Povídky

"Pojď, pohraj si se mnou!" řekl a rychle ze sebe strhl triko. Chytl mě za ruku a já jako zhypnotizovaný šel s ním. Povalil mě na postel a lehl si na mě. Začal mě líbat. Dostával jsem francouzák za francouzákem. Líbal mě na krku, rukama vjel pod triko, které na mě dlouho nezůstalo. Ztrhal ho ze mě jak dravé zvíře. Líbal mě po celém těle. Už byl u kalhot. Pásek z něj neskutečně rychle vyndal a kalhoty letěly někam k oknu.

Zavěsil a byl tak vzrušený, že si ho začal honit. To vzrušilo i mě. Můj pták rychle ztvrdl, ale nemohl jsem dělat nic. Přidával na tempu, jeho ruka kmitala nahoru a dolů a on zakláněl hlavu. Funěl a vypadalo to, že mu vzduch neproudí dostatečně rychle do hlavy, protože začal rudnout. Honil tak rychle, že jsem nestíhal sledovat všechny ty pohyby.

Od rodičů jsem dostal svolení, a tak jsem zdrhal balit. Byla to jen jedna noc, ale radši jsem si vzal dvoje oblečení. Schválně jsem si nevzal pyžamo. Běžel jsem do koupelny se převléknout. Vzal jsem si to samé oblečení, co jsem měl na radnici, na té svatbě. Čili bílé tričko, červené šortky a bílé boty. Vlasy jsem si udělal tak, jak jsem nejlépe uměl.

"Tak co, ty kurvo, líbí se ti to?" Jen přikývl a já už cítil, že ta obrovská slast za okamžik vyvrcholí. Vyndal jsem mu ho z análu a začal honit. Jeho jsem za rameno donutil, aby si klekl přímo pod můj úd.

Do vesnice se vřítili Turci. Přišel čas "devširme", neboli daně z krve. Jednou za čas odváděli z příhraničních oblastí mladé chlapce. Přinutili je přijmout jejich náboženství a doplnili jimi řady svých vojáků. Ryn rázem pochopil… Teta ho chce nastrčit místo svého vlastního syna.

Uměl líbat vážně nádherně, až se mi z toho motala hlava. Najednou jednu ruku nechal ne mé tváři a druhou začal klesat pomalu dolů, přejel přes prsní svaly k břišákům. Zastavil se a přestal mě líbat. "Ty posiluješ?" zeptal se udiveně. "Trošku, no," odvětil jsem mu s úsměvem. Na nic dalšího se neptal a pokračoval ve vášnivých polibcích.

„No tak David, ten už se oblečenej na pokoji skoro nepohybuje. Myslim, že schválně hned po škole zamíří do sprchy, i když třeba byl chvíli před tím ve sprše v tělocvičně, aby byl jako důvod se svlíct, a pak už nemá důvod se oblíct, protože nahej i spí, takže co by si špinil oblečení, že jo. Jarda se sice svlíká jenom do boxerek, ale do sprchy už jde nahej a pak už se taky nevoblíká, protože začal spát taky nahej. Nějak se mu to zalíbilo.“

Najednou koukám a krev mi tuhne v žilách. Rozepíná si řemen a vytahuje ho z poutek. No to si snad dělá… „Stáhni kalhoty!“ zavelí bez stopy pochybnosti. „Ježiš, tati…,“ nevycházím z šoku, on mě nikdy nebil a bez kalhot mě viděl naposledy na základce při očkování u doktora. „Nedovolávej se Ježíše, ten ti teď nepomůže. Na hrubý pytel, hrubá záplata. Dělej, kalhoty dolů.“ Neochotně si rozepínám knoflíky. To přece nemyslí vážně!

Nevím vůbec, co se děje, šel jsem si jen ulevit!
Kam ten večer celý spěje? Budu muset nastavit?!
Slyším kroky kráčet ke mně, mám snad pusu otevřít?
Chtěj vykouřit jenom jemně, nebo tvrdě zabořit?

Jeho obličej se kroutí v křečovitých bolestech, které mu způsobuje tlak mého kolena. On je ale tak vzteklý a naštvaný, že stále nechce svou porážku přijmout: „Jen si užij buzno! Já jsem tě viděl, jak si ho osahával v tom skladišti, taky proto jsem doufal, že mi pomůžeš zdrhnout.“ A to zase rozpumpovává mě. Pouštím jeho krk a rozepínám mu poklopec, ukazovákem a prostředníkem pravé ruky mu zajíždím pod koule a pokračuji dál a tvrdě a nasucho mu je zarážím do análu: „Jak chceš! … Když užít, tak užít!“ Místností prolétává jeho výkřik a po tvářích se mu kutálejí slzy.

Jaryn: Co bych dělal touhle dobou. Onanuju...
Matt: fakt jo honis si pero?
Jaryn: Teď už ne, přemejšlim, kdo jsi.
Matt: když já nevim chtěl bych se s tebou sejít ale bojim se prozradit aby se všechno nepoto

Jack je jako pírko, tak si ho odnáším pověšeného kolem krku a lehce nasedajícího na můj ztopořený ohon až k posteli, kde ho v nepřerušeném objetí pokládám na matraci. Přiklekám k němu a jeho vyšpulený anál, natlačený na mé zocelené nářadí a částečně promazaný mými výtoky, se nebrání tomu, abych do něho zajel až po koule. Jack se prohýbá a chvíli vstřebává bolest, která projela jeho mladým tělem. Kňučí jako štěně, které rádo trpí pod dominancí alfasamce, a ani se neodvažuje protestovat.

Dojeli jsme do podzemní garáže velkého obchodního centra, kde jsme vystoupili a já jako pejsek následoval své pány. Šli jsme snad pět minut, až jsme vstoupili na místní veřejné záchody. Pavel mi ukázal na jednu kabinku, vstoupil se mnou do ní a já čekal, co se bude dít. „Svlíkni se do naha a dělej!“ poručil Pavel a já dneska už podruhé se začal svlíkat v kabince na WC.