Povídky

Mazlili jsme se nahý v posteli a Tomáš se u toho rychle sám odbavil. Nestál o to vobtáhnout mě, chtěl se jen vyhonit, zatímco si jazykem hrál s mým pérem a koulema. Nikdy bych neřekl, že mě to bude tak rajcovat. Mladej krásnej kluk, co si užíval, když jsem byl spokojenej já. Vzrušovalo ho, když mě dostal, a vystačil si sám.

Tretí večer sme nielenže skončili v mojej posteli, ale po prvý krát sme sa navzájom vyhonili, pričom sme sa celý čas bozkávali. Nemusel som sa ani veľmi ovládať, aby som mu po tele neprešiel jazykom a nevzal si jeho vtáka do úst. Stačilo mi, že sa bozkávame a pritom sa navzájom honíme. Na niečo viac príde čas, hovoril som si v duchu.

„Jdeš na návštěvu? Nemusíš dělat tolik rámusu, rád tě pozvu i bez toho.“ Ležérně se rozkročil ve dveřích, na sobě stále jen kalhoty. „Tohle je fakt kontrola, nešaškuj,“ zavrčel muž se zbraní v rukou. Simon ustoupil, a jakmile Erik vstoupil, přibouchnul dveře a přišpendlil ho ke zdi. „Hmm, s plnou výstrojí, sexy.“ Políbil ho. Erik to nevydržel ani vteřinu.

Postavil ho na všechny čtyři a opatrně do něj vstoupil, Lukáš zavzdychal a sám přirazil. Pán se udělal velice rychle, ale zůstal v něm a laskal mu penis, dokud také nestříkal. Za to se styděl úplně nejvíc, že se mu to líbilo.

Většina pořízených fotek a videí bude kvůli penězům zveřejněná na různých pornostránkách a porno serverech. Celý Ondrův výcvik bude řádně zdokumentován, sestříhán a prodán. Každá Ondrova kuřba, každé jeho opíchání, a dokonce i každý Ondrův výstřik bude zveřejněn na internetu.

Nešetří mě. Švihá mě přes břicho i stehna, a nakonec svisle přes rozkrok a vystrčenou prdel. Zapletený řemínky zasahujou všechny citlivý místa, ocas, koule i vyšpulenou díru. Snažím se neřvat, ale po chvíli to vzdávám a rozeřvu se na celý kolo. Bolest je příšerná a Dino je ve svým sadistickým živlu.

Doteď přesně nevím, co mě k tomu vedlo – snad jenom snaha o další podnět k fantazírování, snad jenom kvůli té představě, ale přispěl jsem ve skupinovém chatu svou troškou do mlýna. "Nechce někdo vykouřit? Brno!" Mobil jsem odložil a snažil se soustředit jen a jen na cestu. Nečekal jsem žádnou odpověď.

Malíř se znovu usmál. Mladík se otočil do otevřených dveří salónu, strýce neviděl, neozval se protest nebo zákaz. Chtěl vidět svůj obraz. Stoupl si vedle malíře. Díval se na sebe, jak sedí, ruku položenou na stole. Za zády otevřené dveře salónu, kde neviděn sedával strýc. „Jste smutný, pane, je to vidět i na obraze. Zachytil jsem vaši podobu věrně.“

„Kde jste to vzal?“ zeptal se a díval se na mě pohledem plným podezření. „Dostal jsem je…,“ odpověděl jsem tiše. „Kdyby byly pravé, tak máte úžasnou věc. Víte, co to je?“ „Mince…“

Koukal jsem na obraz a skoro jsem se bál začít ho čistit. Vzal jsem štětičku a začal čistit z druhého okraje. Pomalu jsem se dostal k postavě, která seděla zády. Dostal jsem se k hlavě. Čistím a najednou divný odpor. Zahýbal jsem štětičkou, nějak to nešlo. Zatáhl jsem a musel jsem silou. Vlas? Já jsem z malby vytrh vlas? To nebyl chlup ze štětce, který by v malbě uvízl. To byl skutečně vlas.

Polibek mu zamkl ústa. Danovy ruce byly víc než všetečné. Zrychlený dech, skoro slyšitelný tlukot srdce. Radkovi se líbilo, jak ho Dan líbá, skoro něžně a přece majetnicky, vášnivě. Po dlouhém polibku se znovu Radka zeptal: „Půjdeme?“

Konečně padla zelená. V polovině přechodu Marek sundal brýle. Nevnímám zatím detaily, na ty bude čas vzápětí. Usmívám se, protože je všechno v pořádku. Co mi to teda ten jeden mizernej ničema před obědem psal. Napřáhl jsem ruku a naše 'čtyři vteřiny' se odvíjejí. "Čau Marku!" "Kubo!" třese se Markovi brada a můj mozek teprve zpracovává vjem jeho úplně do ruda prokrvených očí. "Promiň," a než vůbec stačím cokoliv, Marek mě objal. Ne milenecky, ale pevně. Jako by se vrhl sevřít kandelábr. Krátký pevný stisk. A hlesl: "Chtěl jsem přijít."

„Ááách, jooo,“ vydechnul jsem znova. Nohy nad hlavou, stehna přimáčknutá jeho dlaněmi pevně k břichu, až jsem se bořil do polštářů gauče. Zadek vystrčenej nahoru k němu, půlky v téhle poloze roztažené, až by se jeden začervenal. Vyholený půlky, poznamenávám. Týpkovo péro, z větší části zaražené, teď působilo jako dokonalá součást tohohle lascivního sousoší. Noční sousoší lascivity – super název, musím si ho zapamatovat.