Kamil a Ben - Návrh (4.)

Ben ucítil, jak mu Kamil jemným tlakem odtahuje kolena ještě víc od sebe; a i když ten následující dotyk očekával, stejně sebou trhl, jakmile Kamilova dlaň stiskla jeho penis. To, co se dělo dál, už ale rozhodně neočekával. Ucítil totiž, jak mu Kamil bere do ruky varlata a začíná kolem nich omotávat nějakou šňůru. A ne zrovna jemně. Teď už to Ben nevydržel, otevřel oči a znepokojeně se na Kamila zahleděl.

Kamil na Bena tázavě pozvedl obočí: „Copak? Chceš mi něco říct?“ zeptal se uštěpačně a začal tenký černý provázek omotávat pro změnu kolem kořene Benova naběhlého penisu.

„Co… co jako?“ polkl Ben zmateně.

„Třeba co měl znamenat ten kretén předevčírem…?“ pokračoval Kamil v omotávání a jen tak jakoby nic za tu šňůru zkusmo zatáhl.

Benovi uteklo bolestivé usyknutí, zatímco v hlavě se rychle snažil poskládat si myšlenky. Jakej kretén předevčírem…? Jo on naráží na to, jak si ze mě dělal srandu, za co mu prej děkuju, a já ho poslal někam a řekl jsem mu, že je kretén… „No… a co?“

„Jak jako – no a co? Máš ze mě prdel?!“ obtočil Kamil kolem Benových varlat a kolem penisu další pevnou smyčku a znovu zatáhl.

„Au!“ cuknul sebou Ben. Pak na Kamila naštvaně přimhouřil oči: „To mě jako odteď budeš chytat za každý slovo, který kdy řeknu, nebo co?“

Kamil znovu trochu zatáhl a užil si pohled na Bena, jak sebou automaticky trhnul. Pak vzal Benův penis do dlaně a začal mu ho jemně třít. „Hele, nedělej, že ses ještě nedovtípil, jaký jsou pravidla. Normálně si říkej, co chceš. Ale v rámci týhle hry,“ několikrát mu penis silně zmáčkl, „by sis měl začít dávat sakra pozor na pusu!“

Ben sebou znovu škubl, tentokrát ne bolestí, ale vzrušením. Jenže Kamil mu okamžitě přestal mnout penis a místo toho utáhl kolem Benových varlat další kousek provázku. „Takže? Nemáš mi co říct?“ zeptal se a znovu za provázek zatahal.

„Nech toho!“ zacloumal sebou Ben v marné snaze nějak uniknout Kamilovi z dosahu.

„To nebylo úplně ono…,“ uchechtl se Kamil a zatáhl znovu, o trošičku víc.

„Kamile…,“ Ben se bolestí celý napnul a užuž chtěl Kamilovi odseknout, že prostě neví, co chce slyšet, ale najednou mu to došlo: „Sorry za toho kreténa, jo?“

„Hmm…, to už zní líp,“ usmál se Kamil, naklonil se a jen tak zlehka Benův trčící penis pohladil.

Benovi utekl vzrušený povzdech, ale vzápětí sebou znovu škubl, když ucítil, jak Kamil zase hrubě zatáhl za provázek utažený kolem nejcitlivějších míst na jeho těle.

„Pokračuj,“ prohodil Kamil jakoby nic. „Ať si to zapamatuješ.“ A ještě jednou zatáhl.

„Omlouvám se, jasný? Vylítlo to ze mě omylem! Nemyslel jsem to tak!“ zkoušel Ben další a další formy omluvy, aniž si byl jistý, jestli je to to, co po něm Kamil chce. Ale když mu Kamil znovu dlaní jemně přejel přes penis a pak mu zlehka prohnětl koule, s úlevou si vydechl.

„Takže,“ Kamil ještě jednou lehce stihl Benův penis a pak se narovnal do kleku, „nejsem kretén?“ Díval se Benovi do očí, zatímco mu kolem šourku a penisu obtáčel další smyčku.

„Ne, nejsi…,“ vydechl Ben a znovu se celý zkroutil, jak se bezděčně snažil vymanit z Kamilových rukou. Seš, seš kretén! Seš úchyláckej kretén, když tě TOHLE baví mi dělat… A já jsem úplně stejnej úchyláckej kretén, do prdele, protože se mi líbí, když mi to děláš!

„No dobře,“ pronesl Kamil a naklonil se ke svému batohu. Tentokrát z něj vytáhl roličku široké černé lepicí pásky.

Benovi se za očima mihl strach, ale snažil se to odlehčit vtípkem: „Tos jako včera vykoupil hobbymarket, nebo co?“ Ještě to ani nedořekl a už si začal pohrávat s myšlenkou, jestli se radši nemá za své lehkomyslné vtipkování omluvit, aby si to u Kamila nerozházel ještě víc. Nedokázal si totiž představit, že by mu Kamil za trest tou páskou omotal jeho nejcitlivější a momentálně už tak docela zkoušená místa… To následné odlepování musí totiž zrovna tam pálit jako ďas!

„Tak nějak, haha,“ vytrhl Kamilův smích Bena z jeho neveselých úvah a on musel chvilku přemýšlet, na co mu Kamil vlastně odpověděl. Mezitím si Kamil podal nůžky, odtrhl z té pásky asi dvaceticentimetrový kus a odstřihl jej. „A teď se postaráme, aby z tebe už žádný případný neúmyslný nadávky nevylítly, hm? A mimochodem, zavři oči. A nech je zavřený, dokud ti nedovolím, že je můžeš otevřít. Ovšem pokud by to pro tebe měl bejt problém, můžu ti s tím pomoct a taky ti je přelepit…“

Ben oči okamžitě zavřel a nesouhlasně se zavrtěl: „Ehm… bez týhle zkušenosti bych se asi radši obešel, kdybych si mohl vybrat…“

Kamil se usmál. Jinou odpověď jsem ani nečekal. „Můžeš si vybrat. Jinak bych ti to nenabízel a rovnou bych to udělal. Fajn, tak nech oči zavřený, pro dnešek to takhle bude stačit. A teď ti zalepím pusu, takže už nemluv…“ S těmi slovy se nad Bena naklonil a přelepil mu ústa připraveným kusem černé pásky. Pak se na Bena zálibně zadíval. „Perfektní. Lusknout můžeš, předpokládám…?“

Ben mu rovnou názorně předvedl, že s tím nemá žádný problém.

„Bezva,“ okomentoval to Kamil, „platí to samý, co minule, jo?“ Ale nemyslím si, že bys chtěl tý stopky využít.

Ben kývnul hlavou. Celým jeho tělem projela další vlna vzrušení, a když doputovala do jeho rozkroku, díky těm několika smyčkám utaženého provázku to trochu zabolelo. Ale jenom trochu, tak akorát, aby ho to vzrušilo ještě víc. A to ho znovu trochu zabolelo… a to ho zase vzrušilo. A do toho to lano pevně utažené kolem jeho zápěstí. A páska přelepená přes jeho rty. A vědomí toho, že leží na zemi úplně nahý a Kamil si s ním může dělat, co chce… V penise mu znovu zacukalo a Ben sebou zakroutil, jako by od sebe chtěl to vzrušení odehnat. No ty vole! Jestli mi to Kamil co nejdřív neudělá, tak snad budu muset lusknout jenom proto, abych mu mohl říct, že to dýl nevydržím…

Kamil už ale neměl v úmyslu Bena nějak dlouho trápit. Naopak: nemohl se dočkat, až zase uslyší to jeho vzrušené vzdychání, tlumené tentokrát tím, že Ben nemůže otevřít pusu díky lepicí pásce. S tou přelepenou pusou vypadá mimochodem parádně bezmocně! Jednou rukou mu tedy začal pomalu, jemně hladit penis, zatímco druhou rukou z něj odmotával tu šňůrku. Radši. Napoprvý to myslím stačilo. Sice je očividně pořád dost vzrušenej, takže to asi zas až tak nepříjemný nebylo, na druhou stranu se ale svíjel solidně, když jsem za tu šňůru tahal…

Ben všechny ty vjemy málem ani nestíhal zpracovávat. Tím, že měl zavřené oči, bylo všechno mnohem… intenzivnější. Cítil, že Kamil uvolňuje tu šňůru, která mu tak zajímavě dráždila nejcitlivější místa, ale zároveň si nebyl jistý, jestli Kamil nechystá něco dalšího. Co když chce tu šňůru vážně nahradit tou pitomou lepicí páskou?

Když Kamil šňůru úplně odvázal a odhodil ji vedle sebe, Ben napínal uši, co to šlo, aby zachytil, jestli Kamil zase nešátrá do batohu, nebo jestli se náhodou neozve charakteristický trhavý zvuk, jak se lepicí páska odvíjí z roličky. Nic takového ale slyšet nebylo. Místo toho Ben ucítil, jak mu Kamil stiskl penis a začal mu ho honit, zatímco druhou rukou mu střídavě hladil a mačkal varlata. Ben si ještě stihl uvědomit, že ty hlasité, vzrušené zvuky, zkreslené díky lepicí pásce, které se tak rozléhají pokojem, vydává on sám… a pak už o sobě pomalu přestával vědět.

Kamilovým tělem pulsovalo vzrušení, když seděl na patách mezi Benovýma nohama, rukama se věnoval jeho penisu a pozoroval, jak se pod ním Ben zmítá – ale jenom tolik, kolik mu svázané, napnuté ruce dovolily. Příště mu svážu i nohy… a bude to ještě dokonalejší. Už jenom při té představě vzrušeně polknul a radši ji zase odehnal pryč. Nebo se tu udělám do kalhot – a ještě dřív než on… Radši svou pozornost zase plně zaměřil na přítomnost… a na Bena. Poznal, že Benovi do vyvrcholení už moc neschází, a tak mu levou rukou pevně stiskl kořen penisu, zatímco pravou dál pokračoval v pumpování nahoru a dolů. Ještě o malinko zrychlil… ještě o trošku… a pak už si vychutnával, jak se Ben propnul v zádech a z přelepených úst se mu vydral přerývavý výkřik, zatímco z penisu mu dlouho hromaděné vzrušení vystříklo ven. Kamil sperma nasměroval na Benovo břicho a dál mu penis jemně hladil a mačkal, zatímco sledoval, jak sebou Ben přestává házet a jak jeho prudké, trhavé lapání po dechu přechází do dlouhých, klidnějších nádechů a výdechů. Teprve pak se Kamil znovu naklonil ke svému batohu, vylovil z něj balíček papírových kapesníků a hned několik jich použil na to, aby otřel sperma z Benova břicha.

Benova mysl se pomalu vracela odkudsi seshora zpátky na zem. Ježíši! No to teda! To byla teda… jízda… Paráda…

Kamil Bena nechal, ať se vzpamatuje svým vlastním tempem… a bez Kamilových doprovodných poznámek, kterých měl sice v zásobě celou řadu, ale protentokrát si je odpustil. Přesunul se k Benovým rukám a začal si hrát s uzlem na provazu. Povedlo se mu jej rozvázat bez nutnosti použít nůž, takže jej z Benových zápěstí spokojeně odmotal a už teď se těšil, až ho příště zase použije. Zatím si jej odložil vedle sebe na koberec, chytl Bena za bradu a druhou rukou mu prudkým trhnutím odlepil z úst tu pásku. Ben usykl a hned si přejel jazykem přes rty.

„Jo a už můžeš otevřít oči,“ pronesl Kamil. Beztak je neotevře. „A oblíct se. Ale netrvám na tom,“ dodal s lišáckým úsměvem, popadl Benovo triko, vyvlékl ho z jeho rukou a hodil mu ho na hrudník. Pak si vzal ten provaz, zvedl se, zamířil k batohu a začal do něj všechny přinesené věci schovávat. Pohled mu mimoděk zalétl i ke stolu, na kterém stál džbán s limonádou a dvě skleničky. A do háje, já jsem úplně zapomněl na ten led! No, nevadí. Nechám si něco na příště.

Ben se mezitím posadil, několikrát zamrkal, aby se jeho oči přizpůsobily odpoledním sluníčkem osvětlené místnosti, a natáhl si tričko. Ověřil si, že se Kamil zrovna nedívá, rychle vyskočil na nohy a došel ke své šatní skříni, odkud si vytáhl čisté slipy a rychlostí blesku si je nasadil. Teprve pak se na Kamila otočil a zamyšleně se podrbal ve vlasech. Sakra, ale jak mu mám říct… jak mu mám navrhnout, že…

Kamil zrovna vytahoval z batohu průhlednou složku s několika listy papíru. Byl na nich vytištěný text včetně nějakých obrázků a vzorečků, po krajích doplněný o poznámky psané ručně. Kamil se vyhrabal na nohy a batoh si hodil na záda, zatímco Benovi podával tu složku: „Hele, včera večer jsem se pověnoval tý chemii… Myslím, že takhle nějak bysme to klidně mohli pojmout. Mrkni na to a dopiš k tomu svý komenty, jo? V pondělí se o tom můžeme ještě pobavit a ve středu to úplně kliďánko odevzdáme.“

Ben od něj tu složku zmateně převzal: „A proč se na to nepodíváme hned?“

„Protože nemám moc času, už musím… prostě… tak zatím čau,“ vypadlo z Kamila cosi jako vysvětlení i rozloučení zároveň a užuž se měl k odchodu.

Ben ho ale chytil za loket a zadržel ho: „Kam musíš?“

Kamil se Benovi vytrhl a trochu se ošil: „No… prostě už musím…“

„Počkej a nechceš… no, nechceš taky… ehm… můžeš přece… prostě, nemusíš kvůli tomu spěchat domů,“ snažil se Ben nějak srozumitelně vymáčknout. A i když se mu to moc nepovedlo, Kamil pochopil, kam míří.

„Jenže já to nemám tak úplně jako ty, víš? Potřebuju k tomu trochu soukromí a ne aby mě u toho pozoroval nejlepší kámoš! Jasně, můžu si u vás na chvilku odběhnout do koupelny, ale…“

„Ale tak jsem to vůbec nemyslel,“ přerušil ho Ben a zadíval se mu do očí.

„A jak teda?“ nechytal se Kamil.

„No,“ Ben nervózně přešlápl z nohy na nohu a sklopil oči, „že mi můžeš přikázat, ať ti to udělám já,“ hlesl potichu.

Kamilem v tu ránu projela vlna vzrušení ostrá jako šíp. Jasně, že si přesně tohle už představoval, a mockrát! Ale nikdy by ho ani nenapadlo, že by s tím Ben souhlasil. A nutit ho do něčeho takového opravdu nehodlal, ani v rámci hry.

„A ty… ty bys do toho šel?“ ujišťoval se Kamil.

„Jo. Jestli fakt chceš,“ odpověděl Ben, pohled pořád upřený do země.

Kamil vzrušeně polkl. No to si sakra piš, že chci! Ale… hm… dobrá. Akorát nám to udělám ještě trochu zajímavější. A svým způsobem lehčí.

„No, tak… Tak v tom případě mi tu chemii zase vrať… a klekni si. A sundej si znovu to triko, tentokrát už bez tý wrestlingový předehry, jasný?“ vrátil se Kamil do role; jeho hlas zněl najednou tvrdě a nesmlouvavě. „A ruce dej za záda. Nebo… levá ruka bude stačit.“

Ben všechny Kamilovy příkazy poslechl rychle – a rád. Na kolenou se před ním cítil tak nějak líp, poté co Kamilovi navrhl to, co mu navrhl. A když mě navíc zase sváže, bude to ještě lepší.

Kamil Bena obešel a klekl si za něj, ze zad si shodil batoh a už podruhé za dnešek v něm nahmatal černý provaz. No teda! To mě nenapadlo ani ve snu, že ho podruhý použiju tak brzo! Pak Benovi znovu provazem omotal levé zápěstí, načež vedl provaz kolem Benova pasu a obtočil ho několikrát kolem dokola. Potom, aby celý úvaz ještě víc zafixoval, natáhl provaz od Benova zápěstí nahoru, kde mu jej dvakrát omotal kolem krku, dal si ale pozor, aby to nebylo moc utaženě. Poté konec provazu znovu protáhl přes Benova záda k jeho levačce a tam jej dvakrát zasukoval. Není to nic moc, ale na to, aby mi to připomínalo, že teď tu Ben není jako můj nejlepší kámoš, ale jako kluk, kterej je tak trochu v mý moci, to stačí…

„Dobrý? Neškrtí tě to…?“ přeptal se Kamil, zatímco mírným tlakem na Benovo spoutané zápěstí opatrně zkoušel, jak je celý úvaz pevný.

„Ne,“ ozval se Ben a pobaveně dodal: „Pokud mě za tu ruku nezačneš schválně tahat nebo mi neřekneš, ať v ní celou dobu držím činku, budu v pohodě.“

Kamil se uchechtl. „To je náhodou skvělej nápad, jenže ty tu žádný činky nemáš, co?“

„To si piš, že ne! Nejsem přece blbej, kdybych je tu měl, tak je vůbec nezmiňuju,“ odpověděl Ben a opět si neodpustil pobavený, skoro veselý tón. Měl prostě dobrou náladu, protože Kamil souhlasil s jeho návrhem na prodloužení hry… a Ben už se na ten přídavek šíleně těšil.

A Kamil se těšil taky, takže se rozhodl to celé neprotahovat, i když by mohl. Však já si to tvoje vtipkování zase vyberu někdy příště! „Blbej možná ne, ale drzej seš neskutečně! Takže jestli vážně nechceš mít v příštích minutách omezenej přísun kyslíku, tak se teď sakra snaž, ať se mi to líbí!“ S těmi slovy ze sebe Kamil rychle sundal kalhoty i slipy, vytáhl židli zpoza Benova psacího stolu doprostřed místnosti, usadil se na ni do jakéhosi polosedu pololehu přímo před klečícího Bena a odhodlaně roztáhl nohy.

Ben se nepotřeboval nechat pobízet. Volnou rukou vzal Kamilův penis do dlaně a chvilku ho jemně, jakoby zvědavě ohmatával. Potom se předklonil a začal ho ochutnávat jazykem. Když Kamilovi uteklo vzrušené vzdychnutí, Ben to zavnímal jako pochvalu, jako důkaz, že si zatím vede dobře. S příjemným pocitem, který se v něm začal rozlévat, si vzal Kamilův penis do úst a začal ho sát, zatímco volnou rukou jemně masíroval Kamilovy koule. Vnímal Kamilovy reakce a podle nich měnil sílu stisku i tempo, v jakém se Kamilově penisu věnoval.

Kamil sebou vzrušeně škubnul. Napjatě se v židli vzepřel… pak se uvolnil… pak sebou zase trhnul… a zase si uvolněně, přesto vzrušeně vydechl. Obdivně na Bena zamžoural skrz přivřená víčka. Ty vole, kde se to naučil?! S pocitem, že se v příští vteřině udělá, si skousl dolní ret, aby utlumil zvuk, který se z něj užuž dral… jenže Ben znovu zpomalil a Kamilovo vyvrcholení oddálil.

Kamil to už nemohl vydržet: „Bene,“ vydechl přerývavě, „jestli mě neuděláš do pěti vteřin, tak ti to nedaruju!“

Ben se sám pro sebe spokojeně usmál, ale jinak nedal vůbec nijak najevo, že Kamila slyšel… nebo že by ho hodlal poslechnout. Jednak mu dělalo dobře, že Kamilovi působí takovou rozkoš… a druhak, už teď se těšil. Na ten Kamilův nedar, haha.

Dál tedy jemně sál Kamilův penis pusou a přejížděl přes něj rty, zatímco prsty ho něžně, skoro lechtivě hladil přes naběhlá varlata. Teprve když mu k uším dolehlo další Kamilovo trhavé nadechnutí, rozhodl se, že déle už ho trápit nebude. Vzal Kamilův penis do ruky a u kořene ho pevně stiskl, zatímco pusou mu ho kouřil stále rychleji a rychleji. Kamil dýchal stále prudčeji, hlasitě vzdychal, a když sebou celé jeho tělo mohutně škublo, Ben rychle uhnul hlavou a místo toho začal Kamilův penis pumpovat dlaní. V tu samou chvíli z Kamila vystříklo sperma a Ben tu dávku taktak stihl nasměrovat na Kamilovo křečovitě se stahující břicho. Nebyl si ale jistý, jestli to v Kamilových očích nebude něco jako prohřešek, to, že mu to neudělal pusou až do konce.

Kamil se zhrouceně opřel do židle a vychutnával si, jak v něm doznívá ten výbuch slasti a celým jeho tělem se pomalu rozlévá příjemné uspokojení. Tak… tak to teda bylo NĚCO! Ben je… hmm… skrytej talent, haha… Ještě chvilku si dopřál nechat oči zavřené, zatímco se pomalu snažil dostat pod kontrolu svůj zrychlený dech. Potom se donutil oči otevřít a sotva se setkal s Benovým zkoumavým pohledem, oba očima ucukli. Kamil se i s židlí málem převrátil, jak se snažil natáhnout se pro papírové kapesníky do svého batohu.

Ben si sedl na paty a chvilku Kamila pozoroval, jak si utírá sperma ze svého břicha, načež už to nevydržel a do prodlužujícího se ticha hlesl: „Promiň, že jsem… ale já… no…“

„Nech toho,“ přerušil ho Kamil, kterému hned došlo, kam Ben směřuje, a usmál se na něj. „Bylo to… skvělý, jasný? A nikdy po tobě nebudu chtít, abys to polykal, to nechám čistě na tobě…“ I s židlí se od Bena kousek odstrčil, vstal a použité kapesníčky odhodil do koše. Pak přešel těsně za Bena a vyštěkl, teď už bez úsměvu: „Klekni si pořádně!“

Ben okamžitě přestal posedávat na patách. Vnímal, že si Kamil klekl těsně za něj a ucítil, jak ho pevně sevřel nad pravým loktem, aby mu zabránil v pohybu. „Některý věci ale rozhodně nejsou čistě na tobě,“ pronesl Kamil, stiskl Benovu levačku a zatlačil mu ji směrem dolů. Provaz na Benových zádech se napnul a Ben se musel trochu prohnout v zádech, aby se tomu tahu přizpůsobil, pokud se nechtěl nechat uškrtit. „Takže když ti řeknu, že máš na něco pět vteřin, tak tím myslím pět vteřin, a ani o jednu zasranou vteřinu víc, jasný?“

„Jo…,“ zalapal Ben po dechu.

„Super. Takže každou tu vteřinu navíc ti příště spočítám, těš se! Máš jediný štěstí, že dnes už mám děsnej hlad, protože jinak bych to udělal hned.“ A s těmi slovy přestal Bena pevně svírat a místo toho začal rozvazovat uzel na jeho zápěstí.

Ben ucítil, jak Kamil uvolňuje provaz omotaný kolem jeho těla, a tak si dovolil se zeptat: „Takže za každou vteřinu navíc je jeden zápornej bod, jo? Kolik jich teda už vlastně mám dohromady? Těch bodů?“

„Spoooustu zápornejch. A jeden… dva kladný. Teda tři,“ odpovídal mu Kamil a bylo slyšet, jak se u toho usmívá.

„Pf, to by mohl říct takhle neurčitě každej. Budu chtít vidět nějaký vyúčtování,“ dobíral si ho Ben rozverně.

„Já ti ho příště ukážu. Ale věř mi, že si budeš přát, abys ho radši neviděl,“ slíbil mu Kamil vysmátě.

Když byl Ben konečně volný, promnul si levé zápěstí a začal se rozhlížet po svém oblečení. Kamil zrovna házel smotaný černý provaz do batohu a natahoval se po svých slipech.

„Takže… ještě pořád někam spěcháš? Nebo tu zůstaneš?“ zeptal se Ben zvědavě.

„Jestli tu máte něco dobrýho k jídlu, tak zůstanu,“ uculil se na něj Kamil a začal si oblékat kalhoty.

„Jasně že máme! Taky mi docela vyhládlo… Něco nám nachystám a pak teda doděláme tu chemii, jo?“

„Ty ses do toho slova úplně zamiloval, vole! Chemie sem, chemie tam…,“ utahoval si z něj Kamil.

„Kreténe!“ prskl po něm Ben rozveseleně. Zamiloval jsem se do něčeho úplně jinýho.

„Už zase? To si ze mě děláš prdel?!“ rozchechtal se Kamil.

„Co jako? Teď už si na žádný body nehrajem, ne?“ zatvářil se Ben nevinně a natáhl si triko.

„To sice ne, ale to neznamená, že si od tebe nechám líbit nadávky, víme?“

Ben mávl rukou: „To není nadávka. To je tvý druhý jméno, kámo.“

„Ts, ty se mi snad zdáš!“ kroutil Kamil naoko pohoršeně hlavou. Díky bohu se mi ale nezdáš.

„Hele, nemel a radši se pojď sám podívat do ledničky, na co máš chuť… Je tam toho docela dost,“ pozval ho Ben do kuchyně.

„A co kdybysme si k tý sváče pustili ten seriál, jak jsi o něm posledně mluvil?“ navrhl Kamil.

„Jasně, můžeme ho prubnout,“ souhlasil Ben.

„Tak vidíš, tak jsem měl zase pravdu,“ zasmál se Kamil a dobrácky poplácal Bena po zádech, zatímco oba mířili do kuchyně.

„A v čem?“ nechápal Ben.

„No, že na tu chemii dnes dost možná zase nedojde, haha!“

„Třeba ten seroš po prvním dílu zabalíme,“ pokrčil Ben rameny.

„Možný to samozřejmě je, ale já bych to viděl spíš tak, že se budeme muset sejít ještě v pondělí. V úterý už to nepůjde, to mám trénink…,“ uvažoval Kamil nahlas, když otvíral ledničku. „Takže si na pondělní odpoledne nic neplánuj, hm?“ mrkl na Bena – a pak už svou pozornost plně věnoval prozkoumávání obsahu jednotlivých přihrádek.