Povídky

Ani sebevětší příprava však nedokázala Maxe připravit na to, co mu přistálo na stole. Kafový bazén v praxi. Nevěřícně koukal na černozelenou břečku, která se na něj šklebila z obludně obrovského hrnku, a přál si, aby chuť na kávu nikdy nedostal. Podařilo se mu vytvořit pokus o úsměv a napil se. Proboha, to je jako kdyby někdo svařil vývar z krysy naložené v týden starých fuseklích! Tomuhle by nepomohlo, ani kdyby do hrnku absolutně nekulturně překlopil flašku rumu!

“S takouto postavou na teba baby určite letia jedna radosť…,” skonštatoval Arpád. “Ho… ho… hovno letia. Aj mi… mi… minule po… po… povedala jedna, že ne… ne… nechce ko… ko… koktavého kokota. Vraj kým sa vykoktám, bu… bu… bude na… na…naprcaná. Piča…” Arpád sa rozosmial. “Fakt piča!” potvrdil mu. “Na… na… naviac, ba… baby sa mi a… a… ani nepáčia…,” prezradil, že to neberie tragicky.

„Já ti říkal, že jsme měli letět přímo přes Varšavu! Že to přes Londýn bude trvat dýl. Říkal jsem ti to? Říkal! Jenže ty ne, tys musel přes Londýn, protože to prý bude jistější,“ začal se rozčilovat Roman. „Tady máš ten svůj Londýn!“ Rozmáchl se naštvaně rukou směrem k tabuli. Malou příruční tašku, držící v druhé ruce, položil na kufr a posadil se. Obličej schoval do dlaní.

Pomalu ho zkoumá rukama, laská jeho tvar. Mladík sebou mírně hází a vzrušeně vzdychá. Zack se skloní ještě níž a vezme ho do úst. Nejprve jen lehce, jazykem objede jeho špičku a s rozkoší poslouchá jeho steny. Nasliní si prst a opatrně do něj začne pronikat. Mladík na okamžik ztuhne, ale vzápětí se uvolní. To proto, že ho vezme celého do úst a jemu se vše ostatní vypaří z hlavy. Zack ho mu podepře boky polštářem a vyklouzne z něj prstem. Mladík zklamaně zasténá. Hrabě se usměje. Trochu ho nadzvedne a jazykem obkrouží jeho otvor. Jared vykřikne, jak jím projede vlna vzrušení.

Tím okamžikem se v něm spustila lavina emocí a otázek, jaký ten jejich vztah vlastně je. V létě na vodě si porozuměli dokonale, to jistě, jen si nebyl jistý, jestli jim jeden společně strávený týden v roce při sdílení něčeho, co on miloval dávno a Tom se to díky němu naučil mít rád také, bude stačit i do budoucna. Vztahy se přece musí nějak vyvíjet, někam směřovat. Mělo by se v nich něco budovat.

Mlčky stál nad postelí a sledoval spícího cikána. Byl přikrytý jen zčásti, přesto ho nepřekvapilo, že spí nahý. Vždyť kolikrát ho navštívil pod rouškou noci v pokoji pro hosty? Bezpočtukrát. I on sám byl pod županem, co měl na sobě, nahý.

Kráčal nočnými uličkami centra mesta a jediný zvuk bolo tiché vržďanie snehu pod jeho nohami. Pridal do kroku, lebo mu bola zima, chcel byť čo najskôr doma, však mu ostávalo len pár stoviek metrov. Zabočil do ďalšej uličky a kráčajúc premýšľal nad teplým kúpeľom, keď tu ho zrazu zdrapila niečia ruka a pritlačila k stene. Nestihol ani reagovať, len zrazu cítil, ako tvár tlačí k studenej stene domu a ako ho ruka neznámeho šacuje.

Alex ty obrázky sotva vnímal. Rozptylovalo ho vlhké teplo, které se tvořilo mezi ním a Lucasovým tělem, a taky prsty, kterými se ho Lucas občas dotýkal na hrudi a někdy obkroužil jeho růžové dvorce a přejížděl bříšky prstů přes tuhé bradavky.

Len čo vyšli von, zastali. Marek sa pozrel na Andreja s otázkou, čo ďalej? „Prejdeme sa ku mne,“ povedal Andrej a vyrazili spolu večerným mestom kráčajúc mlčky vedľa seba, akoby scéna v kaviarni sa neodohrala. Ani jeden nechcel začať, lebo obaja vedeli, že to medzi nimi visí ako obrovské závažie a možno to bude aj bolestivé. „Prečo?“ nakoniec sa spýtal Marek potočiac hlavu k Andrejovi.

Mé prsty vnikly mezi jeho na nohách. Sevřel jsem je. Otíral tváře o kotníky a lýtka. Nakonec došlo na mokré chloupky stehen. Jako by jazyk chtěl spočítat všechny vodou učesané vlásky malých bytostí uschovaných v kůži. Černé husté kudrlinky klína, jen nepatrně ochlupený váček, zcela zaplněný oválnými koulemi. Pulsující penis, jako indiánský totem plodnosti.

“Otoč se,” požádal mě, a jakmile jsem to udělal, začal mi masírovat ramena. U krku našel zatvrdlé místo a prsty se snažil ho uvolnit. Nechtěně mi unikl povzdech. Zavřel jsem oči a poddal se mu, cítil jsem, že nervozita mizí. “Je to lepší, ne?” zeptal se a já jsem souhlasně vzdychl.

To už klečel nade mnou Jirka. Byl vyšší, štíhlý, i jeho péro nebyla žádná kláda, zato asi z ostatních nejdelší, s žaludem protáhlým skoro do špičky. Pomalu si honil, měl zavřené oči a vzrušivě vzdychal. Když mi ho zasunoval do úst, byl opatrný, dobře si vědomý délky. Zřejmě mají kouření s Milanem dobře nacvičené. Trvalo déle, než spíš vytekl s pár přírazy. Možná mou chuť ovlivnila mandarinka. Zdála se mi nevýrazná, nepatrně kyselkavá. To už mi Maty připravil kousek hrušky. Milana bych radši viděl zezadu. Jeho prdelka byla fakt rozkošná. Nemusel mít mindrák ani z ánfasu. Pořádný koule, jako přilepený ke kratší, ale zato silné kládě. Hubu mně sice nenatrhl, ale bylo ho tam dost. A taky slušná porce semene spíš neurčité chuti, ne ovšem nepříjemná.

„Pokud tě náhodou napadlo, že se z tohoto veskrze romantického místa přesunete do bytu, buď tak hodný a vynechej mou postel. Přespím v ateliéru,“ řekl ledovým hlasem, kterým zakryl všechny emoce, které jím zmítaly. Nemohl se vrátit domů, a bylo naprosto jedno, jestli se ten jeho Patrik zdrží, nebo by tam už Erika našel samotného. Tolik ran, kolik utržil za poslední dny musel rozdýchat, sám. A jediné místo, kde si dokázal lízat rány, aniž by ho někdo rušil, byl právě ateliér. To, že byl těsně pod střechou a bude tam nejmíň padesát stupňů, řešit nehodlal. Potřeboval být sám.