Povídky

S povzdechnutím se postavil na nohy, došel do koupelny a konečně si užil to, co tolik potřeboval. Dlouhatánskou sprchu, při níž myslel jen na jedno. Na předešlou noc. Na Martina. A na to, že dneska večer letí s mámou do Ostravy. A na Martina, který v ten den večer taky letí do Ostravy. Málem ve vaně uklouzl po tom šoku a uvědomění.

„Lady Fuckingham? Tam do toho aspoň netahají plky o vznešených citech a vyšších principech.“

„Obětovat duši za nalezení pravé lásky? Shoduje se to s většinou popisů v literatuře napříč kulturami, neodporuje to všeobecnému narativu. Je to přiměřená cena.“

Vleze si na můj klín a tlačí mě svym trupem na pohovku. Vychutnávám si jeho rozehřátou tíhu. Jeho ruce se začnou přehrabovat v mý vejbavě. Naklonim se k jeho uchu zarudlýmu vod sluníčka. Vezmu do pusy kovovej kroužek, co ho má v horní části boltce. A pak černou pecku připíchnutou k lalůčku. Decentní, žádná extravagance. „Teďka já, platí?“ zašeptám.

Recepty. Ale ne recepty na bábovku nebo na svíčkovou. Lektvary a masti. Zbyněk tím překvapeně listoval a usmál se, když na okraji našel vepsané poznámky, zřejmě tetou Hedvou. „Nefunguje to,“ byla poznámka u údajného lektvaru lásky. A udiveně povytáhl obočí u poznámky k masti pro létání – byla u ní poznámka „dobrá“. Teta překvapovala…

Kdyby měl čas, tak by během soukání do bílého oblečení, které ve druhé polovině večera měli mít všichni sólisté na sobě, přemýšlel, jestli by se takhle líbil třeba Danovi. Nebo Michalovi. I když, kdo ví, kde je tomu konec. Stejně je to zvláštní, zpívat teď znova po těch letech skoro všechny ty ukolébavky ze zapadákova kdesi u hranic, jen před úplně jiným publikem, v jiném provedení – a on sám je vlastně taky někdo jiný…

Velice záhy jsem ztratil přehled, zda o mne pečuje andělský ďábel či ďábelský anděl, rozhodně však to byl na první pohled anděl s ďáblem v těle. Každý člověk potřebuje někoho, kdo se o něj bude starat s láskou, ale taky někoho, komu tuto péči může opětovat. Tak nechť každý má svého anděla.

Tmavé obočie má stiahnuté sústredením a v mieste, kde klenba čela prechádza na nos, má jemne vyvýšenú kosť. Celej tvári tak dodá akúsi pečať neprístupnej dôležitosti, ktorú nezjemnia ani pootvorené pery s vrchnou, o čosi užšou ako spodnou. Jeden kútik nadvihne smerom hore, keď osoba vo filme čosi urobí. Sexi. Damien nemá ani najmenšie tušenie čo, pretože má práve iné priority. Pohľadom prejde cez ohyb sánky až na krk, tenké tetovanie tiahnúce sa od konca vlasov, vystúpený ohryzok, lem trička…

Tento společný týden strávený na nám milém místě snad přinese tu potřebnou špetku klidu do našeho vztahu. Původně jsme uvažovali o tom báječném resortu snů, taky padl nápad na chatu, ale nakonec jsme se rozhodli zajet tam, kde to všechno začalo. Je to všechno tak dávno, a přitom není. Naše životy to změnilo teda zásadně. Třeba i tak, že jsem si udělal řidičák a řídil jsem naše auto na To místo já.

Vzbudil jsem se dřív a bylo krásné na Sama koukat. Leželi jsme na široké posteli a já pozoroval to tělo nádherného chlapce, co se vylouplo z ošoupaných džínů. Jak byl krásný nahý a bosý, měl v sobě křehkost dítěte i sex-appeal mladíka.

Rytíř vysoké postavy, v plné zbroji, svíral pevně uzdu v levé ruce, v pravé pak jedenapůlruční meč. I na dálku bylo poznat, že se jedná o velmi zdařilou práci mistra cechu zbrojířského.

Koukal jsem po skupince návštěvníků – starší manželé, rodinka s dětma, který se trochu nuděj (a někdy asi víc než trochu)… A mladej kluk s delšíma vlnitejma hnědýma vlasama, drobnějším jemným obličejem… sám. A vypadal dost zaujatě. Prohlížel si fresky, jako by něco hledal.

Chvilku do sebe zůstaneme zaklesnutí pohledem, a teprve když se takhle bezhlesně utvrdíme v tom, že víme, co se v následujících chvílích bude dít, a že jsme s tím v pohodě, přeruší Leo náš oční kontakt a začne putovat zrakem po mým těle. Po mým úplně nahým těle.