Filtr povídek

Díval se před sebe na obzor. Dělníci stavěli pyramidu pro faraona. Sledoval jejich svalnatá, zpocená těla, jak se lopotí s velkým kvádrem. Práce byla více než náročná, ale dobře zaplacená. Každý vydělal za rok tolik, co faraonův rádce za dva. Proč faraon tolik spěchá, nikdo nevěděl, a jemu osobně to bylo opravdu jedno. Pracující muži byli v tuto chvíli jen lákavé objekty k hodnocení. Tvrdá práce formovala jejich těla, svaly a šlachy v sehraném rytmu posouvaly zátěž.

Pomalu došli skoro až k zadním vrátkům, kde pod košatou třešní Petr postavil jednoduchou lavičku z opracovaného dřeva. Posadili se. Tom mu položil hlavu na rameno a jen se kochal pohledem. Miloval tyhle tiché chvilky jejich souznění, kdy nebylo potřeba cokoliv říkat. Tady byli ve svém vlastním světě.

Byli skoro stejně vysocí, světlé vlasy měli oba až po ramena. Oba měli tu nejkrásnější bílou kůži, jakou kdy viděl. Jeden měl bradavky úplně růžové, druhý malinko tmavší. Prostě oba vypadali jako andílci.

Teď Davida potřeboval. Snad do postele, snad proto, aby se dostal do dalšího ročníku, ale spící démon se mohl probudit. Možná, že ani nespal, možná tu byl s nimi celou dobu, jen ho ten manipulátor uměl dobře maskovat a skrývat. Byla jen otázka času, kdy se mu David znelíbí a vytáhne na něj všechnu špínu, kterou stihl za tento pobyt nasbírat. I s tím, co teď věděl, by mu mohl udělat ze života peklo, natožpak, kdyby se s ním David opravdu vyspal. I tak by měl mnoho svědků jejich vzájemných nevinných intimností, počínaje nestandardním množstvím času, který spolu trávili, konče důvěrným sezením na pláži, kdy se o sebe opírali zády. S tou myšlenkou, co všechno by na něj mohl vytáhnout, se mu udělalo špatně.

Na displeji sněžného skútru vyskočily souřadnice, namířil si to k onomu rudému, blikajícímu bodu. Trvalo to déle, než čekal, k domu přicházel v době, kdy už se bouře musela každou chvíli ukázat. Znal rychlost, s jakou bez varování smetla vše kolem sebe. Vyběhl těch pár schodů ke vchodu co nejrychleji, prudce zabušil na dveře. Nic. Okamžitě a ještě silněji bušil pěstí do masivního dřeva, to náhle zmizelo. Nadechl se, chtěl něco říct, v ten samý okamžik spatřil majitele domu. Couvl o krok, vetší šok v životě nezažil.

Nechtěl jsem, aby měl ze svého prvního sexu noční můru. Nebyl to samozřejmě můj nejlepší výkon, ale byl jsem rád, že to na rozdíl ode mne neudělal opilý někde v temnotě nad záchodovou mísou a namísto toho přišel o panictví s někým, koho dobře znal a s kým o něj přijít chtěl. Na pajdáku² nás tyhle věci sice neučili, ale podle všeho jsem to snad zvládl vcelku dobře.

Tomáš si uložil pár svých věcí a zatopil v kamnech. Postavil na ně hrnek s vodou, kam nakrájel jablko, hrušku, přidal pár švestek. Když se topilo, měl rád večer horký kompot z ovoce. Krásně zahřál, provoněl celou místnost a zahnal i žízeň. Někdy i hlad, když se peníze určené na skromnou večeři utratily jinak. Jablka a hrušky se daly posbírat padané v sadech, někdy i jiné ovoce. Doma mívali přes zimu na stole vždy ošatku s křížalami a ořechy. Bylo dobré občas si zpříjemnit chuť něčím tak dobrým i zdravým.

Prechádzam sa opatrne po byte. Míňam kúpeľňu, kúsok ďalej je Tomášova izba. Dvere otvorené. Leží na bruchu a prudko chrápe. Jeho krásny zadok mám pred očami. Po špičkách vstupujem do jeho izby, pohľad upretý na zadok. Opatrne prejdem prstom po hladkej pokožke. Chrápanie razom prestane. Stojím tam, hladķám si tvrdý penis a pozorujem tohoto dokonalého chlapa, ktorého nikdy nedostanem. Opatrne vycúvam. Zamierim k terase. Prechádzam popri otvorených dverách. Na posteli zazriem mohutnú siluetu neznámeho Tomášovho milenca. Vstupujem na terasu. Horúca noc. Jemný vánok ma hladí ako nežné prsty.

Ignoroval nataženou ruku a sám se rozhlédl kolem, všímaje si větví stromu nad sebou. Jedné se zachytil, v ten moment teprve natahuje ruku směrem k Davidovi. Jenže s jedním přece jen nepočítal. Většinu své váhy svěřil zdánlivě pevnému stromu, nevšímaje si bahna pod sebou, nohy mu podklouzly a větev samotná zlověstně zapraskala. V přítmí, které kolem panovalo, si nevšiml, jak byl strom starý. To byla chyba. A on si to uvědomil zhruba v momentě, kdy se rukama napřed zanořil do studené vody a bahna. Zalapal po dechu, snaže se spěšně si uvědomit, co přesně se stalo. Byl to jeden z naprostého minima momentů, kdy ho něco skutečně překvapilo. David se rozesmál z plných plic.

Uvnitř zapnul jen kontrolní osvětlení. Bylo tam o něco chladněji, vlhko a houbová vůně. Prošli na konec polic. Dál byla ulička zatarasená kolečky s posypovou zeminou. Slabá žárovka schovaná za sloupkem vytvářela pološero. Aleš vzal Béďu za ramena, sklonil se. Viděl jeho pootevřená ústa. „Promiň, odpusť, nemohu se ubránit!“ Jeho rty se přimkly a jazyk pronikl mezi zuby. Objímali se, líbání bylo až bolestivé. Oba pocítili svírání ve slabinách

Prostě se mi usmívat chce, když ho tu takhle vidím. Sexy, bezbrannýho, plně vodevzdanýho do mý péče… a samozřejmě natěšenýho a nadrženýho na to všechno, co si na něj chystám. Aby taky nebyl! Sám jsem nadrbanej už jenom z těch představ. A tak si ho ještě naposledy prohlídnu… a pak už se mu konečně začnu pořádně věnovat. Jeho tělo po tom touží. Von po tom touží. A já po tom netoužím vo nic míň. Tak sakra proč bych se měl držet zpátky?

SEZNAM POTENCIONÁLNÍCH ALERGENŮ, JEŽ MOHOU BÝT V TEXTU OBSAŽENY: Méně známé dobové výrazy a zkratky, odborná terminologie popisující méně časté fyzikální děje, jména spisovatelů a hudebních skladatelů, názvy literárních děl, čerstvé sperma, zaschlé sperma, alkohol, ječmen, lesní plody, hořčice. Dále může obsahovat stopy celeru a jiné kořenové zeleniny včetně občasného výskytu přechodníků. Uvedený výčet nemusí být úplný a platí pro všechny části tohoto původního autorského díla. Všechny postavy jsou zcela smyšlené a jejich případná podobnost s reálnými osobami je zcela náhodná a autorem nezamýšlená. Dějinné události a dobový kontext, jakkoliv se to některým čtenářům možná bude zdát neuvěřitelné, jsou naproti tomu zcela skutečné.

Béďa chtěl, moc chtěl. Teď šel za Tomem a obdivoval jeho krásně vykreslenou prdelku v těsných trenýrkách. „Tady končí buky a začínají borovice, sedneme si na padlej kmen břízy.“ Kolem bylo vidět přerostlé babky. „Zítra můžeme zase nasbírat houby. Ale viděl jsem, že kluci moc o ně nestojí. Nejvíc jsme jich snědli my. Ani moc nestojí o to někam chodit.“ Poposedl si. „Nějak mě bolí koule. Chtělo by odpustit. Co říkáš, nepohoníme?“ Tom ani nečekal na odpověď. Stáhl kus trenýrky. Béďa byl úplně fascinovaný jeho pomalu topořícím penisem. Cítil, jak mu tvrdne vlastní.