Filtr povídek

  • GD
Styltvrďárna
Datum publikace17. 10. 2018
Počet zobrazení6450×
Hodnocení4.42
Počet komentářů10

Věděl jsem, co jsem chtěl. Bylo to docela riskantní. Nemuselo by se to vyplatit a mohl bych skončit na krchově. Kdo ví, co ta nadržená zvěř bude se mnou dělat. Já to však chtěl taky. Tančíc jsem se vzdálil od okraje, abych se později přiblížil o to ještě víc. Velice jsem dbal na to, aby můj tanec byl co nejvíce dráždivý. Takhle jsem to udělal několikrát. Bylo úchvatné je sledovat, jak jim vadí, že se vzdaluji, a pak tu nadrženou radost, když se blížím.

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace16. 10. 2018
Počet zobrazení2663×
Hodnocení4.28
Počet komentářů15

Zůstala stát se skloněnou hlavou. Obávala se, jak bude upír reagovat, až spatří její oči. Na rozdíl od vlkodlaka bude vědět, co znamenají. Jen na to pomyslela, ozvalo se: „Sundej kápi a ukaž se.“ Udělala to. Pozvedla hlavu.

  • JN
Stylromantika
Datum publikace14. 10. 2018
Počet zobrazení5500×
Hodnocení4.64
Počet komentářů19

Na křižovatce cest tu stojí malý dřevěný přístřešek, taková bouda, jen takový stan, ale ze dřeva. Tak akorát, aby se do něj vešel bytelný stůl a dvě lavice. Tady se dá počkat, dokud se nepřežene ten nejprudší déšť. Vešel jsem dovnitř a shodil batoh a pláštěnku. Ticho. Jen tiché šumění deště. A kroky. Před boudou se objevil kluk. Mohlo mu být tak kolem třiceti. Byl štíhlý, vysoký. Žádný šampion, ale hezký, normální kluk. Měl dlouhé, tmavé, rovné vlasy, které spadaly na jeho mužná ramena a rámovaly oválný obličej s hezky tvarovaným nosem. Docela hezký kluk, blesklo mi hlavou.

  • Kashttan
Stylklasika
Datum publikace13. 10. 2018
Počet zobrazení2374×
Hodnocení4.88
Počet komentářů10

Bože, čeho jsou ti lidí schopní. „Co to je sakra za magora,“ zakleju nahlas, když to vidím. Tu silnici za městem znám, nepřijde mi na ní nic nepřehlednýho a auto z dálky nevypadá tak špatně, že by jel jako prase. Kamil už je u auta, pokouší se otevřít dveře normálně, ale nejde to. „Sebe, nechoď sem,“ zařve na mě po chvíli. Zrychlím směrem k rozmačkanýmu autu.

  • kuscheltyp
Stylromantika
Datum publikace11. 10. 2018
Počet zobrazení4447×
Hodnocení4.79
Počet komentářů57

"Matyáši, znáš muj pohled na všechno to slavení svátků, narozenin a dalších milníků, co nám vždycky řikaj, že je zase další rok v kýblu a my jsme neuďáli naprosto nic, co by po nás jednou zustalo," zkoušel jsem se bránit, když začal nalíhat, jak teda vyřešíme našeho Valentýna. Heh… Našeho Valentýna?! "Hele, spali jsme spolu," přeháněl Matyáš. "Tančili jsme spolu na plese. A důkaz, jak tě mám rád, nosim na srdci. Nevim jak ty, ale pro mě to je jako vztah," dorážel i přímo v hodině.

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace9. 10. 2018
Počet zobrazení2553×
Hodnocení4.59
Počet komentářů4

Levan se probudil. Dobře se mu spalo, už dlouho nebyl tak odpočatý a svěží. Protáhnul se, až mu v kostech zapraskalo. Posadil se na posteli. Kde je Sebastian? Rozhlédl se, nikde nikdo. Zavřel oči, soustředil se na něj a poznal to hned. Nemohl být daleko a byl v pořádku. „Sebastiane?“ zavolal do prázdna.

  • Tomáš98
Stylromantika
Datum publikace8. 10. 2018
Počet zobrazení2720×
Hodnocení4.67
Počet komentářů6

Ach jo, to jsem zase položil otázku. Dominik byl chvíli zticha a nic neříkal, jen koukal do blba. Tak mě napadlo, že ho trochu rozveselím. Odložil jsem sklenku a přiblížil se k němu blíž. Až když se můj nos dotýkal jeho tváře, jako bych ho chtěl políbit, jsem řekl: „Zapomeň na to, jestli si pamatuješ, před tím v předsíni jsme měli něco rozdělaného.“

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace7. 10. 2018
Počet zobrazení2744×
Hodnocení4.72
Počet komentářů12

Přivřel oči, bylo tak příjemné oddávat se jeho dotekům. Do zad mu vypaloval horké cestičky svými prsty a na hrudi ucítil jeho horké rty. Kruci. Neměl začínat rozhovor polibkem, momentálně má mysl zastřenou touhou. A znovu pocítil i chuť napít se jeho krve.

  • Kashttan
Stylromantika
Datum publikace5. 10. 2018
Počet zobrazení2565×
Hodnocení4.75
Počet komentářů13

Hodím Vojtovi míček. Nemám moc rád psy, ale tenhle je jinej. Takovej trochu jako Sebastián. Jaký pán, takový pes… možná. Šli jsme dozadu k rybníkům. Slunce už pomalu zapadalo za vodní hladinu. Všude byly červánky a já se cítil šťastný. Sebastián se smál, Vojta pobíhal kolem a vrtěl ocasem.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace4. 10. 2018
Počet zobrazení4801×
Hodnocení4.88
Počet komentářů8
Oceněnípovídka roku 2018

„Skočíme si večer na chvíli na ryby?“ „Dobře, tak jo.“ Já na chytání ryb nic nevidím, ale Bert tvrdí, že při tom relaxuje a baví ho to. Nahodí, posadí se. Já si sednu rozkročmo za něj, chytím ho oběma rukama okolo pasu, přimáčknu se a položím hlavu na jeho záda. Takhle relaxuju já. Z jeho napětí už poznám, kdy ho mám pustit, protože se natáhne pro prut.

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace2. 10. 2018
Počet zobrazení3271×
Hodnocení4.45
Počet komentářů10

Lykan ležel na zádech, ruce a nohy rozhozené do stran, nahý. Sebastian sledoval jizvy na jeho těle. Mnohé z nich dokázal identifikovat. Kousnutí a škrábance od upíra poznal bezpečně. Množství jizev ho udivovalo, nemohl to úplně posoudit, nevěděl, kolik jizev z bojů by měl, kdyby nějaké měl. Po zhojení zranění nezůstane upírům žádná jizva. Snadno se tak pozná čistokrevný od proměněného.

  • GD
Styltvrďárna
Datum publikace2. 10. 2018
Počet zobrazení9341×
Hodnocení4.39
Počet komentářů9

Když Ken začal servírovat krabí salát a víno, jeho utrpení se bleskurychle minimálně zdvojnásobilo. Každý z hostů mu totiž, jakmile se k němu těsně přiblížil, bezostyšně zajel rukou mezi nohy a počal mu ohmatávat a mačkat penis. K vlastnímu zděšení a studu Ken brzy pocítil, že se mu pohlavní úd začíná topořit. Hned jak to bylo možné, mladý muž s nemalým ulehčením zmizel zpět do kuchyně. Greg ho za několik málo minut následoval.

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace29. 9. 2018
Počet zobrazení3289×
Hodnocení4.75
Počet komentářů13

Lukas vrávoravě vykročil a málem upadl. Opřel ho tedy o sebe a vedl halou ke schodišti. Na schodech se Lukas zapotácel a málem je strhl oba. Elstar ho zachytil a prostě vzal do náruče. Kolem krku se mu ovinuly dvě hřejivé ruce a Lukasova tvář se přitiskla k jeho krku. Šimral ho svým dechem a vlasy se neposlušně toulaly na rameni. Když vyšel po schodišti, zahnul ke dveřím pokoje, loktem otevřel dveře a vstoupil.

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace23. 9. 2018
Počet zobrazení3501×
Hodnocení4.47
Počet komentářů18

Sebastian se na něj zašklebil. Uchopil pevně ruku, přitáhl si ji ke rtům a zabořil do ní zuby. Krev mu naplnila ústa, něco takového nikdy neochutnal. Nedalo se to k ničemu přirovnat. Tělo se probouzelo, Levanova síla proudila do něj. Kousnutí moc nebolelo, ale cítil se divně. Kupodivu ne nepříjemně, naopak. Ke svému překvapení zjišťoval, že na něj má tahle naprosto bláznivá situace docela stimulující účinky.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace19. 9. 2018
Počet zobrazení3388×
Hodnocení4.68
Počet komentářů16

Obraz mladíka, který sedí v interiéru u stolu, přičemž za ním jsou vidět otevřené dveře do další místnosti. Ruku položenou klidně na stole, dívaje se zádumčivě z obrazu. Takové ty oči, které vás sledují, ať jste kdekoli v místnosti. Světlé vlasy po ramena. Tmavý, začernalý obraz. V rohu obrazu nejasný nečitelný erb a nápis. Adamovi se s obtížemi podařilo přečíst: AETATIS SUE XXI. Takže portrétovanému bylo dvacet jedna let. O rok starší než Adam.

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace18. 9. 2018
Počet zobrazení4787×
Hodnocení4.35
Počet komentářů14

Čekal, až uslyší zvuk motoru. Prohlížel si mladíka. Jeho tvář, která teď, když byl v klidu, působila něžně. Levan si ji pamatoval z boje, tvář dravce, pro něj nádherného dravce. Chtěl ho, živočišná touha mu proudila v žilách. Odhalená světlá kůže vypadala ještě bledší vedle Levanovy opálené pokožky. Pohladil ho jemně po tváři, sklonil se a políbil ho do vlasů. Zavřel oči a vdechl jejich vůni. Zavrčení motoru mu dalo znamení, že je čas.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace16. 9. 2018
Počet zobrazení5121×
Hodnocení4.64
Počet komentářů14

Se sestrou jsme vždycky měli zakázáno se k rašeliništi i jen přibližovat, takže nás samozřejmě lákalo. Ta oka vody, ostrovy rašeliníku, sem tam zakrslá břízka. A nejhezčí to bylo, když se nad slatí lehce převalovala mlha. Bylo to jak romantická pohádka. Zastavil jsem se a koukal na slať. Ve sluníčku vypadala klidně a nevinně. Vzal jsem větší kámen a hodil jsem ho na kus, co vypadal jako cestička. Dopadl s mlasknutím a hned se začal potápět. Zavřelo se za ním bahno se zvukem, který zněl jako zoufalý povzdech.

  • kuscheltyp
Stylromantika
Datum publikace15. 9. 2018
Počet zobrazení3450×
Hodnocení4.52
Počet komentářů32

"Spíš mi pověz, co brácha. Je dobrej? :-)" Šmarjá, jak to teď Majda myslí? Je to jen vyptávání starší ségry, aby řeč nestála? Chce slyšet, že brácha už je dospělej a rozumnější? Nebo hodlá vyzvědět, jestli třeba netají nějaký průšvihy? Ne že by nějaký měl, teda žádný, o kterejch bych věděl, ale od práskání tu nejsem. A nebo… heh, nechce snad vědět, jestli jsem s nim spokojenej v posteli?! Jako… jsou přece lidi a neni jich málo, který se i na tohleto zeptaj uplně klidně, ve stylu co chceš k obědu?

  • devil
Stylklasika
Datum publikace14. 9. 2018
Počet zobrazení3551×
Hodnocení4.19
Počet komentářů4

Lehká, stále ještě letní oddechovka. S Petrem jsme si od začátku vcelku sedli a on, v rámci utužení našeho přátelství, chodil po pokoji jen triku a trenkách. Ale spíš se chtěl jen předvádět. Ještě když se vrátil z koupelny jen v triku a ručníku, chvilku jsme si povídali, sedíce každý na své posteli.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace10. 9. 2018
Počet zobrazení5285×
Hodnocení4.88
Počet komentářů10

- Co sakra chtěl říct tím "zbaveni svého chtíče"? - zašeptal Oliver. - Přesně to, na co myslíte. Kastraci. - - Nevypadá, že by to neschvaloval. - - Možná to bude tím, že to schvaluje. -

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace5. 9. 2018
Počet zobrazení4736×
Hodnocení4.63
Počet komentářů13

Probudily to hlasy. Skupinka chlapců se dostala do podzemí. Přelezli mříž u vchodu a vydali se pátrat do hloubi. Nadšené hlásky, světelné kužele baterek, které objížděly zdi. Nic z nich necítilo. A přece – jeden, jeden by mohl být vhodný! Otestovat. Rozlétlo se to proti němu. „Fuj, strašně mě tu zamrazilo!“ vykřikl chlapec a chytil se za hrudník. Už vědělo – miluje svou matku, která jeho a otce opustila. A vědělo už, jak matka vypadá. Teď útok… Nikdo z chlapců si nevšiml v postranní chodbě malého víru prachu, který začal rotovat a zvedat se jako vzdušný čertík.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace1. 9. 2018
Počet zobrazení8008×
Hodnocení4.77
Počet komentářů19
Oceněnípovídka roku 2018

Prohlížel jsem si ho. Ten širokej hrudník, ze kterýho stékaly černý chlupy na břicho. Hodně mě to rajcovalo. Usmíval se, vypadal strašně pobaveně. Co ho mohlo pobavit? Kam kouká? Jo, na mý plavky, na kterejch je sakra znát, že jsem vzrušenej. Do háje, když si teď stoupnu bokem, bude to vidět ještě víc, zády se přece neotočím. Smiloval se a zvedl oči k těm mým: „Jdeš do vody?“

  • JN
Styltvrďárna
Datum publikace30. 8. 2018
Počet zobrazení7426×
Hodnocení3.59
Počet komentářů5

Přikročil ke mně blíž a zase si hrál s mými bradavkami. Jako by je zkoumal. Hnětl je, mačkal je, tahal za ně. Pak sjel svou rukou níž a začal prozkoumávat můj rozkrok. Nejprve si vzal do parády moje koule. Vzal je do ruky a hnětl je. Jako kdyby zkoumal jedno varle po druhém. Pak zapojil i druhou ruku, kterou si koule pod mým pérem "zaškrtil". A druhou rukou je začal lehce mačkat, hníst a tahat. Zaklonil jsem hlavu a lehce sténal. "Děkuji, pane. Děkuji, pane."

  • Tom16
Stylromantika
Datum publikace29. 8. 2018
Počet zobrazení2091×
Hodnocení4.50
Počet komentářů5

Peter vstal skoro ráno, pretože sa mu aj tak už nedalo a prehadzovať sa na posteli ho už nebavilo. Aj tak sa necítil moc vyspatý, skôr akoby ho prešiel parný valec. Tak sa postavil z postele, ponaťahoval sa a pár sekúnd pozeral na jasné slnečné ráno. Lenže do hlavy sa mu vkradol pomaly ten problém, ktorý pravdepodobne bol za dverami spálne. Mozog sa mu pomaly rozbiehal. Čo ak sa mu včerajší večer len prisnil, možno si udrel hlavu a potom sa po byte rozprával sám so sebou, možno to bola všetko len halucinácia a on sa potreboval len vyspať.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace27. 8. 2018
Počet zobrazení4672×
Hodnocení4.84
Počet komentářů19

U přechodu jsem zastavil, auto, které přijíždělo, zabrzdilo. Pokývl jsem hlavou, jako že děkuju, a rozběhl se po přechodu. „Petře, stůj!“ zaslechl jsem výkřik, někdo mě chytil za rameno a strhl zpátky. První auto mě pustilo, druhé, které ho předjíždělo, by mě smetlo, kdyby mě někdo nestrhnul zpátky. Rozklepala se mi kolena, musel jsem se opřít o sloup. Kdo mě vlastně stáhnul zpátky?