Povídky

Já na pravé, on na levé jsme měli každý po jedné z jeho rukavic. Dlouhé prohřáté prsty propletl mými ztuhle promrzlými a tak je vložil do kapsy své bundy. Díky tomu jsme šli vedle sebe v bezprostřední blízkosti a vzájemně jsme jeden druhého zahřívali. Celou cestu až ke starému hřbitovu už jsme ale nepromluvili ani slovo. Jen jsme kráčeli tichým zasněženým hájem a hladili se palci.

Zůstanu opřenej o tu lampu a sleduju jeho záda, dokud se mi neztratí ve tmě. Snažím se zahnat slzy, který se mi hrnou do očí, ne, nechci kvůli němu zas brečet, a rozhodně ne tady. Ne pod tou jedinou lampou, kde je na mě ze všech stran vidět.

„Taky by u nás chtěl strávit noc,“ přidal Tom další informaci, jak tak byl zvyklý všechno dávkovat s mistrností lékárníka přesně odměřujícího jednotlivé ingredience. Sledoval, jak sebou Petr škubnul a už ten volant skutečně málem pustil.

„Cos mu udělal?“ roznesl se předsálím vyčítavý tón, když do něj vtrhla Monika. „Komu?“ zeptal jsem se podiveně, jako bych neprovedl vůbec nic špatného, ačkoli jsem si byl svého provinění moc dobře vědom. Otočil jsem se k ní. V jejím výrazu jsem si všiml opravdové naštvanosti. „Komu asi?“ vyhrkla na mě.

Zakření se na mě: „Jo tak líp! A z jakýho jako důvodu si myslíš, že se ti se mnou bude učit líp? Před klukama jsi mimochodem mý doučovací metody docela zdrbnul, což si teda ještě vyřídíme!“ Sleduju ho, jak odemyká dveře od bytu, a koušu se do rtu. „Však já jsem nikdy neřekl, že bys mě nic nenaučil, jenom že jsi vzteklej panovačnej šprťák s přehnanýma nárokama,“ poznamenám schválně trochu nadsazeně.

”Vidíš, kolibříku, život je přece krásný, vždycky přesně tak krásný, jak krásný ho dokážeme vidět.”

„Takže už nám zbývají jen kluci. Tady je snad největší otázka u Ježíše. Jak by podle vás měl vypadat Ježíš?“ Všichni se začali rozhlížet po hrstce kluků, která se rozhodla pro divadlo jako jejich zálibu. „Měl by mít dlouhé vlasy a vousy,“ začala se smát jedna dívčina z primy. „Ty se můžou vyrobit,“ přitakala paní Vendulka. „Ale dlouhé vlasy tu má Marek.“ „Ježíš byl hubenější!“ „…a svalnatější.“ Pohledy všech se upnuly směrem, kde jsme stáli my tři. Tedy spíš my dva. „No tak kluci, trika dolů,“ pokynula paní vedoucí a poposadila si s úsměvem brýle na nose. Tělocvičnou se roznesl hlasitý smích.

Rukama mapoval jeho tělo, přejel mu přes zadek na boky, které mu začal hladit a dál ho líbal na jemnou kůži. Mohl se zbláznit – hladil jej, rty a občas škádlivě i zubama potrápil jeho krk a připadal si jako v nejhezčím erotickém snu. Jak dlouho už se Aliho takto nedotýkal? Jak jen mohl zapomenout? Bylo to dokonalé! Hladit ho, laskat, poslouchat jeho steny, které mu občas unikly – miloval milování s ním, ale to všechno kolem, každý kousek jeho těla…

VAROVÁNÍ: Obsah může narušit víru čtenáře v jedno nebo více věroučných dogmat. Autor prohlašuje, že nemá žádné relevantní důkazy pro v textu uvedené spekulace, tvrzení a děje, vše si bohapustě vymyslel a předem se omlouvá všem „slušným lidem“, jejichž přesvědčení by mohlo být tímto textem jakkoliv dotčeno či uraženo.

Pokud jde o lásku, nejsou namístě žádné předsudky, milovat lze v každém případě i ďábla, je to nakonec vždy jenom trochu složitější chemický proces.

Uplynul další týden a celou tu dobu jsem se nemohl dočkat víkendu. Je s podivem, jak může být týden dlouhý. Ještě jsem tam nedorazil a přišla mi Smska. Přijď do herny jako pes!

Tom se naklonil k Petrovi a provokativně mu řekl do ucha: „Nechceš se taky projít?“ Jeho mnohoslibný úsměv se Petrovi líbil. Vydali se trochu jiným směrem než Jerry, přímo ke břehu a k lodím.

Jediná osoba na světě, před kterou se celý život musíte mít opravdu na pozoru, jste vždy jen vy sám.