Povídky

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace28. 11. 2016
Počet zobrazení2566×
Hodnocení4.83
Počet komentářů13

Na stolku ležela kniha. Vztáhl po ní ruku. Kámen a bolest. Bolest. Jo, to on zná. Kniha sama o sobě byla trochu nudná, ale miloval její sloh, krasomluvu a zvláštně utvářené věty. … a řvou, řvou lvové Medicejští … Těžká kniha mu vyklouzla z ruky a žuchla na zem. Chvíli seděl vzpřímeně, ale potom tělo ochablo a pomalu se sesunulo na podlahu…

  • FentyXX
Stylromantika
Datum publikace24. 11. 2016
Počet zobrazení3910×
Hodnocení4.38
Počet komentářů5

„Tak chlapeček nechce předehru?“ zeptal se mezitím, co jsem z něj serval horní část oblečení. „Nejsem na předehry!“ odpověděl jsem a strčil jsem do něj. Jako dravé zvíře jsem z něj na jeden tah svlékl džíny. „Posuň se!“ přikázal jsem a on poslechl. Rychle jsem ze sebe i já svlékl oblečení a vrhnul se na něj. Víte, líbání jsem měl rád, ale pouze u některých lidí. Proto při žádném sexu s Isaacem nepadlo ani slovo o polibku.

  • FentyXX
Stylromantika
Datum publikace20. 11. 2016
Počet zobrazení3999×
Hodnocení4.38
Počet komentářů5

„Víš co? Nech to plavat, jako bych se na nic nezeptal!“ řekl jsem, obešel ho a otevřel jsem mu dveře. On pochopil, že jsem se nechtěl hádat a odešel. Práskl jsem s dveřma a snažil jsem se před sebou dělat, jakože mi to je jedno, ale opak byl pravdou. Docela mě to mrzelo, chtěl jsem si s ním promluvit. No tak, chlape, copak jsi změkl? říkal jsem si, ale můj vnitřní hlas neodpověděl.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace19. 11. 2016
Počet zobrazení1807×
Hodnocení3.90
Počet komentářů3

„Zjistil jste, co jste chtěl?“ Muž v černém plášti se zastaví. „Sám jste mi to řekl.“ „Nikdy bych to neřekl, kdybych věděl, že tam číháte.“ „Je to moje věc!“ „Pak to použijte rozumněji než já.“ „Jak jsem řekl, Devenporte, tohle je moje záležitost.“ „Tak jako u vás visí už deset let jistá maska?“ Černo červená maska se prudce otočí. „Rád zjišťuji vše o lidech, co se cpou na můj ples. Najít svoje dvojče je velmi těžké, že? Zvlášť, když šanci zahodíte do kanálu.“ Hrabě se vztekle napřáhne, ale to už po hostitelově boku stojí dva muži.

  • FentyXX
Stylromantika
Datum publikace18. 11. 2016
Počet zobrazení4099×
Hodnocení4.41
Počet komentářů5

Nechápu, jak někdo může být nešťastný. Vždyť svět toho přeci hodně dává, hlavně lidem z lepší společnosti. Jmenuji se Jackson, je mi devatenáct a jsem studentem blackhillské střední školy. Pocházím z velice významné rodiny, která je důležitá pro město Black Hill. Tím chci říct, že můj život je jedna úžasná párty, která se snad nikdy nezastaví. Nebo snad ano?

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace10. 11. 2016
Počet zobrazení1724×
Hodnocení3.86
Počet komentářů5

„Je tady podmínka. Nikdy neřeknete, kdo vám masku vyrobil a hlavně adresu výrobce.“ „Souhlasím. Umím dodržet tajemství.“ „Dobrá. Je to Česká republika.“ Sinjin vyvalí oči. „Tak daleko?“ „Říkal jsem, že to nebude levné, ale on je nejlepší. Je prostě jedinečný, že miláčku?“ „To ano. Možná se tam uvidíme, pokud dostaneme pozvánku.“ „Já to risknu,“ pronese. „Líbíte se mi. Hnát se za chimérami není zdravé, ale někdy je to nutné. Zůstat a jen snít, tím nic nezískáte. Zde je adresa. Nechcete zůstat na večeři?“

  • bash
Stylromantika
Datum publikace6. 11. 2016
Počet zobrazení2465×
Hodnocení4.24
Počet komentářů2

Absolutně spokojen s iluzí, kterou si právě vyvořil, začal zkoumat Petrův six-pack. Přejížděl rukou po displeji, jako kdyby se jich mohl takhle dotknout. Levou rukou si začal hladit stehno. Rozepl si zip u kalhot a sundal si je. Penis se mu už dral ven z boxerek a dával intenzivně najevo, že mu Petr chybí.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace5. 11. 2016
Počet zobrazení2522×
Hodnocení4.81
Počet komentářů11

Položil kamarádovi ruku na rameno a v náhlém popudu tiše řekl: - Pojď. - Vašek jen zavrtěl hlavou. Nač si cokoliv předstírat. - No tak, pojď… - A Vašek se nechal vzít za ruku a odvést do své vlastní ložnice.

  • bash
Stylromantika
Datum publikace2. 11. 2016
Počet zobrazení2108×
Hodnocení3.60
Počet komentářů8

Bylo to jejich místo. Tady mohli být vždycky sami. Teprve teď si uvědomil, jak špatný to byl nápad – přijít sem. Být sám totiž pro něj znamenalo být s ním. Žádné problémy vnějšího světa se jich netýkaly, spolu jim bylo dobře a mohli si dělat, co chtěli. To on mu ukázal tohle místo. Poprvé po dlouhé době, když mohl utéct někam, kde by mohl být skutečně sám, vybral si místo protkané vzpomínkami na něj.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace27. 10. 2016
Počet zobrazení2186×
Hodnocení3.75
Počet komentářů5

„Jak víte, zámek nechal postavit první hrabě z Devenportu, ale v sedmnáctém století o titul přišli. Ovšem tehdy to byl ještě obyčejný zámek. Jindřich čtvrtý hrabě z Devenportu si moc z toho hlavu nedělal. Bohatství mu zůstalo, lodě taky. Začal kupovat zrcadla. To on uvedl zámek do toho stavu, v jakém je dnes. Povídá se, že praktikoval i alchymii. Věřil, že zrcadly prochází duše. Dokonce natolik, že se zrcadly se nechal pochovat. Od té doby se vypráví, že nikdo nemůže pohlédnout do více zrcadel najednou, a pokud ano, pak uvidí hraběte v masce, jak straší.“

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace9. 10. 2016
Počet zobrazení2047×
Hodnocení3.74
Počet komentářů7

„Kostým od vikomta. Chápeš?“ zaúpí, když vidí, že se nechápavě kouká. „Potřebuje rozptýlení a potřebuje jednoho natvrdlého chlapa. Takže si zahrajeme na amorky.“ Olivier zaúpí. „Nepůjdeme za ně, že ne?“ Armand se usměje. „Jo, půjdeme. Zavolej Adamovi. Ať to zařídí. Křídla ti budou ohromně slušet.“ „Nechci nic říkat, ples je za čtrnáct dní, to by nezvládl ani džin.“ „Tak mu připlať. Jsi dost bohatý. Tak běž. Jo, najdeš nás v tom salonu a neflákej se. Taková maska je fajn, uvidíš.“

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace28. 9. 2016
Počet zobrazení2741×
Hodnocení3.45
Počet komentářů12

„Bude to na váš Letní ples? A druhá tvář?“ „Znáte ji. Ludovic Leroux. Máte ještě jeho tvář?“ „Samozřejmě.“ Adam se zhoupne na židli. Cítí v téhle objednávce další romantickou zápletku, ale tentokrát to asi nebude jednoduché vzhledem k vikomtovu postavení. „Kostým dáte ušít v Paříži, nebo to necháte na mé sestře?“ „Vaše sestra je velká umělkyně. Nechám to na ní. Pokud byste potřeboval míry, dodám je. Ještě maličkost. Pro něj musí být maska, aby nezakrývala jeho rysy.“ „Maska kolombíny, že?“ „Ano, přesně tak. Jeho krása musí vyniknout i v masce. Téma a vše ostatní ponechám na vás. Pevně věřím, že mě nezklamete.“

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace27. 9. 2016
Počet zobrazení2760×
Hodnocení4.85
Počet komentářů10

Pravou ruku měl mimo hru, vztáhl tedy levou a položil ji na prodavačův loket. Jemně ho sevřel. Jasné, nezaměnitelné gesto. Cítil, jak se mu po celém těle rozběhli mravenci. Takže buďto bude vyslyšen, nebo dostane přes úsměv…

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace24. 9. 2016
Počet zobrazení2044×
Hodnocení3.83
Počet komentářů6

„Neboj se. Tohle budou krásné kostýmy mořských vládců, ale víš, že se cpeš zase do něčeho, do čeho nemáš?“ Adam sevře štětec. „Nemám už toho moc.“ „Zatraceně, nemůžeš na něj zapomenout? Po světě běhá tolik skvělých kluků!“ Adam polkne. „Já vím, ale on je…“ „Jedinečnej,“ dopoví kysele. „Fajn, když si chceš hrát na dohazovačku, tak si hrej, ale když ti někdo rozmlátí ciferník, tak nechoď ke mně. Nebo raději přijď. Pa.“ Adam se žalostně pousměje. Bára má pravdu. Je beznadějný tím, jak lpí na minulosti a jednom zrádci.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace16. 9. 2016
Počet zobrazení2415×
Hodnocení4.27
Počet komentářů10

„Zvonek,“ upozorní ho Olivier, který sedí na židli a listuje si časopisem. „To bude on.“ Jde a s ním Olivier. Je už večer, tak ho nevidí, ale jak na něj dopadne světlo, Adam zaslechne Olivierovo zalapání. Škodolibě se usměje, protože on reagoval stejně. „Dobrý večer.“ Armand se zvědavě zadívá na druhého muže. Zřejmě nějaký klient. Vejde dovnitř, uvidí masku. Vrhne se k ní. Je nádherná a teprve ten třetí kámen tomu dodal to, co jí chybělo. Adam se pro změnu dívá do jeho tváře. Nedá se nic dělat, na tu mořskou masku potřebuje tenhle obličej.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace12. 9. 2016
Počet zobrazení3901×
Hodnocení4.80
Počet komentářů8

Začalo se mu stávat, že se v autobuse zadíval na nějakého muže, sedával v parku a koukal na kluky hrající fotbal, na bazéně po očku pozoroval jiné muže, sprchující se před tím, než si šli zaplavat. Začal podvědomě chápat, že ho přitahují muži.

  • Dušan Bartoň
Stylromantika
Datum publikace11. 9. 2016
Počet zobrazení2934×
Hodnocení4.67
Počet komentářů12

Trochu se nahnul na bok a naklonil hlavu a hodil očkem po Jardovi. Když konečně dostal, co chtěl, jedl tak, že se mi zvedal žaludek. Klobásku olizoval a cucal, jasná demonstrace orálu. Když potom otevřel pusu dokořán, jako by chtěl demonstrovat, že má praxi, pomyslel jsem si, že má hubu jak rotvajler.

  • Eddie24
Stylromantika
Datum publikace6. 9. 2016
Počet zobrazení2125×
Hodnocení4.58
Počet komentářů5

S radosťou som súhlasil. Erik sa rýchlo vyzliekol, ja som nemusel, keďže som už vyzlečený bol. Voda bola prijemne osviežujúca, šantili sme, ponárali jeden druhého. Prítomnosť Erikovho nahého tela ma opäť vzrušila. Pritiahol som ho k sebe a bozkával tak silno a vášnivo, akoby to mal byt náš posledný spoločný bozk. Nevedel som sa nabažiť jeho pier. Vyšli sme na breh jazera. Ľahol som si na neho a začal ho perami láskať po celom tele.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace3. 9. 2016
Počet zobrazení1945×
Hodnocení3.77
Počet komentářů5

„Adam Vanin,“ ozve se okamžitě. „Proč jste udělal mé dvojče?“ „Netuším, ale patříte k sobě,“ ozve se hlas. Aspoň nic nezapírá, hořce si pomyslí Karel. Zavěsí. Adam se udiveně podívá na telefon. Takže měl pravdu. Temnota se Světlem se setkali. Někdy se mu to stává nebo je to maskami, skrz něž se dívá na jejich majitele? Možná. „Nikdy to nezjistí,“ přisahá si Karel Meller. Uvolní se. Nikdo netuší, že on se skrýval pod maskou Dne.

  • Eddie24
Stylromantika
Datum publikace1. 9. 2016
Počet zobrazení2138×
Hodnocení4.74
Počet komentářů7

Ráno bolo plne priprav na pobyt v chate. Našťastie, alebo nanešťastie som si všetko zo včerajška pamätal a psychicky sa pripravoval na rozhovor s mojou sestrou. Rozhodol som sa to nechať, až keď dorazíme na chatu. Bol som pevne rozhodnutý jej povedať celu pravdu. Nech to prijme akokoľvek, ale ďalej sa nebudeme trápiť. Aj keď to bude veľmi ťažké, bol som na sto percent rozhodnutý. Pri odchode s chaty jej poviem... Nahlas som si vzdychol, keď v tom vošla do izby Kika aj s Erikom.

  • Amater
Stylromantika
Datum publikace28. 8. 2016
Počet zobrazení2323×
Hodnocení3.83
Počet komentářů9

„Jsem zvědavý, co se stane, až se potkají.“ „Hazarduješ, Adame. Někomu by se nelíbilo, kdyby potkal své temné dvojče.“ „A své světlé? Zaplatím za to.“ „Jak myslíš. Dávej na sebe pozor,“ ale to už je telefon hluchý. Zamračeně se podívá na plášť. Je dokonalý, ale něco tomu chybí. Jde ke korálkům, odkud vytáhne tmavé kameny, které se slabě lesknou. Přesně. Zatíží to kapuci i dolní lem. Vezme ho a jde našívat.

  • Eddie24
Stylromantika
Datum publikace27. 8. 2016
Počet zobrazení2634×
Hodnocení4.54
Počet komentářů7

Blížil sa deň, keď mal prísť Erik znovu na tri dni. Tesil som sa na neho ako dieťa na novu hračku. Ani som si neuvedomoval ako veľmi. Tentoraz som sa sám Kike ponúkol, že pôjdem po neho na stanicu. Ani som nepočkal a hneď som vyrazil. Do jeho príchodu to boli ešte dve hodiny, no ja som už čakal na príchod vlaku. Ako som tam sedel na lavičke, napadlo ma niečo šialené. Prečo sa tak teším na Erika? Prečo sa cítim v jeho blízkosti taký šťastný? Prečo? Prečo? Nie, to nemôže byt pravda! Je to priateľ mojej sestry. Ja nemôžem byt buchnutý do môjho budúceho švagra! NIE! NIE! NIE!

  • Petroland
Stylromantika
Datum publikace18. 8. 2016
Počet zobrazení2115×
Hodnocení3.20
Počet komentářů9

Jeden pohan, jeden žid
A bůh pravil "Račte žít...
vzorně a spolu"

  • Petroland
Stylromantika
Datum publikace28. 7. 2016
Počet zobrazení2810×
Hodnocení4.67
Počet komentářů10

Rád bych vám sdělil, že jsem si to řekl jen v duchu, obávám se však, že bych svévolně zakrýval relativně důležitou informaci v mém příběhu. Ztratil jsem pojem o tom, co je v duchu a co je nahlas. Mohl to být následek potlačované osobnosti, která ironicky komentovala dění v naší rodině zhruba už od doby, kdy Sametová revoluce slavila dvacáté výročí, či to mohlo být triumfální vědomí, že jsem dnes ztratil své mentální panictví a požádal někoho mimo rodinu o intimní vztah. Důvodů bylo nejspíše početněji a mnohé jsem jistojistě nenašel, i když jsem po nich později ještě pátral. Následky byly však jasné jako facka, kterou jsem napůl očekával.

  • Petroland
Stylromantika
Datum publikace21. 7. 2016
Počet zobrazení3844×
Hodnocení4.32
Počet komentářů6

„Počkej, sundám si košili.“ Sedl jsem si a pracně porozepínal knoflíky. On mě napodobil tím, že si přes hlavu přetáhl tričko. Už si sundával i kraťasy, chtěl jsem jít pomaleji, ale zároveň mě táhla nesmírná touha jít dál a dál. Už jsem měl výhled na jeho chloubu, která se přes obnošené trenky tyčila tak viditelně a nesvázaně, až mi z toho vyschlo v krku. Sám jsem si rozepnul pásek a stáhl si kraťasy. Oči jsem měl jen pro něj, on zas jen pro mě. Než jsme však začali s hlavním chodem, následoval ještě předkrm v podobě další řady polibků a objímání, tentokrát však bez překážející látky. Tělesná teplota se přenášela mnohem lépe a zážitek to byl vskutku intenzivní. Jeho vypracované opálené tělo proti mému hubenému, taky ale opálenému se třelo a já umíral rostoucí, neskonalou rozkoší. Jakoby dohodou jsme přestali s polibky a hlazeními.