Povídky

Druhý den ráno jsem se probudil o něco dříve než Viki, podíval jsem se na něj. Ležel částečně na boku a částečně na břichu. V rukou pevně svíral polštář a hlavu měl tak divně položenou na druhém konci polštáře, jako by se s ním chtěl líbat. Bylo slyšet jen slabé odfukování. Jelikož bylo zase v noci vedro, byl celý odkopaný a deku měl až u chodidel. Naskytla se mi tak chvilka klidu, kdy jsem si ho mohl opět prohlížet. Celé jeho tělo krásně osvítilo sluníčko, takže jsem se mohl kochat lesklou kůží schovanou pod nánosy hustých černých chlupů jeho šlachovitých nohou, napůl vystrčený zadek ke zdi nebyl skoro vidět, jak byl malý, zato směrem ke mně koukala jeho chlouba, která byla opět jako kámen a bylo vidět, že i jeho koule pracují, jak se převalují, ačkoli se Viki nijak nehýbal.

Takže i když to možná zní trochu směšně, tahle hračka udělala svoje, trocha alkoholu asi taky, blízkost jiného nahého kluka k tomu, prostě bariéra byla prolomena, smáli se, mazlili, Eda přestal odstrkovat všetečnou ruku, která byla stále zvědavější a oni se pomilovali. A ukázalo se, že směs burčáku a moštu může být nejen prospěšná, ale i poněkud výbušná, takže Eda musel u Franty zůstat na noc, ale nikdy toho ani jeden nelitoval.

Saleh začal vzdychat a na chvíli si musel vyndat moje péro z pusy, aby se nadechl. Hladil mě po zadku, který se před ním otevřel, a hladil mě mezi půlkami a na análu. Nechtěl jsem ale šukat, chtěl jsem jen pořádně postříkat toho arabského prince. Saleh mně sál mokrý žalud a oběma rukama mně masíroval díru. Byl jsem celý mokrý, takže se i jedním prstem do ní dostal. Krásně mě prstil a já cítil, jak se schyluje ke střiku. Nechtěl jsem ještě cáknout, tak jsem mu vyndal čuráka z pusy a pustil i toho jeho.

Mihne sa mu pri tom v tvári bolestivá grimasa. Ten krásny pohľad si však neužijem ani sekundu. Nádherne zranený výraz nahradí jeho typický úškľabok. Škoda, že som si nestihol urobiť fotku. Dal by som si ju zarámovať.

On ke mně přistoupil a chtěl ho vidět. Tak jsem ho tedy vytáhnul – měl tehdy nějakých šestnáct čísel, ten jeho už byl plně vyvinutý, měl asi dvacet centimetrů. Začal si přetahovat předkožku na úplně tvrdém ptáku a já ho následoval. Stáli jsme proti sobě a péra tvrdá k prasknutí. On fakt docela tekl, měl úplně mokrý žalud a jeho krátká předkožka krásně jezdila tam a zpět. Bylo to i hodně slyšet, jak čvachtá.

Standa políbil Romana, ale pak se vysmekl, sjel níž a už rozepínal kalhoty. Hned stáhl tuzexové slipy a začal líbat penis, který byl zatím v klidu. „Moc miluju, když cítím, jak ti topoří a roste. Snažím se ho dostat vždycky kousek dál, ale asi to víc nepůjde. Viděl jsem na fotkách, jak měl kluk obrovský péro v puse celé.“ „To, prosím tě, nedělej. Stejně mě nejvíc vzruší, když mně líbáš žalud a štěrbinku.“

Standa pustil vodu a přidal z tuby pěnu. Seděli naproti sobě, pokrčená kolena. Roman je rozevřel a přitáhl si svého partnera blíž. Cítil na šourku jeho prsty nohou. Zajely níž, což ho nesmírně vzrušilo. I naproti bylo co obdivovat. Zvedl si ho do kleku a líbal polo ztopořený penis. Miloval tenhle počátek milostných her. Zažíval při tom zvláštní pocit. Podobný pozdějšímu orgasmu. Na rozdíl od něj to nebyly jen vteřiny, ale pomalé vlny rozkoše.

„Klídek,“ prohodí Isaac jakoby nic a začne mi olizovat pravou bradavku. „Svůj ranní vlak stihneš tak, jak bylo domluvený, nehodlám tě tu držet tejden,“ vymumlá mi do hrudníku. „No skvělý, to jsi hodnej! To abych si připravil děkovnej proslov!“ zahučím sarkasticky a znovu podrážděně zaškubu rukama, jako kdybych doufal, že jednou ten provaz přece povolit musí, ačkoliv moje racionální já ví, že nic takovýho se samozřejmě nikdy nestane. „Cleme, jestli se nepřestaneš pořád tak vztekat, tak vážně budu muset bejt přísnější. A ty víš, že to umím!“ napomene mě Isaac.

Následující týden jsem prožíval peklo schizofrenie. Nedivte se, prosím vás. Taky byste byli rozhozeni, kdybyste se museli rozhodnout mezi několika možnostmi, které jsou pro vás všechny zajímavé.

Naposledy překontroluju čas na svým OsComu: 18:05. Okej, to je akorát – nechtěl jsem tam nedočkavě přijít hned na šest, ale zároveň nechci, aby si Jess začal dělat starosti s tím, že jsem si to rozmyslel… Nerozmyslel jsem si to. Jenom jsem malinko nervózní. Ale to je snad pochopitelný, ne? Nejsem moc zvyklej si domlouvat rande ani normálně, natož takhle v podstatě naslepo, tedy s někým, s kým se znám jenom přes Hru!

Týdny plynou, přetavují se do měsíců, čtvrtletí a pololetí, až je z nich rok. Další rok jejich života, a tentokrát je to Kuba, kdo slaví svoje kulatiny, zatímco Vilém „jen obyčejný narozky“, a ještě něco se u nich vyměnilo: Vilém je zase sám – a tentokrát je to Kuba, kdo má někoho po svém boku, je to Kuba, kdo s někým randí. Oba zároveň dál budují svoje kariéry, což pro Viléma znamená i služebně létat do Londýna, kde jeho zaměstnavatel otvírá novou pobočku, a ve výsledku tak na sebe mají ještě méně času, než v tom předchozím, už tak na společné zážitky dost chudém roce, ačkoliv tehdy si to aspoň vynahradili tím společným procestováním jihovýchodní Asie.

Po tvářích mu stékaly slzy. „Probuď se, prosím,“ zašeptal. Tuhle scénu sledoval se zatajeným dechem a srdcem bolestně sevřeným Arcan. Jestli si kdy dělal naděje, byly v prachu. Tolik citu v jednom objetí, tolik náklonnosti ve třech slovech. Nikdy Noaha nezíská. Přesto nedokázal odejít, trvalo nekonečně dlouho, než se v tichosti vytratil. Obraz jemných prstů hladících Eliasovu tvář se mu vypálil jako cejch. Další z mučivých vzpomínek do jeho soukromého pekla.

Prohlížel jsem si plakáty a nakoukl do knihovny, kde měl schované nějaké komiksy. Jeden jsem si vzal a sedl si na postel. Chvíli jsem si listoval a pak s nadšením povídám: „Teda Viki, ani nevíš, jak ti takovou zašívárnu závidím, tohle jsem nikdy neměl, ale vždycky jsem o tom snil." Na Viktorovi bylo vidět, že má až dětinskou radost z mých slov uznání. „Taky jsem tady byl skoro furt," smál se. Na to dál navázal: „Taky jsem to tady využíval jako takovou malou saunu."