Povídky

„Jen proto, že jsem jejich potomkem, nemusím to dělat jako králík!“ vyštěkne, ale uvnitř se to v něm sevře. Vztekle, aniž vlastně ví důvod, sevře Níjův velkolepý úd do dlaní. Jednu dole, druhou nad ní. Udiveně hledí, že kus ještě přebývá. Tohle nemůže mít v zadku!

Borci na videu si to už stříkaj do huby a já už jsem těsně před slastným vyvrcholením, když najednou uslyším, jak se rozrazí dveře a někdo si to míří přímo k mému místu. „Doprdele,“ potichu zakleju a rychle se snažím nacpat čůráka zpátky do kalhot a zastavit to podělané porno. Akorát jednou rukou dopnu zip a druhou vypnu prohlížeč a už nade mnou stojí chlap z ochranky. No, chlap, nemůže být o moc starší než já, ale je celkem pěkně nabouchanej. Sakra, postavený péro mě v uplých džínách pořádně tlačí…

Nejvíc mě zaujal Adam – hubený, modrooký, s trochu kudrnatými černými vlasy – prostě překrásný. Hned jsem se na něj zadíval a on to nejspíše spatřil a usmál se na mě. Úsměv jsem mu oplatil a pan učitel nabídl Adamovi místo vedle mě. Adam se posadil a řekl:
„Adam, těší mě.“ Měl krásný hlas a podal mi ruku.

Jenom Karel si nic neuvědomuje. Vstane, nahý otevře truhlu. Vytáhne punčošky, které koupil na trhu od krajkářky. Předstíral, že je to dárek pro sestru. Na hladké nohy si nandává nejprve jednu. Pomalu a láskyplně si ji urovnává. Slina skane na listí a tělo se položí, aby lépe vidělo. Nemůže odtrhnout zrak od scény, která se tu odehrává. Krása, myslí si vysoká postava, která hltá ladné křivky lýtka, stehna, které mizí v bělostné punčošce.

Jakub byl dokonale zmatený. Nenadálá péče o jeho osobu ho zaskočila nepřipraveného, cítil poprvé po dlouhé době, že se o něj někdo zajímá. Vůbec ho nenapadlo, že by pro svoje nabídky mohli mít i nějaký jiný důvod než jen ten, aby mu pomohli.

Martina bodne výčitka. Pavel tu leží nemocný a on si to skoro rozdal za výlohou cestovní kanceláře. Ne skoro, ale udělal to.
„Jsi nahý a krásně voníš. Jsem rád, že je ti lépe.“
„Trochu mě ještě pálí. Podívej se,“ otočí se a vystrčí zadeček na Martina. Ten polkne.

Byl tak šťastný, když ji svíral v rukou, nesl si ji jako svátost a říkal si, že od teď už půjde všechno líp. A pak najednou… připadalo mu, že se to netříští váza, ale všechny jeho naděje. Ani nevěděl, jak došel domů. Necítil smutek ani lítost, jen hroznou prázdnotu, celý jeho život je zbytečný, a tak proč žít dál. Jasně si vybavoval poslední chvíle, bylo mu dobře, pomalu se propadal do prázdna…

První díl povídky, o jejímž pokračování rozdnete vy, čtenáři, v diskuzi.
„Copak tak tvrdě spí?“ zahuboval domácí a na dveře důrazně zabušil. Když se i tento razantní zásah minul účinkem, David to už nevydržel:
„Něco se muselo stát, prosím, nemáte náhradní klíč?“

Jakmile uplynul domluvený čas, tak jsem šel na záchod. Hrála tam docela nahlas hudba, tak jsem si říkal, že je to príma, že aspoň nebude nic slyšet. Chvíli jsem čekal a pak se otevřely dveře. Dovnitř vešli čtyři kluci, co s ním seděli u stolu. Koukal jsem nevěřícně na ně, a než jsem stačil něco říct, tak jsem dostal ránu do břicha. V tu chvíli si dva kluci stoupli za mě a chytli mi ruce za zády. Jeden mi navíc držel ruku před pusou, takže jsem nemohl mluvit. „Tak ty jsi dostal chuť na mladý kluky, jó ty zmrde?“ zeptal se mě ten hezoun. Než jsem stačil odpovědět, tak mě kopnul kolenem do koulí.

„Můj nový byt, moje první Vánoce, moje první návštěva rodičů!“ povídá si sám pro sebe muž na balkoně, cumlá odvykací bonbon a prohlíží si okolí. Je šedé a pochmurné. Na sníh, který by zakryl bezútěšnost místa i zimy, marně čeká už několik neděl. A nejspíš se načeká zbytečně. Koukne dolů a má chuť pustit bonbon. Jen tak. Rozpustile se zašklebí.

„Heterosexuální muži neexistují, to jsou jen ti, kteří mě zatím ještě nepoznali, to bys měl vědět a já tě o tom přesvědčím! A to tak, že teď a hned!“ vyskočil Lukáš ze židle. Zůstal stát proti Pavlovi, štíhlou postavu vypnutou, ruce v bok, modré oči se třpytily, tváře mírně zrůžovělé odhodláním.

Jak už název napovídá, jedná se o poprvé. První den na Ostrově, první známosti, první zkušenosti.