Gay povídky

„Olízaj ten bordeľ, co śi narobil!“ S nadšením olizoval těla kluků od svého nadělení. Pobrukoval si, protože jsme s Petrem byli stále v něm a k tomu i plně vibrující vajíčko. Ocas měl stále napnutý a nemohl si na něj sáhnout. Vzpínal se mu vzrušením, byl krásně vybarven a napnutý žalud k prasknutí. Když dolízal kluky, pootočil hlavu ke mně s prosebným pohledem. Věděl jsem, že už je na doraz, jeho díra je pořádně vydřená.

Maťo práve videl, ako mi Juraj pumpuje do úst jeho sladké a horúce semeno. Maťo videl, ako fajčím Jurajovi. A čo mala znamenať tá Jurajova odpoveď? Ozaj ma chce Juraj pretiahnuť? Juraj ma vytiahol na nohy a pobozkal ma vášnivo na ústa. Evidentne mu bolo jedno, že z izby práve odchádzal Maťo a všetko videl.

Potřeboval jsem přemíru citu, která ve mně zůstala po Ivanovi a která mě pomalu dusila, k někomu obrátit. Zoufalá potřeba projevovat i duševní lásku. Vytvořil jsem si z tebe svého nového kluka a začal si příhody, co se odehrávaly jen v mojí fantazii, psát. Něco jako si píší zamilované puberťačky. Můj drahý deníčku! Tak snad blbý to až nebylo, ale asi bych se styděl, kdybys to někdy četl.

Prostě jsem ho nechal, ať po mně leze jako ještěrka, a nevšímal jsem si ho a dál se bavil s klukama. Jen, když už byl moc otravný, jsem ho odsunul, jak od sebe, tak od mojí sklenice. Mandle a kešu jsem byl ochoten obětovat.

Ľavú ruku som mal položenú priamo na Jurajovej ľavej bradavke. Cítil som, že Juraj už zaspal a spokojne odfukuje. Maťa som počul vyslovene chrápať, takže jediným nespiacim som bol ja. S rukou som začal ísť postupne nižšie a nižšie, až som narazil na gumu boxeriek. Nie mojich. Zaujímali ma Jurajove boxerky.

Adam si stoupl. Přitáhnul Jardu na kraj válendy a ten uchopil nohy rukama a stáhnul se do kozelce. Naklonil hlavu na bok. Vzrušovalo ho napínání svalů na Adamových stehnech, když začal pořádně přirážet. Představoval si Leška, jak dravě šoustá svého miláčka. Tak trochu drsně, chtivě a majetnicky.

Povytáhne obočí: „V pohodě? Zdál ses zaraženej, jak jsi odcházel. Donesl jsem ti kapučíno. S perníkovou příchutí. Je sladký samo o sobě, tak jsem ti do něj nedával cukr. Tvůj přítel sice říkal, že raděj máš černý kafe s trochou cukru, ale zrovna teď vypadáš spíš na něco sladšího.“

Ocitol sa totiž na štyroch, nohy mal roztiahnuté od seba, bol v miernom predklone, pretože ruky mal spútané za chrbtom, v ústach malú guličku a nevedel teda nič hovoriť. Snažil sa síce kričať, ale z úst mu vychádzali len tlmené zvuky, ktoré nemohol nikto počuť. Roman si uvedomil, že je v pozícii, keď ten neznámy muž vidí jeho vyšpúlenú prdel a hlavne musí vidieť aj jeho anál.

Leškovy ruce svíraly chlapcova ramena, pak jeho boky. Fritz se vymanil z jeho sevření, otočil milence na záda. Dřepl si nad něj, podepřel se rukama a sám se nabodával ve vzrůstajícím rytmu. Miloval tuhle polohu. Adam si někdy klekl za něj a přidal se k Leškovi. Ale raději si klekl před něj a s Fritzem se líbal, nebo skloněný kouřil jeho penis. Lešek líbal zadeček svého miláčka. Dnes jen jejich ruce občas zbloudily k Adamovu spícímu tělu, aby svými doteky vytvářeli chybějící pocit sounáležitosti. Fritz pak přešel do kleku a vzápětí vystříkal do čekajících úst.

Vyšel jsem do předsíně a rázně zaklepal u strejdy. Otevřel dveře, stál tam a culil se jako mílius (dobrosrdečně idiotský). Levou rukou jsem ho chytil za košili pod krkem, kolenem mu plnou silou narazil koule a pravačkou zavřel dveře. Jeho děti to nemusí vidět. Trhnul jsem s ním, až letěl na konec předsíně a dopadl pod skříňku, na které měli kbelíky s vodou, protože neměli vodovod. Jeden kbelík se převrhl a vylil na něj. Jen lapal po dechu a kňučel.

Nevedel som, na čo sa mám skôr sústrediť. Či na tú perfektnú fajku, alebo to, čo sa dialo na opačnej strane. Po chvíli som zistil, že sa nedokážem sústrediť vôbec na nič. Moje telo odmietalo čokoľvek riešiť a jednoducho si užívalo. Dokonca aj vtedy, keď Gabriel pridal druhý prst. Ale najviac vtedy, keď mi niekde zvnútra vystrelila do každej bunky vlna vzrušenia. Neznáma a nemilosrdne intenzívna.

„Nehledej ve mně nic speciálního. Mohlo by ti to jednou ublížit. Rozhodně ti nic nenaznačuju. Nechci, abys za tím, co ti říkám, viděl nějaký zářivý city nebo snahu rozvinout nás dva do dlouhodobýho čehosi zakončenýho svatbou. Vezmi si z toho, že tě nechci nechat umřít, stejně jako Johanu. Nemyslím nevrátit se jako odjet do Prahy, myslím nevrátit se jako už nikdy a k nikomu. Jako zmizet nadobro. To neznamená, že si nemůžeš jít číst do vedlejší vesnice, to znamená, že bych byl rád, kdybys tam odešel po tom, co mi řekneš, že se budeš snažit zůstat v pořádku. V rámci možností. Když ráno vstaneš a utečeš mi, nemám tušení, co přesně se chystáš a nechystáš udělat. To je celý, nic víc," nadhodil a pozvedl obočí. Jak se ujistil, na čele žádné ranky neměl. Díky bohu, o jednu ze svých dvou nejoblíbenějších grimas by přišel jen nerad.

„Dělej… Nadoraz… Víc!“ Supěl pode mnou a já to měl skoro venku. Poslechnout, byl bych v něm už vylitej. Sevřel jsem ho v bocích a z lehu vytáhnul na kolena. Naopak jsem zpomalil a koukal na svý péro, jak mizí a zas se skoro vynořuje z jeho dírky.