Povídky

Na autobus dobehol v poslednej sekunde a ešte sa rozdýchaval, keď som sa na neho pozrel. Oholená hlava, asi trojdňové strnisko, úsmev na tvári, sivo-zelené oči a plné pery. Ach tie pery.

Tom se spokojeně prohnul a vystrčil co nejvíc zadek. Pošimral jsem ho špičkou jazyka na hladce oholenejch koulích a postupoval v lízání přes hráz k díře. Rukama jsem mu roztahoval půlky a dráždil ho na těch nejcitlivějších místech a Tom si zvolna začal honit ocas. Spokojeně u toho předl, že by se ani kocour nemusel za ty zvuky stydět. Pomalu přirážel v rytmu honění, tak jsem mu plivl do rýhy a přitlačil na růžičku palec. Vklouzl lehce dovnitř. Tom zasténal a zrychlil pohyby pánví.

Hlas zastřený touhou šeptal jeho jméno. Zamkl mu ústa polibkem. Vůbec nevnímali pohledy svých společníků. David se díval na ty dva. Vzrušovalo ho, když viděl Gila, který se chvěl pod Erikovými doteky. Simon se díval na něho, jeho dostával pohled na Davida.

Nový den pro Ondru nezačal zrovna příjemně. Na takový budíček jen tak nezapomene. Dva nabouchaní týpci ho nejprve pořádně propleskli a následně skopli z kavalce na studenou podlahu. Zmatený Ondra nevěděl, která bije. Kýbl ledově studené vody ho ale rychle uvedl do reality. To už ho ale vlekli temnou chodbou někam do neznáma.

„Takže jak s tím deníkem?“ spustil jsem po večeři. Hanka vytáhla stohu papírů s překladem a začala vysvětlovat: „Je to psané francouzsky, to byla móda a při psaní deníku se komtesy cvičily v jazyce. Ke konci přešla do němčiny, ale to už bylo v době, kdy začala deník schovávat a předstírala, že ho ztratila, takže si byla jistá, že ho nikdo jiný číst nebude. Jinak bývalo i zvykem, že komtesa deník předkládala matce, která ho kontrolovala. Prostě slohové cvičení…, čekalo se, že projeví dostatek citu a zásobu vyjadřovacích schopností, takže výsledek býval někdy dost křečovitý. Tady třeba hned ten začátek. “

Zhluboka jsem nasál vůni jeho rozkroku a olízl přes látku tvrdýho ptáka. Hodně nasliněným jazykem jsem pokračoval, až byly boxerky mokrý a skoro půhledný. Podíval jsem se na něj. Měl přivřený oči a náramně si to užíval. Zhluboka dýchal. Usmál jsem se, kousek stáhl gumu boxerek a nechal vykouknout lesklej žalud. Objel jsem ho jazykem a špičkou pomalu přelízl uzdičku a dírku. Tom vtáhl vzduch mezi zuby a zavzdychal. Pomalu, centimetr po centimetru jsem mu osvobodil klacek i koule a pokračoval v důkladný práci jazykem.

Robin skutečně potřeboval málo. Sledoval Erika při jeho práci a s Klárou se poměrně rychle skamarádil. Byla skoro o hlavu vyšší než on a vždycky mu s mrknutím šibalsky rozcuchala vlasy. Erik se tomu vždycky strašně smál, když mu místo rudého kouhoutka zůstalo na hlavě rozcuchané kuře. Robin se taky smál a bylo mu po dlouhé době, nebo snad poprvé v životě hezky a cítil, že ho lidé okolo mají rádi.

Podíval jsem se tedy nahoru a uviděl ruku. Váhavě jsem za ni vzal. Když jsem konečně stál na nohou, podíval jsem se, do koho jsem to vlastně vrazil. Přede mnou stal muž kolem pětadvaceti. Měl krásné blonďaté vlasy a ty oči. Nejkrásnější modré oči, co jsem kdy viděl. Chtěl jsem něco říct, ale nemohl jsem. Probral jsem se, až když promluvil.

„Čo robíš v mojej posteli?“ stál som vo dverách „svojej“ spálne a neveriacky sa pozeral na Lacka, ktorý ležal v posteli. „Noci sú tu vraj chladné a nechcem, aby si mi zmrzol do rána,“ šibalsky sa usmieval s pod periny. „Preto nemáš na sebe ani tričko?“ „Vieš, ako veľmi sa potím v noci,“ hneď som si spomenul na to, ako sa zobudil celý spotený po prvej noci v mojej posteli.

Přesunul jsem se do jeho klína a ještě jsem chvilku obdivně sledoval jeho tvrdý penis. Po celé délce se mu jemně vlnila k prasknutí naplněná žíla, žalud měl na pohled sametově hebký a momentálně nesměle vykukoval z předkožky. Nevydrželo mu to ale moc dlouho. Jazykem jsem se otřel o špičku a pěkně ji navlhčil. Obkroužil jsem žalud a uslyšel jsem lehký vzdech. V duchu jsem se usmál, zdá se, že budíček funguje. Zasunul jsem si žalud do pusy a uvnitř jsem ho dráždil jazykem. Potom jsem si zasunul celý penis až do krku. To už Jake nevydržel předstírat spánek a rukou mi zajel do vlasů.

Podíval jsem se mu do očí. Bylo to jako zkusit přezírat kočku. Chvíli jsem se díval, než jsem to nevydržel a uhnul očima. „Stejně by ti to donesli… Dal. Tedy Dalibor, ale všichni mu řikaj Dal. Místní donchuán… vypadá dobře, že jo? Všechny ženský po něm jedou… No a on nedávno vyjel po mně. To, že jsem na kluky, to tady všichni vědí, možná ti to šéf vyklopil ještě dřív, než tě sem přived, ne? Nevím, jestli se Dal vsadil, nebo jestli to chtěl jen tak zkusit, že prostě dostane každýho, koho si zamane, nebo co… Já se docela obyčejně zaláskoval a on měl zářez na pažbě a já posměch, protože mě hned na to nechal. Jsem blbeček, co?“

„Počkej, máš tady…,“ Lukáš se natáhl a dotkl se ukazováčkem Richardova spodního rtu. Ten pohnul rty a vtáhnul si první článek do úst, zlehka ťuknul špičkou jazyka o bříško prstu, potom silněli, nakonec ho olízl. Jeho světlé magické oči byly upřeny přímo na Lukáše, ten měl pocit, že se dívá přímo do něj. Vztáhl ruku k jeho blonďatým rozcuchaným vlasům, jako by si ho chtěl přitáhnou blíž, když si plně uvědomil, co dělá. Rychle mu prst pustil a odtáhl se.

„No, potkal jsem Dominika… Vysazoval jsem na kruháči květinový ornamenty podle šablon a on tam najednou byl. Ani nevím, jak se tam octnul. A začal se tak nějak posmívat, co mám za blbou práci, hrabat se v hlíně, v každým počasí, za pár šupů… A řek, že by pro mě měl jinou práci. Pěkně pod střechou, v teple, když se teda budu hodit. Ale jak mě zná, tak se určitě hodit budu. Zeptal jsem se ho, co to je za práci, řek mi, že uvidim. Já mu řek i adresu ubytovny, on že si mě tam druhej den vyzvedne. Já teď vidím, že jsem blbej, ale když já… já prostě byl vždycky zvyklej poslouchat a tohle byl Dominátor…“