Filtr povídek

  • waza
Stylromantika
Datum publikace16. 11. 2012
Počet zobrazení3036×
Hodnocení4.37
Počet komentářů1

Kroky blíž znějí, hlasy se smějí
Boky se zhoupnou, podrážky šoupnou
Ticho se vyplo, světlo se zaplo
Ulice žije, kdo využije… Tebe?

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace14. 11. 2012
Počet zobrazení4138×
Hodnocení4.55
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

„Proč jsi to udělal, všechno jsi zkazil!" Už se neudržím, nechci dělat scény na veřejnosti, vší silou zadržím slzy a uteču na záchod. Naštěstí tam nikdo není, tak povolím stavidla a brečím nahlas, nevím, co mám dělat, nechci Jozífka ztratit, nechci ho trápit, co to vlastně dělám, proč to dělám, proč se nedokážu se ovládnout.

  • Marttius
Styltvrďárna
Datum publikace13. 11. 2012
Počet zobrazení32545×
Hodnocení4.36
Počet komentářů10
Oceněnípovídka roku 2012

Školní chlapecký příběh vznikající online na nočním chatu, který si nehraje na literární dílo, ale ostrým spádem si v něm každý zahrál to, čím chtěl být ve svých snech.
Max je na střední škole nový, nastoupil do posledního ročníku, stejně jako Honza, který tu už je trochu kápo. Oba spolu chodí na stejné patro. Max potkává Honzu pravidelně na chodbě a nevynechá žádnou příležitost zajít za ním na záchod. Záchodky na téhle škole jsou ještě postaru, jen žlábek, na který chodí kluci pěkně vedle sebe tělo na tělo.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace12. 11. 2012
Počet zobrazení3815×
Hodnocení4.21
Počet komentářů2

Když projedou, hnou se kupředu pomalým tempem. Začíná ztrácet přehled, jaké je datum. A který je den, to už neví vůbec. Pátek, sobota nebo už možná pondělí? Jdou nějakou dobu, když jim nad hlavami proletí letka německých letadel. Dvě letadla se z ničeho nic oddělí a proletí těsně nad nimi. Všichni se přikrčí. Oddechnou si, ale pak si někteří povšimnou, že se stroje vracejí. Jeden začne shazovat bomby.
Stejný kvílivý zvuk smrti jako v Dunkerque. Zavře oči, zakryje si uši.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace11. 11. 2012
Počet zobrazení3738×
Hodnocení4.50
Počet komentářů1
Oceněnípovídka roku 2012

„Přestavuji vám studenta Karla Jandáka, který" ale větu nedokončí, protože já se otočím, zalapám po dechu, leknutím couvnu a šlápnu mu na nohu.
„Jak jsem říkal, my se už trochu známe, pane řediteli," slyším hlas, který si s ničím a nikde nemohu splést.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace10. 11. 2012
Počet zobrazení2939×
Hodnocení4.18
Počet komentářů0

Ludvík i on věděliže dneska je to na dlouho naposledykdy jsou spolu takhle nerušeniChlapec byl pevně rozhodnutýže tato poslední společná noc bude zároveň i prvníPrvníkdy se milenci dá cele a se všímco k tomu patří.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace7. 11. 2012
Počet zobrazení3883×
Hodnocení4.28
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

Spadla mi čelist. Bude s námi někdo bydlet? A co tak najednou? Pravda, z horní části bytu jsme užívali jen terasu s malým bazénem a zimní zahradou, je to vlastně samostatný byt, ale přece jen, bude tam najednou cizí člověk. Že by mamčin přítel? O žádném ale nevím, ale třeba ho přede mnou tají, taková krásná ženská a nikoho už tak dlouho nemá. Ale tomu by zase přece byt nepronajímala, toho by tam prostě nastěhovala.

  • Jim
Styltvrďárna
Datum publikace6. 11. 2012
Počet zobrazení13358×
Hodnocení4.54
Počet komentářů2

Docela vytlemení (pivka udělaly svoje) jsme rozrazili dveře toho hazlíku a vydali se k mušlím. U prostřední si zrovna rozepínal poklopec nějakej zajíc. Sjel jsem ho pohledem (hubenej, ale velmi šukatelnej). Podíval jsem se na Marťase, ten na mě mrknul a šel si stoupnout vedle něj. Já se šel postavit z druhý strany. Kolouch zrovna vytahoval péro. Slušnej nástroj, i když na nás s Marťasem neměl. Mates se s tím nesral a na jeden pohyb vytáh to svoje dělo i s koulema. Udělal jsem totéž a čekal jsem, co bude. Nechcali jsme ani jeden.

  • Full.of
Stylklasika
Datum publikace5. 11. 2012
Počet zobrazení4926×
Hodnocení4.25
Počet komentářů3

Josef teď trochu zpomalil, do hry vstoupily totiž i jeho ruce, a protože o to hlavní se starala jeho pusa, zamířily kolem. Jindra měl docela malé koule, nebo se to tak alespoň zdálo, přitisknuté k tělu, jak se ochlazovalo. Hladil ho po nich a představoval si, že dokáže hmatem cítit, jaké napětí v nich teď panuje, na co se připravují.
"Zrychli! Zrychli, prosím tě..., musíš."

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace5. 11. 2012
Počet zobrazení4546×
Hodnocení4.59
Počet komentářů3

Mladík ho pozorovalVzpomněl sijak se ho tenkrát dotýkal..Myslel na to častoČastěji než zdrávoNapadlo hože by bylo příjemné si to zopakovatAle nenašel odvahuMalíř zaznamenal jeho touhusám na tom nebyl lípPoložil ho opatrně do trávy a začal ho něžně líbatLudvík si chvějící se rukou otevřel kalhoty..Germainovy ruce i ústa poskytly zmučenému tělu slastnou úlevu.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace4. 11. 2012
Počet zobrazení4757×
Hodnocení4.04
Počet komentářů2

„Proč chceš můj souhlas?“ udiveně se otáže Max a položí mu ruku na paži. Miluje toho štíhlého vysokého Angličana. Vlastně neví, kdy se do něj zamiloval. Při prvním setkání, nebo později ve vězení, nebo někdy jindy? Nebo to bylo, jak šel čas?
Ethan se zardí. „Chci sepsat náš příběh z války.“ Max stáhne ruku, udělá krok vzad.
„Proč? Přece je to za námi nebo ne?“
Ethan rozpačitě přejede klávesy stroje. „Nevím. Možná jen na tu dobu nechci zapomenout a možná chci zanechat nějaké svědectví o tom, jaké to bylo ve skutečnosti. Ale pokud nechceš, nebudu psát,“ řekne úzkostlivě. Max se vedle něho posadí a přemýšlí.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace4. 11. 2012
Počet zobrazení4191×
Hodnocení4.56
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

„Ano, jsem rád veselý, rád si dělám legraci, ale tohle je vážná věc! Já tě miluju a tvoje nedůvěra mě dopaluje! Podívej se na sebe, prosím tě, vždyť ty jsi tak krásný chlap, chytrý, milý a já ti přesto věřím, že zůstaneš jenom můj. Tak prosím věř i ty mně!" Na konci se mi už třásl hlas a zůstal jsem klečet a položil mu ruce na ramena a skrze slzy se mu podíval do očí.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace31. 10. 2012
Počet zobrazení4085×
Hodnocení4.22
Počet komentářů1
Oceněnípovídka roku 2012

„Ale mami, to přece nemůžu panu Vondrovi udělat, počítá se mnou do konce července," koktám trochu, protože fakt neumím lhát, a kdybych přiznal, že to je soukromých důvodů, máti by mě pěkně setřela.
„A to jako panu Vondrovi staršímu nebo mladšímu?" praví moje matička zcela vážně, 

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace31. 10. 2012
Počet zobrazení2578×
Hodnocení4.41
Počet komentářů0

Wojciech zakloní hlavu. Ví, že k tomu muselo dojít. Už od jejich setkání čekal, doufal, ale neodvažoval se něco říct a najednou je to tu. Jan rozepne knoflíčky, odhalí jemný župan, který stáhne, až zůstane plátěná košile s kalhotami. Nemůže se dočkat, až ho ve světle uvidí nahého. Stáhne mu vysoké boty, odmotá z nohy onuci. Polaská svou rukou nárt. Polkne. V denním světle je ještě hezčí než v jasu svíček, kdy ho viděl naposled, ale potom zaslechnou lomoz.

  • Jim
Styltvrďárna
Datum publikace30. 10. 2012
Počet zobrazení9803×
Hodnocení4.63
Počet komentářů1

Ani nevím, proč mě v tom metru nechali. Možná mě přehlídli, možná… měli svůj důvod. Vím akorát, že jsem se probudil v odstavený soupravě a nademnou stáli voni.

  • Kashttan
Stylromantika
Datum publikace29. 10. 2012
Počet zobrazení4326×
Hodnocení4.08
Počet komentářů7

Nikdy jsem s Kikinem takhle nemluvil a najednou jsem si uvědomil, že pokud ne dnes, tak už nikdy. Celou tu dobu, co jsem s ním seděl, jsem toužil. Toužil jsem, aby se jeho úžasné rty dotkly těch mých, toužil jsem, aby mi daroval ještě jeden kouzelný úsměv, ale hlavně jsem toužil po vstupence do jeho bolavé duše. Najednou se ze mě, z namachrovanýho cápka, stal někdo, kdo nemohl najít nejen slova, ale hlavně dost odvahy.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace29. 10. 2012
Počet zobrazení3091×
Hodnocení4.48
Počet komentářů0

Nevěděl, kam ho proud lidí nese, a bylo mu to jednoNahrnuli se do krčmy a piliA on s nimiHrnuli se ven a zpívali a hulákaliA on s nimiTěžký po domácku vypálený alkohol mu stoupl do hlavyZačal se motat a byl rádkdyž ho podepřely silné pažeA náhle byli v tmavé uličcety silné paže ho přitiskly ke špinavé zdi jakéhosi baráku a muži ho začali prohledávatRázem vystřízlivěl a začal se bránitA volat o pomoc.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace28. 10. 2012
Počet zobrazení3804×
Hodnocení3.27
Počet komentářů4

„Díky moc.“ Před Wojciechem přistane korbel, víno. Vezme cínovou karafu a nalije si víno do korbelu. Napije se, až mu víno teče po bradě, takovou měl žízeň. Rukávem si utře bradu. Takže ten Kamiński má možná jeho koně nebo taky ne. Obvinit šlechtice z krádeže koně to se rovná přinejmenším šarvátce, ale spíš by to skončilo u soudu. Nemůže si dovolit se potahovat po soudech, ale kůň je vzácný, sedlo neméně. Musí je získat zpět. 

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace28. 10. 2012
Počet zobrazení5099×
Hodnocení4.58
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

To křeslo je nejen staré a krásné, ale i prostorné a nečekaně praktické. Když si hodím nohy přes opěrák ruky, můžu sedět Jozífkovi na klíně a líbat ho, hladit ve vlasech a cítit jeho rty na mých, na mém krku, na ramenech, jeho prsty, jak jemně přejíždějí po mých bradavkách, po břiše, já můžu hladit pevné svaly na jeho hrudi, porostlé tak měkoučkými a jemnými chloupky

  • tom90
Stylklasika
Datum publikace25. 10. 2012
Počet zobrazení6489×
Hodnocení2.69
Počet komentářů2

„Co si dáte, pane?“
Ti asiati jsou úžasně úslužní. Tebe, brouku.“
„Ale, pane, já mám ještě práci.“
„Vždyť tu máš prázdnej lokál, tak nekecej.“
„Ale pane…“
Píp… Píp…

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace25. 10. 2012
Počet zobrazení4506×
Hodnocení4.54
Počet komentářů3
Oceněnípovídka roku 2012

Seběhnu k domovním dveřím, otevřu a octnu se půl metru nad zemí, cestou nahoru dostanu rychlou pusu, kterou stihnu vrátit při tom, jak mne Jozífek staví zpět na zem. Ovšem na zemi je jenom moje tělo, duše jásá v blažených výšinách. Vrzání otevírajících se dveří mne ale vytrhne nejen z toho opojení, ale i z jeho náruče.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace22. 10. 2012
Počet zobrazení4529×
Hodnocení4.53
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2012

 nejsou to jen polibky, cítím jeho ruku, která sjíždí po mých zádech až tam, kde už to záda dávno nejsou, druhou mne pevně přitáhl k sobě, moje dlaně jsou v jeho vlasech, na jeho zádech…

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace21. 10. 2012
Počet zobrazení4884×
Hodnocení4.30
Počet komentářů1

Když se Germain sehnul a dotkl se roušky, Leon se posadil. Hebká látka po něm sklouzla dolů a on tu seděl nahý. Mladý malíř sklopil oči a sehnul se pro látku. Leon ho vzal za ruku. A jemně si ji položil do klína.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace17. 10. 2012
Počet zobrazení6910×
Hodnocení4.47
Počet komentářů8
Oceněnípovídka roku 2012

… Jestli jsou moje teorie šedivé a žití zlatý strom se zazelená úplně jinak? To nic, zelená je přece barvou naděje 

  • drsoul
Styltvrďárna
Datum publikace17. 10. 2012
Počet zobrazení9084×
Hodnocení4.16
Počet komentářů3

-Tihle dva! Nejsou to oni, ale jsou stejní  prolétlo Danovi hlavou. Ucítil příjemné mrazení v zádech a celé jeho tělo se napjalo. Potom se uvolnil a připravil se na lov...