Povídky

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace27. 1. 2020
Počet zobrazení1533×
Hodnocení4.66
Počet komentářů10

Bloumal jsem nákupním centrem, prošmejdil jsem oblíbenou prodejnu knih a podvědomě jsem zamířil do malé prodejny specializované na čokoládu. Koupím vždycky aspoň tabulku… Teda dost často ne jednu… Vlezl jsem dovnitř a rozhlíd se, jestli uvidím nějaké své čokoládové oblíbence. Trochu to tu předělali, takže budu chvíli hledat… „Můžu nějak pomoct?“ Oči mi vyjely po hnědé zástěře, uvázané přes černou košili s krátkým ohrnutým rukávem a zastavily se na obličeji. Hezkej kudrnatej kluk, úsměv s krásnejma bílejma zubama… Ale ty oči. Velký, hnědý…

  • Hexo
Stylromantika
Datum publikace26. 1. 2020
Počet zobrazení1459×
Hodnocení4.75
Počet komentářů13

Ani nevím, jak jsme se dostali do jeho malého bytečku. Netuším, jak jsme se polonazí ocitli na jeho posteli. Vnímal jsem jen jeho polibky a horký jazyk ve své puse. Oplácel jsem mu stejnou měrou a hladil jsem ho po úzkých ramenou a zádech. On se přesunul na můj krk a z něj na tvrdou bradavku. Tohle mi nikdy manželka nedělala, ale bylo to tak vzrušivě neznámé a já žadonil o přídavek.

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace24. 1. 2020
Počet zobrazení1655×
Hodnocení4.92
Počet komentářů11

Martin se ráno probudil v posteli sám. Hlavu položenou na polštáři, vdechoval vůni, kterou byl prosycený. Nezdálo se mu to, ta noc byla skutečná, Dan byl skutečný. Usmál se, protáhl se v leže na zádech, otevřel oči a díval se do hlavně zbraně. Ztuhl, strach ho ochromil. Před očima hlaveň, vůbec neviděl postavu za ní.

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace19. 1. 2020
Počet zobrazení1444×
Hodnocení4.90
Počet komentářů7

Najednou přestal. Nohy omotané kolem jeho pasu povolily sevření. Svlečený do pasu, z rozepnutých kalhot mu trčel důkaz jeho vzrušení, se svezl ze stolu. Pozvedl hlavu, podíval se Zakovi do očí. Rukama se zaklesl za opasek jeho kalhot, začal klesat na kolena. Než se Zak rozhodl, zda ho zastavit nebo ne, byly kalhoty na zemi a to včetně jeho boxerek.

  • Alianor
Stylromantika
Datum publikace13. 1. 2020
Počet zobrazení1182×
Hodnocení4.77
Počet komentářů8

Cítil jsem z jeho horkého nitra, že prsty jsou slabá útěcha a on touží po něčem větším – po mně. Rychle jsem stáhl kalhoty a touha ho uspokojit i můj chtíč přicházely v obrovských vlnách. Nelenil jsem a vsunul své mužství do jeho třesoucí se dírky. Objala mě horká úzká jeskyňka, která mě svými stahy popoháněla přirážet dál a níž, až jsem narazil na prostatu a z jeho úst jsem konečně uslyšel, kterak mě zastřeným hlasem oslovil jménem.

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace3. 1. 2020
Počet zobrazení903×
Hodnocení4.92
Počet komentářů0

Jinak ale většinu času leželi v kožešinách. Mluvili o sobě, o všem, co je napadlo. Nejdřív vzpomínali na různé zážitky, pak dětství. Čím víc se poznávali, tím blíž si byli. Moe se vlastně styděl, když se přiznával ke všem svým dobrodružstvím. Najednou mu bylo hloupě a trochu se bál, že Nisl ho bude soudit. Ten se k němu ale přivinul, hladil ho ve vlasech.

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace29. 12. 2019
Počet zobrazení1555×
Hodnocení4.88
Počet komentářů9

Hádali se kvůli maličkostem, už ani sám neví, co to bylo za pitomost, kvůli které se naposled chytli. Zato moc dobře věděl, co na něho křičel, byl naštvanej, už když přišel z práce, a na Filipovi si vybil svou zlost. A pak ho vyhodil z bytu.

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace27. 12. 2019
Počet zobrazení1614×
Hodnocení4.91
Počet komentářů4

Libor na Radima hleděl, byl jím stejně zaskočen jako muž jím. Při své výšce 167 centimetrů, Liborovi každý připadal vysoký. Radim seděl na židli a bylo jasné, že je to vysoký chlap. A hlavně teda opravdu chlap. Lehce opálená kůže, pod kterou se napínaly svaly, mohutná šíje, nasucho polkl. Očima klouzal po těle sedícího hosta. Hodně vysokej, blesklo mu hlavou. Nedokázal odolat a přes pevné břicho, vyrýsované pod látkou trika, se mu podíval do rozkroku. Rychle zvedl pohled a setkal se s modrýma očima a lehce pozvednutým obočím. Paráda, všimnul si toho. Kruci.

  • Alianor
Stylromantika
Datum publikace26. 12. 2019
Počet zobrazení1464×
Hodnocení4.82
Počet komentářů13

Třásl jsem se jak ratlík a on si myslel, že snad zimou, ale chlad mě netrápil. Byl jsem vytřepaný z jeho blízkosti, z jeho pevného těla, které neustále přede mnou schovává. Seděl jsem ve vaně a stále jsem se nechtěl ještě smířit s pocity a myšlenkami, které jeho přítomnost ve mně vyvolává. Stále jsem v mysli cítil jeho pevné tělo, které mě objímalo a utěšovalo, ten pohled šedých očí – celým tělem mi začalo probíhat mravenčení, které se usadilo v podbřišku, a veškerá krev, která snad měla zásobovat mozek, se tlačila dolů k mému klacku, který už čněl jako ukazatel pod vodní hladinou. Vyděšeně jsem sledoval mou reakci těla a vyděšeně bilancoval situaci, ve které se nacházím. Vážně mě teď vzrušila myšlenka na kněze? KNĚZE??!

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace23. 12. 2019
Počet zobrazení817×
Hodnocení4.75
Počet komentářů4

Muž se neozval, a tak se na něho otočil. Hnědé oči ho zkoumaly, byl v nich dráždivý nádech. Otupělost byla okamžitě pryč, mladík vnímal oheň, šířící se mu tělem. Byl lapen. Nepohnul se, kořist omámená lovcem, čekal. Issa se pomalu zvedl, klidným krokem k němu došel. Pohledy byli stále spojeni. „Tadeáši? Měli bychom odpočívat,“ přitom mu ale hladil krk, palcem přejížděl po lícní kosti. Najednou si klekl, objal hocha kolem pasu a položil si hlavu na jeho klín. Mladík nebyl mocen slova, něžně muže pohladil po vlasech. Ten zvedl hlavu a opět se jejich oči setkaly.

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace20. 12. 2019
Počet zobrazení1090×
Hodnocení4.85
Počet komentářů5

„Ahoj Jirko.“ Hlas poznal okamžitě a milé mu to nebylo. „Co chceš?“ „Ale no tak, sejít se, trochu si užít. Pamatuju, jaký jsi dokázal být divoch.“ „Dvakrát do stejný řeky nevstoupíš. Tos neslyšel? Nehodlám opakovat největší chybu svého života.“ „Jak si přeješ,“ studený hlas. Pachuť po rozhovoru zůstala, ale víc na to nemyslel. To byla chyba. Rychle zapomněl, jaký je David sebestředný, mstivý hajzl.

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace16. 12. 2019
Počet zobrazení1787×
Hodnocení4.91
Počet komentářů7

Šel rychle, neměl tuhle sterilně bílou, světly ozářenou chodbu rád. Navíc mu Vašek psal, že si dají spolu kafe. Chtěl tam být co nejdřív, měl pauzu na oběd jen 45 minut. Překvapil ho prudký pohyb, rychlé otevření dveří, ruka, která ho chytla a vtáhla dovnitř. Byl jak slepý. Světla na chodbě ho oslňovala a tady byla absolutní tma. Někdo ho přirazil břichem na zeď, tlačil se na něho, takže cítil, že mu jde jen o jedno a je připravený k akci. „Sundej si ty zatracený kalhoty,“ ozvalo se mu u ucha.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace15. 12. 2019
Počet zobrazení1544×
Hodnocení4.58
Počet komentářů5

Najednou se ozval sametovej, krásnej mužskej hlas, kterej začal odpočítávat: „Když u naší dědiny hlásný troubil hodiny: jedna, dvě, tři… dvanáct.“ Vstal jsem, jestli uvidím, kdo to zpívá, ale nebylo ho vidět. Nebyl to školenej hlas, to vlastně nikdo z nich, ale strašně příjemnej. Všichni si to hodně užívali, ani Anička se nasnažila být dramatická a stáhla se a zkáznila hlas…

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace13. 12. 2019
Počet zobrazení1000×
Hodnocení4.85
Počet komentářů3

Moe ho našel v místnosti, kde se milovali. Viděl ho pootevřenými dveřmi. Chlapec rovnal kožešiny, pak jednu uchopil a přivoněl k ní. Moemu se sevřelo srdce. Tak moc chtěl zůstat, vstoupil a zabouchl za sebou. Nils se prudce otočil. Pohledem se vpíjeli jeden do druhého. Jako hypnotizovaný k muži hoch došel. Okamžitě byl sevřen silnýma rukama, drcen v těsném objetí. Moe ho dravě políbil, natiskl na zeď.

  • Alianor
Stylromantika
Datum publikace8. 12. 2019
Počet zobrazení1519×
Hodnocení4.87
Počet komentářů13
Oceněnípovídka roku 2019

„Co je za těmi dveřmi?" zeptal se opatrně. „Tam je hrobka," řekl temným hlasem smíšeným s trochou smutku. Sorin se otřásl zděšením – tak je to tedy pravda. Roztřásla se mu kolena a zastavil se, aby se mu nepodlomila. Hrabě se zadíval do jeho bledé tváře. „Vidím, že jsi unaven, nebudu tě tedy zatěžovat bloumáním po hradu, můžeš si jej projít ráno, až bude osvětlen slunečním svitem."

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace6. 12. 2019
Počet zobrazení885×
Hodnocení4.97
Počet komentářů5

„Loď je větší než ta minulá, máme svou kajutu, chceš se jít podívat?“ lákal ho Erik. Mladík se nechal zvednout ze židle a vést do jejich budoáru. Hydraulické dveře potichu oddělily jejich útočiště od okolního světa. „Je to na heslo, bez něho se neotevřou.“ „Jaké je to heslo?“ zeptal se Gil. „To ti řeknu později, nechci, abys mi utekl,“ culil se Erik. Mladík pomalu couval k posteli, které si všiml při příchodu. Cestou se svlékal. Nahý se na ni uvelebil. „Nemám v plánu utíkat.“

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace3. 12. 2019
Počet zobrazení2015×
Hodnocení4.69
Počet komentářů8

S večeří se chtěl Bert blejsknout, udělal kančí na víně a otevřel láhev Merlota. Diskuze trochu vázla, Milan se díval do talíře a občas úkosem po nás, Dáša se snažila udržovat nějakou neutrální konverzaci. Po večeři zkoukli nějaký seriál v televizi (já je nesleduju, a bylo mi i jedno, co to je, než se dokoukali, tak jsem se aspoň vysprchoval). Popřáli dobrou noc a šli do ložnice. My jsme v obýváku natáhli spacáky a zalezli. Nezvyk, spát v trenkách… Zhasli jsme, natáhl jsem se, abych dal Bertovi pusu: „Dobrou…“ Přisunul jsem se se svým spacákem co nejblíž. Podrbal mě ve vlasech. Začal jsem zvolna podřimovat.

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace1. 12. 2019
Počet zobrazení1061×
Hodnocení4.81
Počet komentářů9

Mladík se postavil, chtěl asi vypadat výhružně, dodat svým slovům váhu. Při pohledu do mužových očí mu došla slova a vyschlo v krku. Ten si naopak pohled na jeho odhalené tělo nepokrytě užíval. Issa mu podal ruku a on se jí opatrně chytil. Stáhl si ho zpět k sobě. Okamžitě Tadeáše políbil, přitiskl. „Jsi blázen, není čas na nic a ty myslíš jen na jedinou věc.“ Muž ho položil na zem, zalehl ho plnou vahou, rukama sevřel mladíkovu tvář. Upřeně se mu díval do očí. „Čekal jsem příliš dlouho, než abych promarnil byť jen vteřinu.“

  • Kev1000
Stylromantika
Datum publikace26. 11. 2019
Počet zobrazení1396×
Hodnocení4.68
Počet komentářů9

Kev se bleskem vodtahuje a vztyčuje se nade mnou na rukách. Beze slova mě sleduje neproniknutelnym výrazem. Z takhle zvážnělýho Keva jde až strach. Někdy mám pocit, že jeden druhýho známe snad líp než sami sebe, že jsme spolu vodvždycky. Skutečnost je taková, že jsme se potkali vlastně před hrozně krákou dobou. Jsou mraky věcí, který vo sobě nevíme.

  • Saavik
Stylromantika
Datum publikace24. 11. 2019
Počet zobrazení1372×
Hodnocení4.74
Počet komentářů8

Tohohle kluka chce. A bude ho mít. V náhlém popudu ho vzal za ruku. Míša neuhnul. - Pojď, jen se trochu poznáme… - Slyšel z vlastního hlasu potlačovanou touhu, věděl, že Míša si musel všimnout, že je vzrušený. Cítil mírné chvění, které necítil už dávno, protože to bylo taky už dávno, kdy měl důvod ho cítit.

  • Pip
Stylromantika
Datum publikace22. 11. 2019
Počet zobrazení1558×
Hodnocení4.76
Počet komentářů7

Noční bouřka, jež v Robinovi probudila bolestné vzpomínky, druhý den neexistovala. Slunce zářilo na celý kraj, nebe bylo vymetené a ptáci si mohli strhnout hlasivky. Toho rána se probudil Erik jako první. Chvíli se rozkoukával, než mu došlo, co vidí a co se stalo. Měl u sebe Robina. Čelem k sobě, schouleného a přituleného.

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace20. 11. 2019
Počet zobrazení1290×
Hodnocení4.92
Počet komentářů5

Mladík seděl u stolu, kde ho zanechal při odchodu. Rozcuchaný, zarudlý a s úsměvem na tváři. „Dostal jsi odpovědi na své otázky?“ Tadeáš se nepřestával červenat. Ani se nemohl panu Holensovi podívat do očí. Než vůbec něco řekl, stařec ho předběhl. „Moc jste toho nenamluvili, nebo se pletu?“ Teprve teď se mu mladík podíval žhnoucím pohledem do tváře. „Nikoho, jako je on, jsem nikdy nepotkal.“ „Věřím. Ale myslím, že se k sobě hodíte víc, než oba tušíte.“

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace12. 11. 2019
Počet zobrazení865×
Hodnocení4.93
Počet komentářů3

Drželi se za ruce, sestoupili do podpalubí, Nire ho dovedl do jejich kajuty. Byla menší, ale příjemně zařízená. Loď patřila někomu, kdo nemusel šetřit při jejím vybavování. Kožešiny, vyhlazené dřevo, na zdi zrcadlo s vyřezáváným rámem. Nire dovedl chlapce k lůžku, pomalu ho svlékal. Kirem se díval do černých očí, klouzajícím po jeho těle. Když byl nahý, nehnutě stál. Jen si užíval tu chvíli, že jsou spolu sami. Nireho ruce jemně hladily ramena, krk, sklonil se pro polibek. Chlapec ho stáhl k sobě na postel, muž se nenechal pobízet.

  • zmetek
Stylromantika
Datum publikace3. 11. 2019
Počet zobrazení1984×
Hodnocení4.80
Počet komentářů10

Starý muž vyšel z domku. Zastavil se a natočil ohnutá záda ke zbytkům slunce. Chvilku se vyhříval. Pak vzal dřevěný džber a došel ke studni za domkem. Spustil okov, rozvrzaným rumpálem jej vytáhl a přelil vodu do džberu. Pak se s ním vydal pomalým krokem k hájku. Došel na místo. Pánův palouk, místo jeho pána… Vědrem zalil trávu. Postál a vydal se zpátky. Cestu s vědrem si zopakoval ještě pětkrát. To už slunce zapadalo. Pokýval hlavou, jako by hodnotil vykonanou práci… Poslední zavrzání rumpálu, přelití vody do džberu a vydal se se džberem k domku. U dveří se zastavil. Natáhl ruku se sukovitými, pokroucenými prsty k nápisu na kameni u dveří a pohladil ho. „Durabo,“ zašeptal.

  • nebi
Stylromantika
Datum publikace2. 11. 2019
Počet zobrazení1582×
Hodnocení4.90
Počet komentářů4

Bylo letní odpoledne, vzduch se tetelil horkem a on se rozhodl zajít ke skalním tůním osvěžit se ledovou vodou. Při sestupu mezi dvěma skalami zaslechl šplouchání. Přitisknutý zády ke skále se sunul na místo, odkud bude mít výhled na původce zvuku. Čekal zvíře, jen litoval, že vyběhl narychlo a beze zbraně. Nebylo to zvíře. Byl to muž. Nilsovi bylo osmnáct, muži tak čtyřicet.