Povídky
- Denis98
tvrďárna
24. 3. 2013
9955×
4.32
4"Aj tak potrebuješ trest. Disciplína je na prvom mieste. Ale neboj sa, smiech je liekom na všetko. Aj na neposlušnosť." V tom momente ma začal štekliť. Práve tam, kde som bol najšteklivejší. Pri pazuchách, okolo brucha, pod kolenami. Strašne som sa smial. Chcel som plakať. Nekontrolovane som sa hýbal, alebo som sa o to aspoň snažil. Bolo to nezastaviteľné. Keď po asi 15 minútach prestal, som zadychčaným hlasom povedal: "Ďakujem, pane."
- lbcsub
tvrďárna31. 12. 201220038×3.959Jakmile uplynul domluvený čas, tak jsem šel na záchod. Hrála tam docela nahlas hudba, tak jsem si říkal, že je to príma, že aspoň nebude nic slyšet. Chvíli jsem čekal a pak se otevřely dveře. Dovnitř vešli čtyři kluci, co s ním seděli u stolu. Koukal jsem nevěřícně na ně, a než jsem stačil něco říct, tak jsem dostal ránu do břicha. V tu chvíli si dva kluci stoupli za mě a chytli mi ruce za zády. Jeden mi navíc držel ruku před pusou, takže jsem nemohl mluvit. „Tak ty jsi dostal chuť na mladý kluky, jó ty zmrde?“ zeptal se mě ten hezoun. Než jsem stačil odpovědět, tak mě kopnul kolenem do koulí.
- Marttius
tvrďárna13. 11. 201250020×4.4311
povídka roku 2012Školní chlapecký příběh vznikající online na nočním chatu, který si nehraje na literární dílo, ale ostrým spádem si v něm každý zahrál to, čím chtěl být ve svých snech.
Max je na střední škole nový, nastoupil do posledního ročníku, stejně jako Honza, který tu už je trochu kápo. Oba spolu chodí na stejné patro. Max potkává Honzu pravidelně na chodbě a nevynechá žádnou příležitost zajít za ním na záchod. Záchodky na téhle škole jsou ještě postaru, jen žlábek, na který chodí kluci pěkně vedle sebe tělo na tělo.
- kubi
tvrďárna6. 11. 201219443×4.613Docela vytlemení (pivka udělaly svoje) jsme rozrazili dveře toho hazlíku a vydali se k mušlím. U prostřední si zrovna rozepínal poklopec nějakej zajíc. Sjel jsem ho pohledem (hubenej, ale velmi šukatelnej). Podíval jsem se na Marťase, ten na mě mrknul a šel si stoupnout vedle něj. Já se šel postavit z druhý strany. Kolouch zrovna vytahoval péro. Slušnej nástroj, i když na nás s Marťasem neměl. Mates se s tím nesral a na jeden pohyb vytáh to svoje dělo i s koulema. Udělal jsem totéž a čekal jsem, co bude. Nechcali jsme ani jeden.
- kubi
tvrďárna30. 10. 201214809×4.642Ani nevím, proč mě v tom metru nechali. Možná mě přehlídli, možná… měli svůj důvod. Vím akorát, že jsem se probudil v odstavený soupravě a nademnou stáli voni.
- drsoul
tvrďárna18. 10. 201212508×4.306-Tihle dva! Nejsou to oni, ale jsou stejní – prolétlo Danovi hlavou. Ucítil příjemné mrazení v zádech a celé jeho tělo se napjalo. Potom se uvolnil a připravil se na lov...
- Full.of
tvrďárna7. 10. 201210026×4.3915„Hej! Hezky ruce nad hlavu!“
„Co to vyvádíš? Jsem tě rozvázal ne?“
„Dělej, nebo ti to napálim mezi nohy!“ Marek zareagoval hned a vyšvihnul ruce nahoru. „Hezký. Teď se otoč a začni se svlíkat!“
„O co ti jde? Nemůžeme se domluvit normálně?“
- Full.of
tvrďárna7. 10. 20128199×3.710„Polykej, dělej!“ sykl Jack a zajel pro jistotu hlouběji. Mladíkovi z pusy vytekla jen menší část jeho mlíčí, což byl úspěch. „To tady vytrénuješ, neboj,“ upozornil ho, když mu ještě očišťoval ptáka.
„Jacku,“ hlesl Marek a zadíval se někam do protější stráně. „Co je? Ještě tedy, sakra,“ ukázal mu ještě místo, kde na ptáka zapomněl olízat. „Někdo tam byl!“
Jack se otočil a zasmál se. „Srnka, ty vole. S mrdkou v hubě nepřemějšlej, jo?“
- Full.of
tvrďárna7. 10. 201211342×4.361Černoch zvedl obě ruce a dal si je za hlavu. „Lízej!“ Marek se rychle sehnul k jeho rozkroku, který stále zakrývaly kvalitní boxerky, a začal je olizovat, což zanechávalo mokré stopy. „Ty vole!“ rozkřikl se a nekompromisně škubl s provázkem. Mladík zahalekal a reflexivně poposkočil. „Podpaží, ty blbče.“ Stále s rukama za hlavou pobaveně pozoroval, jak se jeho hlava nejdřív rychle přibližuje, ale jakmile ucítí pach potu, zarazí se. Byl ale dostatečně rozumný a hned se vzpamatoval, vyplázl jazyk a dotkl se černochova vyholeného podpaží dřív, než stačily jeho koule znovu zaplatit za jeho laxnost. Vylizoval postupně každé jejich zákoutí. Když skončil s jedním, stačilo jen jedno popotažení a přesunul se k druhému.
- Full.of
tvrďárna7. 10. 201210592×4.430„Polykání je jen otázka cviku. Navíc je to špatnej obchod!“ ozvalo se opodál. Ohlédl jsem se. Vzal si trochu tekutého mýdla a napatlal jím ptáka. „Prosím tě, ještě jsem to nedělal!“ To už stál za mnou. „Zmlkni. Uvolni díru, jinak je to horší.“ Věděl jsem, že je to dobrá rada, ale tělo si nedalo říct. Jakmile jsem ucítil dotek ptáka, všechny svaly se zatnuly. Bylo to naivní, pro Jacka to znamenalo jenom vyvinout větší tlak. Ten skutečně sílil. Začalo to být nepříjemné.
- Full.of
tvrďárna7. 10. 201214173×4.552„Tak ukaž, co umíš.“ Povolil si kalhoty a ven vyběhl tvrdý kolík. Těžko odhadovat rozměry, když mi hlavu stále držel pár centimetrů od něj, ale slušně vyvinutý. „Dělej! Nenuť mě, abych ti s tím pomáhal. Mírně povolil ruku, ale hlídal, abych hlavu moc nezvedal. Nejistě jsem se dotknul pusou kořenu a jazykem masíroval klacek ze všech stran. „Ty vole, víš, co je to kuřba?“ zeptal se tvrdě a pevně mi chytnul hlavu, nasunul ji nad klacek a chtěl ji narazit.
- Redakce
tvrďárna23. 9. 201213316×4.122Chvíli po zaznění dalšího signálu jsem na svém ptákovi ucítil vlhký dotyk. Celým tělem mi projelo příjemné brnění. "Teď jsem na řadě já," uvědomil jsem si. Nejdřív ho jen letmě celého olízl a poté se vrhl na cucání mých koulí. Můj pták na to okamžitě zareagoval a postavil se do vzpřímené polohy. Na chvíli jsem si uvědomil, že se teď na mého ptáka dívá na obrazovce celá aréna, stejně jako na můj obličej. Všichni čekají, až na něm uvidí byť i nepatrné známky rozkoše. Jazyk kuřiče začal cestovat od špičky mého stojícího ptáka až po kořen a zase zpět. Začal jsem litovat, že jsem se neudělal už na tom stadionu, ale přesto se mi zatím dařilo nedat na sobě nic znát.
- Redakce
tvrďárna22. 9. 201218147×4.091"Co... co... se to děje? Co... co... to děláte?" snažil se zorientovat Luke. "Nemusíš se ničeho bát," pronesl Miguel, "když budeš spolupracovat, nic se ti nestane." "A nesnaž se křičet," dodal jsem s mírným úsměvem, "stěny jsou izolované a nikdo tě neuslyší." Bylo vidět, že Luke právě kompletně vystřízlivěl. A to bylo přesně podle plánu. Ještě aby si to, co jej čeká, vůbec neužil!