Povídky

Prechádzam sa opatrne po byte. Míňam kúpeľňu, kúsok ďalej je Tomášova izba. Dvere otvorené. Leží na bruchu a prudko chrápe. Jeho krásny zadok mám pred očami. Po špičkách vstupujem do jeho izby, pohľad upretý na zadok. Opatrne prejdem prstom po hladkej pokožke. Chrápanie razom prestane. Stojím tam, hladķám si tvrdý penis a pozorujem tohoto dokonalého chlapa, ktorého nikdy nedostanem. Opatrne vycúvam. Zamierim k terase. Prechádzam popri otvorených dverách. Na posteli zazriem mohutnú siluetu neznámeho Tomášovho milenca. Vstupujem na terasu. Horúca noc. Jemný vánok ma hladí ako nežné prsty.

Prostě se mi usmívat chce, když ho tu takhle vidím. Sexy, bezbrannýho, plně vodevzdanýho do mý péče… a samozřejmě natěšenýho a nadrženýho na to všechno, co si na něj chystám. Aby taky nebyl! Sám jsem nadrbanej už jenom z těch představ. A tak si ho ještě naposledy prohlídnu… a pak už se mu konečně začnu pořádně věnovat. Jeho tělo po tom touží. Von po tom touží. A já po tom netoužím vo nic míň. Tak sakra proč bych se měl držet zpátky?

SEZNAM POTENCIONÁLNÍCH ALERGENŮ, JEŽ MOHOU BÝT V TEXTU OBSAŽENY: Méně známé dobové výrazy a zkratky, odborná terminologie popisující méně časté fyzikální děje, jména spisovatelů a hudebních skladatelů, názvy literárních děl, čerstvé sperma, zaschlé sperma, alkohol, ječmen, lesní plody, hořčice. Dále může obsahovat stopy celeru a jiné kořenové zeleniny včetně občasného výskytu přechodníků. Uvedený výčet nemusí být úplný a platí pro všechny části tohoto původního autorského díla. Všechny postavy jsou zcela smyšlené a jejich případná podobnost s reálnými osobami je zcela náhodná a autorem nezamýšlená. Dějinné události a dobový kontext, jakkoliv se to některým čtenářům možná bude zdát neuvěřitelné, jsou naproti tomu zcela skutečné.

Nejdříve jsem měl strach, ale pak se mi tahle hra začala líbit. Vždycky jsem toužil po tom, aby mě někdo takhle zmrdal, někdo takhle chlapský s pořádným pérem. Poslušně jsme mu vzal péro do pusy a začal kouřit, měl aspoň 19 cm a skvělý obvod. Jednou rukou jsem neobjal celé péro, prsty se mi u kořene vůbec nepotkaly s dlaní, ale nahoře tak tlustý nebyl. Kouřil jsme poslušně a nechal si přirážet až do krku. Celou dobu mi slzely oči a tekly sliny po hrudníku.

Vie o tom, že je nahý? Jeho penis nie je úplne v kľude. Vyzerá to na začínajúcu erekciu. Akosi neviem, ako mám reagovať. V ruke zviera šálku s kávou, strapaté vlasy a krvou podliate oči na mňa hľadia s otázkou. Začnem koktať niečo o vode, ani sám neviem čo. Jeho dokonalé hladké telo ma obralo o schopnosť vnímať aj niečo iné.

Samozrejme som vedel, o čo tu ide a vzrušený i nervózny som zazvonil pri ich dverách. Po pár minútach som sa uvoľnil. Žiadne maniere, obyčajní chlapi, čo pobehujú po byte v boxerkách a srandujú na sexuálne témy. Priznávam, už vtedy som sa vzrušil pri pohľade na tie plné rozkroky. Zle sa mi sedelo, keďže môj na pol stuhnutý úd mi začal slziť. Všimli si to. Nedalo sa to zakryť. Taktiež ani mne neuniklo, že boxerky oboch fešákov sú o poznanie plnšie ako pred chvíľou.

Zvedl se, na chvíli odběhl, přinesl lubrikant. Já jsem si klekl na čtyři, namazal mě pořádnou dávkou a přiložil svůj penis k mojí díře. Zatlačil a už se do mě sunul milimetr po milimetru, až ve mně byl celý.

Kuba ležel na zádech, na kalhotách se mu vyrýsovala ohromná boule, kterou jsem mu hladil přes kalhoty. Druhou rukou jsem mu vjel pod tričko a hladil horké tělo a vzrušené bradavky a u toho jsme se líbali. Stáhnul jsem mu přes hlavu tričko, totéž udělal on mně. Přitiskli jsme se k sobě, miloval jsem horkost klučičího těla. Vzal jsem mu do pusy jeho bradavku a pomalu ji olizoval špičkou jazyka, pro druhé bradavce jsem mu přejížděl prsty. Pak jsem mu pomalu začal sjížděl hlavou k jeho bouli na kalhotách, její velikost slibovala něco mimořádného.

Gabriela som našiel v obývačke. Predstúpil som pred neho a naznačil som pukrle. „Poslušne hlásim, že idem von. S Benom,“ zaklamal som. „Kontakt a predpokladám, že aj jeho miery a veľkosť topánok máš v zozname na chladničke. Ideme sa najesť a potom k nemu hrať hru. Doma som do polnoci.“ Gabriel na mňa hodnú chvíľu len hľadel. V jeho tvári sa prestriedalo niekoľko emócií. Začalo to zamyslením, nasledovalo pomalé prikývnutie a nakoniec sa usmial. „Okej. Já už se dneska nikam nechystám, takže kolem půlnoci tady. A mimochodem, půlnoc poznáš tak, že jsou obě ručičky na hodinkách na dvanáctce. Kdybys to náhodou netrefil, tak mi dej prostě jenom vědět, že máš zpoždění.“

Pole a lesíky za oknem vystřídaly řady domů a je jasné, že budu za chvíli v cíli, vlak začíná zpomalovat a ozývá se i občasné zapísknutí brzd. Zastavujeme, oblékám si bundu, s batohem v ruce vystupuji a s dalšími lidmi vcházíme do hlavní haly. Rozhlížím se a zjišťuji, že na mě už čeká. Poznávám ho okamžitě. Má přesně tu bundu, ve které je na včera poslané fotce. Vyšší kluk se širokými rameny a světle hnědými vlasy. Také mě evidentně poznal a mává na mě. Na chvilku opět znejistím, ale pak si sám sobě v duchu říkám: ‚Nebuď srab!‘, nadechnu se a jdu rovnou k němu.

Leželi jsme u sebe a vzájemně se hladili. Jenom zlehoučka nechali prsty popojíždět všemi zákoutími našich těl. Do všech míst jako v pomyslném bludišti. Poutníci putující k branám slasti. Dlaně sjely do našich klínů. Vzájemně si laskáme naše miláčky. Ruce poklepávají po hrázích jako tanečnice v Moulin Rouge. Měsíční světlo a odlesk sněhu postříbřily naše těla. Hledající, vyzývající, pronikající. Přichází odměna našeho snažení a toužení. Nevýslovně slastná. Jen příliš krátká. Zachycujeme svými ústy až v bolestném polibku její prchavost.

Trhal jsem jednotlivé malé voňavé květy a zasunoval je mezi prsty. Chlapeček jemňoučko vzdychal. Já jednou rukou hladil zespoda polštářky, zatímco jazyk se mazlil s nehty. Šeříková vůně navozovala v mé mysli další něžné doteky. Oči občas pohlédly před sebe. V nazlátlých vlasech vyšlehávaly drobné ohýnky jak ze žhnoucích uhlíků prastarých obětišť. Zavřené oči lemovalo stejně nazlátlé husté obočí a dlouhé nepatrně se chvějící řasy. Pootevřené rty zvaly k polibkům, mírně sešpulené jak po hře na Panovu flétnu.

“S takouto postavou na teba baby určite letia jedna radosť…,” skonštatoval Arpád. “Ho… ho… hovno letia. Aj mi… mi… minule po… po… povedala jedna, že ne… ne… nechce ko… ko… koktavého kokota. Vraj kým sa vykoktám, bu… bu… bude na… na…naprcaná. Piča…” Arpád sa rozosmial. “Fakt piča!” potvrdil mu. “Na… na… naviac, ba… baby sa mi a… a… ani nepáčia…,” prezradil, že to neberie tragicky.