Povídky

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace28. 3. 2018
Počet zobrazení2309×
Hodnocení4.16
Počet komentářů9

Byli jsme na vejšce ve stejném ročníku. Chodit jsme spolu začali ve druhém ročníku, natajnačku, aby Arnyho rodiče nevěděli. Dost mu plánovali budoucnost, měli prostě svoje představy, zvlášť otec. Tohle do nich rozhodně nezapadalo. Podle jejich představ nejdřív promoce, pak svatba, aby se už ženil jako inženýr, dokonce už mu dohazovali nějakou holku. Taková uťápnutá chudinka, ale z velmi dobře situovaný rodiny. Když se po promoci vzepřel, tak se otec začal vztekat. Arny taky dokáže být docela pruďas, tak mu bouchly saze a řekl mu, jak to vlastně všechno je. Letěl ze dveří tak, že málem vyvrátil futra.

  • Kashttan
Stylromantika
Datum publikace23. 3. 2018
Počet zobrazení1404×
Hodnocení3.80
Počet komentářů7

Pohled do ticha. Velké vločky strachu valící se na maličkou postavu pod stromem. Klepe se strachy, vždyť ten strach je všudypřítomný. Padá jí za krk, rozpouští se a stéká na záda. „Mazlíku,“ ozývá se z dálky. Není mazlík, sakra chce se probudit. Tohle není sen!

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace20. 3. 2018
Počet zobrazení1806×
Hodnocení4.16
Počet komentářů8

Když běhávám, tak občas pozoruju koně v ohradách, jak se pasou, pobíhají. Občas tam je i hříbě. Běžel jsem jednou zase okolo výběhů, koně byli nahloučení u jedné z ohrad, jako by tam něco čekali. Zastavil jsem u nich. Hned se začali natahovat, jako by něco chtěli. Utrhl jsem alespoň trs pampelišek a podával ho tomu nejdotěrnějšímu.

  • Dušan Bartoň
Stylromantika
Datum publikace17. 3. 2018
Počet zobrazení1594×
Hodnocení4.53
Počet komentářů10

"Víš, že ve středu je Valentýna?" "Hm…" Zvedl jsem k němu oči. Proč mi to říká? "Pokud očekáváš kolosální dar, jsem ochoten jeden den neprudit a ráno můžeš jít první do koupelny," nabídl jsem velkoryse.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace16. 3. 2018
Počet zobrazení2167×
Hodnocení4.18
Počet komentářů12

Ráno jsem se vzbudil pod jedním spacákem v objetí s klukem. Divný… docela pěkný… Samozřejmě, měl jsem už nějakou zkušenost s holkama, takovej lúzr jsem zase nebyl, ale tohle bylo… jiný. A to, že se mi to líbilo, mě docela vyvádělo z míry. A večer jsem mu dal pusu. A on na to nic, nebránil se. Co se to tu děje?

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace14. 3. 2018
Počet zobrazení2129×
Hodnocení4.21
Počet komentářů9

Těsně před odjezdem se přiřítil kluk, tak o něco starší než já. Díkybohu, alespoň někdo. „To je dost, Patriku, už jsme se báli, že to nestihneš! Máš místo vzadu, abys to tam ohlídal.“ Sakra, on je vedoucí? Takový ucho? Nacpal si věci na zbylé místo a zadýchaný se sunul uličkou dozadu. Delší husté vlnité vlasy po ramena. Temně zrzavé jako měď. Modré oči. Rozesmátý výraz, kterým obhlédl všechny v autobuse včetně mě. V krátkých kalhotách dlouhé nohy, porostlé jemnými rezavými chloupky. Kruci, čeho si to všímám?

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace8. 3. 2018
Počet zobrazení1945×
Hodnocení3.93
Počet komentářů13

„Milane, tady máma. Prosím, nezavěšuj! Jsem s tátou tady u vás na tom Emergency, můžeš sem přijít?“ „Potřebuju skočit na Emergency! Pohlídáte mi box?“ Před dveřmi Emergency stála uplakaná matka. „Víš, jak jsi odešel…, tedy, jak tě…, on pak dělal, jako když neexistuješ. Ale neodhlásil tě z bytu. Nevím, možná zapomněl. Dneska nám přišlo vyúčtování, bylo to všechno na tři osoby v bytě. Strašně se rozčílil, strašně…, a pak najednou padnul.“

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace7. 3. 2018
Počet zobrazení1580×
Hodnocení4.27
Počet komentářů15

Když si to tak spočítám, za ten týden jsem viděl pouze jedinou přívětivou lidskou duši. Teda… bylo jich 5, ale naráz. Jinak už tu snad nikdo není. Jako by se všechny dobré duše ze světa vytratily. Doufám, že mi můj Anděl strážný někoho sešle.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace5. 3. 2018
Počet zobrazení1841×
Hodnocení4.01
Počet komentářů4

„Naši mě vyrazili…, tedy otec. Já bych dneska v noci přespal na skládku…“ Malý sklad léků a infuzních roztoků občas sestry využívaly tajně k přespání, když se třeba protáhla nějaká večerní „akce“ a už by obtížně stíhaly domů. Na zem se hodila deka s polštářem a jako provizorium to stačilo. „Co se stalo?“ Řekl jim to. Všechno. Stejně to vlastně věděly, ty holky na to měly radar. „Co budeš dělat dál?“ „Zkusím požádat o ubytovnu…“

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace3. 3. 2018
Počet zobrazení1954×
Hodnocení4.06
Počet komentářů5

Milan souhlasil. Ale celou noc přemýšlel o tom, že bude krásné být s Karlem v jedné posteli, ale bude to stejná postel, ve které bývá Karel se svou ženou. Bude se s ním milovat, ale na stejném místě, kde to on dělá se svou ženou. Začala ho svírat žárlivost. Ale souhlasil s tím, vlastně se smířil s rolí bokovky, se kterou si jeho láska zašuká a pak se vrátí ke své ženě. Má takový vztah cenu? Budoucnost?

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace28. 2. 2018
Počet zobrazení2065×
Hodnocení4.04
Počet komentářů10

Zahnul jsem zrovna do jednoho z parků, klušu a koukám – kruci. Tak k tomuhle jsem se nachomýtnout nemusel. Čtyři týpci tam zrovna mlátí nějakého kluka, povalili ho na zem a první už si kopnul. Zařval jsem, ani nevím co, a pak jsem ječel, že volám policajty. Týpci se zdekovali, kluk zůstal ležet. Přiběhl jsem k němu. Už se zvolna sbíral se země. Vcelku vysokej kluk, tmavší pleť (to ale proti mně každý), zaregistroval jsem lehce zešikmený oči. „Dobrý?“ „Jo, moc toho nestihli…“

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace27. 2. 2018
Počet zobrazení1610×
Hodnocení4.03
Počet komentářů8

Je to tady. Další rok v tomto chaosu. Nedokážu říct, co se tu bude dít. Už loni a předloni jsem Ti sliboval, že jakmile se zde objeví náznaky nenávisti, zmizím pryč, protože v zemi plné všudypřítomného strachu nechci žít. Už tak je to tady k nesnesení, jako bychom se vrátili do minulosti.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace24. 2. 2018
Počet zobrazení3005×
Hodnocení4.05
Počet komentářů3

„Nezlob se.“ Natáhl ruku, pohladil ho po vlasech a ruka pomalu sklouzla na Milanovu tvář. Milan zavřel oči a tváří se přitiskl k jeho dlani. Ani nevěděl, proč a jak se to stalo. Muž se usmál: „Jak se jmenuješ?“ „Milan.“ „Já jsem Karel. Přijdeš zase zítra?“ Jen souhlasné zakývání hlavou. Karel se naklonil a jemně, ale skutečně jemně ho políbil na ústa. „Budu se těšit.“

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace22. 2. 2018
Počet zobrazení2904×
Hodnocení4.34
Počet komentářů26

V deset večer byla večerka. Zalezli jsme na pokoj, vysprchoval jsem se a čekal na Martyho. Na jeho posteli, samozřejmě. Trvalo mu to trochu dýl. Vyšel z koupelny, ani si nevzal pyžamo (ostatně já taky ne) a hupnul ke mně. „Slíbil jsi mi vzít nohy na ramena,“ připomínal. „Vím o tom a počítám s tím,“ odpověděl jsem a vytáhl zpod polštáře připravenou tubu gelu. „Já vím, že s tím počítáš.“ A mně došlo, co mu tak dlouho trvalo ve sprše.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace20. 2. 2018
Počet zobrazení2619×
Hodnocení4.32
Počet komentářů11

To nebyla přátelská pusa při setkání kamarádů. Tohle byla pěkně dravá záležitost. Než jsem si vůbec uvědomil jeho rty na svých, dral se mi do úst jazyk a můj zcela reflexivně vyrazil proti do souboje a vyrazil ze mne překvapené vyheknutí. V hlavě vymeteno, jen jsem věděl, že tohle vzdát nesmím a nechci.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace18. 2. 2018
Počet zobrazení2729×
Hodnocení4.27
Počet komentářů14

„Hele, dostal jsem nápad. Lyžák je koncem února. Koncem ledna je už stejně uzavřená klasifikace, takže se nemusíme šrotat. Půjčíš si výbavu v půjčovně a pojedeme k nám na chalupu. Sníh už tam je teď, tam nebude nikdo cizí, u chalupy je malá loučka, kde kdysi učili jezdit mě, tam to zkusíš v klidu a nikdo nebude očumovat. Co ty na to?“ Koukal na mne, jako by mě viděl poprvé: „To… to by asi šlo… Děkuju strašně moc!“

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace14. 2. 2018
Počet zobrazení3017×
Hodnocení3.73
Počet komentářů12

„Máš tu volno?“ ozvalo se za mnou. Sakra, takových volných lavic a někdo musí prudit zrovna u té mojí? Ohlédl jsem se. Vyšší štíhlý kluk, černé rozčepýřené polodlouhé vlasy, modré oči. A když říkám modré, tak myslím modré – když vezmete vodovky a podíváte se, jaká je v nich modrá – nerozředěná, sytá… „Martin,“ řekl a natáhl ruku. Stiskl jsem ji: „Petr. Jo, je tu volno.“

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace5. 2. 2018
Počet zobrazení1960×
Hodnocení4.46
Počet komentářů9

- Tak to budeme dobrá dvojka. Teplouš a tranďák… Co s tím uděláme? - - Trošku tolerance, nebo tak něco… a bude to v pohodě… - Saša se už zase smál a položil mu ruku na rameno. Petr proti své vůli ucítil vzrušení.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace21. 12. 2017
Počet zobrazení2602×
Hodnocení4.70
Počet komentářů14

- Ale ty nejsi holka… Proč mi to děláš? Tohle tedy nedělá určitě nikdo… - - Možná dělá, ale nemluví o tom? - - Proč by to dělali? - - Nevím. Nikdy jsi to tak nechtěl? Aby někdo přišel a dělal ti to co já? - Zar na něho hleděl velkýma hnědýma očima. Chtěl. Ale bál se na to i myslet. Protože ten, kdo se mu zjevoval ve snech, byl právě Mer. Ale nejen on… Ale na to druhé jméno se neodvažoval ani pomyslet.

  • S.Frei
Stylromantika
Datum publikace20. 12. 2017
Počet zobrazení1964×
Hodnocení4.27
Počet komentářů15

Vrátím doklady jejich majiteli, který si v mezičase stihl posbírat ze země knihu. Zaujme mě její pestře barevná obálka se známým typografickým řešením. Nasadím hravě pohoršený výraz: "No teda, házet s panem Adamsem na zem, že se nestydíte…" Opět lehce vykulený výraz, naštěstí rychle vystřídaný úsměvem od ucha k uchu. "No jo, máte pravdu, jsem fakt špatný stopař, ani ručník u sebe nemám!" "Tak doufejme, že dnes v noci nepřiletí Vogoni, protože já ho ke své hanbě také nemám."

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace18. 12. 2017
Počet zobrazení1563×
Hodnocení4.06
Počet komentářů11

Sedím po tom všem jako každý normální večer u svého stolu. Vedle mé ruky je stále zalepená obálka, jejíž obsah i odesílatel je mi znám, aniž bych se jí dotkl. Srší z ní nenávist, létají z ní slova a já místo toho, abych se do ní podíval, raději ignoruju tento problém.

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace14. 12. 2017
Počet zobrazení1354×
Hodnocení3.64
Počet komentářů6

Měl jsem před očima bílou mlhu. Světlo, které se dralo přes škvíry mezi mými víčky, spalovalo mé oční tyčinky. Postupně se však bolest v oku zmírňovala a ustupovala jinam… do mé hlavy. Tu jsem měl jako střep a s každou nastupující vteřinou se bolest zhoršovala.

  • Doublemo
Stylromantika
Datum publikace13. 12. 2017
Počet zobrazení1522×
Hodnocení4.64
Počet komentářů10

Po čtyřech se šourám k vodě, nyní již zase pod plnou palbou slunečních paprsků, protože mrak odtáhl někam za les. Lezu do vody jako bych přetrmácel celou polovinu pouště poté, co mi vysílením totálně klekl velbloud.

  • S.Frei
Stylromantika
Datum publikace6. 12. 2017
Počet zobrazení1724×
Hodnocení3.85
Počet komentářů16

Mrtvé jehličí pod podrážkami vystřídá tráva. Lesklá, kluzká, zalitá mléčným světlem měsíce. Dlaně se zaboří do měkkého porostu. Na tvář dopadne několik kapek noční rosy. Ostružiní mě chytne za ramena. Z kotníků vystřelí ostrá bolest. Naděje zmizela. Neohlédnu se. Vím že bych zahlédl to, co si lidé pamatují jen z nočních děsů. Otisk v univerzální paměti našeho rodu. Důvod proč nám hned na okrajích lesů naskakuje husí kůže.

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace3. 12. 2017
Počet zobrazení1583×
Hodnocení4.62
Počet komentářů9

V jediném okamžiku jsem se vymanil z jeho sevření. Zůstal na mě hledět beze slov. V následující vteřině jsem mu vpálil takovou facku, že jsem si na nějakých pár hodin rozbolavěl ruku. On se otočil v piruetě a složil se na zem. Bylo mi to však jedno. Já právě vydýchával svůj morální kolaps.