Filtr povídek

„O tom nepochybuju,” řekl Górdan potichu a zlověstně. Pořád se ale neměl k tomu, aby mě osvobodil. Můj trest ještě neskončil. Znovu mě obešel dlouhými kroky. Slyšel jsem, že bere do ruky něco jinýho než jezdeckej bičík. Pak se zase přesunul za mě a já zaslechl nezaměnitelný zasvištění. Naskočila mi husí kůže jako pralinky. V hradním podkroví bylo chladno, ale tím to nebylo. Polila mě čirá hrůza.

Klekl jsem si k němu na zem a objel mu nasliněným prstem levou bradavku. Ucukl a zhluboka se nadechl. Sehnul jsem se a rozhodl se, že si dám vlastní lekci v sebeovládání. Olízl jsem mu bradavku špičkou jazyka a pak obkroužil dvorec. Vtáhl vzduch mezi zuby a celej se napjal. Pokračoval jsem v dráždění rychlejma pohybama na hrotu bradavky a pak se přesunul k druhý a taky ji pěkně poškádlil. To už mu tekla slina ze žaludu pomalu až na zem. Dýchal pootevřenou pusou, a kdybych se ho jednou dotkl, stříkal by.

Ignis přestal. Vstal. Zatímco ležící postava se nemohla ani zvednout a pomalu se plazila z pokoje ven, pekelník se nehnul. Mladík se díval na jeho záda, roztrhané cáry kůže mu visely v pruzích, viděl odhalené maso. Na rukou krev, tolik krve. Pak se otočil a Lukáš spatřil rozdrásaný hrudník, pohlédl do potemnělé tváře hořící vztekem. Na krátký okamžik zaplavila Lukáše vlna strachu, prchavý okamžik.

Dlouho po půlnoci usínali v leže na boku. Vítek přitisknutý zády k Alexově hrudi a břichu, zadkem přesně v jeho klínu. V pase ho objala silná paže a v této poloze ho k sobě Alex ještě víc přitiskl. Líbal ho do vlasů. „Nevrť tím zadkem, nebo se nevyspíme,“ zachroptěl. „Nevím, o čem mluvíš,“ uchechtl se Vítek. Moc dobře cítil, jak Alexova chlouba tvrdne a narůstá. Zavrtěl se znovu. Alex ho jemně kousl do krku, Vítek zvrátil hlavu a zašeptal: „Ještě jednou, na dobrou noc?“

Mladík si ho prohlížel s neskrývaným zájmem, i když měl pořád strach. A Damien se najednou cítil nesvůj. Byl to pro něho dost neobvyklý pocit. Pohled zvláštních očí se mu propaloval kůží. Prudce vstal, ale vůbec si neuvědomil, že stále drží Mathiase za bradu. Ten byl tak nečekaně rychle a dost bolestivě postaven na nohy. V úleku pootevřel rty, zhluboka se nadechl, ale ani se nepohnul. V Damienovi se vzedmula vlna touhy, měl chuť se sehnout a políbit Mathiase. Rychle ho pustil, odstoupil. Uhranutě se díval na mladíkovo tělo. Nedokázal si pomoct.

Denny by musel bejt slepej, aby si toho nevšiml. Změřil si mě tím svým pohledem a pak se mi bezostyšně zadíval přímo do rozkroku. Cejtil jsem, jak se mi krev žene do slabin, a ocas mi ztvrdnul ještě víc. Přišel ke mně a suverénně se o mě otřel tou svou boulí. Položil mi ruce na půlky a přimáčkl se ke mně.

Górdan mě několikrát tvrdě ošukal, a když si chtěl před dalším kolem odpočinout, vrazil mi do zadku buď anální kolík, nebo rovnou vibrátor. Myslím, že za celou sobotu bych spočítal na prstech jedné ruky okamžiky, kdy jsem neměl něco zasunuté v díře. Rozhodl se, že mě zlikviduje, a to se mu fakt dařilo, protože po pár hodinách jsem už prosil o slitování a o přestávku na odpočinek.

Vzbudil se brzo ráno pocitem nedostatku vzduchu. Lapal po dechu, pocit, jako když mu někdo tiskne něco na obličej. Vyletěl z postele, otevřel okno, nepomohlo to. Neovladatelně mu vyletěla ruka a strhla fólii, která kryla tetování. Pocit dušení hned ustoupil. Chytil se za krk a zhluboka se nadechl. Teda, co tohle bylo? Zavrtěl hlavou a šel do koupelny. V zrcadle si prohlédl své tetování. Divný, vůbec nebolelo… a vypadalo, jako by ho tam měl odjakživa. Kluk v uvolněném postoji se na něj díval z levého ramene a Albert si najednou uvědomil, že má jeho rysy. Dopodrobna. Bylo to jako jeho fotografie. Znovu zavrtěl hlavou a usmál se na tetování: „Čau, Kérko!“

Klekl jsem si na kobereček, protože pokud by mne Górdan našel jinak než vkleče s koleny od sebe, vystrčeným zadkem a s rukama za zády, bylo by to hodně zlé. Ocas mi pod břichem trčel jako svíce a já si nevítaně uvědomil, kolikrát za poslední tři dny jsem musel vzdorovat pokušení. Zákaz mého pána ale nebylo možné neuposlechnout. Sice bych mu mohl lhát, protože ověřit si pravdu nijak nemohl, ale to bych lhal zejména sám sobě, a navíc Górdan by to na mně poznal. Pokud jsem chtěl s Górdanem hrát D/s hru, nesměl jsem sám sebe podvádět, to by to pak bylo o ničem.

„Studené jídlo mi nevadí, studená postel ano.“ Strčil telefon do kapsy a vyrazil. Za dvacet minut už odemykal dveře. Honza mu šel naproti. Pohodlné tepláky a volné tričko, bos. Políbil Romana na uvítanou lehce na rty. Silné paže si ho přitáhly těsněji k tělu. Polibek se prohloubil. Mladík se odtrhl „Vážně nám to vystydne.“ „Vážně je mi to jedno.“

Náš vězeň začal řvát, protože si ho zatím nikdo nevšímal. Probudil se se spoutanýma rukama i nohama a s páskou na očích, takže se asi nijak dobře necítil. A nejistota mu taky moc nepřidávala, znal jsem to sám z vlastních zkušeností. Vojáci SAS byli sice na eventualitu zajetí připraveni, ale přesto jsem věděl, že mají strach. Vzal jsem si elektrický bič a zkontroloval, že mám pistoli v pouzdře u pasu nataženou. Pak jsem suverénně nakráčel do cely řvoucího vojáka a vrazil mu elektrický bič mezi nohy.

Co si ještě pamatuju, tak že před barem jsme si dali jointa, a vím, že jsem celej rozesmátej a vytlemenej volíbával všechny holky ze třídy, pamatuju si vášnivou líbačku s Petrou (byla to teda taková hra, nic spolu nemáme, vona má svýho kluka, a navíc je o něco větší než já, což není těžký, já nejsem moc velkej, jsem hubenej, tmavej, holky říkaj, že španělskej typ). Jo a do tý líbačky s holkama se připlet Arny s představou, že ode mne taky dostane pusu.

Jazyk mého milence se přesunul ze šourku na hráz a já jen slastně zavřel oči a vnímal škubání v ocasu, který na laskání toho citlivého místečka ochotně reagoval. Ach bože, ani ve snu by mne nenapadlo, že po těch elektrošocích budu nějaké sexuální aktivity schopný. Bolest koulí na mne ale působila stejně zaručeně jako vždycky.