Kieran: Za chyby se draze platí - 9. Bageta s dírou

V sobotu se na hradě objevil Górdan, bohužel v doprovodu doktora McKeenana. Rovnou mi řekl, že v neděli musí znovu odjet do Belfastu, ale já byl vděčnej i za těch čtyřiadvacet hodin. Doktor McKeenan mě v mým pokoji rychle prohlídl a byl spokojenej, protože už mě nic nebolelo. Trochu jsem cejtil jen rameno, když jsem ruku chtěl zvednout, ale to prej potrvá ještě pár dní. Trochu jsem si hnul s kloubem. Díky ledu a heparinový masti zbyl i z mýho výstavního monoklu jen žlutavej stín, kterýho by si méně pozornej člověk snad ani nevšiml, takže jsem byl i s lékařským dobrozdáním prohlášenej za zdravýho.

„No, a my bychom měli vyřešit tvůj trest za to, žes mi chtěl zatajit svá zranění,“ usmál se Górdan zářivě, jen co za doktorem McKeenanem zapadly těžký dubový hradní dveře.

Zasvítily mi oči a uvědomil jsem si, že už jsem nějakou chvíli neviděl nikoho z hradních zaměstnanců. A Górdan mi to vzápětí potvrdil.

„Dostali volno až do pondělí a tebe si zítra odpoledne odveze Master Frederic, aby ti připomněl, že nevěra se sakra nevyplácí.“

Panebože, na toho jsem úplně zapomněl. Můj trest ale nikdo nezrušil, jen posunul. Co se dalo dělat, odporovat Górdanovi se nevyplácelo taky. Stál jsem tam jako solnej sloup, zatímco Górdan přišel až ke mně a šáhl mi významně do rozkroku.

„Máme v salonku nachystanou kávu. Ocenil bych, kdybys tam přišel nahý,“ řekl mi tím svým tichým sexy hlasem a vášnivě mě políbil. Nepřikazoval mi to, ale námitky se stejně nepřipouštěly. Pokud bych náhodou nahej v salonku sedět nechtěl, proskočila by se nejspíš rákoska na mým zadku.

„A nebudeš po mně zase chtít, abych si sedl na nějakýho obřího uměláka?“ ujistil jsem se.

„Ne, ale rozhodl jsem se, že si budeme hrát i jinde než jenom v podkroví. Jsi můj otrok, můj majetek, takže ti sice dovolím vypít si se mnou kávu, ale budeš mi nahý sedět u nohou. Chci si těch pár hodin užít a tys na své povinnosti otroka už skoro zapomněl,“ vysvětlil mi s úsměvem. „Přines si i pouta a obojek,“ dodal ještě a dal mi klíč od svý skříňky nahoře v apartmá. Tam byly uložený nezbytný otrocký rekvizity.

„Ano, pane,“ odpověděl jsem pokorně a chvilku přemejšlel, jestli nemám jít nahoru po čtyřech.

„A vyber si tam nějaký hezký anální kolík. Když budu s tvým výběrem spokojený, nenařežu ti,“ houkl na mě ještě, když už jsem byl v polovině schodiště.

V salonku jsem byl v několika minutách, nahej a s otrockejma rekvizitama v rukou. Musel jsem si sám nasadit široký černý kožený pouta a nechat si zkontrolovat, že jsou pevně utažený. Pak jsem si musel kleknout a počkat, až mi pán zapne černej obojek. Ten jsem neměl moc rád a Górdan mi ho dával málokdy. Byl docela širokej, a když mi ho pevně zapnul, měl jsem pocit, že se dusím. Doufal jsem, že ho tolik neutáhne, ale bohužel. Rozhodl se, že budu otrokem se vším všudy, i s pěknou dávkou nepohodlí.

Jako poslední otrockou rekvizitu vzal do ruky anální kolík. Vybral jsem si takovej, kterej v sobě zvládnu mít hodně dlouho. Kovovej, s drážkama po celým povrchu, a přitom ne moc silnej. Dráždil při každým pohybu, ale příjemně, ne bolestivě. Byl to asi můj nejoblíbenější kolík z celýho našeho arsenálu hraček. Čekal jsem nějaký poznámky, ale můj pán mě pochválil, že jsem si vybral dobře, a pak mi ho pomalu zasunul do zadku.

Klečel jsem pánovi u nohou, vzrušenej a nadrženej, protože jsme spolu přes tejden neměli sex, a čekal, co bude dál. Řeč byla o kávě, ale nečekal jsem, že si ji budu smět vypít ze šálku. Bingo! Můj pán mi espresso se smetanou nalil do porcelánový misky a dal na zem. A na talířek vedle mi dal na kousky nakrájenej jablečnej koláč. Sám se pohodlně usadil v křesle, okázale se vyzbrojil stříbrnou dezertní vidličkou a díval se na mě, jak v kleče na zemi vylizuju a srkám kávu a jím koláč, ovšem z míšeňskýho porcelánu! Górdan měl rád styl a mně přitom bylo všelijak.

Měl pravdu, že už jsem svý povinnosti otroka málem zapomněl. Aby strávil celej den mým ponižováním, už se dlouho nestalo. Většinou jsme se omezovali na trest v mučírně a sex, proto mi tohle bylo trochu dost proti srsti. Už jsem nebyl zvyklej jíst ze země, i když dřív to bejvalo běžný, zejména na Bahamách, kde jsme měli víc soukromí. Teď jsem ale byl poníženej a ne vzrušenej. Nelíbilo se mi to.

Když jsem dole v kuchyni umyl porcelán, kterej se nesměl dávat do myčky, aby paní Rose nenadávala, že jsme jí tam nechali nepořádek, přesunuli jsme se s Górdanem do jeho komnat.

„Slíbil jsem ti trest, ale dneska bude speciální,“ uculoval se Górdan a ve mně by se krve nedořezal. Jeho speciální tresty byly většinou šílený. Pokaždý vybral něco, co jsem úplně nesnášel, něco, co mě vyškolilo v sebeovládání. I teď se trefil, protože se vytasil s velkou rolí potravinový fólie.

„Prosím, pane, to ne!“ vytřeštil jsem na něj oči a couvl.

„Neuvědomuju si, že bych zahájil diskuzi,“ odpověděl mi ledově. „Ale jestli chceš pokračovat, prodloužím čas, který v té fólii strávíš.“

Když mě před dvěma roky do fólie zabalil poprvý, propadl jsem po pár minutách panice. Měl jsem dojem, že se udusím, takže mi ji musel rychle sundat alespoň z hlavy. Tělo mi ale nechal znehybněný dál, abych si zvykl, a nakonec mi ještě zavázal oči. Podruhý už jsem v tý fólii vydržel dýl a postupně si zvykal na ten pocit, že jsem pohřbenej zaživa. Pro Górdana jsem v tý fólii byl věc, která mu sloužila jen k sexu. Měl jsem rozporku, aby mě mohl šukat do pusy, a ocas a koule byly jediný venku. Neskutečně mě to ponižovalo. Jednou, když mi ruply nervy, jsem mu dokonce vyčetl, že jsem jako bageta s čůrákem a dírou. Nechal mě za to v tý fólii čtyři hodiny, i když jsem zoufale brečel, a pak mi dal padesát pořádnejch rákoskou na prdel.

Spoutal mi ruce před tělem a kovovej kolík vyměnil za vibrační s dálkovým ovládáním. A pak mě vedle postele začal omotávat tím příšerným vynálezem od krku dolů. Krk a hrudník omotal celkem volně, abych mohl dejchat, ale kolem pasu už fólii utahoval podstatně víc. Pak si dal záležet, aby dírka, kterou v každý vrstvě protáhl mý genitálie, byla co nejmenší. To už jsem ho začal prosit, ať toho nechá. Potil jsem se pod fólií jako prasátko, což bylo další ponížení. Pokaždý jsem se v tom igelitu škvařil doslova ve vlastní šťávě a měl jsem pocit, že smrdím na sto honů. Bylo mi skoro do pláče. Hnusnej, lepkavej, špinavej a nepřitažlivej, přesně tak jsem si připadal.

Všechny prosby mi nebyly nic platný. Górdan měl tu svou „Poker Face“, kterou jsem u něj při hrách vídal hodně často. Taky ji míval, když vyslýchal svý nepřátele, chladně, tiše, až z toho naskakovala husí kůže i mně, a to jsem nebyl jeho zajatcem. To byly ty oči, který k smrti vyděsily Jasona, takže si nedovolil nechat ani jedinou ze svejch geniálních fotek mýho těla.

„Je to trest, takže se ti to nemůže líbit. To by potom nebyl trest, kdyby to bylo něco příjemného,“ vysvětloval mi, když jsem si lehl na postel, aby mi spoutal a pevně omotal nohy. Pták mi srandovně visel z tý fólie, jako bych ho měl přilepenýho a Górdan ho pár tahy rukou a chvilkou kouření brzo dostal do formy. Ten podlej zmetek mě zase zradil. Vůbec jsem nebyl vzrušenej, spíš jsem měl z mumifikace fólií docela strach, ale milostpán si tu stojí ve své plný kráse, jako by se bůhvíjak bavil a těšil.

Jako poslední mi Górdan omotal fólií hlavu. Vzal si na to užší fólii a navíc černou, abych nevnímal ani světlo. Do pusy mi zase dal rozporku a nechal mi i volnej nos, zbytek hlavy jsem ale měl omotanej několika vrstvama igelitu, takže jsem nejen nic neviděl, ale skoro ani neslyšel. I dotyky na mým těle byly utlumený. Jediný, co jsem cejtil, byla Górdanova ruka a jeho jazyk a rty na mým ocasu a koulích a vibrace kolíku v zadku.

Bylo mi horko a v hlavě mi duněla ozvěna mýho srdce. Příjemný dotyky ustaly a vibrace kolíku se snížily na minimum, abych se nemohl sám udělat. Byl jsem ale drážděním prostaty vzrušenej tak, že mi ocas trčel vzhůru. Určitě jsem vypadal k popukání, ale mně do smíchu vůbec nebylo. Věděl jsem, že mě Górdan nenechal samotnýho, že sedí vedle a jen se dívá, jak se trápím nejistotou, co bude dál, zbavenej skoro všech smyslů. Stačilo pár minut a byl jsem vyřízenej. Proboha, ať něco dělá, ale ať mě tu nenechá jen tak ležet. To se zblázním!

Ucejtil jsem dotyk na rozevřenejch rtech. Nejdřív jsem myslel, že to je špička jazyka, ale pak jsem poznal, že to je nasliněnej prst. Strčil mi ho do pusy a hned i druhej prst a pomaličku je strkal do krku. Pěkně riskoval, protože věděl, že potlačit dávicí reflex umím dobře. Kdybych se poblil, mohl jsem se vleže na zádech udusit. I tak mě trochu natahovalo, protože mi prsty tlačily na kořen jazyka. Záměrně. Chtěl, abych se ovládl a on si se mnou mohl dělat, co se mu zlíbí.

Plivl mi do otevřený pusy. Jednou, dvakrát, potřetí. Jeho sliny mi stekly do krku a hned za nima vklouzl jeho ocas. Nalehl mi na obličej plnou vahou, až mi zatlačil hlavu do matrace a trochu mě přidusil žaludem. Začal jsem se pod ním svíjet nedostatkem vzduchu, ale on i tak hned nepovolil. Musel jsem to vydržet několik brutálních přírazů po sobě. Až když jsem byl celej zadejchanej, vytáhl svůj klacek z mý rozevřený pusy a dal mi chvilku klidu.

Hrál si se mnou nekonečně dlouho. Zas mi vsunul svůj ohon mezi rozevřený čelisti a šoustal mě až do krku, dokud nebyl chvíli před vrcholem. S rozporkou jsem nemohl použít rty, ale taky jsem se vůbec nemohl bránit tvrdejm přírazům. Mohl jsem ho ale škádlit jazykem, a to se mu moc líbilo. Když na mě ležel v maximálním zasunutí, lízal jsem mu ohon zespoda a cejtil, jak mi pulzuje v krku nastupujícím orgasmem. V ten moment ocas vytáhl, zvýšil vibrace kolíku a začal úžasně zpracovávat můj klacek, dokud jsem se celej neklepal a ze žaludu mi nekapalo. Přirážel jsem mu do pusy a s každým pohybem cejtil i anální kolík v sevřeným zadku. Neskutečně mě to dostávalo.

Do hry vstoupil bičík na koně. Alespoň jsem to podle dotyku na mým klacku odhadl. Pohladil mě po tom jediným kousíčku těla, kterej vnímal snad i záchvěv vzduchu v místnosti, a pak mě zlehka plácačkou biče popleskal po žaludu. Celej jsem se napjal bolestí, tak nečekanou, ale přitom neskutečně vzrušující. Nebyla silná, prostě akorát a zacvičila se mnou.

Znovu mi jemná kožená plácačka biče pohladila genitálie, objela žalud a několikrát přejela zespod po celý dýlce ocasu. A pak lehký plesknutí přes koule a já zvrátil hlavu a tiše zaskučel. To už jsem zas ucejtil vibrace kolíku. Postupně zesilovaly a Górdan vzal můj klacek do pusy a začal kouřit. Sevřel pusu, aby měl co největší kontakt a dráždění mýho ocasu bylo co největší. Nastavil vibrace kolíku na maximum a zrychlil kývavý pohyby hlavou i jazykem.

Snad dvě minuty mu trvalo, než mě udělal, a já na konci už jenom řval a řval v neskutečný extázi. Svaly se mi v křečích zatínaly a já stříkal a stříkal a stříkal. Zbavenej všech smyslů jsem dráždění ocasu i díry vnímal asi tak stokrát intenzivnějc, než kdybych nebyl zabalenej v tom odpornym igelitu. Byl to trest, ale vlastně nebyl, díky orgasmu, kterej jsem právě prožil. Polejvalo mě střídavě horko a zima, třásl jsem se, a dokonce mi i vyhrkly slzy, jak se mnou emoce zamávaly.

„Vykuř mě, dělej,“ rozkázal mi a posunul mě na posteli tak, aby mi hlava visela přes okraj v záklonu. Měl jsem tak pusu a krk v jedný rovině a on se mohl bez problémů dostat hodně hluboko. Nemohl jsem dělat nic jinýho než mu přitlačit jazyk na ocas a nechat se ošukat. Nejdřív mi zajížděl do krku v pomalejch dlouhejch pohybech, ale postupně začal přírazy zrychlovat. Dostával se dál než obvykle, takže mě v týhle poloze občas natáhlo na zvracení. Sliny už mi bublaly i z nosu, protože mě vůbec nešetřil a pokaždý mě v plným zásunu trochu přidusil. Dělalo mu hrozně dobře, jak jsem absolutně bezmocnej. Sexuální otrok se vším všudy.

Vystříkal se mi do krku a já měl co dělat, abych to všechno v záklonu spolkl. Málem mi taky vybublalo nosem, protože mi jeho žalud bránil v polykání. On mi ale zvedl hlavu, takže jsem to nakonec zvládl. Čekal jsem, že mě konečně rozmotá, ale k tomu se vůbec neměl. Naopak pustil zase vibrační kolík, i když zdaleka ne na maximum, a vzal zas koženej bič. Několikrát pohladil plácačkou můj zvadlej ocas, kterej se díky vibracím rychle probral z bezvědomí.

„Takhle se mi líbíš,“ zašeptal mi přímo do ucha a pokračoval v dráždění mýho macka. Přejížděl po něm bičíkem nebo lehce klepal do žaludu plácačkou. Sem tam poctil trošku silnějším pohlazením i mý koule. Brzo mi v klacku zase hučelo a já byl připravenej znovu stříkat.

„Jestli se uděláš dřív, než ti to dovolím, zmrskám ti tím bičem prdel,“ varoval mě mrazivě s pusou přímo u mýho ucha, aby měl jistotu, že ho i přes fólii slyším.

Proboha, to ne! Já už skoro byl! A on ještě přidal intenzitu vibrací, který mě neskutečně dráždily. Snažil jsem se vytěsnit ty příjemný pocity a myslet na něco úplně jinýho, jenomže v tu chvíli Górdan zase odložil bič a začal mi honit ocas. Byl jsem v háji. Jestli mě bude chtít seřezat, tak si nějakou záminku vždycky najde. Tohle prostě nemůžu vydržet!

Orgasmus mi dovolil asi vteřinu před výstřikem a pak vzal můj ocas do pusy a podržel ho v sobě ještě dlouho potom, co jsem sebou přestal škubat.

Když mě rozbalil z tý fólie a zbavil vibračního kolíku, zmizel jsem na roztřesenejch nohách rovnou do sprchy. Byl jsem mokrej jako myš a můj pot kapal i z tý fólie. Taky jsem byl pěkně červenej, protože jsem se v igelitovým zábalu docela zahřál, skoro jako v sauně. Pustil jsem si proto nejdřív vlažnou vodu, namydlil se mým oblíbeným sprchovým gelem Acqua di Gió a postupně ubíral teplotu až na studenou. Teprve ta mě probrala z omámení. Sedl jsem si na zem a nechal si vodu týct na hlavu.

„Žiješ?“ Górdan se přišel podívat, co tam tak dlouho dělám. Asi se bál, abych vinou rychlýho poklesu tlaku nezkolaboval, podobně jako na chodbě před bytem v Corku.

„Jsem v pohodě, jen jsem se potřeboval ochladit. Příště bych tu fólii prosil s klimatizací,“ natáhl jsem ke Górdanovi ruku, aby mi pomohl vstát. Zabalil mě do obrovský osušky, zastavil vodu a objal mě.

„Teď jsi zase studenej jako led. Ve vířivce je voda akorát, jestli se ke mně přidáš.“

„Dobrej nápad,“ přikývl jsem a rovnou do obrovský vany zapadl a málem v ní, Górdanovi v náruči, během pár minut i usnul.

Tyhle společný okamžiky po hře a po sexu jsem měl rád. Sice jsem byl vždycky vyřízenej, ale o to víc jsem si užíval tu milostnou dohru, mazlení a absolutní relax. Často mě bolelo celý tělo, byl jsem zbitej jako pes, ale těšil jsem se, až si lehnu na postel a Górdan mi jemně promasíruje každej centimetr těla olejíčkem Mistra Nobu. Každej jeho dotyk byl tak něžnej, a přitom elektrizující a erotickej, že jsem měl pocit, jako by extáze ještě trvala. A ve vířivce to bylo podobný. Laskal celý mý tělo a užíval si to. Uvolňoval mi v horký vodě napjatý svaly, a přitom mě líbal na rty, na šíji i na hrudník a bradavky. A pak zavřel oči jako já a jen jsme oba vnímali toho druhého, jeho blízkost, dech, jeho vůni.

„Nikdy bych tě nechtěl ztratit, i když vím, že mi jednou odejdeš,“ zašeptal Górdan zničehonic.

„Proč myslíš?“ ani jsem neotevřel oči. Vůbec se mi nechtělo přemejšlet o tom, co to kecá za blbosti.

„Jsem skoro o dvacet let starší. Jednou přijdeš na to, že už jsem pro tebe starý,“ řekl a silně mě objal, jako bych mu už chtěl utýct.

„Pořád mezi náma bude jenom těch dvacet let,“ řekl jsem a konečně zvedl hlavu, abych se mu podíval do očí. „Ale možná, že mi nebude věčně stačit bejt tvým otrokem,“ řekl jsem opatrně.

„Já to vím,“ přiznal mi asi po minutě ticha. „Jen mi musíš dát čas, abych se s tím vyrovnal. A možná se s tím nevyrovnám nikdy. Chci, abys byl jenom můj. Mám spasitelské a vlastnické komplexy a přitom vím, že to je nejlepší cesta, jak o tebe přijít. Nejsi můj pejsek ani můj majetek a máš právo i na vlastní život.“

„Nikdy o mě nepřijdeš,“ řekl jsem mu po pravdě. „To s Willym nebyla nevěra. Nevnímal jsem to tak. Pořád budu patřit jen tobě a ty to víš. Čím víc volnosti mi dáš, tím víc budu jenom tvůj.“

Stiskl mě pevně rukama i nohama, který měl omotaný kolem mejch.

„Dej mi čas,“ zopakoval jen a já už mlčel. Sám dobře věděl, že má tolik času, kolik jen bude chtít. Políbil jsem ho nejdřív na rty a pak se probojoval jazykem do jeho úst. Přisáli jsem se k sobě, jako by na tom měl záviset náš život, a během chvilky už má ruka hledala pod vodou jeho ocas.

Když jsem po nějaký době zase začal vnímat, zjistil jsem, že většina vody z vířivky je na podlaze, takže budu mít co uklízet. Bylo mi to ale úplně jedno. I kdybychom vytopili celej hrad, stálo to za to. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se Górdan bude mou aférou s Willym zabejvat tak hluboce a vyvodí z ní tolik sebereflexe. Najednou mi bylo hrozně, protože mi došlo, že se tím určitě trápil. Ublížil jsem mu, a to jsem nechtěl, ale zase měl příležitost se sám nad sebou zamyslet. Dospěl k tomu, že ztratí míň, když mi bude nějakej ten úlet tolerovat, než aby o mě přišel. Nevím, jak ho mohlo napadnout, že bych ho někdy v životě opustil.