• visions_of_dream
Styltvrďárna
Datum publikace31. 7. 2021
Počet zobrazení1032×
Hodnocení4.70
Počet komentářů12

Měl jsem být obezřetnější. Opatrnější. Neměl jsem do toho spadnout tak rychle. Oliver byl ale ztělesnění dokonalosti – pozorný, trpělivý, empatický, chytrý… Vždycky věděl, jak na mě.

Nina se smála tomu, jak mimo jsem z něj byl, zároveň mě ale citlivě varovala, že bych měl trochu brzdit. Zapomínal jsem jíst, spát, dělat úkoly, nedokázal jsem se ve škole soustředit, měl jsem v hlavě jen a jen jeho. A čím víc jsem se to před ním snažil skrývat, tím očividnější to bylo.

Občas, když jsem u něj byl a on nám dělal večeři, četl si nebo usnul, zíral jsem na něj jak na svatý obrázek nekonečně dlouho. Srdce mi hlasitě bušilo, až to rozechvívalo celé mé tělo.

A já si s hrůzou uvědomoval, že jsem nenávratně a šíleně zamilovaný.

"Všechno v pohodě?" Oliverův hlas mě vytrhl ze zamyšlení. Už zase jsem na něj neomaleně zíral.

"Jo, jasný, všechno v pohodě," přitakal jsem a pohladil ho po zádech. Zrovna krájel cibuli do zapečených brambor, které pro nás připravoval. Stoupl jsem si za něj, objal ho opatrně kolem pasu, když odsouval cibuli na stranu, a políbil ho za ucho.

"Jsi dneska nějak víc mazlivý než obvykle," poznamenal.

"Je mi s tebou prostě dobře, no," vysvětlil jsem a se smíchem pokrčil rameny. Oliver mlčel a věnoval se střídavému skládání brambor a cibule do pekáče, vždy každou vrstvu posolil, popepřil, přidal další koření a čerstvé bylinky. Nijak na má slova nereagoval.

"Mně s tebou taky," broukl po několikaminutovém tichu, kdy už jsem ani nedoufal, že odpoví. Ale znělo to vynuceně. Nepřirozeně.

Zalil brambory smetanou, přiklopil víkem a celou varnou mísu vložil do rozpálené trouby.

"Tak," otřel si ruce o stehna, "za hodinu a půl to bude."

"Olivere," chytil jsem ho za ruku, "je všechno v pořádku?"

"Proč by nemělo být?" nakrčil obočí.

"No, já… to, co jsi řekl…, nemusíš mi říkat něco jen proto, že to chci slyšet, já —"

"Jen jsem se trochu zapomněl, nic víc," zavrtěl hlavou. Objal mě pevně kolem pasu a políbil na rty. Druhou rukou mi vklouzl do vlasů, a když zatáhl, se zamručením jsem hlavu zaklonil. A všechny pochybnosti se mi vykouřily z hlavy.

Vedl mě kuchyní do chodby a stále mě pevně objímal, abych nespadl, jelikož já jsem musel couvat. Dostali jsme se až do ložnice. Položil mě na záda do peřin a rovnou mi začal stahovat tričko, aby se s tím později už nemusel zdržovat. Líbal mě na krk a svým tělem se otíral o to mé. Navzájem jsme se svlékali, až nezůstalo nic – jen my dva. Nic mezi námi. Ani ten nejtenčí proužek látky, ani jediná nitka.

"Ruce nad hlavu," zamumlal mi do ucha a natáhl se k nočnímu stolku, kam si kvůli mně přesunul několik základních pomůcek. Nasadil mi kožená vypolstrovaná pouta, taková, která běžně moc nepoužíval, a přichytil je k čelu postele. Měl ho na tyto aktivity speciálně upravené. Vlastně celou postel. Čelo, nohy i speciální přehoz přes matraci.

Začal mi vtiskávat polibky na hrudník, jazykem obkroužil postupně obě mé bradavky a rty putoval výš na můj krk, dokud se nedostal zpět ke rtům. Vřele jsem mu polibek oplatil a obemkl mu nohy kolem pasu. Tiskl jsem tak naše klíny k sobě a cítil, jak tvrdý byl. Stejně jako já. Když se ode mě oddálil, zadíval se mi do očí. Srdce mi tlouklo jako o závod a šeptl jsem: "Chci tě. Teď hned."

"Nejsi v pozici, aby sis mohl cokoliv rozkazovat," namítl a z boku mi sjel na pozadí, přes které mě pořádně pleskl. Vzrušeně jsem zasyčel a pokusil se o něj otírat alespoň trochu intenzivněji. Poté se znovu natáhl k nočnímu stolku a z téhož šuplíku vytáhl lahvičku s lubrikačním gelem a zabalený kondom.

"Ale jelikož se tak pěkně shodujeme…," ušklíbl se a znovu mě pleskl přes zadek, "tak ti moc rád vyhovím."

Nanesl si lubrikant na prsty a dvěma mi začal zlehka kroužit kolem vstupu, který se v pozici, kdy jsem ho nohama objímal kolem pasu, tak hezky nabízel. Pohyboval se při tom proti mně, takže se o sebe obě naše erekce otíraly skoro bez ustání. Znovu mi jazykem vklouzl do úst, jakmile mi ale první článek prstu začal zasouvat dovnitř, odtáhl se a místo toho se zapřel vedle mého těla, aby mohl sledovat každou reakci, která se mi mihne ve tváři.

Tiše jsem zakňoural. Už několik týdnů jsem s nikým nespal, byl jsem značně stažený.

"Povol ty nohy," rozkázal mi a popleskal mě po zadku. Uvolnil jsem tedy sevření svých nohou kolem jeho pasu a on se tak mohl posadit. Volnou rukou mi vjel mezi nohy a sevřel můj penis ve dlani. Prstem se zároveň dostával stále hlouběji, díky bohaté vrstvě lubrikantu a dráždění to však nebylo nijak zvlášť nepříjemné.

Jakmile přidal druhý prst, zasténal jsem, napůl bolestí, napůl vzrušením.

"V pořádku?" ujišťoval se a palcem mi zlehka přejel po žaludu.

"Mhmm," zamručel jsem.

"Slova," napomenul mě a stiskl mi penis bolestivě pevně.

"Ano, v pořádku, promiň!" vyhrkl jsem, na což Oliver zareagoval okamžitým povolením stisku. Opět mě začal pozvolna uspokojovat a zároveň ve mně dvěma prsty pohyboval. Sklonil se a vtiskával polibky na vnitřní stranu mých stehen, zrychloval pohyby obou rukou, a když se tlak zvýšil, došlo mi, že přidal třetí prst. Byl jsem už ale tak rozdrážděný, že mi to vůbec nevadilo.

"Víc," zakňučel jsem zoufale a pohnul se proti němu. Jeho pohyby se opět zrychlily a já už byl jen krůček od vytouženého orgasmu. Zacukal jsem sebou a Oliver náhle se vším drážděním přestal. Místo toho mě pevně chytil u kořene dvěma prsty a sledoval mě.

"No nemysli si, že se uděláš tak brzy," zavrtěl nesouhlasně hlavou. Pustil mě a místo toho natrhl obal kondomu, aby si ho mohl následně nasadit. Sledoval jsem ho a bezděčně trhl rukama připoutanýma k čelu postele. Chtěl jsem se ho dotknout. Chtěl jsem mu ten kondom nasadit sám.

Opatrně špičku svého přirození nasměroval k mému otvoru, a když do mě začal pozvolna pronikat, položil se na mě téměř celou vahou svého těla a zapřel se předloktím vedle mé hlavy. Mazlivě se prohrábl mými vlasy a políbil mě na rty, zkusmo se ve mně při tom pohnul. Zamručel jsem mu do úst a znovu mu nohy pevně obemkl kolem pasu.

"Všechno dobrý?" vydechl, zatímco se stále prohraboval mými vlasy.

"Víc než to," uculil jsem se a zadíval se mu do očí. Byl jsem tu s ním. A on se mnou. A ve mně. Nemohlo to být dokonalejší.

Pomalu se ve mně začal pohybovat, líbal mě střídavě na rty a na krku, volnou rukou vjel mezi naše těla a alespoň občas přidal mému vzrušení ještě pár stupňů navíc. Slastně jsem zaklonil hlavu a hlasitě zasténal, když změnil úhel přírazů tak, že při tom dráždil mou prostatu.

Sevřel mé vlasy v pěsti, čímž mou hlavu zaklonil ještě víc, a já se vzrušeně prohnul v zádech. Mé steny a jeho hlasité oddechování se nesly pokojem. Cítil jsem, jak mě druhou rukou chytil pod krkem a dýchání mi tak ztížil ještě o něco více, znásilňoval při tom mou prostatu a já si byl jistý, že kdybych otevřel oči, neviděl bych nic než hvězdičky.

Celé tělo se mi chvělo, pot mi stékal po kůži a ve slastné křeči jsem se kolem něj stáhl. Se zasténáním jsem se udělal na své i jeho břicho a Oliver mě vzápětí následoval. Pustil můj krk, ještě několikrát do mě ostře přirazil, než se zavzdycháním zaklonil hlavu a dosáhl orgasmu. Položil se na mě a poslepu mi pouta odepl od čela postele. Stále spoutanýma rukama jsem ho objal kolem krku a tiskl si ho k sobě. Zběsile jsme oddechovali, srdce nám tloukla snad ještě zběsileji a já se cítil, jako by mě někdo vynesl přímo do nebe.

To se ale vlastně stalo. Vynesl mě do nebe. Odhalil mi hvězdy. Mohl jsem se jich dotknout.

Prohrábl se mými zpocenými vlasy a jemně mě políbil na pootevřené rty. Nemohl jsem se ho dotýkat tak volně, jak bych chtěl, jelikož mi v tom pouta zabraňovala, proto jsem ho pustil a ruce vmáčkl mezi naše těla. Přitiskl jsem si je k hrudníku a hlesl: "Prosím…"

Pochopil. Povolil nejdřív jedno pouto, pak druhé a nakonec je odhodil někam na druhou stranu postele. Přejel jsem mu dlaněmi po zádech, lehce lepkavých od potu. Se zavrněním jsem mu paže pevně ovinul kolem zad a tiskl si ho k sobě, jako by neměl přijít zítřek. Jako by odbíjela naše poslední hodina.

Bylo to úplně jiné než veškerý ten sex, který jsem měl před ním. Ten, kdy jsem se ihned po samotném aktu od partnerů se skrývaným znechucením odtahoval. Kdy jsem nechtěl, aby se mě dotkli byť jen konečkem prstu. Kdy jsem si vyčítal, že jsem do toho vůbec šel.

Věděl jsem, že tohle bude jiné. A taky že ano. Dokonalé. Výjimečné. Jedinečné.

Znovu mě začal líbat. Chytil mě jednou rukou kolem pasu a překulil nás tak, že jsem ležel na něm. Stále byl při tom ve mně. Až po chvilce ze mě opatrně vysunul ochablé mužství a já se natáhl pro kondom. Zavázal jsem ho a rozhlédl se. Koš byl hned vedle nočního stolku, jelikož ale neexistoval větší antitalent na sporty, než jsem byl já, netroufl jsem si ho hodit. Zaručeně by skončil na stěně nebo zemi. Po čtyřech jsem se proto doplazil ke kraji postele a až poté ho vyhodil, jelikož jsem doufal, že z toho půlmetru už to bude jednodušší.

"A já čekal, jak mi předvedeš svůj talent v hodu," řekl provokativně.

"Smůla," vyplázl jsem na něj jazyk, "si to příště vyhoď sám."

"Zas nějak drzej, ne?"

"A ty nějak chytrej."

A než bych stačil říct "provokace", už jsem ležel ohnutý přes jeho stehna a na zadku mi přistávala jedna rána za druhou. Smál jsem se, protože ačkoliv to pěkně bolelo, kolovalo mi v krvi stále tolik endorfinů, že to ani jinak nešlo. Vyplácel mě sakra dlouho, musel jsem dostat minimálně třicet ran.

"Nebolí tě ruka?" zeptal jsem se přidrzle.

"Docela jo," přiznal. "Na tebe by to chtělo rovnou rákosku, co si budem."

"Přece nezkazíš tak romantický moment," namítl jsem.

"Mezi mou rukou a tvým zadkem? No tak to pardon," uchechtl se a znovu mě pořádně plácl. Naše mužství se při tom třela o sebe, takže nebylo žádným překvapením, že jsme oba byli opět napůl tvrdí.

"Au," zaskučel jsem, když čtvrtá rána přistála na stejné místo. Stále jsem si to však zatraceně užíval. Naši zábavu, tedy spíše Oliverovu zábavu a mé trestání přerušilo až zapípání trouby nastavené na devadesát minut.

"Musím to jít na deset minut odklopit a posypat sýrem," oznámil mi. "Takže se zvedni na všechny čtyři a zůstaň tak, dokud se nevrátím."

"Fajn," zahuhlal jsem a zvedl se do požadované pozice. Oliver na sebe natáhl tepláky a poté se vydal do kuchyně. Já pohledem propaloval protější stěnu a uvědomoval si, že zadek mám nastavený přímo k otevřenému oknu. Ještě že bylo světlo v ložnici jen velmi tlumené, jen dvě malá světýlka zabudovaná v čele postele.

Zadek mě pálil a brněl, ale vzrušení to vyrovnávalo, takže jsem si neměl vůbec na co stěžovat.

"Teď máme patnáct minut, než to budu vyndávat," oznámil mi Oliver a znovu si vlezl do postele, tentokrát už ale napůl oblečený. Položil jsem se mu znovu přes stehna a klín, on mě však chytil za čelist a tlakem znovu nadzvedl.

"Neřekl jsem, že smíš změnit pozici," upozornil mě.

"Omlouvám se," šeptl jsem a projela mnou silná vlna vzrušení. Znovu jsem se vyškrábal na všechny čtyři, rychleji, než bych chtěl, jelikož tlak vyvíjený na mou čelist byl sakra velký a nepříjemný.

"Hodný kluk," pohladil mě Oliver po pozadí, zlehka mi zmáčkl levou půlku a poté s ní zatřásl. Nadrženě jsem zakňoural a v myšlenkách ho prosil, aby mi udělal ještě jednou dobře. Nebo klidně desetkrát.

Vzápětí mě chytil kolem pasu a rychlým chvatem mě vmanévroval do lehu na záda. Posunul se dolů, aby si mohl lehnout mezi mé roztažené nohy, a chytil mě u kořene. Nasál můj žalud do pusy a já se se slastným zavzdycháním prohnul v zádech. Prsty jsem mu vjel do vlasů, ale nemusel jsem ho vůbec pobízet. Jazykem mě dráždil kolem štěrbiny, nasával můj žalud a poté hlavou začal rytmicky pohybovat, u kořene mě honil a volnou rukou dráždil má varlata. A já, ačkoliv jsem dosáhl posledního orgasmu sotva před dvaceti minutami, jsem se udělal znovu a stejně tak intenzivně jako předtím.

Ani jsem ho nestačil varovat. Všechno mu šlo přímo do krku.

"Promiň, promiň," vyhrkl jsem, když se rozkašlal. Chvilku mu trvalo, než popadl dech, ale nakonec se jen tiše zasmál a položil si hlavu na můj hrudník.

"To je v pohodě," uklidnil mě, "jen mě příště varuj dopředu."

"Jasně, já vím, omlouvám se," pohladil jsem ho ve vlasech a chvilku se jimi jen tak prohraboval, spokojený a uspokojený na naprosté maximum.

Zakručelo mi hlasitě v břiše.

"Večeře bude právě včas, co tak slyším," podotkl a pohladil mě po boku.

"To asi jo," přiznal jsem. Trouba zapípala jen o malou chvilku později. Vyhrabali jsme se z postele, já na sebe natáhl tričko a spodní prádlo a následoval ho do kuchyně, kde už z trouby vytahoval božsky vypadající zapečené brambory.

"Takže dvojitou porci, říkáš?" ujistil se, když mi na talíř hrnul ohromnou kopu brambor s cibulí a sýrem.

"Ano, prosím," zazubil jsem se na něj a nalil nám do sklenic vychlazenou vodu s mátou a citronem.

Začínal jsem se u něj cítit jako doma.

"Umíš vařit fakt dobře, je to výborný!" vydechl jsem obdivně, když jsem rozžvýkal první sousto.

"Díky, to víš, musím se o sebe umět postarat."

"A taky o mě," doplnil jsem. Oliver se tiše uchechtl.

"Jo. A o tebe."

Hrnul jsem do sebe ty výborné brambory a občas jsem ho nohou šťouchl do holeně. Poté jsem se posunul na koleno. A když už jsem ho otravoval dobré dvě minuty, chytil mě za kotník a položil si ho do klína.

"Nezlob," napomenul mě mírně a lehce mě polechtal na chodidle. Vyjekl jsem a málem bych ho kopnutím vykastroval, kdyby mě za kotník opět pevně nechytil.

"Se ti ten sex nelíbil, nebo co?"

"Ale jo," zašklebil jsem se. "Vlastně se mi to líbilo víc než hodně."

"To rád slyším," přitakal. "Protože mně taky." Pustil můj kotník a napíchl si na vidličku bramboru s cibulí. Posunul jsem si židli blíže k němu a napil jsem se vody.

"Copak?" zeptal se.

"Je mi zima," odvětil jsem a natiskl se svým ramenem na to jeho. "A ty hřeješ." A chci ti být blízko. 

"Je zavřené okno a trouba pořád rozpálená," podotkl, ale nakonec mě levou rukou objal kolem ramen, zatímco pravačkou pokračoval v jídle. "Seš fakt mazel."

"Seš fakt blesk."

"Přísahám, že jednoho dne o tebe fakt zlomím rákosku," ušklíbl se. Zahihňal jsem se a políbil ho na tvář.

"Ne, já ti ji zlomím, ještě než ji použiješ," namítl jsem a objal ho oběma rukama kolem pasu. Natiskl jsem se na něj a obličej mu zabořil do krku – chtěl jsem mu být tak blízko, jak to jen šlo. Pořád. Neustále. Každou vteřinu.

Pohladil mě po rameni a prohrábl se mými vlasy. Poté mě do nich políbil a pokračoval v jídle. Já jsem se ho ještě chvilku držel jako klíště, než jsem se sám také znovu narovnal a nacpal si do pusy další sousto. Oliver mě po celou dobu volnou rukou objímal kolem ramen a já cítil, jak mě v břiše zároveň hřejí brambory i něco jiného.

Naházeli jsme nádobí do myčky, sami si dali společnou sprchu a vrátili se zpět do postele, jelikož už bylo beztak po desáté. Na spánek bylo ještě brzy, ale mohli jsme dělat spoustu jiných zajímavějších věcí.

"Budu potřebovat novou zásobu kondomů," podotkl Oliver, když ten večer skončil v koši už třetí.

"A potřebujeme je? Jakože… nejsem si vědom, že bych byl nemocný."

"Já taky ne, ale stejně. Neznáme se tak dlouho a tak dobře. Jistota je jistota."

Už zase tak zodpovědný. Typický on.

"Fajn," zahuhlal jsem, "koupím je zejtra, jo?"

"Já je klidně vezmu po práci," odvětil.

"Tak je vezmem oba, myslím, že to bude potřeba," zazubil jsem se na něj. "Vlastně to bude taková naše první společně koupená věc."

"A nechceš si jeden použitej na památku rovnou zarámovat?" zeptal se sarkasticky.

"Ještě nad tím zauvažuju," odfrkl jsem si pobaveně. Přitulil jsem se k němu a mrkl na hodiny na nočním stolku. Bylo už dávno po půlnoci. "Tvůj spací režim dostává zabrat."

"Já vím, taky se to na mně začíná celkem podepisovat. Ještě že jdu zítra až na desátou."

"Hele já vstávám s tebou, tak si nestěžuj."

"Jenže ty se pak další den můžeš dospat doma, jelikož rozhodně žádnej den nevstáváš v půl sedmý, ty nádhero. Nemáš školu dřív než v devět. A do práce nechodíš dřív než v deset, pokud tě ráno nevykopu na osmou. Což mi teda jednou stačilo a do konce života nechci, děkuji pěkně."

Zasmál jsem se a hravě ho kousl do ušního lalůčku: "Se nezblázni. No tak nemám rád vstávání."

"A já zas nemám rád tebe, když vstáváš. Seš fakt na přesdržku."

"A jinak mě máš rád?" zeptal jsem se a položil se svým hrudníkem na ten jeho, abych mu i v té tmě trochu viděl do obličeje.

"Ale jo," cvrnkl mě do nosu a já se na něj zakřenil.

"No vidíš to," řekl jsem a políbil ho na tvář. A na nos. Na bradu. A na rty. Přivinul si mě k sobě blíže a prohloubil náš polibek. Dovnitř pronikl chladný vánek brzkého jara a spolu s ním i vůně deště. Ani jsem si nevšiml, kdy začalo pršet.

Oddálil jsem se od něj a nechal se hladit ve vlasech. Byl jsem do něj blázen. Byl jsem blázen. 

"Miluju tě," vypadlo ze mě náhle bez většího přemýšlení. Srdce se mi rozbušilo šokem. Nečekal jsem, že to vážně řeknu. Ne po pár týdnech randění.

A Oliver neodpověděl. Místo toho mě jen výmluvně políbil a zavřel oči.

Hodnocení
Příběh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (35 hlasů)
Vzrušení: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (36 hlasů)
Originalita: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (35 hlasů)
Sloh: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (35 hlasů)
Celkem: 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 (43 hlasů)

Komentáře  

+4 #12 Odp.: Oliver – 13. kapitolavisions_of_dream 2021-08-04 09:35
Zdenda: Všechno se dozvíte 8)
HonzaR.: No nejsi jedinej, moje kámoška byla z toho vodění po bytě taky zděšená. :D A psa by Erik samozřejmě chtěl, ale ráno by asi musel kmitat Oliver. :D
Citovat
+3 #11 Odp.: Oliver – 13. kapitolaHonzaR. 2021-08-04 08:45
Tak pořád jdou některé praktiky mimo mě, ale to není problém autorky, ale můj. ;-)
To vstávání Erikovi závidím. Až se usadí a pořídí si pejska, bude kmitat ráno v šest. :lol: Nebo i v půl pátý. :lol:
S tou neodpovědí… Někdo to prostě moc neříká. Tak snad to z něj Erik nebude páčit.
A líbí se mi to, tenhle díl víc než to vodění po bytě, to se mi nelíbilo vůbec.
Citovat
-1 #10 Odp.: Oliver – 13. kapitolarealutopik 2021-08-02 22:00
Zdendovi tb: „Doufám, že se nemýlím, a nesdílím obavy ostatních. = Doufám, že se nemýlím. Obavy ostatních nesdílím.“ Snad tomu teď rozumíš lépe. To my tak s gayděvkou dovádíme.
Citovat
+5 #9 Odp.: Oliver – 13. kapitolaZdenda tb 2021-08-02 09:06
realutopic
A teď prosím ještě graficky, bo jsem se totálně ve větném rozboru úplně ztratil. :lol:

vision
Samozřejmě, ale nás zajímá co za tím stojí. 8)
Citovat
+10 #8 Odp.: Oliver – 13. kapitolavisions_of_dream 2021-08-01 23:38
Tamanium: No... všechno časem (nebo možná brzy) zjistíš. :lol:
Ennira: Děkuju, to mám velkou radost! :-) A no... něco za tím asi bude. ;-)
Isi: Jo, ono to ticho je vůbec nejhorší reakce. :D
realutopik: Já si na tu bezpečnost dávám pozor, no. :-)
gayděvka: Hahaaa no nebýt toho kondomu, tak by v něm miliony jeho lásky lítaly. :D
Citovat
+6 #7 RUGD 2021-08-01 17:40
Máš pravdu. :D
1) jj , to jsem celý já :D
2) njn :D
zase si mne odhalil :D :D :D
Citovat
-3 #6 taková malá čárkarealutopik 2021-08-01 17:08
Gayděvko, jestliže tvoje RU znamená realutopik, pak 1) zase jsi velký smyslnicky poživačný rozkošník. 2) Tvoje věta „Doufám, že se nemýlím a nesdílím obavy ostatních,“ znamená: Doufám, že se nemýlím, a doufám, že nesdílím obavy ostatních. Kdybys ovšem napsal Doufám, že se nemýlím, a nesdílím obavy ostatních, (všimni si prosím té malé čárky) znamenalo by to, Doufám... a nesdílím obavy... (A já ani nedoufám, že jsi se teď nenaštval.) :sad:
Citovat
+7 #5 Odp.: Oliver – 13. kapitolaGD 2021-08-01 10:23
Zase perfekt a máš to za plné, Navíc přidávám několik hvězdiček za Byl jsem tu s ním. A on se mnou. A ve mně. Nemohlo to být dokonalejší. Naprostý souhlas s jedinou výjimkou. Ještě tam chybí Ve mně běhaly milióny mojí lásky a já je dobře cítil všude možně. Pak by to bylo opravdu naprosto dokonalé. Tak se snad dočkám někdy příště. :D
Souhlasím s RU. Doufám, že se nemýlím a nesdílím obavy ostatních.
Citovat
+3 #4 kondomyrealutopik 2021-07-31 23:30
---- Nejlepší myšlenka celé povídky: "Budu potřebovat novou zásobu kondomů," podotkl Oliver... "A potřebujeme je? Jakože… nejsem si vědom, že bych byl nemocný." "Já taky ne, ale stejně. Neznáme se tak dlouho a tak dobře. Jistota je jistota." Už zase tak zodpovědný.
---- Ennira má pravdu: Oliver neodpověděl... za tím něco bude.
Citovat
+10 #3 Odp.: Oliver – 13. kapitolaIsiris 2021-07-31 21:09
Rajcovně popsané jejich společné poprvé :-)
Ale na konci mi je Erika líto - trochu se totiž bojím, jak na to Oliver zareaguje. Jestli vůbec nějak. Což by bylo asi horší, než kdyby zareagoval nějak "blbě"...
Citovat
+9 #2 Odp.: Oliver – 13. kapitolaEnnira 2021-07-31 21:02
Těším se vždy na sobotu. Nádherná povídka, vzrušující, logická, empatická.
Děkuji za ni


Oliver neodpověděl. Místo toho mě jen výmluvně políbil a zavřel oči. - bojím se že to: "až se bojím, že se něco podělá" se právě stalo. Neodpověděl, za tím něco bude.
Citovat
+9 #1 Konečně...Tamanium 2021-07-31 19:19
...zase ta sobota. Děj mě moc potěšil. Je to jako pohádka...až se bojím, že se něco podělá. Tak snad se bojím zbytečně. Díky
Citovat