Venkovský příběh – 2. Kaká slaví

„Mamíí, koupíš mi v krámě nějaký chipsy, kolu, malinovku, bagety, zeleninu a kuřecí maso? Kaká dělá večer na Volšáku nějakou oslavu, tak klukům udělám svoje bagety.“

Bagety s grilovaným kuřecím masem a zeleninou byl takový můj tehdejší majstrštyk a kluci se po nich mohli utlouct. Limči se hodily, jelikož mi bylo jasný, že přitáhnou jenom alkohol a na tohle nebudou myslet. A já se navíc budu tvářit jako vzorný synek, který nepije, i když už může.

„A co bude slavit? Vždyť Dan měl přece narozeniny už v červnu,“ zjišťovala starostlivě mamka.

„Nevím, je to prý překvapení, ale bude to něco velkýho, když dělá takovou oslavu,“ odpověděl jsem.

„To bude něco kvůli fotbalu, asi z něj udělali kapitána,“ pozvedl od novin hlavu táta.

„Asi jo, Pepo, Dan je na fotbal šikovný,“ potvrdila mamka.

Moji zlatí rodiče, takoví kliďasové, moc se nehádají, a když začnou, tak se taťka zdekuje do dílny a čeká, než zhoustlá atmosféra prořídne. Taťka je strojní zámečník u jedné firmy v Písku, čerstvý šedesátník, s pleškou a postavou takovou typicky českou s pivním pupkem, který se hrdě tyčil před jeho tělo. Svým způsobem trochu nevýrazný člověk, který dlouho mlčel, ale když promluvil, byla to sranda, jeho různá přirovnání situací byla neskutečná. Mamka o dva roky mladší, taky spíše oplácanější, kuchařka ve školní jídelně, naštěstí ne v té, kam jsme s klukama chodili na základku. Byla to ona, kdo vedl naši domácnost, a tak musela být někdy přísnější, ale celkově anděl. Nejvíce to bylo vidět na Vánoce, kdy vše muselo být pinktlich, měli jsme naklizeno, navařeno, napečeno a díky ní bylo u nás doma vždy útulno a v domě bylo plno lásky. A když kluci přišli k nám na návštěvu, nikdy nevěděla, čím vším je pohostit.

„Já mám vždycky pravdu, Zdeni,“ mrkl bodře táta.

„No to víš, že jo, kdybys tak blbě nekecal, Pepiku,“ usmála se mamka.

Máma mi vše přinesla, jen pro limči mě poslala, že se s tím nebude tahat a že můžu být rád, že měla do krámu cestu, jinak bych si mazal pro celý nákup sám.

Nastal večer a já vyrazil k Volšáku. Cestou jsem potkal Pucka, na místě už hořel oheň, Dominik už tam byl taky a samozřejmě Kaká, který se nám přiznal, že tam je už od půl sedmé, že prý co kdybychom přišli dříve a alespoň připravil oheň.

Kaká si nás posadil do kolečka, nalil všem panáka a spustil:

„Tak, pánové, musím vám říct, co se stalo, jak jsem s váma předevčírem nebyl, tak to bylo proto, že jsem měl rande s Klárou od nás z gymplu, ale to nejdůležitější je, že mě vzala k sobě domů a já si konečně zaprcal.“ A na obličeji se mu rozzářil blažený úsměv.

„Cože?! To si děláš prdel!“ vykřikl s nadšením Pucek.

Dominik dal ruku v pěst a udělal gesto, jakože je to fakt frajer, a dodal:

„A takže teď spolu i chodíte?“

„No to já vlastně ani nevím, ale asi jo, tohle jsme neřešili.“

Dominik se pokusil o slavnostní řeč:

„Teda Kaká, teď jsi nás všechny převezl, nejmladší z nás a je první, tak doufám, že to nebude od nejmladšího po nejstaršího, to bych se dřív dožil důchodu. Ale zase to by znamenalo, že to teď čeká Fílu s Petrou.“

Zčervenal jsem, ale pozvedl panáka a zvolal:

„Tak na chlapy!“

„Na chlapyyyy!“ zvolal zbytek.

„Kaká, já tě zabiju!“ přerušil jsem přípitek. „Já doma řekl, že sem jdeme slavit nějaký tvůj úspěch, naši si myslí, že z tebe udělali kapitána, a co jim mám teď jako říct? Maminko, tatínku, Kaká konečně smočil a machruje na nás jako na zoufalý panice?“

„No jasně, neváhej, krásně bys je utřel, kdybys to na ně takhle vybalil,“ smál se Pucek.

Kaká nám pak líčil svoje pocity, dával rady, na co si dát pozor, a dělal ze sebe toho nejostřílenějšího lovce žen. Nejvíce to ale rozbil ve chvíli, kdy z něj, v zápalu vyprávění, vyklouzlo:

„Hoši, to bylo to opravdové poprvé a ne jako…,“ zarazil se a vyvalil oči.

„Co! O čem to mluvíš?“ vyhrknul jsem na něj, jak když detektiv přijde na klíčový důkaz. „Ty nám kecáš, ta tvoje Klára nebyla první?“

„Já jsem debil…, dobře přátelé, ale musíte mi slíbit, že se mi nebudete smát.“

Přísahali jsme na svou čest a Kaká spustil:

„Nevím, jestli si ještě vzpomenete, jak jsme u nás slavili moje patnáctiny a jak jsem vás šel po oslavě doprovodit? Tak cestou zpátky jsem potkal Sýkorovou.“

To už jsme se všichni začali dusit smíchy.

„Vy jste kokoti! Nic vám neřeknu!“

„Ne promiň, pokračuj, stejně už je to všem jasný, tak to dokonči,“ snažil se v klidu říct Dominik, ale moc mu to nešlo.

„No dobře no, no prostě jak jsem ji potkal, tak se mě ptala, odkud jdu, tak jsem jí řekl, že jsem vás byl doprovodit, že jsme u nás slavili moje patnáctiny. A ona na to, že netušila, jak jsem už velkej kluk a že by mi ráda popřála a že by byl dobrej přípitek a doma má víno. Tak jsem k ní šel, načala víno, a jak jsem ho do sebe kopnul, tak mi začalo bejt vedro a byl jsem rudej. Tak mi řekla, že jestli mi je horko jako jí, ať si klidně sundám tričko, tak jsem to udělal. No ona si sundala svetr a měla výstřih jak kráva, a tak jsem jí furt čuměl na kozy. Ona si toho všimla a začala, že už vypadám jako chlap, přejela mi prstama po těle, a jestli už jsem někdy viděl ženský prsa. No co vám mám povídat, byl jsem nadrženej jak hovado. Tak jsem jí řekl, že ne, a ona, že mi pomůže a sundala si triko i práskačku. Pak si všimla, jak mi v teplákách stojí, tak mi řekla, že to vypadá, že mi je vedro i pod teplákama a ať si je sundám, že to nevadí, že když je jí vedro, tak na sobě doma taky nic nemá, a všechno si sundala, tak já taky, no a dál už to nemusím rozvádět. Byl to ale trapas, udělal jsem se asi za dvě minuty.“

Smáli jsme se neskutečně, až Kaká pokračoval:

„No jo, dementi, hlavně že se mi nebudete smát co? Jenom závidíte, co byste za Sýkorku dali, alespoň jsem se pořádně zacvičil a byl připravenej na Kláru. Kdo z vás se tím může pochlubit?“

Dominik po chvilce ustal:

„Promiň, to se nedá, to je fakt prdel, ale jako co? Náhodou máš pravdu, alespoň tě zaučila pořádná milfka, my to budeme muset zvládnout sami.“

Už se setmělo, jídlo se snědlo, něco se popilo a my byli docela upravený. Kaká pořád básnil o všemožných holčinách, které zná. Pucek samozřejmě taky něco přidával, Dominik sjel Dana, že se neumí bavit o ničem jiném, a já se spíše bavil těmi jejich řečmi. Jelikož Kaká měl co slavit, tak byl taky nejnapitější a najednou zahlaholil:

„Je vedro, kokoti, pojďte se koupat a pěkně tak jako ty buchetky, co sem na ně chodíme!“ A začal odkládat svršky.

Pucek ho hned následoval, Dominik na ně chvilku koukal, a když byli už jen v trenkách, tak se přidal se slovy:

„Jo, vy blbci, tohle jsem chtěl vždycky vyzkoušet, jdu do toho s váma a ty, Fílo, nečum a taky všechno dolů!“

Tak jsme na sobě neměli nic a skočili do rybníka, chvilku jsme se tam prali, navzájem potápěli, pak dělali souboje na ramenou druhého a podobné blbosti. Dominik kvitoval, že to je super bez plavek a že to byl skvělý nápad, že i trochu vystřízlivěl. Po dalším blbnutí se do nás už dala zima, tak jsme vylezli s tím, že se nahřejeme a usušíme u ohně. Stáli jsme kolem ohně a nic neřešili, jen se nahřívali. Připadali jsme si jak indiáni, co vzývají samotného Manitou. Ani nás nenapadlo, že by to někomu mohlo přijít divné, a zvláště ne mezi námi. Znali jsme se celý život, a tak jsme se znali opravdu komplet, tak jsme ani neměli potřebu se očumovat. Na druhou stranu jsme se chvilkama přece jen prohlíželi. Klučičí zvědavost prostě nutí se porovnávat s druhými, aby mohl posoudit, zda vypadá ještě dobře nebo zda by měl třeba začít cvičit a tak. Toto ticho opět narušil Kaká:

„Kluci, já furt musím myslet na tu Kláru a na ty dvě bohyně, co jsme tu viděli před dvěma týdny, vemte si, tady poskakovaly s těma jejich luxusníma kozičkama a vyholenejma kundičkama… Mně asi začíná hučet v kládě.“

Dominik se začal usmívat a kroutit hlavou:

„Kaká, ty jsi hroznej nadrženec, to není možný, ale musím říct, že jak mě hřeje ten oheň, tak to taky začínám cejtit. A jelikož jsme kámoši, tak co to neřešit a prostě si je tady vyhonit, ať máme klid a Kaká konečně zklidní hormon?“

„No jasně, proč ne, bude prdel a já naposledy honil předevčírem, tak se mi to hodí,“ reagoval Pucek.

Kaká pronesl takovým znaleckým tónem:

„No já s tím nemám nejmenší problém, přátelé.“

Jen já byl tradičně nesvůj a pronesl snad tu největší kravinu, kterou jsem mohl:

„No jako sorry, klidně do toho jděte, já se půjdu ještě vykoupat, já si ho nehoním, nemám to prostě zapotřebí.“

Stále převoněný Kaká mě pravou rukou obejmul kolem ramen a až s otcovskou bodrostí zareagoval:

„Ale no tak, Filípku, ty náš blbounku nezkušenej, tohle na nás nehraj, tohle ti opravdu nikdo nesežere. Na rovinu, kdo říká, že si ho nehoní, tak si ho honí o to víc.“

„Dan má pravdu, Fílo,“ přidal se Dominik, „jsme kámoši, tak se nemusíš stydět, děláme to všichni a někdy i několikrát denně, takže fakt tě nikdo nebude soudit, že si taky honíš.“

Pucek jen řekl:

„Nebuď debil!“

„No dobře, kecám, mně je jenom divný se o tom takhle bavit.“

„Jako že si budeme myslet, že jsi nějakej úchylák?“ pousmál se Dominik. „To fakt ne, ledaže bys třeba chtěl, aby tě Sýkorová svázala a seřezala bičem.“

„No to opravdu ne, neboj, sice jsem na nějaký tohle péčko koukal, ale nic mi to neříkalo, krom teda toho, že se mi líbily ty kozy v latexu.“

„Alééé,“ smál se Kaká, „takže sado maso se Fílovi líbí, pojď sem, ty nulo, určitě jsi zlobil, tak to zasloužíš přes prdel.“

A plesknul mě pěkně ostře přes zadek, až jsem vykřikl:

„Jauu, ty jsi debil, co?“

„No no no, snad tě to tak nebolelo, já myslel, že přesně tohle chceš.“

„Ti zase někdy řeknu, že se mi něco líbilo, ouchyle.“

Dominik to vymyslel tak, že si sedneme do kolečka a prostě si budeme představovat nějaký holky, co se nám líbí, a budeme honit. Tak jsme tak udělali a dali se do práce, zpočátku jsme měli zavřené oči, ale postupně je vždy někdo na chvilku otevřel a sledoval ostatní. Mě nevyjímaje, každý byl prostě zvědavý, jak to dělají ostatní. Po mé pravici byl Pucek, vzhledem k jeho postavě ho měl menšího, ale zato docela tlustšího, aby to měl pohodlnější, tak si lehnul na záda a užíval si to. V odrazu ohně bylo vidět jeho třesoucí se břicho a trochu vystouplé kozičky, kterými díky své váze disponoval. Naproti mně seděl Dominik, imponovalo mně jeho vysoké tělo plné šlach, on nebyl takový ten model z fitka, on byl namakaný prací, takže to působilo daleko přirozeněji. Mezi nohama jsme byli tak zhruba stejně vybaveni, tak patnáct šestnáct čísel, což díky mé drobnější postavě vypadalo, že jsem na tom lépe. Nicméně v kombinaci s Dominikovou postavou bych to hned vyměnil. Jak já bych chtěl vypadat takto mohutně. S Dominikem jsme se i párkrát setkali pohledem, tak na mě vždy mrkl, aby mi dal najevo, že je vše v pořádku a nemusím mít zbytečné obavy z čehokoli. No a po mé levici seděl Kaká, ten mě, a nejen mě, doslova šokoval. Ne že by mě překvapilo jeho tělo nebo to, že byl oholený, už jsem ho viděl nahého tolikrát a to, že je oholený, s tím se nám už také pochlubil, ale nikdy jsem ho neviděl vzrušeného. Byl naprosto obří, nevím, snad dvacet čísel a průměr těžko odhadovat. Taky jsme to všichni řádně okomentovali, což Káká bylo evidentně hodně příjemné a bylo mu jasné, že přebírá roli alfa samce naší smečky.

Já, ačkoli jsem dělal největší drahoty, jsem byl první, když bylo jasné, že to na mě jde, Dominik řekl:

„Zpomal, já to chci vidět.“

Tak jsem trochu zpomalil a všichni tři mě šli sledovat, jak se udělám. Byl to hodně zvláštní pocit, ale nějak mě to vzalo, a tak jsem byl během dalších asi deseti vteřin.

Takhle jsme to pak udělali i u ostatních, po mně následoval Pucek, který si ohodil nohy, pak Dominik, který překvapil svým dalekým výstřikem na svá ochlupená prsa. Nejdéle to trvalo Kaká, kde jsme museli ještě pár minut čekat, než to na něj přišlo, a opět dominoval. Postavil se, aby to hodil do trávy, a pak spustil, bylo toho snad půl litru. Neskutečné. Samozřejmě jsme patřičně okomentovali i tenhle výkon.

Když se Kaká vydýchal, povídá Dominik:

„My jsme teda volové, tohle se nesmí nikdo nikdy dozvědět, jasný?!“

„No to se rozhodně neboj, nestojím o to, aby si někdo myslel, že jsem nějaká buzna,“ potvrdil mu Pucek.

„Ruku na to, chlapi,“ zvedl ruku Kaká a všichni jsme se navzájem propojili s jeho rukou.

„Tak to si slibujeme a odteď jsme Bratrstvo pocákané pracky, jelikož mám na ruce ještě trochu svojí mrdky,“ smál se Kaká.

„Fůůůj, ty jsi takovej nechutnej dobytek,“ vykřikl jsem.

Pucek:

„To si děláš prdel, ne? Ty prase nechutný.“

Dominik se jen otřásl s tím, že se jdeme ještě vykoupat, ať na sobě nemáme žádné naše děti.

Poté co jsme se vykoupali, jsme ještě chvilku seděli u rybníka, nechali dohořet oheň, společně ho počůrali a vyrazili domů.

Když jsem usínal, pořád jsem si přehrával dnešní dění, samozřejmě nejvíc to, co se stalo po koupání, a byl jsem z té situace znovu vzrušený. Koukal jsem často na porno, ale nikdy to nebyl tak intenzivní pocit jak nyní. Bylo to asi tím, že to bylo naživo, bylo to skutečné, a to je přece podstatně lepší než na nějakém videu. Klidně bych to s klukama zažil znovu, už jen ten pohled na ně v takové intimní situaci se mi líbil natolik, že si ani neumím představit to vzrušení, až tam místo nich bude sedět holka. Už se moc těším, až něco takového, nebo i víc, zažiji s nějakou slečnou. Třeba s Petrou.