Po konci pracovní doby zdvořile odmítl pozvání na panáka, dal si doma sprchu a s kytarou, pár lahvemi piva a zpěvníkem vyrazil na svoje oblíbené místo do přístavu. Miloval ten slaný mořský vzduch, křik racků a pohled na lodě, připlouvající ze širého moře. Musí jich být aspoň tisíc! To by byla krása, vybrat si tu správnou, nasednout na ni a vyplout do světa…
Erny ležel nahý na zádech na posteli a vydýchával ten parádní sex, který právě skončil. Toby je úžasný, znělo mu v hlavě. Milý a krásný kluk s neskutečným hlasem a vnímavým tělem, kterému se navíc líbí moje hudba. Jsem rád, že za mnou přišel. Moc rád.
Bylo mu jasné, že Jenda pochopil, že spí s Václavem v jednom lůžku. Ale mladík se na nic neptal a on sám o tom pochopitelně nemluvil.
Dívám se mu skrz neprůstřelný hledí do očí, srdce v hrudníku mi buší jako splašený, po zádech mi tečou čůrky potu… a cítím se… děsně rozpolceně. Tahle situace je jednoduše bizarní. Znám ji, zažil jsem ji už mockrát! Ale pokaždý z druhý strany. Vždycky jsem byl ten, kdo na území Aliance mířil zbraní na nepřátelskýho agenta. To za prvý. A za druhý – vždycky jsem někde hluboko uvnitř věděl, že je to celý jenom jako. Že je to hra. Kdežto teď? Kdyby se mnou ti vojáci ztratili trpělivost a z těch svých zbraní vystřelili, neobjeví se přede mnou nápis Mission Failed, nesundám si helmu a neodhodím ji vztekle na postel. Ne. Kdyby se mnou ti vojáci ztratili trpělivost, s největší pravděpodobností přímo teď a tady umřu.
Došli jsme ke korytu potoka, který se opatrně zakousával do kamenité cesty. Rozdělené pramínky si hledaly cestu skrz kameny, aby se na druhé straně za cestou spojily opět do vodního koryta. „Ty jo, to je krásnej potok, co?“ rozzářil se Marek, odhodil hůl a hned si sundával tenisky. Bosýma nohama se vydal do vody, dál proti proudu, kde byla průzračná voda už nad kotníky.
Letní prázdniny zrovna začaly, a to znamená jen jediné – společnou dovolenou s mým přítelem, jeho maminkou a sestrou s jejím manželem. Ano, je to pokaždé přesně taková nuda, jak na první pohled může vypadat. Jenže když maminka zavelí, tak se musí poslouchat. A tak ve svých dvaceti osmi letech jedu opět na rodinnou dovolenou…
Prvních pár minut mezi námi bylo vždycky tak trochu divných, když jsme se skoro rok neviděli, ale pak jsme se pokaždé naladili na stejnou vlnu. Tentokrát ale bylo všechno jinak. Nebyl jsem připravený na to, že se z Patrika stane zatracený řecký bůh.
Byla to záhada a on ji chtěl rozluštit. Náhodou se dnes probudil a v okně spatřil siluetu. Díval se na Daniela. Odhadoval, že mu je tak třicet, třicet pět. Býčí šíje, široká ramena, rozložitý, zarostlý hrudník. Lačně sjel pohledem přes houštinu chlupů k okraji trenek, což byl Danielův jediný oděv. I na svalnatých nohou byl hustý porost. Kdyby ho potkal v dávných časech, byl by určitě válečník, námořník, možná i pirát. Vzbuzoval by respekt a hrůzu. V dnešních časech respekt asi ano, ale jinak byl hlavně zatraceně sexy.
P.A.F. Neboli Pafka. Fenomén dnešní doby. Kdo tím nežije, nebo kdo tím aspoň načas nežil, tak jako kdyby nežil vůbec. Já tím žiju už třetí rok – a ještě mě to nepřestalo bavit. Naopak mám dojem, že tomu propadám čím dál víc.
Marek jezdil prstem po mapě a plánoval, kudy půjdeme, abychom nic zajímavého nevynechali. Zříceninu, skály i údolí lesního potoka. A abychom se taky stihli včas vrátit a zároveň se úplně nevyndali. Sledoval jsem pozorně tohle Markovo brebentění a hladil ho rukou po zádech. „Dáváš pozor, jo?“ zeptal se Marek.
Otočil jsem se k lednici, že si vezmu mléko do kafe, a zaregistroval jsem siluetu za oknem. V kuchyni nemám záclony, večer a při prudkém slunci stačí žaluzie, které jsem měl teď vytažené. Přes okno na mě koukal mužský v triku bez rukávů, zpod přilby se mu draly blonďaté kudrnaté vlasy. Přeměřil si mě očima a usmál se.
Podali jsme si ruku a první slovo, který mi kdy skutečně řekl, bylo jeho jméno: „Adam.“ Čtyři písmena, a přece mnou dokázaly pořádně zatřást, a já je za to nenáviděl.
„Tome, musím ti něco říct,“ řekl mu tedy pod vlivem tohoto poznání – možná za to mohlo malinko i to víno – a přitáhl si ho k sobě.
A to jeho hlasitý vzdychání… ty jeho náruživý polibky… jeho zamženej, přitom ale obdivnej pohled… a ten nekonečně dlouhej smích… To všechno mi dává vědět, že v tom kouzlení nejsem tak úplně marnej!
„Ty jo, to je super,“ zavrtěl se Marek v sedačce tak, aby se mě co nejvíc dotýkal. Cítil jsem na své noze jeho chlupaté lýtko, jeho stehno, jak se opírá o moji nohu, a jeho paži, jak se přitiskla k mojí. Přemýšlel jsem o tom, jak jsem rád, že spolu jedeme ven. Že spolu vůbec někam jedeme. Že můžeme sedět vedle sebe a tulit se k sobě. Že máme společnou cestu i společný cíl.
Několikrát jsem se před výronem (tak tomu říkáte vy, otcové? Já už tušil, že nepůjde o výron, ale o výstřik, ne-li gejzír) semene zastavil, počkal jsem a znovu jsem se rozonanoval, čímž se mé libé až omamující pocity stále znásobovaly! Krátce před tím, než na mne přišlo Vřídlo, mne částečně zkropilo cizí Vřídlo. To mne ještě víc vyrajcovalo, pánev jsem vzepjal, ptáka jsem namířil mírně za sebe a svůj horký pramen jsem na oplátku poslal směrem tam, na kolonádu, dříve Gagarinovu, dnes Vřídelní.
Hned po tom se mě zmocní panika. Mám klečet s kuklou v otevřených dveřích? O tom, že budu jinak celej nahej, vůbec nemusím pochybovat. Jednou jsem tu navštívil týpka, kterej to měl rád podobně. Dveře nechal pootevřené, já vešel dovnitř. On už klečel na posteli s vystrčenou dírou. Jen zasunout, vycákat a jít. Bylo to rajcovní, ale tehdy jsem byl v jiný pozici. Udělám to stejně.
Šlapal urputně do pedálů, nechal si Dana opřeného o svoje tělo a měl co dělat, aby nezvonil jako blázen a na celé kolo nekřičel: „Hej, čumte! Vezu si kavku, vezu si hejla – JÁÁÁÁÁ jsem si ho ulovil, tak mi uhněte z cesty!“ Hormony s ním mávaly na všechny strany, a kdyby nebylo kolem tolik lidí, zcela beze studu by zastavil a dal průchod svým představám.
Cítím, jak se mnou šijou všichni čerti, protože na tohle nejsem zvyklej. Nevím, co mám v takovýhle situaci dělat. Takhle blízko jsem zatím vždycky ležel jenom vedle jednoho jedinýho polonahýho kluka – a sice vedle Zbyňka, a nutno dodat, že u toho ležení to nikdy dlouho nezůstalo. Vždycky jsme se nakonec začali jeden druhýho dotýkat. A já teď cítím, jak přesně po tomhle mý tělo prahne… a je celý zmatený, protože mu zároveň vysílám signály, že nesmí.
Marek vypustil svůj proud před sebe. Stáhl si pokožku ztopořeného penisu ke kořeni a ze svého napnutého žaludu stříkal mohutnou silou jako fontána. Hltal jsem ho očima a nezmohl se ani na slovo. Hrál jsem si s jeho horkým pramenem rukou, nechal si smáčet chloupky na celém svém předloktí a občas přejel přes stříkající žalud dlaní – opatrně, abych nepocákal jeho kraťasy. Markův proud byl ale silný, takže kapky ulpívaly na našich chlupatých lýtkách.
Jistou dobu jsme se pak pokoušeli o prevenci erekce tím, že jsme se snažili mluvit o všem možném. Ovšem přiopilý Asiat se neustále vracel k nepřístojným otázkám ohledně onanie. Jak často si to děláme, kde si to děláme, jak často se nám postaví a takové ty věci. Výsledkem bylo, že nám všem stál, ale dělali jsme, že „nedíváme“.
Jen vteřinku váhám, než se naplno rozesměju. Nestihne se ke mně ani přidat, dám mu ruce kolem krku a začnu ho líbat. Ta zaplavující úleva z toho všeho je prostě skvělá. Vůbec se neostýchá, přirazí mě na stěnu chodbičky a ten polibek mi pěkně zprudka vrátí.
Přesunuli jsme se dovnitř, v kuchyni stáli proti ani ne dva metry od sebe a klábosili o nesmyslech. Najednou nám jaksi došla řeč a jen jsme tak stáli proti sobě a hleděli si přímo do očí. Ač jsem si řekl, že bych se měl dívat někam jinam, nedokázal jsem odvrátit zrak. Dostal jsem strach, že se aktivuje ta moje věčně nadržená část těla a párkrát skoro hlasitě polkl to množství slin, které se mi začalo hromadit v puse. Dan mě stále upřeně sledoval a velmi pozvolně si otočil svou kšiltovku kšiltem dozadu a pečlivě ji urovnal.
Tak jsme tady. V jedný zapadlý vesnici na severu Čech, na místě, kde, jak se taťka několikrát vyjádřil, dávají lišky dobrou noc. Radši jsem nepátral, co to přesně znamená. Bohatě mi stačí, že vím, co náš novej barák v týhle vesnici znamená pro mě. Znamená, že jsem právě přišel o všechny svý kámoše a známý. Že těsně před maturitou musím měnit školu. A že je to všechno prostě děsně naprd, ale co nadělám, když rodičům z ničeho nic přeskočí, že?
Pomalu si zasunul penis mezi moje stehna a dospával. Netrvalo ale dlouho a ucítil jsem jeho jemné pohyby, kterými mě začal masírovat. Cítil jsem tvrdý ocas, jak mě zespodu krásně tlačí. Marek mě začal líbat za uchem a olizovat mi lalůček. Jazykem si hrál s mým uchem a trochu u toho funěl. Pak zvedl hlavu a přesunul se na můj krk. Cítil jsem jeho vousy, jak mě škrábavě šimrají na krku, a byl jsem už vzrušením bez sebe.
Strana 46 z 111
