Povídky

  • Andre33
Stylromantika
Datum publikace24. 7. 2015
Počet zobrazení2352×
Hodnocení4.45
Počet komentářů5

Nechcelo sa mi žiť. Ako to mám zvládnuť? Žiť so ženou, ku ktorej nič necítim. Prečo som to dovolil? Prečo to muselo byť takto? Prečo V tom zazvonil telefón a ja som sa vrátil späť do reality. To je Jakub, napadlo ma ako prvé. Na moje veľké sklamanie to bola Simona.

  • Andre33
Stylromantika
Datum publikace17. 7. 2015
Počet zobrazení2339×
Hodnocení4.30
Počet komentářů5

„No, vieš, Lukáško, chytila sa za brucho, pamätáš sa na tú párty u Filipa?“
„Áno, zviedla si ma! Využila si, že som mal vypité a stiahla si ma do postele.“
„No, no, no! Veľmi ťa nebolo treba ťahať. No a vieš, že sme nemali žiadnu ochranu?“ Pomaly mi to začalo dochádzať.

  • Andre33
Stylromantika
Datum publikace8. 7. 2015
Počet zobrazení3076×
Hodnocení4.29
Počet komentářů5

V tej tme som skoro nič nevidel, a tak som išiel po pamäti na miesto, kde by sa mohli sviečky nachádzať. V tom som narazil do niečoho, teda lepšie povedané do niekoho. Rukami som zašmátral a nechtiac som chytil Jakuba za penis. Chvíľu som mačkal, až som si uvedomil, čo to oblapkávam. „Sorry, preboha, prepáč, ja…, ja…“

  • Trpaslík
Stylromantika
Datum publikace11. 3. 2015
Počet zobrazení3606×
Hodnocení4.75
Počet komentářů4

Martin se svíjel, jak mohl, ale provazy byly pevně utažené. Jediné, čeho dosáhl, bylo, že se mu provazy bolestivě zařízly do masa. Náhle zaslechl jakýsi podivný zvuk. Co to bylo? Nikdy nic takového neslyšel. A pak cosi dopadlo vedle něj. Srdce se mu hrůzou zastavilo Drak… V okamžiku, kdy se do kožešiny, ale i do jeho těla zasekly dračí spáry, mu hlavou proletěla jediná myšlenka: jak bude Ludvík nešťastný.

  • Dračice
Stylromantika
Datum publikace12. 1. 2014
Počet zobrazení7805×
Hodnocení4.79
Počet komentářů2
Oceněnípovídka roku 2014

„Tak jsem tu… to nemyslíš vážně?!“
Krabice mi vypadla z rukou a nepříjemně zachrastila o podlahu.
„Já… koupím ti nový!“ Spěšně jsem polkl toho sladkého prevíta, co všechno způsobil.
„Myslíš, že ti to projde tak snadno?“ John se nebezpečně přibližoval. Zmohl jsem se na ústup, až jsem zády vrazil do skříně. Přiblížil se těsně ke mně.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace6. 1. 2014
Počet zobrazení5521×
Hodnocení4.82
Počet komentářů8

- Jseš snad Matka Tereza? Stejně mu asi jde víc o sebe než o tebe. - - Proč si to myslíš? - - Pokud mne paměť neklame, je z děcáku. Potřebuje někoho, ke komu se upne. On totiž neumí žít sám. Nedokáže to. - - No to máš asi pravdu. A co s ním podle tebe mám udělat? - - To nevím. A nechci řešit toho kluka, ale nás dva. Vrátíš se? - - Myslíš, že bych měl? - - Byl bych rád. Opravdu. -

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace28. 12. 2013
Počet zobrazení4744×
Hodnocení4.62
Počet komentářů1

- Jarku, padej se oblíknout a už mě neštvi. Něco jsme si domluvili, ne? - utrhl se na zrzečka, když se přišel do kuchyně napít "oblečený" jenom do mini ručníku. - Jenom jsem měl žízeň. - - Tak sis mohl nejdřív zajít z koupelny pro pyžamo, ne? A aspoň nekecej. Víš, že to nemám rád. - - Přehnete mě přes koleno a - - Mám dojem, že občas by ti to nebývale prospělo. -

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace19. 12. 2013
Počet zobrazení4811×
Hodnocení4.71
Počet komentářů0

Chlapec se plaše zeptal: - Co se stalo? Vy přece nepijete? - - No tak už piju. - - Proč? - - Co myslíš? - - Vy jste se pohádali? - - Ó, to nikoliv. Jenom jsem byl elegantně odkopnut. Tak elegantně, že ani nikomu nestálo za to, aby mi řekl, že jsem tak nějak nadbytečný. Nebyl to hezký pohled, jestli mi rozumíš. -

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace7. 12. 2013
Počet zobrazení4440×
Hodnocení2.85
Počet komentářů1

Nejmladší po něm se podívá, potom se osmělí. „Jmenuji se Layen, to je Leon a Lucian je v komůrce. Kdo jsi ty, pane?“ optá se tichým milým hlasem, který se vryje do princova srdce stejně jako tmavomodré oči.
„Jmenuji se Raien a jsem princem zdejšího království.

  • Thomas$
Stylromantika
Datum publikace20. 10. 2013
Počet zobrazení7397×
Hodnocení4.06
Počet komentářů4

„Tu máš buzerante posranej,“ začal na mě řvát ten chlap, co na mě skočil, a povalil mě na zem, „chlapi, dělejte, zmlátíme ho!“
Z křoví vylezlo dalších pár týpků, kteří neváhali a začali do mě kopat a různě nadávat.
„Kreténe!!“ řval jeden.
„Všechny by vás měli vyvraždit!!“ řval druhý, ale dál už jsem slyšel jen pár výčitek, protože ta bolest byla tak ukrutná, že jsem ztratil vědomí.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace8. 9. 2013
Počet zobrazení3528×
Hodnocení4.56
Počet komentářů1

Šli vedle sebe nočním městem. Když zahnuli do tiché uličky, Dan se zarazil.
- Kam to jdeme? -
- Přece ke mně. Myslel jsem Dane, Dane počkej! - chytil odcházejícího Dana za ruku.
- Ale no tak. Můžem si přece sednout a povídat si. Otevřu víno. -

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace27. 8. 2013
Počet zobrazení4815×
Hodnocení4.42
Počet komentářů3

- Můžu tě na něco pozvat? -
Překvapeně zvedl hlavu. Před ním stál vysoký muž a usmíval se. Výraz tváře, to jak se usmíval, postoj, způsob, jakým mu položil ruku na rameno, jak se usmíval a jak nakláněl hlavu mírně na stranu  to vše dávalo jasně najevo, o co tomu muži jde.

  • Thomas$
Stylromantika
Datum publikace25. 8. 2013
Počet zobrazení6211×
Hodnocení4.32
Počet komentářů1

Konečně jsem dorazil na náměstí, Pride byla již v plném proudu. Všichni se vlnili a tancovali do rytmu hudby. Všude byly barevné vlajky, slogany a znaky. NÁDHERA, jinými slovy se to nedalo popsat. Líbilo se mi to až do chvíle, než jsem uviděl nějakého kluka, který jakoby Adamovi z oka vypadl. Je to on? Není to on?

  • vega
Stylromantika
Datum publikace6. 8. 2013
Počet zobrazení5327×
Hodnocení3.65
Počet komentářů1

Rozepnul pásek, kalhoty měly ještě nad puntem jeden knoflík. Zakryl svým tělem výhled na kapitána a najednou šmik, už ho měl v ruce.
„A to se podívejme. Jak se opovažuješ přijít ke kapitánovi s chybějícím knoflíkem?“
Kalhoty spadly na zem, košile jen způli zakrývala můj pyj.
„Bez knoflíku, a co to vidím, bez spodního prádla. To už volá po potrestání!“
Obcházel mě dokola a kapitánovým ukazovátkem nadzvedával košili.
„Co to má znamenat?“

  • vega
Stylromantika
Datum publikace29. 7. 2013
Počet zobrazení4639×
Hodnocení4.11
Počet komentářů0

Voda mu chmury odplavila, přiběhl usměvavý a uvolněný. Žuchl do písku na slunci a kapky na jeho ohanbí zářily jako diamantová čelenka. Seděl jsem a pozoroval ho. Určitě můj pohled cítil, ale rozvalil se ještě více, jakoby na truc. Vzal jsem do hrsti kamínky a začal se strefovat. Do čeho? Hádejte. Až na potřetí se to podařilo. „Trefa!“ zavolal a já už byl zaměřený.

  • Thomas$
Stylromantika
Datum publikace1. 4. 2013
Počet zobrazení6878×
Hodnocení4.36
Počet komentářů5

„Ty?“ zeptal se Adam.
„Co já?“
„No, umíš ten děják?“ zeptal se takovým tázavým pohledem.
„Jo umím. Hele a nechtěl bys k nám? Máma přijde až v neděli, takže bys u nás mohl i spát a společně bychom se mohli podívat na ten děják,“ vyhrkl jsem ze sebe a doufal jsem, že Adam bude souhlasit.

  • Thomas$
Stylromantika
Datum publikace25. 3. 2013
Počet zobrazení8137×
Hodnocení4.62
Počet komentářů3

Nejvíc mě zaujal Adam  hubený, modrooký, s trochu kudrnatými černými vlasy  prostě překrásný. Hned jsem se na něj zadíval a on to nejspíše spatřil a usmál se na mě. Úsměv jsem mu oplatil a pan učitel nabídl Adamovi místo vedle mě. Adam se posadil a řekl:
Adam, těší mě. Měl krásný hlas a podal mi ruku.

  • Saavik
  • HRÁŠEK
Stylromantika
Datum publikace18. 3. 2013
Počet zobrazení5482×
Hodnocení4.71
Počet komentářů6
Oceněnípovídka roku 2013

Tahle pohádka původně byla jenom taková srandička pro Hráškova partnera.
Ale snad se bude líbit i vám, kdo si ji přečtete.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace13. 3. 2013
Počet zobrazení2181×
Hodnocení1.90
Počet komentářů0

Star Trek. Pro někoho legenda, pro někoho něco neznámého. A k Star Treku patří jedna z největších postav sci-fi  Spock. Jedno setkání v neutrální zóně. Spock potká někoho ze své minulosti. Někoho koho by nejraději škrtl ze svého "fascinujícho" života
Příběh je inspirován knihou Černý oheň od Sooni Cooper. Všechny postavy kromě planety Almeriji a jeho lidu patří autorům Star Treku.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace12. 3. 2013
Počet zobrazení4743×
Hodnocení4.68
Počet komentářů11

Vážený příteli,
tuto povídku bych rád věnoval Vám, Vám, který jste už víc jak 15 let neměl dovolenou.
Vám, který jste slova: spolu to dokážeme, pozvedl nad: miluju tě
Nevěřím v Boha a anděly. Ale jestli nějací andělé jsou, tak jeden z nich má Vaši tvář

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace8. 3. 2013
Počet zobrazení4796×
Hodnocení4.66
Počet komentářů4

Jakub byl dokonale zmatený. Nenadálá péče o jeho osobu ho zaskočila nepřipraveného, cítil poprvé po dlouhé době, že se o něj někdo zajímá. Vůbec ho nenapadlo, že by pro svoje nabídky mohli mít i nějaký jiný důvod než jen ten, aby mu pomohli.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace19. 2. 2013
Počet zobrazení4363×
Hodnocení4.61
Počet komentářů6

Byl tak šťastný, když ji svíral v rukou, nesl si ji jako svátost a říkal si, že od teď už půjde všechno líp. A pak najednou… připadalo mu, že se to netříští váza, ale všechny jeho naděje. Ani nevěděl, jak došel domů. Necítil smutek ani lítost, jen hroznou prázdnotu, celý jeho život je zbytečný, a tak proč žít dál. Jasně si vybavoval poslední chvíle, bylo mu dobře, pomalu se propadal do prázdna…

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace9. 2. 2013
Počet zobrazení5062×
Hodnocení4.58
Počet komentářů7

První díl povídky, o jejímž pokračování rozdnete vy, čtenáři, v diskuzi.
„Copak tak tvrdě spí?“ zahuboval domácí a na dveře důrazně zabušil. Když se i tento razantní zásah minul účinkem, David to už nevydržel:
„Něco se muselo stát, prosím, nemáte náhradní klíč?“

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace18. 12. 2012
Počet zobrazení6478×
Hodnocení4.00
Počet komentářů3

„Můj nový byt, moje první Vánoce, moje první návštěva rodičů!“ povídá si sám pro sebe muž na balkoně, cumlá odvykací bonbon a prohlíží si okolí. Je šedé a pochmurné. Na sníh, který by zakryl bezútěšnost místa i zimy, marně čeká už několik neděl. A nejspíš se načeká zbytečně. Koukne dolů a má chuť pustit bonbon. Jen tak. Rozpustile se zašklebí.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace26. 11. 2012
Počet zobrazení7083×
Hodnocení4.57
Počet komentářů1

„Heterosexuální muži neexistují, to jsou jen ti, kteří mě zatím ještě nepoznali, to bys měl vědět a já tě o tom přesvědčím! A to tak, že teď a hned!“ vyskočil Lukáš ze židle. Zůstal stát proti Pavlovi, štíhlou postavu vypnutou, ruce v bok, modré oči se třpytily, tváře mírně zrůžovělé odhodláním.