Venkovský příběh – 3. Klučičí večírek

Od našeho zážitku u rybníka uteklo pár měsíců a nastal konec listopadu. Zážitek skutečně zůstal tam u Volšáku a ani my mezi sebou jsme se k tomu už ani slovem nevrátili. Všichni jsme se za to tak nějak styděli. Já na to však vzpomínal pravidelně a přemýšlel, jestli i kluci na to vzpomínají a jak. Já na tom byl tak, že mi to přišlo divné, ale ne hnusné. Asi jsem v tom viděl, že je naše přátelství utužené na maximální možnou míru. A ačkoli mi to bylo vnitřně trapné, musím přiznat, že jsem i myslel na to, že bych to klidně zopakoval, ale pak jsem tu myšlenku zase hodně rychle zahnal s tím, že tohle je přes čáru. Tahle myšlenka se však vracela pořád a pořád a já přemýšlel, jestli i někdo z party má podobné uvažování.

Za ty tři měsíce se toho stalo opravdu hodně, zatímco na konci srpna jsme byli ještě skupina nezkušených paniců, tak od té doby z tohoto klubu vypadli již tři členové. Kromě Kaká, který od té doby měl momentálně už třetí známost, byl venku Dominik, který to dal definitivně dohromady s Monikou a samozřejmě to mělo přirozený vývoj. Dominik byl však gentleman a jen nám oznámil, že už je na tom jako Kaká, ale že nebude dělat monstr oslavu s konfetama a ohňostrojem, což Kaká nesl trochu těžce, protože přesně to čekal. A třetím, kdo vypadl, byl Pucek, který se nám jednoho večera pochlubil, že to dal do kupy se spolužačkou Aničkou a že už taky všechno proběhlo. Jelikož to bylo asi dva týdny po Dominikovi, tak se samozřejmě Kaká do Pucka pustil, že zase kecá a že jen machruje, aby dohnal jeho s Dominikem. Dominik musel tehdy Kaká trochu zklidnit, jelikož byl fakt zabedněnej. Je pravda, že Pucek, aby zapadl do party, si rád občas něco vymyslel nebo přidal, ale jak jsem ho sledoval, tak jsem mu v tomto věřil. Pucek pak o týden později Kaká utřel, jelikož nám představil svou Aničku osobně, když za ním přijela na víkend domů.

Anička byla moc fajn holka, typově k Puckovi seděla, byla taky trochu korpulentnější, ale velice milá, veselá a taková zkrátka normální holka do nepohody. Že jsem se až divil, že si Pucek našel tak fajn přítelkyni.

Poslední mohykán jsem byl tedy já, prožíval jsem tehdy takový divný pocit. Říkal jsem si, že by se mi asi líbilo, kdybychom v tomhle směru nebyli k sobě tak otevření a bylo to každého soukromí. Kluci prostě věděli, že jsem ještě s holkou totálně nezkušený. Dost jsem se kvůli tomu trápil, ale vnitřně mi to vlastně ani nevadilo, spíše to bylo o tom, že jsem cítil, že na mě kluci vyvíjejí určitý tlak, abych se tohoto břímě zbavil. Oni to rozhodně nemysleli nijak špatně, ale stavěli mě do situace, kdy už prostě musí co nejdříve něco proběhnout, stůj co stůj.

Právě tehdy, v ten pozdně podzimní pátek, jsme se sešli na večerním pivu v hospodě pana Šichty, který nás vítal s tradičním pozdravem:

„Ahoj kluci, tak co, přišli jste na šichtu?“

„Dobrý večer, pane Šichta, jojo, přišli jsme na páteční noční šichtu,“ odpověděli jsme sborem.

Pana Šichtu, chlapíka ve věku mého táty, s knírem, obrovským bachorem a křečovými žilami, měli snad všichni rádi. Zvláště my, mladá generace, neváhal nám natočit pivo už v dobách, kdy jsme do plnoletosti měli ještě pěknou řádku měsíců. Když měl obslouženo, koukal na hospodskou televizi, kde sledoval buď sport, nebo nějaké přiblblé telenovely. Měl předplacené nějaké kanály, a pokud jsme vydrželi přes 23. hodinu, tak na některém z nich se začalo vysílat porno. Takže jsme s klukama měli podívanou, kterou jsme mohli řádně komentovat. Nevýhodou však bylo, že pan Šichta v jedenáct večer zcela ztratil zájem o hospodu, a tak, pokud byl někdo nasucho, musel začít významně kašlat, bouchnout o stůl prázdným půllitrem nebo jakkoli jinak upoutat pozornost, aby se mu dostalo obsluhy.

Když jsme zasedli, spustil hned Dominik:

„Tak hoši, příští sobotu je ta Mikulášská zábava, takže jakmile tady skončí dětská zábava, fotřík mě překecal, abych dělal děckám Mikuláše a on, že bude čert, letím se domů najíst, sprchnout, převlíknout a přesně ve dvacet nula nula sraz u mě. Monika vyzvedne Petru, takže máme jistotu, že Petra přijde taky. Fílo, za týden už budeš v našem dospěláckém klubu, tak se pořádně připrav. Monča vysondovala, že se Petě fakt líbíš, ale je to blbka, že ti to neumí říct. A ty jsi taky trouba, že se neumíš vyjádřit.“

Kaká s Puckem mě začali plácat po ramenou:

„Jooo, konečně si Fíla taky zapíchá.“

A začali mi radit co a jak. Já byl z toho zase celý vykolejený a tím, že bylo jasné, že mě chce i Petra, bylo jisté, že se příští sobotu stane to, na co jsem se těšil, ale tím, jak mě všichni povzbuzovali a vlastně mi to tak trochu domluvili, hlavně Dominik s Mončou, jsem z toho měl hrozné obavy a mohu říct i strach. Já to takhle asi nechci, ale zase nesmím zklamat Petru, kluky a vlastně i sebe. No už abych to měl za sebou.

Ještě nějakou dobu jsme seděli v hospodě, když Dominik prohlásil, že je tam dnes nuda, a tak jdeme k němu, má tam pivo a budeme tam i spát. Pustíme si nějaký horor a bude pohoda. Nakoupili jsme nějaké chipsy a tyčky a vyrazili. Dominik měl pokoj ve druhém patře jejich domu a pokoj to byl velký, měl tam i druhou postel, takže jeden z nás spal na posteli a další dva si nafoukli matraci a spali na zemi. Měl tam telku, DVD, věž a dokonce vlastní malou lednici. Jeho rodiče tyhle naše návštěvy tolerovali, jen jsme se museli krotit v našich hlučných projevech, abychom nevzbudili Dominikovu ségru, která byla o šest let mladší, a taky rodiče si chtěli užít zaslouženého spánku.

Tyhle večery jsem měl moc rád, kecli jsme si vedle sebe, sundali kalhoty a jen tak v trenkách měli domácí pohodu, kdy jsme čuměli na filmy, hráli nějaké hry a drbali jak staré báby. V pokoji jsme vždy nechali rozsvícenou jen malou lampičku, tak jsme měli i takovou potemnělou atmosféru. Tohle jsme provozovali už od mala, dříve za souhlasu našich rodičů, později už byla dohoda, že když budeme u někoho přespávat, napíšeme našim SMS, u koho dnes spíme, a bylo vyřešeno. Nejčastěji jsme spali u Dominika a Kaká, kteří měli lépe vybavené pokoje a celkově vše větší a pohodlnější než já s Puckem. Samozřejmě i já jsem chtěl taky někdy pohostit, ale muselo to být plánované, abych s taťkou zařídil pokoj pro spaní a celkově se to tam nějak upravilo. Pucek byl potomek zdejších sedláků, a tak jeho rodiče měli povahu “nikoho raději nezvat, nic neukazovat, aby jim lidi nezáviděli“. Nicméně Pucek si sem tam u nich naši návštěvu vydupal s tím, že jeho furt někdo hostí, a tak chce i on na oplátku kluky pozvat.

Při našem klučičím večeru jsem krásně zapomněl na svou obavu z příštího týdne, i když párkrát to, co mě příští sobotu čeká, bylo také zmíněno. Právě asi při těchto večerech jsem byl nejšťastnější a s partou mi bylo hrozně dobře. Což jsem si uvědomil právě dnes a tak trochu se zamyslel, jak dlouho ještě budeme tyto naše večery, resp. noci dělat. Jsme na prahu dospělosti, nebude trvat dlouho, rozutečeme se, najdeme si budoucí manželky, budeme mít děti a tohle všechno bude minulost. Seděl jsem tam a začal být možná zbytečně nostalgický, koukal na ty moje tři kumpány, jak tam sedí, baví se, pošťuchují se, ale neuvědomují si, jak je tato chvíle vlastně vzácná. Přesně takovéhle úvahy mi byly podobné, a proto jsem asi vypadal často tak zasněně.

Toho si všiml Dominik a řekl:

„Fílo, ty jsi zase nějakej zasněnej, že ty už chceš, aby byla sobota za tejden, co?“

Usmál se a naznačil gesto holčičích prsou na své hrudi.

Pucek vyvalil oči:

„No to je jasný, ten už se nemůže dočkat, až bude kocour v troubě.“

Kaká se zvednul, postavil se nade mě a začal se mi svým rozkrokem v trenkách kroutit pár desítek centimetrů před obličejem:

„Za týden se ti Peťa bude takhle kroutit před ksichtem se svojí kundičkou a bude po tobě celá dychtivá. Jooooo Fíloooo, už si na mě sáhni, už mi ho tam vraž!“ začal vzdychat.

Začal jsem se smát:

„Ty jsi přece kokot,“ a chtěl ho odstrčit, jenže v šeru pokoje jsem se blbě trefil a v ruce jsem měl najednou jeho péro. Lekl jsem se a místo toho, abych ho pustil, jsem ještě víc zmáčkl.

Kaká uskočil a začal hysterčit:

„Co děláš, ty prase?!“

„Sorry, já tě chtěl jen odstrčit a nějak jsem se blbě trefil.“

„No to víš že jo, to ti tak věřím, jsi už nadrbanej, tak už jsi tam viděl Petinu čičinu a neudržel ses! Musíš počkat, tady těžko zasuneš.“ A pohrozil mi naoko prstem.

„Co? Von ti šáhnul na ptáka?“ ptal se zděšeně Pucek.

„Jo!“ vykřikl Kaká. „Je vidět, že Fíla už to potřebuje jako sůl,“ smál se.

„Ty vole, já tě prostě neviděl, já myslel, že tě plácnu do boku,“ bránil jsem se.

„Ty vole, tak snad ti neuhnije ruka,“ komentoval Pucek.

„No počkej, jako že mám na něm nějakou plíseň? Já ho mám furt vypíglovanýho, připravenýho na akci, pojď, chceš si přivonět?“ nabídl Kaká Puckovi.

Dominik se smál, ležel na boku na zemi:

„Já z vás chcípnu, vy jste fakt banda hovad.“

Po chvilce se ozvalo ťukání na dveře, do pokoje nakoukl Dominikův táta:

„Hele chlapi, trochu se zklidněte, Magda už spí, jste slyšet až dolů.“

„Jasný, tati, sorry, ztišíme to,“ řekl Dominik.

Ještě jsme si dali pár piv, koukali na nějaký ten horor, který stejně nikdo nevnímal, a spíše jsme jeli v drbech. Dlouho po půlnoci jsme začali pomalu usínat. Druhou postel si ukořistil Kaká, já si lehl k posteli Dominika a Pucek k Danovi. Všichni tři už usnuli, jen já měl hlavu plnou myšlenek. Znovu se mě zmocňovaly podivné obavy z toho, co příští týden přijde. Bude to hrozný trapas. Třeba z toho nakonec Petra couvne. Třeba dostane krámy, ale to asi ne, to by se to tak divně neplánovalo a nedomlouvalo. Připadal jsem si, jak kdybych měl jít na nějaký předem domluvený sňatek, jak se to dělalo ve středověku a vlastně se to dodnes i někde stále děje.

Abych zahnal tyhle myšlenky, promítl jsem si v hlavě dnešní fajn den. Nejvíce mi v hlavě jela situace s Kaká, kdy jsem mu omylem sáhl na péro. Byl to zvláštní pocit, ale ač jsem se té myšlence bránil, co to šlo, musel jsem si přiznat, že ne nepříjemný. Rozhodně jsem neměl pocit, že by mi měla uhnít ruka, nebo jak to Pucek říkal. Začal jsem i přemýšlet nad tím, jaké by to asi bylo, kdyby byl tvrdý, tak jako tehdy u Volšáku. Kakáho penis je tak nějak stejný jako náš, viděl jsem ho hodněkrát ve sprchách, když jsme šli na plavečák, ale to, jak se mu zvětší, když se vzruší, je něco neskutečného. Začal jsem se sám před sebou stydět, že mám vůbec takové myšlenky, když mě příští týden nejspíše čeká první sex s Petrou, kterou mám fakt rád, i když okolo sebe furt chodíme… no jak dvě prvničky. Nakonec se mi podařilo také usnout.

Ráno, no spíše dopoledne, vtrhla do pokoje Dominikova mamka:

„Vstávejte, už je dávno den, nebuďte jak shnilý poledne,“ zarazila se a hned pokračovala, „teda vy tady máte ale smrad, vopičáci, koukejte si otevřít okno.“

Otevřel jsem oči a podíval se po pokoji, Dominik byl zachumlaný kompletně do deky a mně nad hlavou jen trčela jeho obrovská noha. Pucek ležel na zádech a ruce rozhozené do stran, jak kdyby byl ukřižovaný. Kaká byl stočený do klubíčka, měl asi divoké sny a hodně se převaloval a nějak si stáhl trenky pod zadek, a tak do místnosti svítila jeho maličká, ale velice pevná prdelka. Musel jsem se nad tím výjevem pousmát.

„Dobré ráno, paní Pavelková,“ pozdravil jsem Domčovu mamku.

„Dobré ráno, Filipe,“ podívala se na svého synátora a dobrotivým, rádoby vyčítavým tónem pokračovala, „no tak, Domku, ty si sem pozveš kamarády a takovej smrad tady máš.“

Dominikova ospalá a pomačkaná hlava vylezla odkudsi z peřin:

„Mamčo, to není jen moje práce, na tom se podíleli všichni.“

„Má pravdu, paní Pavelková, já na tom mám taky svůj podíl,“ přihlásil se Pucek a uprdnul si tak strašně, že jsme si mysleli, že pod ním rupla ta nafukovačka, na které spal.

„Puckuuuu, ty nechutný prase, teď tady chcípneeeem!“ ozval se ze svého komatu Kaká.

„Teda vy byste se měli odstěhovat do vopičárny,“ řekla paní Pavelková a otevřela okno raději sama. Když se otočila od okna, prohlédla si nás takovým zasněným pohledem a povzdechla si: „Teda kluci, vy jste tak vyrostli, ještě nedávno jsme vás vyháněli z pískoviště a teď už z vás jsou takoví habáni.“

Jak si nás prohlížela, dala se na odchod, teprve nyní si všimla Kakáho svítícího zadečku, zastavila se:

„Teda Dane, vím, že to bude znít blbě od starý báby, ale ty máš opravdu moc hezký zadek, je vidět, že hodně sportuješ, to ty holky musíš od sebe odhánět.“

Káká otočil hlavu, usmál se:

„Děkuji, paní Pavelková, nejste vůbec stará, moc vám to sluší, to víte, snažím se a klidně vám svůj zadek budu chodit ukazovat častěji.“

„No zase to nebudeme přehánět, Dane, to si nech pro nějakou mladou slečnu. Radši vstávejte, za chvilku máte snídani na stole!“

Dominik vystřelil z postele jak namydlený blesk s polštářem v ruce, zamířil ke Kaká se slovy:

„Hele, hele, klidni hormon jo!“

Jak ovšem Dominik vstal a byl jen v trenkách, byla jasně vidět jeho ranní erekce, což si uvědomil a otočil se k mámě zády, aby to schoval. Nicméně to stejně všichni viděli. Dominikova mamka si svého potomka prohlédla, mile a pyšně se usmála a již bez dalšího slova odešla. Dominik došel ke Kaká a začal do něj bušit polštářem.

„Neee neee, já to tak nemyslel, já to myslel, jako že bych k tobě chodil spát častěji, přísahám,“ volal Káká, pak si všiml Dominikova nadělení v trenkách a začal si konečně natahovat ty svoje. „Ty vole, já už si ty trenky nandám, nebo mi ho tam ještě našroubuješ, když vidím, jak ti stojí.“

Chudák paní Pavelková, tohle ještě musela slyšet, ta si s námi užila. U snídaně jsme také nebyli moc ctnostní a vyslechla si spousty puberťáckých řečí, že by se musel každý červenat.

V sobotu měli kluci rande se svými děvčaty, takže já měl plonkový večer a padla na mě zase ta podivná obava z toho, co bude na té zábavě. No alespoň jsem měl klid a mohl se na to nějak začít připravovat a vše řádně nastudovat při sledování péčka.