Povídky

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace5. 12. 2018
Počet zobrazení1761×
Hodnocení4.81
Počet komentářů8

Leželi jsme ráno po probuzení v posteli, pročesával jsem prsty chlupy na Bertově hrudníku a břiše. Moje oblíbená činnost, takové mazlení. „Lechtáš…“ „Já vím, ale dělám to rád, líbí se mi to.“ Posunul jsem se, posadil jsem se rozkročmo na něj, pak jsem se položil, ruce na jeho hrudníku a opřel jsem se bradou o ně a díval se na něj. Díval se mi do očí, ruce založené za hlavou. „Chtěl jsem se zeptat, co bys rád k Vánocům, Níťo?“ zeptal se.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace4. 12. 2018
Počet zobrazení1265×
Hodnocení4.91
Počet komentářů7

- Kam vlastně jdeme? - - Ke mně. Domů. A nekoukej, já se na tebe nevrhnu. - I když já bych zlatíčko teda věděl, co s tebou, pomyslel si Milan v duchu.

  • Kashttan
Stylromantika
Datum publikace2. 12. 2018
Počet zobrazení1395×
Hodnocení4.80
Počet komentářů9

Jsem úplně zmrzlý, zachumlám se ještě víc do bundy. Pomalu kráčíme po kraji sjezdovky od lesa dolů k silnici. Na lyžování je ale ještě málo sněhu a zasněžování tu není. Všude už je tma, jen pár loučí, které vyznačují cestu, ještě pomalu dohořívá. Ticho šumavské vesničky ruší jen křupající sníh pod našima nohama.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace18. 11. 2018
Počet zobrazení1620×
Hodnocení4.77
Počet komentářů15

Ráno po snídani jsem vyrazil ke slati. Dorazil jsem tam na osmou, jak jsme se domluvili. Rozhlížím se, nikde nikdo. Otočil jsem se ke slati. Ještě se nad ní pořád převalovala mlha, ta se zvedne tak za hodinu. Opřel jsem se zády o břízu a pozoroval chomáče mlhy. Keře a vyšší traviny, které se v ní ukrývaly, vypadaly najednou jako sedící postavy… Sedí tam osaměle, jako by o něčem tiše přemýšlely…, třeba o tom, kudy se dostat zpátky… Vypadalo to zlověstně, nepřátelsky, běhal z toho trochu mráz po zádech, cítil jsem, jak se mi začínají ježit vlasy.

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace13. 11. 2018
Počet zobrazení1067×
Hodnocení4.48
Počet komentářů12

Jak jsem včera pochodoval poblíž silnice a nakopával kusy ledového sněhu, narazila moje bota do něčeho barvou naprosto nepřipomínajícího sníh. Sklonil jsem se, abych lépe viděl, co jsem to obalené ve sněhu nakopl. Šedivý kus kovu jsem oprášil a v ten moment jsem si uvědomil… Našel jsem zbraň!

  • Dušan Bartoň
Stylromantika
Datum publikace11. 11. 2018
Počet zobrazení1644×
Hodnocení4.87
Počet komentářů16

"Víš, proč jsem ji nikdy nenosil?" "Netuším." "Stál mi v ní ještě deset let potom." "Jednou se nám to hodí. Ušetříme za Viagru." "Jednou se z tebe určitě zblázním," řekne a pohladí tu mikinu, jako by to bylo štěně.

  • Angelos
Stylromantika
Datum publikace3. 11. 2018
Počet zobrazení879×
Hodnocení4.32
Počet komentářů6

Okamžitě nastražil uši a zpozorněl. Znělo to jako pískání. Skoro jako když píská člověk na prsty, ale mělo to určitou melodii a pravidelnost jako volání nějakého zvířete. Les se zatím zdál opravdu prázdný, ale Thomas si vzpomněl, že může ukrývat ještě horší nebezpečí než moře. Raději se sehnul, opět posbíral své dřevo a rychlým krokem se vypravil zpátky k pláži. Dokonce našel i cestu, která nebyla tak porostlá prapodivnými květinami…, jako by ji někdo vyšlapal. Avšak něco jej bolestivě stáhlo kolem nohy a svět se mu zamotal.

  • Angelos
Stylromantika
Datum publikace28. 10. 2018
Počet zobrazení1205×
Hodnocení4.27
Počet komentářů5

Thomas koukal jako čertík z krabičky. Připadal si jako domorodec v civilizaci… nebo spíš jako civilizovaný člověk v neznámé divočině. Se směsicí pocitů vysunul nůž z mrtvého zvířete a hleděl na podivně zabarvenou a divně vonící krev. Pak se stejně ohromeně otočil k lesu, který se rozprostíral za pláží. Štíhlé, světlé kmeny nesly větve s košatým porostem červených a růžových listů, zatímco u kořenů rostly podivně zabarvené a tvarované mechy, rostliny a houby, které nikdy v žádném herbáři neviděl a ani neslyšel, že by kdy mohly takové věci existovat. Vypadalo to spíš jako něco, co vzešlo z plátna zfetovaného malíře-surrealisty.

  • Robin
Stylromantika
Datum publikace23. 10. 2018
Počet zobrazení1403×
Hodnocení4.85
Počet komentářů5

Páni. To mě dostalo. Takže on se mnou vážně počítá do budoucna. Vůbec jsem nevěděl, co na to říct. Po večeři jsme šli ještě k němu probrat to ještě jednou a v klidu. No… nakonec z toho nic nebylo. Možná to bylo vlivem vína, které jsem si dal, nebo tou větou, kterou Richard vyslovil, nevím. Ale zničehonic jsem vzal Richarda za ruku a odvedl ho do ložnice.

  • JN
Stylromantika
Datum publikace14. 10. 2018
Počet zobrazení2349×
Hodnocení4.64
Počet komentářů17

Na křižovatce cest tu stojí malý dřevěný přístřešek, taková bouda, jen takový stan, ale ze dřeva. Tak akorát, aby se do něj vešel bytelný stůl a dvě lavice. Tady se dá počkat, dokud se nepřežene ten nejprudší déšť. Vešel jsem dovnitř a shodil batoh a pláštěnku. Ticho. Jen tiché šumění deště. A kroky. Před boudou se objevil kluk. Mohlo mu být tak kolem třiceti. Byl štíhlý, vysoký. Žádný šampion, ale hezký, normální kluk. Měl dlouhé, tmavé, rovné vlasy, které spadaly na jeho mužná ramena a rámovaly oválný obličej s hezky tvarovaným nosem. Docela hezký kluk, blesklo mi hlavou.

  • Tomáš98
Stylromantika
Datum publikace8. 10. 2018
Počet zobrazení1376×
Hodnocení4.71
Počet komentářů5

Ach jo, to jsem zase položil otázku. Dominik byl chvíli zticha a nic neříkal, jen koukal do blba. Tak mě napadlo, že ho trochu rozveselím. Odložil jsem sklenku a přiblížil se k němu blíž. Až když se můj nos dotýkal jeho tváře, jako bych ho chtěl políbit, jsem řekl: „Zapomeň na to, jestli si pamatuješ, před tím v předsíni jsme měli něco rozdělaného.“

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace4. 10. 2018
Počet zobrazení1745×
Hodnocení4.88
Počet komentářů8
Oceněnípovídka roku 2018

„Skočíme si večer na chvíli na ryby?“ „Dobře, tak jo.“ Já na chytání ryb nic nevidím, ale Bert tvrdí, že při tom relaxuje a baví ho to. Nahodí, posadí se. Já si sednu rozkročmo za něj, chytím ho oběma rukama okolo pasu, přimáčknu se a položím hlavu na jeho záda. Takhle relaxuju já. Z jeho napětí už poznám, kdy ho mám pustit, protože se natáhne pro prut.

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace29. 9. 2018
Počet zobrazení1718×
Hodnocení4.70
Počet komentářů13

Lukas vrávoravě vykročil a málem upadl. Opřel ho tedy o sebe a vedl halou ke schodišti. Na schodech se Lukas zapotácel a málem je strhl oba. Elstar ho zachytil a prostě vzal do náruče. Kolem krku se mu ovinuly dvě hřejivé ruce a Lukasova tvář se přitiskla k jeho krku. Šimral ho svým dechem a vlasy se neposlušně toulaly na rameni. Když vyšel po schodišti, zahnul ke dveřím pokoje, loktem otevřel dveře a vstoupil.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace19. 9. 2018
Počet zobrazení1595×
Hodnocení4.66
Počet komentářů15

Obraz mladíka, který sedí v interiéru u stolu, přičemž za ním jsou vidět otevřené dveře do další místnosti. Ruku položenou klidně na stole, dívaje se zádumčivě z obrazu. Takové ty oči, které vás sledují, ať jste kdekoli v místnosti. Světlé vlasy po ramena. Tmavý, začernalý obraz. V rohu obrazu nejasný nečitelný erb a nápis. Adamovi se s obtížemi podařilo přečíst: AETATIS SUE XXI. Takže portrétovanému bylo dvacet jedna let. O rok starší než Adam.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace16. 9. 2018
Počet zobrazení2086×
Hodnocení4.60
Počet komentářů12

Se sestrou jsme vždycky měli zakázáno se k rašeliništi i jen přibližovat, takže nás samozřejmě lákalo. Ta oka vody, ostrovy rašeliníku, sem tam zakrslá břízka. A nejhezčí to bylo, když se nad slatí lehce převalovala mlha. Bylo to jak romantická pohádka. Zastavil jsem se a koukal na slať. Ve sluníčku vypadala klidně a nevinně. Vzal jsem větší kámen a hodil jsem ho na kus, co vypadal jako cestička. Dopadl s mlasknutím a hned se začal potápět. Zavřelo se za ním bahno se zvukem, který zněl jako zoufalý povzdech.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace10. 9. 2018
Počet zobrazení2588×
Hodnocení4.86
Počet komentářů8

- Co sakra chtěl říct tím "zbaveni svého chtíče"? - zašeptal Oliver. - Přesně to, na co myslíte. Kastraci. - - Nevypadá, že by to neschvaloval. - - Možná to bude tím, že to schvaluje. -

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace5. 9. 2018
Počet zobrazení1833×
Hodnocení4.58
Počet komentářů12

Probudily to hlasy. Skupinka chlapců se dostala do podzemí. Přelezli mříž u vchodu a vydali se pátrat do hloubi. Nadšené hlásky, světelné kužele baterek, které objížděly zdi. Nic z nich necítilo. A přece – jeden, jeden by mohl být vhodný! Otestovat. Rozlétlo se to proti němu. „Fuj, strašně mě tu zamrazilo!“ vykřikl chlapec a chytil se za hrudník. Už vědělo – miluje svou matku, která jeho a otce opustila. A vědělo už, jak matka vypadá. Teď útok… Nikdo z chlapců si nevšiml v postranní chodbě malého víru prachu, který začal rotovat a zvedat se jako vzdušný čertík.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace1. 9. 2018
Počet zobrazení2909×
Hodnocení4.82
Počet komentářů18
Oceněnípovídka roku 2018

Prohlížel jsem si ho. Ten širokej hrudník, ze kterýho stékaly černý chlupy na břicho. Hodně mě to rajcovalo. Usmíval se, vypadal strašně pobaveně. Co ho mohlo pobavit? Kam kouká? Jo, na mý plavky, na kterejch je sakra znát, že jsem vzrušenej. Do háje, když si teď stoupnu bokem, bude to vidět ještě víc, zády se přece neotočím. Smiloval se a zvedl oči k těm mým: „Jdeš do vody?“

  • Tom16
Stylromantika
Datum publikace29. 8. 2018
Počet zobrazení985×
Hodnocení4.70
Počet komentářů2

Peter vstal skoro ráno, pretože sa mu aj tak už nedalo a prehadzovať sa na posteli ho už nebavilo. Aj tak sa necítil moc vyspatý, skôr akoby ho prešiel parný valec. Tak sa postavil z postele, ponaťahoval sa a pár sekúnd pozeral na jasné slnečné ráno. Lenže do hlavy sa mu vkradol pomaly ten problém, ktorý pravdepodobne bol za dverami spálne. Mozog sa mu pomaly rozbiehal. Čo ak sa mu včerajší večer len prisnil, možno si udrel hlavu a potom sa po byte rozprával sám so sebou, možno to bola všetko len halucinácia a on sa potreboval len vyspať.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace27. 8. 2018
Počet zobrazení2038×
Hodnocení4.84
Počet komentářů13

U přechodu jsem zastavil, auto, které přijíždělo, zabrzdilo. Pokývl jsem hlavou, jako že děkuju, a rozběhl se po přechodu. „Petře, stůj!“ zaslechl jsem výkřik, někdo mě chytil za rameno a strhl zpátky. První auto mě pustilo, druhé, které ho předjíždělo, by mě smetlo, kdyby mě někdo nestrhnul zpátky. Rozklepala se mi kolena, musel jsem se opřít o sloup. Kdo mě vlastně stáhnul zpátky?

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace23. 8. 2018
Počet zobrazení1796×
Hodnocení4.46
Počet komentářů15

Podíval jsem se poočku na něj. Byl opřený o zábradlí a díval se upřeně na mě. Ty krásné velké hnědé oči. Když postřehl, že se na něj dívám, tak oči přimhouřil, vyplázl jazyk a velmi pomalým pohybem začal olizovat svou zmrzlinu. Sledoval jsem fascinovaně jeho jazyk, jak si hraje se zmrzlinou, mizí zase v ústech a zase se objevuje. Pomalu mi docházelo, že to je vlastně erotická provokace. Přimhouřil jsem taky oči a napodobil jeho hru se zmrzlinou. Zasmál se a pokračoval. Měl jsem pocit, že mi to musí roztrhnout kalhoty.

  • Tomáš98
Stylromantika
Datum publikace21. 8. 2018
Počet zobrazení2014×
Hodnocení4.25
Počet komentářů10

Pak chvilku mlčel a díval se do země. Podíval jsem se na něj. Nevím proč, ale v tu chvíli jsem měl strašnou chuť ho obejmout. Zdálky byl hezký, ale zblízka snad ještě krásnější. Musel jsem se usmát, on si toho hned všiml.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace16. 8. 2018
Počet zobrazení1575×
Hodnocení4.67
Počet komentářů9

Vzbudil jsem se s přeleželou rukou, zasunutou pod Kevinovou hlavou. Kev ještě spal. Díval jsem se na něj a pokoušel se opatrně ruku vytáhnout. Pomaloučku, nenápadně. Najednou jsem si všiml, jak se mu koutky maličko zvedají ke smíchu. „Ty nespíš!“ „Ne, jen se bavím tvým snažením,“ otevřel oči a dostal jsem pusu.

  • Tom16
Stylromantika
Datum publikace13. 8. 2018
Počet zobrazení1069×
Hodnocení4.50
Počet komentářů10

Od ľaku sa pošmykol, ale celou silou sa chytil kľučky, div ju nevytrhol z dverí. Po prvotnom šoku ostal stáť vo dverách kúpeľne a díval sa na postavu, ktorá stála v chodbe a osvetľovalo ju svetlo z kúpeľne.

  • Robin
Stylromantika
Datum publikace10. 8. 2018
Počet zobrazení1751×
Hodnocení4.61
Počet komentářů6

A potom to přišlo, políbil mě. Byl to hluboký francouzský polibek, který jsem se mu snažil oplácet. Cítil jsem jeho ruce, jak mě pevně drží. Hladil jsem jeho prsní svaly a cítil jsem jeho ruku, jak mi sjíždí po zádech. V jednu chvíli jsme ale oba dva zapomněli, že jsme vlastně v bazénu.