Povídky

  • Kev1000
Stylromantika
Datum publikace6. 8. 2018
Počet zobrazení1393×
Hodnocení4.57
Počet komentářů8

Jedním dlouhým skokem jsem se vrhnul směrem k němu a napřáhl meč, zrovna když železná palice v rukou podsaditého válečníka se svistem rozčísla vzduch, aby rozdrtila na kusy Svenovu hlavu. Těžká palice pod mojí ránou padla do rozryté země i s odťatou rukou, která ji třímala, jen na prst daleko od Svenových skrání. Vzápětí můj meč s mlaskavým zvukem prošel hrdlem dalšího bojovníka. Napřáhl jsem ke Svenovi ruku a pomohl mu vstát. Z rozšklebené rány na lýtku mu do sandálů crčela krev. Kolem se rozhostilo přízračné, nepochopitelné ticho. Až v tu chvíli jsem si uvědomil, že jsem právě spotřeboval poslední zbytky energie. Opřeli jsme se o sebe a vyměnili přátelské mrknutí. Pak mi Sven vlepil pusu. Pichlavou a špinavou.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace5. 8. 2018
Počet zobrazení1678×
Hodnocení4.58
Počet komentářů6

Musím si to přiznat – jsem zamilovanej. Kevin je vlastně docela obyčejnej kluk, světlý, lehce narezlý vlasy…, ale dokáže se tak rozzářit, jak jsem to u nikoho neviděl. Kevin Krtek. Vlastně se k němu hodí i to příjmení, protože když se do něčeho zavrtá, tak ho od toho jen tak někdo nedostane, je umíněně vytrvalej.

  • Tom16
Stylromantika
Datum publikace4. 8. 2018
Počet zobrazení1158×
Hodnocení4.75
Počet komentářů3

Pozeral do stropu, teda aspoň si myslel, že hladí na strop, keďže v izbe bola tma a mesiac nesvietil. Peter, preber sa, však tu nik nie je, vravel si v duchu, no aj tak nemohol zaspať, pretože cítil, že v izbe nie je sám. Dotkol sa lampy vedľa postele a rozsvietil. Nič, izbu zaplavilo svetlo, ale okrem neho tam nik nebol. „Sakra, nebuď paranoidný,“ vravel nahlas, pošúchal si oči a pretočil sa na bok. Jemne zelené svetlo hodín mu ukazovalo 3:20. Super, už moc toho nenaspí.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace10. 7. 2018
Počet zobrazení2457×
Hodnocení4.64
Počet komentářů10

Spustil jsem: „Promiň, měl bych tu mít k vyzvednutí balíček přes Uloženku.“ A protože jsem ukecanej, tak jsem hned zahajoval další konverzaci: „To je trochu překvapivý místo na vyzvednutí balíčku, většinou bych to čekal někde jinde…“ „Proč? Tady je to ideální místo, tady nebývá nikdy nával,“ usmál se na mě. „Řekneš mi jméno a heslo?“ a šel ke skříňce, kterou otevřel. Na poličce tam bylo pár balíčků. „Ondřej Vávra a počkej,“ vylovil jsem mobil, otevřel zprávu a řekl heslo. „Fajn, Ondřeji, souhlasí.“ A zase se usmál. Když se usmíval, tak to byl docela hezkej kluk. Teda docela – docela dost.

  • Robin
Stylromantika
Datum publikace8. 7. 2018
Počet zobrazení1652×
Hodnocení4.76
Počet komentářů3

Usmál se na mne tak, jak se ještě nikdo neusmál. Byl jsem červený jak rajče, ale bylo to krásné něco takového slyšet. Všiml si, že jsem trochu nesvůj a že nevím, co mu odpovědět nebo co říct. Tak navrhl, že se půjdeme projít. Venku se už zatahovalo a začalo být i chladněji, ale mně to nevadilo. Došli jsme do menšího parčíku, kde jsme si sedli na lavičku.

  • Tomáš98
Stylromantika
Datum publikace3. 7. 2018
Počet zobrazení1952×
Hodnocení4.67
Počet komentářů9

„Konečně, už jsem se bál, že nezavoláš. Mám okousaný všechny nehty na rukou. Tak co? Jak to vypadá?“ „Promiň, to jsem opravdu nechtěl,“ smál se do telefonu Dominik. Bože, ten jeho smích je tak krásný, pomyslel jsem si. „Prý jsi mluvil s tetou.“ „Jo, mluvil, potkal jsem jí v obchodě, ale moc mi toho neřekla.“ „Aha, no tak ti to budu muset říct já. Co děláš ve čtvrtek v pět dopoledne?“

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace2. 7. 2018
Počet zobrazení1498×
Hodnocení4.43
Počet komentářů8

Poprvé ho spatřil, když odcházel se svým otcem z chrámu. Štíhlý mladík s lehce olivovým nádechem pleti, černé kudrnaté vlasy, oči jako dvě půlnoční hvězdy. Všiml si, že se na něj Ahasver užasle dívá. Zářivě bílé zuby se zableskly v úsměvu. Ahasver zůstal stát na místě a sledoval, dokud mladík se svým otcem nezmizel za rohem. Teprve poté se mu vrátil cit do nohou, rozběhl se za nimi, ale už je nenašel. Ztratili se mu ve změti uliček.

  • Peťo
Stylromantika
Datum publikace27. 6. 2018
Počet zobrazení1265×
Hodnocení4.37
Počet komentářů4

V roku 2018 budem oslavovať už 93. narodeniny. Preklínam však každý jeden deň, ktorý na tejto zemi nadsluhujem, pretože trpím veľkými výčitkami. Prežil som život, ktorý by nebol ničím zvláštny, keby som si so sebou neniesol jedno veľké tajomstvo. Kým zomriem, musím uľaviť svojej ubolenej duši, už len z úcty k môjmu dávnemu priateľovi Franzovi.

  • FentyXX
Stylromantika
Datum publikace24. 6. 2018
Počet zobrazení2482×
Hodnocení4.49
Počet komentářů10

Hnědé oči se vpíjejí do těch černých, když chlapec v bílé košili vstává a obchází stůl, aby se mohl přivítat. Matyáš si připadá v tuhle chvíli jako ve zpomaleném záběru. Sleduje každý Jardův pohyb. To, jak z něj nespouští oči ani to, jak nabral na svalové hmotě. Je sakra tak perfektní.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace22. 6. 2018
Počet zobrazení1883×
Hodnocení4.54
Počet komentářů7

„Pojď!“ Chytil mě za ruku a táhl mezi tanečníky a rozjel se dost dobře. Písnička dohrála a následoval ucouraný ploužák. Přimáčkl se na mě a omotal okolo mě ruce. Má pěkně hbitej jazyk. Nejprve mi olízl krk a pak mi při té puse skoro došel dech. Ruka mi sjela po jeho zádech na zadek a za kraťasy. Byl naostro. Krásnej pevnej malej zadek, ách… Vydrželi jsme tam asi do jedné.

  • B.J. Bass
Stylromantika
Datum publikace11. 6. 2018
Počet zobrazení2054×
Hodnocení4.76
Počet komentářů12

- Máš už nejakého nápadníka? - ozve sa ako prvý. - Načo by mi bol? - nedá mi, aby som neodpovedal otázkou. - Na pravidelný sex. - - Mám zdravé ruky. - - To ti nemôže stačiť. Mne by to určite nestačilo. -

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace10. 6. 2018
Počet zobrazení1396×
Hodnocení4.24
Počet komentářů3

Obláček, který chvíli zakrýval slunce, odplul. To zazářilo v plné síle a zahřálo ho v zádech. Magická síla slunce vrhla jeho stín ostře před něj. Byl nyní se svým stínem stejně vysoký. Zastavil a prohlédl si svou siluetu. Štíhlý, s dlouhýma nohama, širokými rameny… měl ze sebe pocit spokojenosti, vypadá dobře, fakt.

  • Tomáš98
Stylromantika
Datum publikace7. 6. 2018
Počet zobrazení2041×
Hodnocení4.71
Počet komentářů7

Chtěl jsem se jít osprchovat první, abych si rychle sbalil a pomohl pak dole uklidit. Samozřejmě Tom chtěl jít taky první, a tak začala menší bitva o místo v koupelně. Ani jeden z nás jsme nepočítali, že tahle bitva skončí tak brzo. A to tím nejkrásnějším způsobem. Smiřováním. V našem případě to bylo líbání.

  • B.J. Bass
Stylromantika
Datum publikace4. 6. 2018
Počet zobrazení1453×
Hodnocení4.35
Počet komentářů5

"… štetka sa už preberá," počujem hlasy, keď sa zobúdzam. To ma niekto sleduje počas spánku? Hlas oznamujúceho je príliš blízko, a čo je na tom najhoršie, dotyčný skoro kričí. Vystrčím prostredník a otočím sa ku stene, aby tom, kto ma sleduje, došlo, že ešte chcem spať, alebo aspoň chvíľku byť sám, kým sa preberiem.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace3. 6. 2018
Počet zobrazení2075×
Hodnocení4.37
Počet komentářů13

Tak a prohlídku máme u konce. Polovině z nich stejně v hlavách uvízne jen to, že se tu zjevuje nějaký duch. Rozloučit se, poděkovat za návštěvu, usmát se na ty, kteří poděkují za výklad, a zaskočit ke kase, jak to vypadá s další skupinou. Tam už si skupinku přebírá Petr, další průvodce. Ten je z rodiny Vlčků, takže je tu vlastně téměř doma. Zámek patří jeho strýci. Petr je kámoš ještě z gymplu, to on mi tuhle prázdninovou brigádu dohodil.

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace1. 6. 2018
Počet zobrazení1422×
Hodnocení4.59
Počet komentářů6

A on tam stál a koukal se na něj. Vlastně se na něj nemohl vynadívat nikdy, už od začátku, od prvního dne, kdy se znovu potkali. Znali se už dřív, ale okolnosti je rozdělily. Během té doby se z něj stal klenot… a ten klenot měl teď zase odejít. Kéž bych tak měl nějakou šanci, pomyslel si.

  • B.J. Bass
Stylromantika
Datum publikace31. 5. 2018
Počet zobrazení1768×
Hodnocení4.42
Počet komentářů4

“Máš nejaký program na večer?” “Pizza, víno, pukance a kniha od Santina.” “Zabudni. Ideme do mesta!” “NOPE!” Zavreté dvere a ďalší nudný piatkový večer. Ak sa čítanie knihy v izbe za zatvorenými dvere dá nazvať nudným. Pre mňa je to oddych.

  • Robin
Stylromantika
Datum publikace29. 5. 2018
Počet zobrazení1896×
Hodnocení4.38
Počet komentářů11

Bylo už pomalu k večeru. Měl jsem celkem blbou náladu a hlavně jsem byl na sebe nasraný, že jsem takový srab, protože jsem mu nic nenapsal. Všiml jsem si, že se na mne Patrik tak nějak tajemně usmívá. Bože, co má zas za lubem? říkal jsem si. Když vtom přišel poslíček se zbožím, ale nic neměl s sebou.

  • Jaachim H. T.
Stylromantika
Datum publikace27. 5. 2018
Počet zobrazení1400×
Hodnocení4.39
Počet komentářů11

To je náhoda, co? Už to bude nějaký ten pátek, co jsme se neviděli. Ani bych nedokázal spočítat, jak dlouho vlastně bylo. Ale stalo se hodně věcí, že? Je to až neskutečné, jak čas mění všechno. Jo, vím, že vypadám úplně jinak, než jsem vypadal předtím… před třemi roky? Fakt? To je mazec. A co teprve hlava, ta taky prošla změnami. Ani nebudeš věřit, ty jo. Ale všechny vzpomínky tam zůstaly, na to vem jed.

  • Robin
Stylromantika
Datum publikace23. 5. 2018
Počet zobrazení1596×
Hodnocení4.35
Počet komentářů4

„To bylo na střední. Tehdy jsem se zamiloval do svého učitele na chemii. Ironií bylo, že bydlel ve stejném paneláku jako já. Jen o dvě patra výš. Všiml jsem si, že tam za ním často chodí spíše muži než ženy. Pak jsem ho jednou uviděl v gay klubu. Byl jsem trochu na mol, takže jsem nepřemýšlel nad tím, co dělám. Přisedl jsem si k němu a v podstatě se mu vyznal, jak jsem do něj zamilovaný. Řekl, že si to už dlouho myslel, ale nebyl si jistý.“

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace21. 5. 2018
Počet zobrazení3322×
Hodnocení4.54
Počet komentářů11

Les se rozestoupil a přede mnou se objevil palouk a na jeho konci skoro kulaté jezírko. Na druhém břehu křoví, přístup do něj jen od palouku. Tráva není dlouhá, zřejmě ji pravidelně spásá vysoká (jo, bude to tak, na kraji lesa jsem uviděl srnčí bobky). A prasata sem nechodí, není to vůbec rozryté. Sluníčko svítí na okraj jezírka a na palouk, vypadá to úžasně idylicky.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace20. 5. 2018
Počet zobrazení1580×
Hodnocení4.67
Počet komentářů6

Myslím, že u odběrů jsme museli vypadat jako spolek ztracených duší. Nevykládal jsem nikomu, co a jak, a oni se neptali. Tomáš byl pozitivní.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace16. 5. 2018
Počet zobrazení2130×
Hodnocení4.11
Počet komentářů13

Moje velká příležitost přišla, když přišel s novou látkou. Nebylo to tak hrozný, ale já se začal tvářit, že to nechápu. Po hodině jsem za ním vyrazil: „Pane profesore? Omlouvám se, ale já to nějak nemůžu pochopit, vysvětlil byste mi to znova?“ Snažil se mě odbýt, odkázat na někoho jiného, ale já začal dělat psí oči a nešťastné výrazy, až podlehl: „Tak po vyučování zůstaňte ve třídě, zkusím vám to znovu vysvětlit.“

  • Robin
Stylromantika
Datum publikace15. 5. 2018
Počet zobrazení1627×
Hodnocení4.45
Počet komentářů5

„To je pěkný,“ ozvalo se za mnou. Strašně jsem se lekl, až jsem málem upustil tužku. Za mnou stál poslíček, který dovážel zboží. Opět celý v černém. Jediné co měl krásně bílé, byl jeho úsměv. „Omlouvám se, nechtěl jsem vás polekat.“

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace14. 5. 2018
Počet zobrazení2127×
Hodnocení4.51
Počet komentářů10

„Sprchy jsou tady…“ Sakra. Na to jsem málem zapomněl. A to sebou mám osušku i sprcháč, protože mi bylo jasné, že se nechci vracet domů jako zpocený smraďoch, jen mi nějak nedošlo, že se budem sprchovat spolu. No nic, svlékl jsem se, omotal okolo pasu osušku, pod ní stáhl slipy, chytil sprcháč a statečně kráčel do sprch. Will šel hned za mnou.