho nechal na pokoji, ale to prostě nejde. Ty panenky musí svět vidět. Prudce dýchající Richard se zastaví. „Běžte pryč. Zmizte z mého života.“ „Nemohu.“ „Proč sakra ne? Najděte si někoho jiného pro ty svoje kejkle.“ „Já chci vás.“ Richarda bodne u srdce. Chci vás. Sakra, myslel, že už má chuť po sexu za sebou. Zřejmě není úplně mrtvý.
A jaké jsou vaše zkušenosti s naší službou nabídky pánských erotických pomůcek u Vás doma? Podělte se v diskusi! Michal, 49 let dne 17. dubna ve 12:45 hod. napsal: Byl u nás dealer Filip a byl naprosto úžasnej! Sešlo se nás na předváděčku 5 známejch a Filip přivezl asi 10 kousků sexy pánského prádla, který na sobě předváděl. Souhlasili jsme, že se nemusí převlíkat v ústraní, protože jsme byli na jeho nahý tělo zvědavý. Má krásný dlouhý péro s prověšenejma koulema…
„Halo!“ zařve nespokojeně, když ho nikde nevidí. Má tu čekat? „Dobrý den! Jmenuji se Erik Reček.“ Muž mu podává se širokým úsměvem ruku. „A co má být?“ řekne nevrle. Cizí lidi nemá rád. Když se mu rozsvítí. „Oh bože, omlouvám se, ale nepoznal jsem vás hned. To jste vy! Děkuji za pomoc. Co potřebujete?“ „Jsem rád, že jsem vás našel. Jak jsem řekl, jmenuji se Erik Reček a mám v Praze malou galerii Noční stíny. Rád bych vystavoval vaše panenky.“ V duchu zaúpí, když vycítí nesouhlasnou vlnu. Tohle bude těžký oříšek.
"Nerad vás ruším, hrdličky, ale večeře čeká." Ten hlas mi byl povědomý. Vstal jsem a málem mě ranilo. Miguel stál opřený o futra a usmíval se od ucha k uchu. Vykulil jsem oči a podíval se na Adriana. Ten jen mlčky koukal a usmál se na mě. Miguel vstoupil do místnosti a blížil se ke mně. Trošku mi připomínal Eriku v tý chůzi. Sebevědomá a ambiciózní. Stál naproti mně.
I přes ně jsem ale pořád jeho vyprávění považoval za fantasmagorickou pohádku, kterou vystavěl na základě mýho zážitku s padajícím kamením, kterej jsem mu po návratu z pláže svěřil, a on ho jen využil k tomu, aby se pobavil na můj účet. Jeho divoký kudrliny a klukovskej rozjívenej kukuč na mě jako by křičely, že je to kluk s bujnou a pohotovou fantazií.
Od malička jsem měl rád koně. Zdáli se mi jako nejkrásnější zvířata na zemi. Hodiny jsem se vydržel dívat, jak běhají v ohradách. A tak, když jsem dostal příležitost vypomáhat na jednom malém statku, neváhal jsem ani chvilku. Byla tam dost fluktuace zaměstnanců, protože kůň, to je dřina a starost. To krásné je až na konci. Snad to bude znít jako klišé, ale opravdu je pohled z koňského hřbetu nejkrásnější.
Nejvíc mě pak vzal ten záběr. Ani jsem nevěděl, že když mě Roman postříkal, vzal tu kameru do ruky a natočil tu mrdku na mým ksichtě. Když jsem pak viděl, jak za pomoci jeho honění stříkám svou vlastní mrdku k té jeho, tak jsem se znovu udělal…
„Jmenuji se Erik Reček. Mám v Praze malou galerii Noční stíny. Vystavuji všechno možný. Letos jsem náhodou u známých zahlédl jednu fotografii a zaujaly mě panenky. Dalo mi slušnou práci zjistit, že by to místo mohlo být tady. Tady to vystavoval!“ Na stole přistanou tři fotografie. Milan si jednu přitáhne a zkoumá. Nejsou nic moc, usoudí a potom mu to dojde. „To je Richard!“
Když jsem šel nahoru, přemýšlel jsem o tom, že není možný, aby měl tak dlouhý péro. Ta představa vyvolávala úzký prostor v mých kalhotách a zároveň šílenou bolest v mém análu. Jenže, když jsem vstoupil do pokoje, Miguel si ho honil a bylo mu absolutně jedno, že jsem klidně mohl bejt Elena. Mimochodem, jeho nářadí bylo opravdu neskutečně dlouhé.
Celkem s povděkem jsem viděl jen samý holky, samozřejmě krásky první třídy, ale i přesto mě uklidňovalo pomyšlení, že mě nebude nic a nikdo rozptylovat. Jako gay totiž nejsem imunní proti pohlednejm kolegům tanečníkům a modelům. Holky se na mě usmívaly a asi očekávaly, od jedinýho kluka v týmu, nějaký to povyražení.
Večer vášnivý milování. Nic takovýho jsem nikdy před tím nezažil. Jsem z toho totálně vedle, hormony naprosto splašený, nepřetržitá euforie. Pak si povídáme. Válíme se nazí po posteli a pořád si povídáme. Vydržíme takhle celou noc, spát vůbec nepotřebujeme. Za den padnou dvě krabky cigaret, ale mně je to jedno. Je mi totiž všechno jedno. Jsem zabouchnutej jako ještě nikdy.
„Něco dělejte, nebo se fakt zblázníte.“ Tehdy se poprvé rozesmál. Připadal si jako blázen a za dobu rekonvalescence měl tisíc chutí to vzdát. Zapomenout že nějaký Richard Vágner existuje. Něco mu v tom vždy zabránilo. Možná právě ironický suchý hlas toho psychouše, který ho nevybíravě popichoval.
MŮJ INZERÁT:Osobní trenér pro začínající ve fitness zdarma!Podmínky: Věk do 45 let, potřeba vybudování svalstva nebo získání kondice (nikoli snížení tělesné hmotnosti), čistotnost, spolehlivost, poslušnost, odměna za trénink protislužbou. Volba posilovny dle vlastního výběru.
Všechno se ve mně zastavuje, protože to říká tak, jako bych hned první den něco provedl. Chytám se proto dlaněma za opěradlo židle, která stojí u stolu naproti Richardovi, a čekám nějakej ten seřvunk.
Strhli z nich bederní roušky a zavěsili je do nějakých houpaček. Od pohledu bylo jasné, k čemu to slouží. Leželi vedle sebe na zádech, nohy ke stropu, přivázané provazy. Jejich hnědá pozadí tak byla cele k dispozici komukoliv, kdo přistoupil. Ruce jim zkroutili pod záda a svázali. Hlavy nechali přepadnout přes okraj houpačky tak, aby se do jejich úst pohodlně dostal každý s rozepnutým poklopcem.
Henry a Lee ztuhli. Henry se chvíli díval k obřadišti a pak řekl: „Jo takhle je to, Matt chce mít zase něco extra, nejhezčí péra, nejtěsnější díry, vždycky všechno voprcat jako první! Tak to teda ne! Lee, mrkni se, u toho oltáře mají čmoudi někde ten svůj zázračnej nápoj. Než se dostaví náš princ na bílým koni, trochu si tady s mladým pohrajeme!“
Takže jsem v kuchyni využil toho, že se mi tam u plotny nastavoval a bylo jasné, že chce mrdat. Kdyby ne, tak bych v sobě popřel přirozenost aktivního lovce, který zaútočí, když ucítí kořist, a to já neumím. Proto jsem po něm párkrát hrábnul, prsty zasunul tam, kde by prsty pořádného chlapa měly být a trochu se i otřel. Byl jsem nadržený, ale všechnu mrdku jsem šetřil pro Adama. Dostávalo mě to přesně do té nálady, ve které jsem chtěl být, až se vzbudí a přijde za námi.
Stáhl ze mě ten ručník a olízl si ret. Oddechl si a usmál se na mě. Nalil si na ruce masážní olej a pomalu se dotýkal mého nářadí. Nejdřív prohrábnul koule, pak se vrhnul na ptáka. Uchopil ho do ruky tak, jak kdyby ho měl rozbít, kdyby s ním zacházel hrubě. Stáhl kůžičku dolů a zazubil se na můj vystouplý, natlakovaný a červený žalud. Pomalinku ho osahával bříšky prstů. Začal jsem oddechovat.
Byl jsem víc zdrcený z toho, jak jsem zahlédl Matta, když se nahoře v úkrytu nad vším tím naším neštěstím bezohledně ukájel, namísto aby nám pomohl co nejdřív zahnat ty odporné černé údy s načervenalými špičkami a zbavil nás perverzního utrpení na kamenných blocích. Byl jsem tak zklamaný, až mě z toho bolelo na hrudi, a když odvezli profesora, zalitoval jsem, že jsem nejel domů s ním.
Nalil jsem jí punč a připili jsme si na nejlepší maškarádu v našem krátkém českém životě. Zničehonic vstala, hodila hlavou (její vlasy mě švihly po hlavě) a beze slov odešla. Pousmál jsem se a pod maskou jsem hledal všude možně Adriana. Nikde nebyl nebo jsem byl spíš asi slepej. Seděl jsem tam a nalejval do sebe pořád ten punč. Najednou si ke mně sedl Tyler.
Vzdychal, kňučel a nabízel mi veškerou svoji krásu. Ohon mu za krátko stál jako kolík a on mě nechal, abych si s ním hrál podle svých představ a já je také do nejmenších detailů proměňoval v realitu. Moje trenky praskaly ve švech, koule už zase posílaly na špičku žaludu dávky mazadla a testosteronem poháněné myšlenky mě pobízely, abych ho využil.
Jsem zvyklý poslouchat, tak jsem si ho vzal pořádně. Poctivě jsem se s ním mazlil jazykem, zasouval co nejhlouběji a vychutnával si nezřízenou mužskou sílu, kterou jeho pevný, vybuzený úd plný šťávy představoval. Byl jsem jím úplně omámený, ovládly mě pudy a instinkty. Už nikdy jsem ho nechtěl vyndat z pusy ven, už nikdy jsem nechtěl být bez něho. Navždycky jsem ho toužil držet, tvrdého a nekompromisního, plného živočišné síly.
Rychle jsem se proto otočil a zase začal mlátit do neproniknutelného křoví, které bylo všude kolem nás. Tentokrát ale s větší vervou povzbuzovaný testosteronem, který se ve mně začal vařit při pohledu na toho blonďáčka, kterému přes to jeho rozkošné tělíčko zůstal jen batoh, a také hnaný strachem z toho, že se do základního tábora nedostaneme před setměním.
Návrh ukázkové hodiny v rámci tělesné výchovy ve 3. ročníku na středních školách. „Výchova k tělesnosti“ bohužel zatím nenašla u ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podporu. Přitom výchova k tělesnosti mládeže by měla být nedílnou součástí školství. Budeme i nadále zkoušet výchovu k tělesnosti prosadit.
Strana 94 z 105
