Povídky

  • Thomas$
Stylromantika
Datum publikace25. 3. 2013
Počet zobrazení7979×
Hodnocení4.62
Počet komentářů3

Nejvíc mě zaujal Adam  hubený, modrooký, s trochu kudrnatými černými vlasy  prostě překrásný. Hned jsem se na něj zadíval a on to nejspíše spatřil a usmál se na mě. Úsměv jsem mu oplatil a pan učitel nabídl Adamovi místo vedle mě. Adam se posadil a řekl:
Adam, těší mě. Měl krásný hlas a podal mi ruku.

  • Saavik
  • HRÁŠEK
Stylromantika
Datum publikace18. 3. 2013
Počet zobrazení5358×
Hodnocení4.70
Počet komentářů6
Oceněnípovídka roku 2013

Tahle pohádka původně byla jenom taková srandička pro Hráškova partnera.
Ale snad se bude líbit i vám, kdo si ji přečtete.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace13. 3. 2013
Počet zobrazení2152×
Hodnocení1.90
Počet komentářů0

Star Trek. Pro někoho legenda, pro někoho něco neznámého. A k Star Treku patří jedna z největších postav sci-fi  Spock. Jedno setkání v neutrální zóně. Spock potká někoho ze své minulosti. Někoho koho by nejraději škrtl ze svého "fascinujícho" života
Příběh je inspirován knihou Černý oheň od Sooni Cooper. Všechny postavy kromě planety Almeriji a jeho lidu patří autorům Star Treku.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace12. 3. 2013
Počet zobrazení4653×
Hodnocení4.67
Počet komentářů11

Vážený příteli,
tuto povídku bych rád věnoval Vám, Vám, který jste už víc jak 15 let neměl dovolenou.
Vám, který jste slova: spolu to dokážeme, pozvedl nad: miluju tě
Nevěřím v Boha a anděly. Ale jestli nějací andělé jsou, tak jeden z nich má Vaši tvář

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace8. 3. 2013
Počet zobrazení4698×
Hodnocení4.66
Počet komentářů4

Jakub byl dokonale zmatený. Nenadálá péče o jeho osobu ho zaskočila nepřipraveného, cítil poprvé po dlouhé době, že se o něj někdo zajímá. Vůbec ho nenapadlo, že by pro svoje nabídky mohli mít i nějaký jiný důvod než jen ten, aby mu pomohli.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace19. 2. 2013
Počet zobrazení4286×
Hodnocení4.61
Počet komentářů6

Byl tak šťastný, když ji svíral v rukou, nesl si ji jako svátost a říkal si, že od teď už půjde všechno líp. A pak najednou… připadalo mu, že se to netříští váza, ale všechny jeho naděje. Ani nevěděl, jak došel domů. Necítil smutek ani lítost, jen hroznou prázdnotu, celý jeho život je zbytečný, a tak proč žít dál. Jasně si vybavoval poslední chvíle, bylo mu dobře, pomalu se propadal do prázdna…

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace9. 2. 2013
Počet zobrazení4983×
Hodnocení4.58
Počet komentářů7

První díl povídky, o jejímž pokračování rozdnete vy, čtenáři, v diskuzi.
„Copak tak tvrdě spí?“ zahuboval domácí a na dveře důrazně zabušil. Když se i tento razantní zásah minul účinkem, David to už nevydržel:
„Něco se muselo stát, prosím, nemáte náhradní klíč?“

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace18. 12. 2012
Počet zobrazení6348×
Hodnocení4.00
Počet komentářů3

„Můj nový byt, moje první Vánoce, moje první návštěva rodičů!“ povídá si sám pro sebe muž na balkoně, cumlá odvykací bonbon a prohlíží si okolí. Je šedé a pochmurné. Na sníh, který by zakryl bezútěšnost místa i zimy, marně čeká už několik neděl. A nejspíš se načeká zbytečně. Koukne dolů a má chuť pustit bonbon. Jen tak. Rozpustile se zašklebí.

  • drsoul
Stylromantika
Datum publikace26. 11. 2012
Počet zobrazení6944×
Hodnocení4.57
Počet komentářů1

„Heterosexuální muži neexistují, to jsou jen ti, kteří mě zatím ještě nepoznali, to bys měl vědět a já tě o tom přesvědčím! A to tak, že teď a hned!“ vyskočil Lukáš ze židle. Zůstal stát proti Pavlovi, štíhlou postavu vypnutou, ruce v bok, modré oči se třpytily, tváře mírně zrůžovělé odhodláním.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace23. 11. 2012
Počet zobrazení7612×
Hodnocení3.87
Počet komentářů2

Udýchaný Pavel přijede s pošramoceným kolem domů a dlouze zazvoní.
„Kde jsi byl? Měl jsem strach. Už je pozdě.“
„Promiň, miláčku!“ Přistoupí k vysokému černovlasému muži, kterého vášnivě políbí.
„Nemám rád, když chodíš takhle pozdě!“ Muž ve dveřích si Pavla nasupeně prohlíží.

  • Pepa
Stylromantika
Datum publikace20. 11. 2012
Počet zobrazení6452×
Hodnocení4.44
Počet komentářů2

Vždycky jsem svou nadprůměrně vysokou inteligenci považoval spíše za prokletí než za dar. Ale když mi přinesla tyto zážitky, musel jsem to výrazně přehodnotit.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace20. 11. 2012
Počet zobrazení5402×
Hodnocení4.57
Počet komentářů8

Neřekne nic, jen tak zvláštně sklopí víčka. Jako kdyby mrak zakryl slunce. Náhle má tak smutnou tvář, až se mi sevře srdce. Už se nevnucuju. Mám z něj zvláštní pocit. Jako by skrýval nějaké tajemství.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace17. 11. 2012
Počet zobrazení3155×
Hodnocení4.67
Počet komentářů0

-Pokud bych byl na jeho místěneváhal bych ani minutu.-
-To já váhám.-
-To v mém objetí nebudeteNebudu se ptát a vnutím vám svou vůli a láskuUčiním vás závislým na mé lásceJen přijďte a uvidíte.-
A jist si svým triumfem přitiskl mladíka na zeď a chtěl ho začít líbat.

  • waza
Stylromantika
Datum publikace16. 11. 2012
Počet zobrazení3011×
Hodnocení4.37
Počet komentářů1

Kroky blíž znějí, hlasy se smějí
Boky se zhoupnou, podrážky šoupnou
Ticho se vyplo, světlo se zaplo
Ulice žije, kdo využije… Tebe?

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace10. 11. 2012
Počet zobrazení2913×
Hodnocení4.18
Počet komentářů0

Ludvík i on věděliže dneska je to na dlouho naposledykdy jsou spolu takhle nerušeniChlapec byl pevně rozhodnutýže tato poslední společná noc bude zároveň i prvníPrvníkdy se milenci dá cele a se všímco k tomu patří.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace5. 11. 2012
Počet zobrazení4512×
Hodnocení4.59
Počet komentářů3

Mladík ho pozorovalVzpomněl sijak se ho tenkrát dotýkal..Myslel na to častoČastěji než zdrávoNapadlo hože by bylo příjemné si to zopakovatAle nenašel odvahuMalíř zaznamenal jeho touhusám na tom nebyl lípPoložil ho opatrně do trávy a začal ho něžně líbatLudvík si chvějící se rukou otevřel kalhoty..Germainovy ruce i ústa poskytly zmučenému tělu slastnou úlevu.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace31. 10. 2012
Počet zobrazení2557×
Hodnocení4.41
Počet komentářů0

Wojciech zakloní hlavu. Ví, že k tomu muselo dojít. Už od jejich setkání čekal, doufal, ale neodvažoval se něco říct a najednou je to tu. Jan rozepne knoflíčky, odhalí jemný župan, který stáhne, až zůstane plátěná košile s kalhotami. Nemůže se dočkat, až ho ve světle uvidí nahého. Stáhne mu vysoké boty, odmotá z nohy onuci. Polaská svou rukou nárt. Polkne. V denním světle je ještě hezčí než v jasu svíček, kdy ho viděl naposled, ale potom zaslechnou lomoz.

  • Kashttan
Stylromantika
Datum publikace29. 10. 2012
Počet zobrazení4292×
Hodnocení4.08
Počet komentářů7

Nikdy jsem s Kikinem takhle nemluvil a najednou jsem si uvědomil, že pokud ne dnes, tak už nikdy. Celou tu dobu, co jsem s ním seděl, jsem toužil. Toužil jsem, aby se jeho úžasné rty dotkly těch mých, toužil jsem, aby mi daroval ještě jeden kouzelný úsměv, ale hlavně jsem toužil po vstupence do jeho bolavé duše. Najednou se ze mě, z namachrovanýho cápka, stal někdo, kdo nemohl najít nejen slova, ale hlavně dost odvahy.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace29. 10. 2012
Počet zobrazení3064×
Hodnocení4.48
Počet komentářů0

Nevěděl, kam ho proud lidí nese, a bylo mu to jednoNahrnuli se do krčmy a piliA on s nimiHrnuli se ven a zpívali a hulákaliA on s nimiTěžký po domácku vypálený alkohol mu stoupl do hlavyZačal se motat a byl rádkdyž ho podepřely silné pažeA náhle byli v tmavé uličcety silné paže ho přitiskly ke špinavé zdi jakéhosi baráku a muži ho začali prohledávatRázem vystřízlivěl a začal se bránitA volat o pomoc.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace28. 10. 2012
Počet zobrazení3772×
Hodnocení3.27
Počet komentářů4

„Díky moc.“ Před Wojciechem přistane korbel, víno. Vezme cínovou karafu a nalije si víno do korbelu. Napije se, až mu víno teče po bradě, takovou měl žízeň. Rukávem si utře bradu. Takže ten Kamiński má možná jeho koně nebo taky ne. Obvinit šlechtice z krádeže koně to se rovná přinejmenším šarvátce, ale spíš by to skončilo u soudu. Nemůže si dovolit se potahovat po soudech, ale kůň je vzácný, sedlo neméně. Musí je získat zpět. 

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace21. 10. 2012
Počet zobrazení4837×
Hodnocení4.30
Počet komentářů1

Když se Germain sehnul a dotkl se roušky, Leon se posadil. Hebká látka po něm sklouzla dolů a on tu seděl nahý. Mladý malíř sklopil oči a sehnul se pro látku. Leon ho vzal za ruku. A jemně si ji položil do klína.

  • Redakce
Stylromantika
Datum publikace23. 9. 2012
Počet zobrazení6101×
Hodnocení4.39
Počet komentářů4

Měl pravdu, měl zatracenou pravdu, ale teď už toho na mě bylo moc. Musel jsem pryč. Vytrhl jsem se mu z ruky a začal jsem utíkat. "Táhni k čertu," pomyslel jsem si nebo jsem to snad i řekl nahlas. Z anděla se najednou stal ďábel, co mě pokouší. Třeba je tohle jenom zkouška, třeba se vrátím zpět a všechno bude jako dřív. Věděl jsem, že je to nesmysl, ale při tom běhu po tom měkkém písku mi to najednou dávalo naději, najednou jsem se cítil svobodně. Můžu běžet, kam chci!